Tomáš Přibyl – knihy a publikace

E-mail: tp.pribyl@seznam.cz; poštovní kontakt: Teyschlova 23, Brno 63500, Czech Republic; GSM 728769966. Skype status


V současné době jsou všechny publikace vyprodané: žádné nemám k dispozici a ani nemohu poradit, kde se dají získat (krom obecného "antikvariáty, inzeráty, internetové aukce").

Poklady kosmonautiky

Součástí publikace provázející kompletní historií kosmonautiky jsou desítky vyjímatelných příloh představujících kopie dokumentů, technických výkresů, podpisů kosmonautů nebo třeba dobového tisku. Kniha Poklady kosmonautiky (2009, Cpress) vyšla coby součást projektu Muzeum v knize.

Svět speciál – zvláštní číslo věnované astronomii a kosmonautice

Zvláštní vydání měsíčníku Svět, které je z poloviny věnované astronomii – a z druhé poloviny (kterou jsem napsal) kosmonautice. V "kosmické" části najdete tyto články (v závoce je délka článku v rozsahu tiskových stran a téma, o kterém článek pojednává):

  • Raketoplán: okřídlená naděje a zklamání (2, základní informace o raketoplánech)
  • Soumrak nad kosmickými raketoplány (2, kdy a proč končí raketoplány)
  • Hubble: unikátní dalekohled bude žít (2, Hubbleův kosmický teleskop)
  • Kdy se zastaví kola na Marsu? (2, roboti Spirit a Opportunity)
  • Orion: Ameriané se vrací na Měsíc (4, projekt Constellation)
  • Velké výzvy Rudé planety (4, problémy pilotované výpravy na Mars)
  • K Marsu nás žene zvídavost (2, budoucí bezpilotní mise na Mars)
  • Sputnik: souboj o první družici (5, zákulisí prvních družic světa)
  • Lajka nebyla v kosmu první (4, zvířata ve vesmíru)
  • Proč byl Gagarin první? (2, výběr prvního kosmonauta světa)
  • Merury: Americké krůčky do vesmíru (4, první americký pilotovaný program)
  • Neslavné pády slavných raket (4, havárie bezpilotních raket)
  • Na počátku byla smrt (4, největší katastrofy kosmonautiky)
  • Dědictví Apolla-11 (4, vzpomínka na letošní čtyřicáté výročí)
  • Sovětští vesmírní obři (4, sovětské superrakety)
  • Hvězdné války: boj na orbitě (4, vojenské kosmické programy)
  • Triumf a pád sovětského kosmoplánu (4, projekt Buran)
  • Lidé bydlí ve vesmíru už 10 let (2, deset let ISS)
  • Evropa jede na plný plyn (2, evropské pilotované kosmické programy)
  • Míří čínské kroky na Měsíc? (2, čínské lunární plány)
  • Do vesmíru na dovolenou (3, kosmická turistika)
  • Spanilá jízda po Marsu

    V lednu 2004 dosedly během tří týdnů na povrchu Marsu dva roboti: Spirit a Opportunity. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtěl považovat za úspěch, pokud alespoň jeden z nich pokus o přistání přežije, bude pracovat tři měsíce a ujede nejméně 300 metrů. Přistání přežili oba roboti, Spirit pracoval 63 měsíců (do března 2010), Opportunity funguje dodnes (prosinec 2010) – tedy 71 měsíců. Spirit přitom najel 7,7 km, Opportunity přes 25 kilometrů (a jeho kola se točí dál). Nejen o této výpravě(i když především), ale také o minulosti, současnosti a budoucnosti průzkumu Rudé planety pojednává kniha Spanilá jízda po Marsu (2004, vlastním nákladem).

    Den, kdy se nevrátila Columbia

    Když v 84. sekundě letu odpadl 16. ledna 2003 z vnější palivové nádrže kus pěnové izolace a následně narazil do oblasti náběžné hrany levého křídla raketoplánu Columbia, málokdo si z toho dělal těžkou hlavu. Vždyť k podobné události docházelo v programu raketoplánů poměrně často a pravidelně – bez jakýchkoliv následků. Tentokrát ale bylo všechno jinak: levé křídlo nevydrželo a raketoplán shořel při pokusu o přistání 1. února 2003 v hustých vrstvách atmosféry. Podrobně se této tragédii věnuje kniha Den, kdy se nevrátila Columbia (2003, Junior).

    Příběh stanice Mir

    Nejprve sovětská, posléze ruská a nakonec mezinárodní orbitální stanice Mir překonala vše, co bylo v kosmonautice do té doby realizováno. A nakonec překonala i sebe sama, když namísto zamýšlených šesti let fungovala patnáct roků. Kniha Příběh stanice Mir (2001, vlastním nákladem) přináší její historii krok za krokem a rok za rokem.

    Rudé hvězdy ve vesmíru

    Sovětská kosmická technika nikdy netrpěla žádnými závadami, rakety létaly zcela bez problémů a všechny úkoly byly plněné na dvě stě procent – takový dojem musel nabýt každý, kdo sledoval sovětskou kosmonautiku z oficiálních zpráv a zdrojů. Nebo všechno bylo jinak a i kosmické technologie v SSSR trpěly svými vrtochy? Na tuto otázku odpovídá kniha Rudé hvězdy ve vesmíru (Paráda, 1997).

    Smrt měla jméno Challenger

    „Všechno v pořádku, jedeme na plný plyn!“ To byla poslední slova, která kdo kdy slyšel z paluby raketoplánu Challenger. O několik okamžiků později se 28. ledna 1986 při startu z Kennedyho kosmického střediska proměnil v ohnivou kouli. Na jeho palubě zahynula celá sedmičlenná posádka. Kniha Smrt měla jméno Challenger (1996, Rovnost) rozebírá, jak k této tragédii došlo a co jí předcházelo i následovalo.

    TOPlist