Tomáš PŘIBYL – blog (nejen) o kosmonautice
www.kosmonaut.cz

Čtvrtek 31. prosince 2009

Čtvrtého prosince 2009 jsem na blogu informoval o možnosti stažení kalendáře ISS pro rok 2010 přímo ze stránek NASA: kdo je ale spíše příznivcem automatických sond, jistě nepohrdně kalendářem robotů Spirit a Opportunity (cca 7 MB). Ty mimochodem již za pár dní oslaví šesté výročí od přistání na Marsu. Sice již nejsou v plné síle a svěžesti, ale stále aktivní...

Vypadá to, že NASA přidání šestého letu raketoplánu (STS-135) k nyní plánovaným pěti (STS-130, -131, -132, -134 a -133) myslí docela vážně. V polovině prosince si totiž objednala za 64,6 mil. USD dvojici motorů SRB u společnosti ATK Launch Systems Inc. z Utahu. Formálně jde o motory pro případnou záchrannou výpravu (kdyby poslední mise raketoplánu STS-133 zůstala "uvězněna" na oběžné dráze a posádka se nemohla bezpečně vrátit), ale osobně se domnívám, že když už se tato dvojice motorů SRB vyrábí, tak se taky použije...

Kromě knih podepsaných Buzzem Aldrinem (viz blog 28. prosince 2009) nám Ježíšek donesl také několik stavebnic Lego (tak trochu tradičně - viz blog 28. prosince 2008). Přesto jsme v minulých svátečních a odpočinkových dnech sáhli do zásob a sestavili čtyři dosud nesestavené sady a udělali si krásnou Lego ulici - viz druhý snímek. Pro pořádek: tato ulice se skládá ze sad číslo 10182, 10185, 10197 a 10190 a představuje 7877 součástek! Z letošních vánočních stavebnic bych si dovolil vyzdvihnout asi nejobtížnější (a druhé nejpočetnější - co se množství dílků týká, obsahuje jich 5176 ks) kdy vydané Lego: loď Falcon z Hvězdných válek (10179). A propo, na dneční silvestrovskou noc máme v plánu zaútočit na největší kdy vydanou stavebnici Lego, model 10189 Taj Mahal. Čítá 5922 součástek. (Kdo si hraje, nezlobí - nechť to platí i v roce příštím!)

Středa 30. prosince 2009

NASA oznámila tři projekty, které jsou finalisty pro třetí sondu z programu New Frontiers (dosud vypuštěna sonda New Horizons k explanetě Pluto, na rok 2011 se chystá automat Juno k Jupiteru). Výběr finálního projektu má být oznámený v roce 2011:

  • SAGE (Surface and Atmosphere Geochemical Explorer): studium složení atmosféry Venuše a rozbor hornin v místě přistání.
  • Osiris-Rex (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security Regolith Explorer): odběr cca šedesáti gramů horniny z asteroidu a jejich doprava na Zemi k rozboru.
  • MoonRise: odběr zhruba dvou kilogramů vzorků z oblasti jižního lunárního pólu a jeho doprava do pozemských laboratoří.
  • Rusko zvažuje vyslat do vesmíru sondu, která by se pokusila odchýlit některý asteroid (hovoří se o Apophisu, který má kolem Země v roce 2029 proletět nějakých třicet tisíc kilometrů od Země) z jeho dráhy. Tím by se studovala možnost naší ochrany do budoucna - až se podobné nebezpečí objeví jako reálné. Anatolji Perminov (ředitel ruské agentury Roskosmos) oznámil, že by do projektu rád zapojil i další kosmické organizace: ESA, NASA, čínské vědce a další.

    Nové vydání měsíčníku Svět (leden 2010) obsahuje můj článek o kosmické turistice (který se stal i hlavním tématem čísla): "Kosmičtí turisté si balí kufry". (Věnovaný je především turistice suborbitální, nikoliv orbitální.)

    Úterý 29. prosince 2009

    "Už to není Měsíc Vašich dědečků," hlásá CNN o našem jediném přirozením souputníkovi. Poslední výzkumny sond LRO a nyní již neexistující LCROSS ukazují, že je dynamickým prostředím, kde ke změnám dochází prakticky každodenně a nikoliv v horizontu miliónů let. Na Měsíci je voda, je na něm nejchladnější zjištěné místo ve sluneční soustavě - a takto bychom mohli pokračovat. Zkrátka a dobře: Měsíc nám svá tajemství vydává jen velmi pomalu a většinu si pravděpodobně ještě střeží. Neodpustím si v této souvislosti připomenout, že Mars dnes známe lépe, než našeho nejbližšího souseda.

    Bývalá americká astronautka a skorovražedkyně Lisa Nowaková (Discovery STS-121/2006) se prozatím vyhnula vězení poté, co přiznala svoji vinu ve dvou méně závažných obviněních: z násilného vniknutí do dopravního prostředku a z ublížení na těle. Navíc se své sokyni v lásce o dalšího bývalého astronauta Williama Oefeleina (Discovery STS-116/2006) veřejně omluvila: "Je mi upřímně líto, že jsem zapříčinila strach a nedorozumění, které vedly k následnému veřejnému zájmu, jenž se Vás dotknul." Soudce Nowakovou odsoudil na dva dny ve vězení (které si již beztak ve vazbě odseděla), veřejně prospěšným pracem a osmihodinovému školení zvládaní vzteku. Navíc má Nowaková zákaz jakéhokoliv styku s Shipmanovou i Oefeleinem (vyjma omluvného dopisu, který měla Shipmanové napsat do deseti dnů od vynesení rozsudku). Soudce zdůraznil, že s Nowakovou coby bývalou astronautkou nejednal jinak, než s jakýmkoliv jiným obžalovaným a že mj. bral v potaz její předchozí bezúhonnost i snahu aktivně spolupracovat na nápravě po svém zadržení.

    Obměsíčník Ekologie se v závěru roku změnil na čtyřměsíčník - a to vydáním dvojčísla 5+6. Nechybí v něm můj článek "Meteorologické družice - naši univerzální pomocníci".

    Pondělí 28. prosince 2009

    Z šesti následujících misí si má ESA během dvou let vybrat dvojici, kterou realizuje do roku 2020 (realizuje = vyšle do vesmíru, protože žádná z nich není připravena ke startu dříve, než v roce 2018 a některé budou trvat i mnoho let):

  • Euclid: teleskop, který má mapovat temnou hmoty vesmíru.
  • Spica: teleskop pro sledování vesmíru v infračervené oblasti
  • Plato: sonda pro hledání exoplanet zemského typu.
  • Cross-Scale: sestava sond pro odebírání vzorků ionizovaných plynů nebo plazmy kolem Země.
  • Marco Polo: sonda, která by měla získat vzorky z asteroidu.
  • Solar Orbiter: sonda, která má zkoumat, jak pracuje Slunce.
  • Japonská kosmická agentura JAXA nabízí možnost poslat své jméno či jiný vzkaz k planetě Venuši, a to na sondě Akatsuki (dříve Planet-C; plánovaný start v květnu 2010). Pokud byste měli o něco podobného zájem (vzkaz je omezený čtyřiceti písmeny a jméno dvaceti písmeny - při použití japonských znaků je to polovina, ale předpokládám, že to se většiny čtenářů tohoto blogu netýká), stačí navštívit příslušný web a vyplnit formulář.

    Ježíšek se opět vytáhl: pod stromeček mi (krom jiného) nadělil dvojici knih, pod kterými je autorsky podepsaný Buzz Aldrin (veterán z letů Gemini-12/1966 a Apollo-11/1969; jinak též druhý člověk, který stanul na Měsíci). Podepsaný je přitom nejen obrazně, ale v obou knihách zanechal nesmazatelnou stopu v podobě svého vlastnoručního podpisu... (O knize Magnificent Desolation jsem psal již na blogu 23. června 2009; druhá kniha Look To The Stars je podepsaná i ilustrátorem Wendellem Minorem.)

    Středa 23. prosince 2009

    Do Dvorany slávy amerických astronautů (US Astronauts Hall of Fame - viz např. blog 30. října 2008) budou v příštím roce uvedeny čtyři osoby: Guy Bluford (Challenger STS-8/1983, Challenger STS-61A/1985, Discovery STS-39/1991 a Discovery STS-53/1992), Kenneth Bowersox (Columbia STS-50/1992, Endeavour STS-61/1993, Columbia STS-73/1995, Discovery STS-82/1997 a Endeavour STS-113/2002), Frank Culbertson (Atlantis STS-38/1990, Discovery STS-51/1993 a Discovery STS-105/2001) a Katherine Thorntonová (Discovery STS-33/1989, Endeavour STS-49/1992, Endeavour STS-61/1993 a Columbia STS-73/1995). Inaugurace tentokráte nekoliduje s termínem konání Kosmos News Party (30. dubna až 2. května 2010), protože je naplánovaná na 5. června 2010.

    NASA a ESA se dohodly na realizaci společných misí k Marsu, a to v letech 2016, 18 a 20 - s tím, že by po nich mohla následovat automatická výprava vedoucí k odběru vzorků hornin na povrchu planety. V roce 2016 se chystáý start evropské observatoře Trace Gas Orbiter, a to na americká raketě Atlas-5. Není vyloučeno, že součástí mise bude i malý výsadkový modul pro sledování počasí přímo na povrchu planety. Několikráte odložený robotický průzkumník ExoMars (naposledy viz blog 3. srpna 2009) má letět v roce 2018: při přistání využije technologii SkyCrane, která si má svoji premiéru odbýt na sondě MSL/Curiosity (start 2011). Opět bude použita raketa Atlas-5 s tím, že ponese ještě jeden (menší) rover pro studium Marsu: ten má navíc začít sbírat vzorky pro jejich budoucí odeslání na Zemi. Mise pro rok 2020 zatím nebyla specifikována.

    Radostné vánoční svátky a neméně radostný nový rok! (A mějte soucit s trpícími... Třeba s těmi, kteří jsou momentálně na antibiotikách a nemohou slavit tak, jak by si představovali. Jako třeba já. - I když paní doktorka říkala, že mám teď hodně pít. Asi jsem moc zajásal. Protože vzápětí k mé nelibosti odpověděla i na otázku, na kterou jsem se raději neptal, neb by mi mohla nabídnout nějaký zavádějící výklad, cože mám pít... Vyšel jsem z toho dost neradostně: Mám pít, ale nemám pít.)

    Úterý 22. prosince 2009

    Vánoční dárky mohou být různé. Letošní prosincové číslo bulletinu Kosmos News začíná slovy: "Vážení přátelé, právě držíte v rukou poslední číslo zpravodaje Kosmos-News." Ano, je to tak - po více než deseti letech vydávání a sto jedenácti publikovaných číslech se Milan Halousek rozhodl další práce na tomto měsíčníku zastavit. Důvody není třeba blíže zkoumat, prostě ukončení tohoto projektu berme jako fakt. Každopádně mu patří VELKÉ PODĚKOVÁNÍ za energii, čas a prostředky, které ze svých vlastních zdrojů do projektu během uplynulých deseti let vložil.

    Mé včerejší avizované vystoupení na ČT24 v pořadu Milénium (viz blog 21. prosince 2009) se nakonec nekonalo, neb do programového schématu bylo nutné na poslední chvíli zařadit aktuálnější pořad. Takže se vše odložilo o 24 hodin: pokud se nebude opět odkládat, vysílat by se mělo dnes v 11:30 hod.

    Kosmická loď Sojuz TMA-17 je od neděle 20. prosince 2009 bezpečně na oběžné dráze a dnes pozdě večer našeho času se má připojit k Mezinárodní kosmické stanici. Osobně mě těší, že jsem měl možnost setkat se se dvěma ze tří členů její posádky: ruský velitel Oleg Kotov byl letos v říjnu v Praze na kongresu ASE (a následně si odskočil i do Brna - odkud je i první fotografie, kterou jsem si stejně jako pětičlennou posádku ISS stihl nechat podepsat) a americký palubní inženýr Timothy Creamer je pravidelným hostem v Evropě (neb hovoří německy). Na třetím snímku je zachycený (uprostřed, jinak je lépe vidět na velkoplošné obrazovce) na veletrhu ILA 2002 v Berlíně.

    Pondělí 21. prosince 2009

    Podle nejnovějších informací byla schůzka na úrovni Obama-Bolden minulý týden (viz blog 16. a 18. prosince 2009) pouze informativní a oba pánové jen diskutovali budoucí možnosti americké kosmonautiky - s tím, že žádné finální rozhodnutí nebo slovo nepadlo. Je to zvláštní: jednak se tím agónie NASA protahuje (nikdo neví, na čem vlastně je) a jednak bylo právě na polovinu prosince avizováno oznámení nové strategie NASA. Dovolím si zaspekulovat: Obama se již rozhodl a rozhodnutí chtěl oznámit, ale... Čáru přes rozpočet mu udělal Kongres USA, který čtyři dny před touto schůzkou schválil návrh rozpočtu NASA na rok 2010: a to ve výši 18,7 mld. USD (meziroční růst o 942 mil. USD). Podstatné ovšem je, že příslušný zákon obsahuje doložku, že jakákoliv změna stávajících programů nebo aktivit (ukončení, přerušení, nahrazení jinými apod.) musí být podložena odpovídajícími změnami prováděcích zákonů. To prezidentovi hodně svazuje ruce v provádění změn "na vlastní pěst": pro každé radikální otočení kormidla nyní potřebuje podporu Kongresu USA. Ten se evidentně prezidentovi postavil poté, co Obama v minulých měsících nenechal v některých vládních (nekosmických) projektech kámen na kameni.

    Ač mám "chycené" průdušky, čeká mě dnes "mediální den". Nejprve předtáčení pořadu pro Rádio Proglas, v 11:30 hod živě v ČT24 v pořadu Milénium (společně s ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem) a od 15:00 hod ještě Český rozhlas Brno (tentokrát ohlédnutí za nedávnou výpravou do USA - viz blog 18. října až 13. listopadu 2009).

    Česká pošta mne mile překvapila - mnoho z těch, komu jsem knihu Poklady kosmonautiky odeslal v pátek, mi hlásilo, že ji dostali v sobotu! Jsem rád, že se distribuce podařila a že kniha udělá radost pod nejedním vánočním stromečkem. Kromě toho, že jsem vytvořil speciální webovou stránku pro knihu (www.kosmonaut.cz/poklady), kam bych rád časem doplňoval i případné chyby a opravy (jak je v poslední době v civilizovaném světě běžné), tak přináším seznam a vyobrazení pětice chybějících příloh, které by dle vyjádření vydavatele měly být k dispozici v průběhu ledna 2010:

  • Plánek nosné rakety Saturn-5.
  • Obálka, která letěla na palubě raketoplánu Challenger STS-8.
  • Plaketa zanechaná na Měsíci výpravou Apollo-17.
  • Poselství mimozemským civilizacím ze sond Pioneer.
  • Obálka vydaná při příležitosti návštěvy Jurije Gagarina v Praze - i s vlastnoručním podpisem.
  • Pátek 18. prosince 2009

    Ze semináře o raketové a kosmické technice ve Valašském Meziříčí je nyní volně dostupný sborník přednášek. Stáhnout (ve formátu PDF) lze z webu hvezdárny.

    Americký prezident Barack Obama prý na středečním setkání s administrátorem NASA Charlesem Boldenem oznámil, že podporuje vývoj nové superrakety, s níž by se létalo na Měsíc, k asteroidům a k měsícům Marsu. O které superraketě je ale řeč, nebylo oznámeno (ve hře jsou kandidáti Ares-5, Ares-5 Lite, HLV či Jupiter). Zároveň Obama slíbil navýšit rozpočet NASA o celou miliardu dolarů počínaje rokem 2011. Brzy se bezpochyby objeví další (a podrobnější) informace. (Na základě těchto útržků se ale nemohu zbavit dojmu, že si z pěti variant Augustinovy komise - viz blog 9. září 2009 - vybral Obama šestou.)

    Čínští vědci vytvořili podprsenku She´s Mine, která dokáže zvětšit objem ňader až o dvě čísla. Nenápadný motorek na baterku dokáže po prvním stisknutí zvětšit (nafouknutím polštářku uloženého v košíčku) horní míru o tři centimetry, po druhém stisknutí o další 2,5 cm. Proč zde tento vynález zmiňuji? Podprsenka je údajně vyrobena z materiálu, který používají kosmonauti. Krásný příklad aplikované kosmonautiky, není-liž pravda? (I když osobně by mě docela zajímalo, cože je to za materiál. Z kosmické technologie mě totiž napadá jen přistávací systém robotů Pathfinder, Spirit a Opportunity...)

    Náš druhdy útulný byteček se na několik desítek hodin změnil ve velkou balírnu poštovních zásilek - s potěšením tak můžeme konstatovat, že VŠECHNY knihy Poklady kosmonautiky objednané pod letošní stromeček, byly vyexpedovány. První část již včera, zbytek dnes ráno, a to jako Obchodní balíky České pošty (garantovaná dodávka do druhého dne). Jak už jsem avizoval, ke knize přikládám jako dárek kousek padáku z mise Sojuz T-6 (viz druhý snímek - na někoho vyjde kousek bílý, na někoho oranžový). Spodní řada snímků zachycuje rozložené přílohy z knihy (každý snímek představuje plochu jednoho kuchyňského stolu), kterých jsou desítky a které jsou mimořádně (dle mého osobního názoru) povedené. A to ještě pětice příloh zatím chybí a bude dodána v průběhu ledna 2010.

    Středa 16. prosince 2009

    Několik doplňujících informací ke knize Poklady kosmonautiky:

  • Kniha již je nachystaná a za několik hodin ji od vydavatele přebírám. Vzápětí poté začínám velký proces balení a odesílání všem, kdo si ji objednali a uhradili.
  • Na blogu 14. prosince 2009 jsem neuvedl cenu knihy - je 990 Kč. Při objednání ode mne je včetně všech poplatků, poštovného, balného, daní, palivových příplatků apod. Cena je prostě finální.
  • Vydavatel mě právě informoval, že v knize nebudou chybět tři, ale pět příloh. Důvod neuvedl. Mrzí mě to, ale knihu budu nyní expedovat bez těchto pěti příloh - nechci ztrácet čas. Samozřejmě, že každý, komu knihu dodám již nyní, dostane později (v průběhu ledna 2010) i oněch pět chybějících příloh.
  • Co se mimořádného dárku ke knize týká: jde o kousek hlavního padáku ze sovětské kosmické lodi Sojuz T-6, která byla ve vesmíru v roce 1982 (doba letu 7 dní 21 hodin 50 minut 53 sekund - přesně tolik má "natočeno" i onen padák).
  • Administrátor NASA Charles Bolden je dnes pozvaný do Oválné pracovny, kde se od amerického prezidenta Baracka Obamy dozví, jak moc a jakým směrem se otočí kormidlo NASA - a kolik na to bude k dispozici prostředků. Již dnes se tak zřejmě dozvíme, na jakou novou kosmickou techniku či mise se můžeme těšit a na jakou si můžeme nechat zajít chuť.

    Co se budoucích kosmických plánů NASA týká, tato agentura každopádně právě nyní zakoupila dvojici motorů SRB pro šestý start raketoplánu - sice se jich plánuj jen pět (viz blog 27. listopadu 2009), šestá mise je nyní brána jako případná záchranná, ale velmi vážně se uvažuje o jejím "zhmotnění" do reálného letu (viz blog 8. prosince 2009).

    Formálně je sice posádka Mezinárodní kosmické stanice šestičlenná, ale reálně na její palubě pracují jen dva kosmonauti: Jeffrey Williams (USA) a Maksim Surajev (Rusko), viz první snímek. Ovšem již příští týden by se měla rozrůst na pět stálých obyvatel (viz druhý snímek), a to po startu lodi Sojuz TMA-17, který je plánovaný na neděli 20. prosince 2009. Její posádku budou tvořit (zleva) Timothy Creamer (USA), Oleg Kotov (Rusko) a Sojči Noguči (Japonsko) - viz třetí obrázek.

    Pondělí 14. prosince 2009

    Jak už to bývá, ohledně knihy Poklady kosmonautiky (viz blog 11. prosince 2009) mám dvě zprávy: dobrou a špatnou. Dobrá je ta, že kniha už je vytištěna - špatná pak ta, že se tiskárně podařilo trojici příloh (celkem jich je skoro čtyřicet) vytisknout špatně a musí se tisknout znovu. Ale... Podařilo se mi dohodnout s vydavatelem, že dostanu ještě tento týden několik desítek nekompletních (= bez oněch tří příloh) knih. Takže je mohu začít distribuovat zájemcům (zvláště těm, kteří chtějí mít knihu pod stromeček) s tím, že ony tři chybějící přílohy dostanu (a následně všem, kdo obdrží knihu nekompletní, dodám) počátkem příštího roku. Kniha je i bez oněch tří příloh celistvá - a kdyby nebyly uvedené v přiložené brožurce se seznamem a popisem příloh, ani si jejich absence nelze všimnout. Takže: pokud má ještě někdo zájem o knihu Poklady kosmonautiky pod stromeček (poštovné do České republiky a balné zdarma, jako dárek navíc kousek padáku z ruské kosmické lodi Sojuz - byl skutečně ve vesmíru), ozvěte se mi (tp.pribyl@seznam.cz). Nikde jinde než u mě není možné nejméně do ledna 2010 knihu získat.

    (Všechny, kdo se mi již ozvali, jsem informoval osobním e-mailem v průběhu víkendu. Pokud jste se ozvali a informaci ode mne neobdrželi, prosím, ozvěte se ještě jednou, ať zbytečně neuvízneme kvůli komunikačním problémům na mrtvém bodě.)

    A na co se všichni, kdo dostanou Poklady kosmonautiky do ruky, mohou těšit? Jednak je to 35 samostatných a vkládaných příloh (je možné je libovolně vyjmout z knihy a jakkoliv s nimi manipulovat), které představují reprodukce zajímavých nebo důležitých dokumentů týkajících se historie kosmonautiky. Technické nákresy, dobový tisk, osobní dopisy, podpisy kosmonautů, příležitostné obálky... Informace o některých z těchto předmětů jsem přinesl na blogu 25. listopadu 2009. Vlastní kniha (je vložena v kartonové krabici, v níž najdete i brožurku s podrobným popisem jednotlivých předmětů) má sice "jen" sedmdesát tiskových stránek, ale textově představuje zhruba 250 stran strojopisu a dalších zhruba 200 barevných fotografií. Kapitoly jsou dvoustránkové a je jich celkem 35, přičemž pokrývají kompletní historii kosmonautiky: od prvních nesmělých krůčků do vesmíru přes kosmická prvenství a kosmické závody, program Apollo (na něj je v knize kladený zásadní důraz - kniha se původně chystala ke čtyřicátému výročí letu Apolla-11, bohužel se - ne mou vinou - nestihla), mezinárodní spolupráci i meziplanetární sondy až po současné programy - raketoplány a Mezinárodní kosmickou stanici. Nechybí ani pohled na budoucí plány nebo příklady praktických přínosů kosmonautiky - poslední kapitola je pak přehledem nejdůležitějších milníků v historii kosmonautiky. Kniha je doslova "narvaná" informacemi, příběhy, zajímavostmi, historickými či technickými údaji - mj. na předsádkách najdete kolem dvou set emblémů z programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, raketoplánu i Mezinárodní kosmické stanice. Odborný recenzentem knihy se stala kapacita nejvyšší - Antonín Vítek.

    A ještě pár náhledů na stránky knihy Poklady kosmonautiky...

    Pátek 11. prosince 2009

    Na dnešní den mám od vydavatele knihy Poklady kosmonautiky (viz blog 16., 19. a 25. listopadu 2009) přislíbenou "zprávu o stavu projektu". Všem zájemcům o její zakoupení, kteří se mi ozvali e-mailem, sdělím detaily během víkendu. Pokud patříte k zájemcům o knihu a ještě jste se mi neozvali, můžete tak učinit třeba právě nyní. (Vypadá to, že na 99,99 procent nebude kniha letos v jakémkoliv běžném prodeji, ale že coby autor s "právem první noci" budu mít určité množství knih k dispozici. Ale je to jen předběžná informace, detaily bych se měl dozvědět právě dnes - a jako první budu e-mailem přednostně informovat zájemce o koupi.)

    Občané Japonska mají možnost ochutnat přínos kosmické technologie svému hospodářství - alespoň ti starší 20 let. Právě to je totiž v Japonsku hranice pro legální konzumaci alkoholu. Jen 250 šťastných výherců v loterii si totiž bude moci za 10000 jenů (cca 2000 Kč) zakoupit jednu láhev piva uvařeného z ječmene, který byl pěstovaný na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2006. Přesněji: jde o čtvrtou "pozemskou" generaci tohoto sladovního ječmene. Takže je to skutečně vzdálený příbuzný svého kosmického předka...

    Letectví+kosmonautika 12/2009: přispěl jsem hned čtyřmi kousky. Jmenovitě to jsou články "Mys Canaveral tehdy a nyní" (krátká informace viz blog 17. května 2009), "Příběh konstruktéry v kosmické lodi" (vzpomínka na Konstantina Feoktistova - jeho úmrtí viz blog 23. listopadu 2009), "Program Mercury - Zapomenuté lety" a "Před startem kosmické lodi Sojuz TMA-17". Jinak je v časopise seznam všech článků o kosmonautice, které letos přinesl: celkem jich je 46, 32 je z mého autorského pera. A to jsem dodal ještě několik materiálů, které jsou formálně evidovány v rubrice "Muzeum" a nikoliv "Kosmonautika".

    Čtvrtek 10. prosince 2009

    Společnost Virgin Galactic (v pondělí dle plánu představila veřejnosti svůj první letoun SpaceShipTwo - viz blog 7. prosince 2009) uvolnila první podrobnější informace o své zvažované kosmické raketě (její financování viz blog 30. července 2009): její název má být LauncherOne. Raketa by měla být uvolněna ve výšce kolem patnácti kilometrů ze stroje WhiteKnightTwo s tím, že za cenu menší než dva milióny dolarů bude schopná vynést na oběžnou dráhu padesátikilogramové zařízení. Osobně bych byl mírně skeptický, a to ze tří důvodů. Jednak pro podobné náklady nevidím trh (podobným družicím je zpravidla jedno, s čím letí do vesmíru, takže se vždy "svezou" s většími satelity). Jednak mi cena za start přijde příliš nízká (pokud by se do ní měly amortizovat náklady na vývoj). A jednak společnost nemá prakticky žádné zkušenosti s kosmickými technologiemi: plány na suborbitální turistiku jsou přece jen o několik řádů jednodušší, než let na oběžnou dráhu.

    Robot Spirit na planetě Mars to má nahnuté čím dál více: důvodem je skutečnost, že mu selhalo již druhé kolo ze tří na pravé straně. Technický problém, který je podle všeho trvalého rázu, nemohl přijít v méně vhodnou dobu: Spirit je od dubna letošního roku uvezněný v písečné duně a dosavadní pokusy osvobodit jej byly neúspěšné. S prakticky nefunkční a nepoužitelnou pravou částí podvozku se již tak nízké šance na vysvobození stroje začaly blížit nule...

    Poslední letošní vydání obměsíčníku Kozmos obsahuje i můj článek "Sondu MESSENGER zradil počítač". - Kozmos ještě jednou: dnes mi z redakce přišla složenka s honorářem za jeden článek. Co je na tom tak mimořádného? Po šestnácti letech (!) mi přišla na adresu, kde skutečně bydlím... Z té, kam mi honoráře chodily, jsem se totiž odstěhoval v roce 1993 - a od té doby jsem nabyl pocit, že není na světě síly, která by byla schopná přimět redakci/vydavatele ke změně adresy a že ji mám na doživotí. A ejhle, uplynulo jen šestnáct let a změna byla provedena...

    Středa 9. prosince 2009

    Posádka raketoplánu Discovery STS-128 (jejím členem byl i švédský astronaut Christer Fuglesang) přijíždí v těchto dnech do Evropy. V plánu má několik veřejných vystoupení v různých zemích.

    Start amerického raketoplánu Endeavour STS-130 byl odložen o další den (viz blog 30. listopadu 2009), takže podle nejnovějších předpokladů by měl do vesmíru zamířit 7. února 2010.

    Včera jsme navštívili v pražském Muzeu Karlova mostu výstavu "Richard V. král papírový", která je věnovaná nevětšímu českému (a možná i světovému) autorovi vystřihovánek Richardu Vyškovskému. Výstava (nedávno prodloužena do 10. února 2010) obsahuje obrovské množství papírových modelů - dokonce je mezi nimi i něco kosmické techniky (Vyškovský jí ale příliš neholdoval, takže k vidění je jen americký raketoplán Challenger, robot Lunochod a lunární vozítko Rover s astronauty plus loď Galaxia ze stejnojmenného komiksového seriálu). Ale jinak je Vyškovského největší síla v architektuře ve všech podobách. A propo, včerejšek měl jednu pihu na kráse: nekonala se v 17:30 ohlášená autogramiáda - program začínal rovnou přednáškou od 18:00 hod. Pokud se autogramiáda konala (bez jediného slova vysvětlení nebo omluvy) později, nevím - nám přespolním s tříletým dítětem na cestách už to mohlo být celkem jedno, neb jsme spěchali na vlak. Trošičku (a nemile) mě tato bezohlednost vůči návštěvníkům ze strany muzea i pana Vyškovského překvapila. Výstava ale rozhodně za návštěvu stojí.

    Úterý 8. prosince 2009

    Vypadá to, že nás nečeká posledních pět, ale šest misí raketoplánů - myšlenky na přidání jedné výpravy s označením STS-135 totiž začínají ožívat. Nebylo by to totiž náročné ani finančně, ani technicky. Při (zatím) posledním plánovaném letu raketoplánu Discovery STS-133 (STS-134 jí bude předcházet, viz letový řád na blogu 27. listopadu 2009) se má chystat k případné záchranné misi raketoplán Atlantis. Pro něj se počítá s využitím nádrže ET-122, která byla v srpnu 2005 poškozena hurikánem Katarina a která by zůstala po skončení programu raketoplánů k dispozici. Pokud by bylo potřeba záchrannou misi realizovat, může Atlantis startovat na výpravu STS-335 v listopadu či prosinci 2010. V případě, že by se ze záchranné mise stal (již nyní) regulérní let, navrhuje NASA aby se další záchranná mise nechystala: posádka posledního raketoplánu STS-135 by byla pouze čtyřčlenná (dva piloti, dva letoví specialisté; předběžný plán počítá s připojením k ISS až čtvrtý den letu, a to právě kvůli vyšší náročnosti práce pro menší posádku) a v případě potřeby by ji z ISS mohla evakuovat dvojice ruských lodí Sojuz (každá by startovala s jedním ruským kosmonautem, takže by měla právě dvě místa). Podle zpráv, které prosakují z NASA, by se velitelem mise STS-135 měl stát Steven Lindsey (nyní velitel STS-133), který by si s sebou měl "vzít" právě část posádky STS-133 (Lindsey se evidentně nehodlá vzdát titulu "velitel posledního raketoplánu"). V nejbližší době by tak bylo nutné donominovat posádku STS-133 (aktuální složení viz blog 21. září 2009). Pokud bude mise STS-135 schválena k realizaci, poletí v prvním čtvrtletí 2011 - s tím, že pět předchozích výprav bude "roztaženo" do celého roku 2010 (nemají tedy končí v září 2010, jak se nyní počítá).

    NASA, ESA a italská kosmická agentura ASI začaly vést jednání o úpravě jednoho modulu MPLM (Multi-Purpose Logistic Module) pro trvalé připojení k ISS. Moduly byly vyrobené tři: Leonardo (starty Discovery STS-102/2001, Discovery STS-105/2001, Endeavour STS-111/2002, Discovery STS-121/2006, Endeavour STS-126/2008 a Discovery STS-128/2009), Raffaello (Endeavour STS-100/2001, Endeavour STS-108/2001 a Discovery STS-114/2005) a Donatello (nikdy nebyl použitý při letu do vesmíru). Přitom byly navržené jen ke krátkodobým návštěvám ISS coby dopravní kontejnery v nákladových prostorech raketoplánů: jejich úprava na dlouhodobý pobyt u kosmické stanice by ovšem nebyla obtížná ani techicky, ani náročná finančně (odhaduje se na 20 až 40 mil. USD). Sloužily by totiž především jako skladovací prostory (modul by nesl nový název PMM, Pressurized Multipurpose Module). Informace o tom, který z modulů bude pro trvalé připojení k ISS upravený, se různí. Na rok 2010 jsou chystané dva lety modulu Leonardo: při letu raketoplánu STS-131 (březen) a STS-133 (září). Oba má absolvovat MPLM Leonardo. Ale... To by znamenalo, že před letem STS-133 by bylo pouhých šest měsíců na jeho úpravy - hovoří se proto o jeho nahrazení při misi STS-133 sesterským modulem Raffaello. Nebo - pokud bude do letového řádu raketoplánů přidána mise STS-135 (viz předchozí odstavec) - pletí Leonardo v roce 2010 skutečně dvakrát a při posledním letu zůstane na ISS trvale právě Raffaello.

    Pokud už je řeč o modulech MPLM, pojďme se podívat na jejich loga - rozhodně stojí za to. Jak oficiální (vlevo), tak neoficiální (vpravo), které odkazuje na komiksové postavičky Nindža-želv (ty se jmenovaly Leonardno, Donatello, Raffaello a Michelangelo - tedy prakticky stejně, jako moduly MPLM: jediným rozdílem je, že moduly jsou jen tři).

    Pondělí 7. prosince 2009

    Na dnešek je ve městě Mohave (Kalifornie; viz blog 29. října 2009) oznámeno slavnostní představení nového raketoplánu SpaceShipTwo, který má navázat na stroj SpaceShipOne (třikrát překonal stokilometrovou hranici, dnes je k vidění ve foyeru Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C.) a jehož výrobu financuje společnost Virgin Galactic. SpaceShipTwo pro dva piloty a šest platících pasažérů plánuje premiérový let na příští rok, kdy se také čeká dosažení suborbitální dráhy a let do výšky nad 100 km. Pokud vše půjde dobře, může svézt první platící zákazníky v roce 2011 nebo 12. Celkem bude vyrobeno pět kusů SpaceShipTwo. Ty by měly operovat nejprve z nově budované základny Spaceport America (Kosmický přístav Amerika; sát Nové Mexiko), později i ze švédské Kiruny, z Velké Británie i ze Saúdské Arábie.

    Ve Spojených státech podlehl ve věku 55 let leukémii Craig Puz, vojenský kandidát na palubního specialistu kosmických raketoplán. Do výcviku se zapojil v roce 1982 ve druhé skupině armádních specialistů pro lety na raketoplánech; program opustil v září 1990 (po oznámení, že Pentagon končí s vojenským využitím raketoplánů). Připravoval se mezi čtyřmi vybranými kandidáty pro let s laboratoří Starlab (vojenská varianta Spacelabu). Výcvik pro tuto misi zahájili v červenci 1987 a po několika měsících bylo rozhodnuto, že poletí právě Craig Puz a Maureen LaCombová, náhradníky se stali Dennis Boesen a Kenneth Bechis. Puz a LaCombová ovšem byli v červnu 1988 zraněni při autonehodě. Zatímco LaCombová zůstala v hlavní posádce, zranění Puze jej do budoucna trvale lékařsky diskvalifikovala a nahrazený byl Boesenem. Puz - již bez šance podívat se do vesmíru - přesto v oddíle zůstal až do jeho definitivního konce. (Pro úplnost: projekt Starlab byl rušený v srpnu 1990 - v té době se počítalo s letem této laboratoře v květnu 1992 při misi STS-50.)

    Několik nových fotografií 23. základní posádky Mezinárodní kosmické stanice. Na prvním snímku kompletní šestičlenná sestava (aneb takto bude vypadat posádka ISS v dubnu a květnu 2010) - zleva: Michail Kornijenko (Rusko), Tracy Caldwellová (USA), Alexandr Skvorcov, Oleg Kotov (oba Rusko), Timothy Creamer (USA) a Sojči Noguči (Japonsko). Na snímku druhém posádka lodi Sojuz TMA-18 (plánovaný start 2. dubna 2010): Kornijenko, Skvorcov a Caldwellová. Na snímku třetím je ruská část posádky (Kornijenko, Kotov a Skvorcov), na čtvrtém pak neruská (Creamer, Caldwellová a Noguči).

    Pátek 4. prosince 2009

    V rámci přípravy na operace spojené s plánovaným zavedením do operačního provozu kabiny Dragon prošli první profesionální astronauti NASA výcvikem v zařízeních společnosti SpaceX (viz blog 22. října 2009). Jmenovitě šlo o Tracy Caldwellovou, Shannon Walkerovou a Douglase Wheelocka, kteří budou na palubě ISS v příštím roce - v době, kdy se předpokládá vypuštění první lodi Dragon a možná i druhé (ta už by se měla ke stanici přiblížit). Společně s nimi se výcviku zúčastnily i další osoby z NASA, zvláště pak lidé zodpovědní za letové operace a navíc i astronautky Marsha Ivisnová a Megan McArthurová.

    V příštím roce si připomeneme desáté výročí trvalého obydlení Mezinárodní kosmické stanice: při této příležitosti NASA vydala kalendář, který tuto událost připomíná. Kalendář (má cca 10 MB) je možné stráhnout ze stránek NASA.

    Inu dobrá, není to kosmonautika, ale... Pro mě je to zásadní životní změna. Aneb kdo u nás doma někdy byl, ví, že bydlíme v oblasti s jedním z nejhorších parkování v Brně (a možná v celé republice). Aneb žijeme na sídlišti, které bylo dokončeno "po revoluci", ale svými parkovacími kapacitami nesplňovalo ani předrevoluční normy. Člověku nebylo zrovna dvakrát do zpěvu, když v jednu ráno přenášel třeba kilometr dvě spící děti. To se ale nyní mění: Štědrý den k nám dorazil se čtyřtýdenním předstihem a nadělil klíče od nové garáže postavené jen pár kroků od bytu... Sbohem škrábání zamrzlých oken, sbohem marné pátrání po volných místech, sbohem dlouhé noční pochody s dětmi v náručích a taškami přes rameno...

    Čtvrtek 3. prosince 2009

    Čína oznámila, že svoji druhou lunární sondu Chang´e-2 vypustí do vesmíru v říjnu 2010. Nepotvrdily se tak dřívější zprávy, které slibovaly start ještě v letošním roce (viz např. blog 8. ledna 2009). Sonda bude z technického hlediska dvojčetem "jedničky" s tím, že bude pracovat na nižší operační dráze nad Měsícem a ponese modernizované přístrojové vybavení.

    Japonská meziplanetární sonda Hayabusa, kterou postupně potkalo několik vážnýc technických problémů, pokračuje v návratu na Zemi - navzdory tomu, že jí minulý měsíc vypadl poslední plně funkční iontový motor (označovaný jako D). Hayabusa má motory čtyři, výpadek se nakonec podařilo nahradit zajímavou kombinací motoru A a B: u "béčka" odešel neutralizér, takže začal využívat tuto komponentu právě z "áčka". Sonda má plánované přistání na 10. června 2010 v australské Woomeře, přičemž vědci doufají, že v návratovém pouzdře ponese vzorky z přistání na asteroidu Itokawa (i když zůstávají nohama pevně na zemi, protože dle veškeré signalizace se odběr nezdařil - misi dokončují především jako technologický experiment).

    Dr. Rock - Doktor Šutr. Tak zní přezdívka, kterou američtí astronauti dali v šedesátých letech svému kolegovi Harrisonu Schmittovi, jedinému profesionálnímu geologovi v oddíle. Ten měl možnost jako jediný geolog v historii provést terénní průzkum přímo na Měsíci: byl pilotem lunárního modulu Apolla-17/1972. V těchto dnech se přitom pohybuje po Vídni, a protože je to opravdu za humny, byl by hřích nezajet se za ním podívat (zvláště má-li přednášku pro širokou veřejnost, a to přístupnou zdarma). Nelenili jsme, vyjeli jsme - a byli po zásluze odměněni setkáním s jedním ze dvanácti Pozemšťanů, kteří měli možnost projít se po Měsíci. Dokonce i autogram jsme získali: Schmitt byl ochoten podepisovat jen svoji knihu "Return To The Moon", kterou jsme naštěstí s sebou měli.

    Středa 2. prosince 2009

    Elon Musk, zakladatel společnosti SpaceX se vyjádřil k programu nosné rakety Falcon-9, jejímž je ideovým "otcem". Podle něj je plánované datum startu (2. února 2010) nejbližším možným termínem, ovšem naznačil, že jde zároveň o termín nejoptimističtější. Před startem je přitom plánovaný tří- až pětisekundový zkušební zážeh motorů prvního stupně nosiče: ten se má uskutečnit někdy koncem ledna či počátkem února. Až po jeho úspěšném provedení bude vydán souhlas se startem. Musk zároveň připustil, že šance na úspěch u první rakety vidí v rozmezí 70 až 80 procent a že doufá, že během příštího roku se podaří vypustit alespoň dvě rakety Falcon-9: současný plán počítá se starty čtyřmi (únor, červen, srpen a prosinec 2010).

    Ostatně, inzerovaný termín startu Falconu-9 (2. února 2010) není reálný i z toho důvodu, že na 3. února 2010 má zablokovaný termín vypuštění z mysu Canaveral raketa Atlas-5 a že i tato blokace byla důvodem přesení startu raketoplánu Endeavour z 4. na 6. února (společně s příletem ruské lodi Progress k ISS - viz blog 30. listopadu 2009). Vzhledem k tomu, že dnešní technika na raketové střelnici neumožňuje realizaci dvou startů v době kratší než 48 hodin, není možné startovat 2. a následně 3. února. Falcon-9 tak přijde na řadu nejspíše později.

    Při několikaletém shánění podkladů pro knihu Poklady kosmonautiky (viz např. blog 25. listopadu 2009) jsem si doplnil sbírku i o dvě rarity: deníky Obranu lidu a Rudé právo, které vyšly 13. dubna 1961. Tedy jeden den po letu Jurije Gagarina...

    Úterý 1. prosince 2009

    Ještě před týdnem pracovalo na Mezinárodní kosmické stanici dvanáct kosmonautů. Pak odletěl raketoplán Atlantis a zbylo jich pět. Dnes odletěl (a následně bezpečně přistál) ruský Sojuz TMA-15 a zbyli jen dva. Tento neobvyklý stav (posádka stanice je nyní formálně šestičlenná) bude trvat až do příletu lodi Sojuz TMA-17 (start 20. prosince 2009, připojení k ISS o dva dny později).

    V meteoritu ALH84001, který vzbudil pozornost už v roce 1996, kdy vědci oznámili nález stop po činnosti živých organismů (a kterýžto objev byl následně rozcupován jako nedostatečně podložený), opět poutá pozornost. Díky rozvoji technologií (např. elektronové mikroskopy) oznámili vědci (mimochodem, stejní jako před třincti lety), že tentokrát s jistotou našli stopy života. Neb krystalická struktura magnetitu obsažená v meteoritu je podle nich prokazatelně organického, a nikoliv anorganického původu. Se svým zjištěním se nyní chystají jít na trh: 46stránková studie je zatím dostupná jen úzkému okruhu pečlivě vybraných specialistů. Ti se o ní vyjadřují velmi pozitivně. (Bodejť by ne, když nejde o objektivní vzorek, ale o vybrané jedince.) Až příští týdny a měsíce ukážou, nakolik jsou hypotézy průkazné.

    Dvojice emblémů evropských kosmických náklaďáků ATV: jednak loňského s pořadovým číslem jedna (Jules Verne), jednak chystaného na příští rok (Johannes Kepler).

    Pondělí 30. listopadu 2009

    Raketoplán Atlantis v pátek bezpečně přistál z mise STS-129. VZápětí přišla zpráva, že následující vzlet raketoplánu Endeavour STS-130 se odloží z důvodu termínové kolize se startem lodi Progress M-04M a jejím příletem k ISS (3. a 5. února). Endeavour by tak měl dle aktuálních plánů vzlétnout 6. února 2010.

    Ve čtyřech návrzích na budoucí směrování americké kosmonautiky, které dostal na stůl prezident Barack Obama, se (prý) ani v jednom nepočítá s raketou Ares-1... Podrobnosti o tom, který návrh zvítězil, bychom se měli dozvědět kolem poloviny prosince. Protože ale v tomto okamžiku Ares-1 je stále součástí oficálních amerických plánů, tlačí týmy pracující na programu Constellation na schválení mise Ares-1X Prime (náhrada za zrušený testovací let Ares-1Y - ten byl zrušený proto, že by přišel příliš pozdě, aby jeho výsledky mohly ovlivnit konstrukci a parametry operačního nosiče). Ares-1X Prime předpkládá let s pětisegmentovým prvním stupněm na tuhá paliva (Ares-1X použil jen čtyřsegmentový motor z programu raketoplánů) a funkčním záchranným systémem lodi Orion (jehož test by byl součástí letu).

    Dvojice nových emblémů: jednak mise Sojuz TMA-17 (start 20. prosince 2009) a jednak 24. základní posádka ISS (květen až září 2010).

    Pátek 27. listopadu 2009

    Dnes to začne, dnes to vypukne - pravidelné každoroční setkání lidí postižených kosmonautikou na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Stručný program jsem přinesl na blogu 20. listopadu 2009.

    Dnes v 15:44 hodin našeho času by měl v Kennedyho kosmickém středisku přistát po své předposlední cestě vesmírem raketoplán Atlantis. Uzavře se tím předposlední rok provozu amerických kosmických letounů. Před námi je tak posledních pět startů těchto úžasných, leč krapet přestárlých strojů:

  • Endeavour STS-130: 4. února 2010.
  • Discovery STS-131: 18. března 2010.
  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Endeavour STS-134: 29. července 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Je to sice vzpomínka na září, ale tak nějak se mi sem dříve nevešla (slovy klasika: "Pořád se něco děje."). Aneb návštěva technického muzea ve Speyeru, kde je dnes největší expozice kosmonautiky v Evropě. Jejím ústředním exponátem je prototyp raketoplánu Buran BTS-002 (viz blog 3. dubna, 13. května nebo 3. října 2008). Jinak tu najdete ohromné množství předmětů a exponátů majících vztah ke kosmonautice. Návštěvu nelze než doporučit - navíc Speyer není od Česka kdovíjak daleko (minimálně ve srovnání s dalšími kosmickými atrakcemi).

    Čtvrtek 26. listopadu 2009

    Byť ukončení činnosti Mezinárodní kosmické stanice je dnes ještě relativně v nedohlednu, kosmonautika se nedá plánovat z roku na rok. Stanice BBC tak přinesla zprávu, že Rusko uvažuje o tom, že by za několik let odpojilo své moduly od stanice - a tím by vzniklo jádro nového orbitálního komplexu. Důvod je celkem prozaický: zatímco Spojené státy dnes plánují ukončit podporu stanice v roce 2016, Rusko chystá vypuštění dvojice svých rozměrných modulů v letech 2014 a 15 (pokud nebudou mít žádný další skluz). I když je možné prodloužení americké podpory ISS do roku 2020 (mezinárodní partneři tlačí až na rok 2025, ale to asi není pravděpodobné - viz např. doporučení Augustinovy komise - blog 9. září 2009), pořád budou tyto moduly celkem zánovní. Jedním z možných scénářů je přitom odpojení ruských modlů od končící stanice s tím, že tyto by vytvořily základ komplexu nového - a ISS by tak pokračovala (byť notně transformovaná) dále.

    Nově vyvíjená (a také donekonečna odkládaná) raketa Angara má další odklad. Startovací komplex na kosmodromu Pleseck měl být dokončený v roce 2010, aby odtud dvojice premiérových nosičů mohla vzlétnout v prvním a třetím čtvrtletí roku následujícího. Jenomže - výstavba rampy bude mít nejméně roční skluz, takže s prvním startem Angary nelze počítat dříve, než na počátku roku 2012.

    NASA zveřejnila oficiální fotografii posádky příštího startu raketoplánu - Endeavour STS-130 (plán 4. února 2010). Půjde o předposlední start tohoto raketoplánu do vesmíru. Inu, konec se definitivně a neodvratně blíží.

    Středa 25. listopadu 2009

    Byv na cestách v USA, nemohl jsem před čtyřmi týdny zaznamenat důležitou událost: start suborbitální rakety Ares-1X z Kennedyho kosmického střediska (středa 28. října 2009). Šlo o experimentální raketu složenou prakticky výhradně ze stávajícího hardware, jejímž cílem bylo ověřit některé techniky (např. oddělování prvního a druhého stupně, ovládání extrémně dlouhého a úzkého tělesa za letu), jejichž lepší pochopení umožní realizaci vlastní operační rakety Ares-1. (Ne vše se dá nasimulovat, některé věci je holt potřeba v reálu odzkoušet.) Let proběhl bez větších potíží, nevydařilo se jen finální přistání prvního stupně na hladinu oceánu: ze tří padáků totiž fungoval na sto procent jen jeden, takže první stupeň byl při tvrdém přistání poškozen. Stejně tak byla poškozena konstrukce startovací rampy 39B, což ale není zásadní problém, protože v tomto případě šlo o rampu určenou k odpisu a jen ponechanou na milost vzletu Aresu-1X. Pro operační raketu se totiž počítá s totálním přebudováním komplexu 39B.

    Společnost SpaceX zveřejnila datum plánovaného startu své první rakety Falcon-9. Pokud se nestane nic mimořádného, mělo by jejích devět raketových motorů zaburácet nad mysem Canaveral dne 2. února 2010.

    Jak jsem minulý týden přislíbil (viz blog 16. a 19. listopadu 2009), budu postupně informovat o obsahu knihy Poklady kosmonautiky, která by měla vyjít v nejbližších dnech. Dnes něco málo o přílohách, které budou její součástí: půjde o kopie historických dokumentů, majících nějaký (= silný) vztah ke kosmonautice a letům do vesmíru. (Upozorňuji, že samozřejmě v knize nebude např. jen půlstránka novin - tu zde dávám jen z důvodu nedostatku místa.) Na prvním řádku jsou troje historické noviny: zvláštní vydání Večerní Prahy při příležitosti letu Jurije Gagarina, The New York Times vydané při příležitosti přistání na Měsíci a Rudé právo den po startu československého kosmonauta Vladimíra Remka. Na druhém řádku: kdysi utajovaný plánek kabiny Mercury, zpráva o zkouškách lunárních bot astronauta Alana Beana a červeně doškrtaný (přepracovaný) letový plán Apolla-13. Na třetím řádku: rentgenový snímek bot Neila Armstronga, celní deklarace podepsaná posádkou Apolla-11 a dopis astronauta Thomase Jonese, v němž vysvětluje své slovenské kořeny.

    Úterý 24. listopadu 2009

    Japonský vládní výbor hledá v rámci snahy o ozdravení ekonomiky miliardy "zbytečně vynakládaných" dolarů: jeho pozornosti přitom neunikl ani rozpočet JAXA, kde bylo jako zcela zbytečné označené pokračování vývoje rakety GX. Mělo jít o společný projekt Spojených států a Japonska (raketa by mj. využívala standardizovaný první stupeň Common Core Booster rakety Atlas-3): provozně levná raketa měla najít uplatnění především na komerčním trhu. Japonsko mělo pro raketu vyvinout motor druhého stupně. Vývoj přitom začal v roce 2003 s tím, že měl stát zhruba půl miliardy dolarů: dodnes si ale vyžádal cca 780 mil. USD a i vpříštím roce se na něj počítalo s částkou 65 mil. USD. A podle odhadů chybělo na dokončení vývoje dalších 600 mil. až 1,2 mld. USD! Ostatně, právě pro technické a rozpočtové problémy při vývoji se o zrušení programu GX hovoří již půldruhého roku. Nejde tedy o překvapivý krok.

    Na rok 2010 se připravují hned dva pokusy o vypuštění slunečních plachetnic - družic, které mají experimentálně ověřovat možnosti pohonu tlakem slunečního záření (a proudu částic) na velkou plachtu. Ač je tento způsob pohonu považovaný za perspektivní, dosud se jej nepodařilo v praxi odzkoušet: dlužno podotknouti, že především pro selhání nosných raket, protože sluneční plachentnice pronásleduje až neuvěřitelná smůla. Na příští rok každopádně své pokusy oznámilo Japonsko (Ikaros, květen 2010 - k vypuštění dojde pomocí rakety H-2A společně se sondou Muses-C k Venuši) a Planetary Society (LightSail, před koncem roku 2010 - zatím není jasné, jaký nosič bude použitý).

    Tak trochu navazuji na zprávu, kterou jsem přinesl na blogu včera: na informaci o smrti kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jeho podpis mám i na československé poštovní známce vydané v listopadu 1964, měsíc po letu lodi Voschod (jak je správně uvedeno i na známce, nikoliv tedy Voschod-1, jak se někdy používá - toto označení mise "získala" až dodatečně pro přehlednost) - viz blog 23. listopadu 2009, druhý řádek fotografií, prostřední snímek. Na úplně stejném filatelistickém materiálu jsem nedávno získal i podpis jeho velitele z letu Voschod, kosmonauta Vladimira Komarova. (Takže mi do této série podpisů na známce chybí jen třetí z letu, Jegorov.) A protože Komarov nebyl nabízený samostatně, "musel" jsem jej vzít i s několika dalšími podepsanými filatelistickými materiály. Na prvním řádku vedle Komarova je obálka podepsaná všemi členy společného letu Sojuz-6/7/8 (chybí jen Kubasov - což je unikát, protože většinou na těchto obálkách chybí v roce 1971 zahynuvší Volkov, nikoliv dodnes žijící Kubasov - mimochodem, Volkov nechybí). Na druhém řádku: aršíky podepsané kompletními posádkami lodí Sojuz-4/5 (společný let, přestup kosmonautů z jedné do druhé), Bykovským a Těreškovovou (společný let Vostok-5/6) a podepsaný kompletní posádkou Sojuzu-10.

    Pondělí 23. listopadu 2009

    Není mnoho astro/kosmonautů, kteří se mohou pochlubit (možná spíše postesknout) tím, že se jim narodil potomek v době, kdy pracovali na oběžné dráze. Dosud to byli (mýlím-li se, opravte mě) jen sovětský kosmonaut Leonid Kizim (březen 1984) a americký astronaut Michael Fincke (červen 2004). Jejich řady nyní rozšířil americký astronaut Randy Bresnik - v den, kdy uskutečnil svoji první kosmickou vycházku (sobota 21. listopadu 2009) jeho manželka přivedla na svět dceru Abigail. V této souvislosti je zajímavých hned několik skutečností. Jednak byl Bresnik Vybraný k letům do vesmíru jako pilot raketoplánu - ale nyní cestuje jako letový specialista (byla snaha všechny kandidáty dostat na oběžnou dráhu co nejdříve a nebyl dostatek příležitostí pro raketoplány). Tím dostal ale možnost realizovat něco, co je právě pilotům běžně upřeno: kosmickou vycházku. Jednak se manželé Bresnikovi domnívali, že jsou neplodní, a tak loni na podzim adaptovali 3,5letého chlapečka z Ukrajiny. Jednak se o těhotenství dozvěděli teprve před několika měsíci, kdy byla příprava mise Atlantis STS-129 v plném proudu. A jednak k porodu došlo dva týdny před plánovaným termínem: Bresnik byl každopádně připravený a ihned poté, co obdržel radostnou zvěst, začal kolegům z raketoplánu i stanice rozdávat doutníky (žvýkačkové). A v televizním přenosu se prezentoval v tričku "Je to holka!" a představil i růžové dupačky s emblémem mise STS-129, které hodlá dceři věnovat po návratu z oběžné dráhy.

    Při současném letu raketoplánu Atlantis je zahájeno testování nového super-teflonu (u teflonu se často mylně uvádí, že je produktem kosmického věku - není tomu tak, svět jej znal a používal dříve, než vzlétl první Sputnik). Super-teflon ale už byl vyrobený pro kosmické aplikace: je vyrobený z nanomateriálů a měl by mít 10000krát vyšší odolnost, než jeho předchůdce. Zatímco klasický teflon trpěl na oděrky a poškrábání, po novém super-teflonu může třeba vidlička teoreticky najezdit 100000 km, než začne jevit stopy poškození.

    V sobotu 21. listopadu 2009 zemřel ve věku 83 let kosmonaut Konstantin Petrovič Feoktistov: dvanáctý kosmonaut světa a osmý sovětský. Byl veteránem z letu lodi Voschod(-1) v říjnu 1964, kdy letěl odporu lékařské komise navzdory (a po pouhých čtyřech měsících přípravy!) - zato s vydatnou pomocí hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, neboť členem jeho kanceláře Feoktistov byl. Voschod(-1) byl historicky prvním letem vícemístné lodi (i když vznikl úpravou jednomístného Vostoku). Feoktistov se poté dlouhodobě a opakovaně snažil do vesmíru vrátit, ale nepodařilo se mu to (jak vzpomíná ve svých diářích Nikolaj Kamanin, verdikt jedné lékařské komise zněl "Nemůžeme přece poslat do vesmíru invalidu!"). I když v roce 1980 už byl v posádce Sojuzu T-3, ale právě z lékařských důvodů jej nakonec nahradil jiný kosmonaut. Ale ať byl jaký byl, do kroniky kosmonautiky neodmystitelně patří a navždy patřit bude - když už pro nic jiného, tak jako jeden z úplně prvních cestovatelů do vesmíru. Každopádně své jisté kontroverzi navzdory byl Feoktistov velmi velkorysý vůči sběratelům podpisů - viz následující snímky. Na posledním řádku jsou pak aršík a pohlednice podepsané posádkou Voschodu(-1): na aršíku chybí velitel Komarov (zahynul v dubnu 1967), zato pohlednice je kompletní a patří k perlám mé sbírky.

    Pátek 20. listopadu 2009

    Již za týden se ve Valašském Meziříčí uskuteční tradiční listopadový seminář Kosmonautika a raketová technika. Bližší podrobnosti najdete na stránkách valašskomeziříčské hvězdárny - proto přináším jen stručný program akce (pro kterou připravuji dvojici přednášek):

  • Pátek 27. listopadu 2009: Záchranné systémy kosmických lodí (Jiří Kroulík), Neznámé kosmické koráby (Tomáš Přibyl).
  • Sobota 28. listopadu 2009: Mezinárodní kosmická stanice 2008-09 (Antonín Vítek) - přednáška rozporcována na část dopolední a odpolední, Přispějí hybridní raketové motory k dalšímu rozvoji kosmonautiky? (Jan Kusák), Kosmická technika k objevování explanet (František Martinek), Tajemství první planety odhalena (Michal Václavík).
  • Neděle 29. listopadu 2009: Po stopách programu Apollo (Tomáš Přibyl), Sluneční soustava pod drobnohledem (Jiří Srba).
  • V roce 2011 by měl být vybraný koncept nové evropské nosné rakety, která má kolem roku 2020 nahradit (nebo začít nahrazovat) stávající Ariane-5. Evropská kosmická agentura (ESA) již přitom deklarovala, že nový nosič by měl být menší a levnější než Ariane-5: důvodem je fakt, že je pouze málo misí, které jsou schopné využít jeho kapacitu. (Pokud dobře počítám, ze 48mi startů Ariane-5 ji pro rozměrný náklad ESA potřebovala jen čtyřikrát - další dva starty pak představovalo více společně vypuštěných satelitů pro ESA.) Jde vlastně jen o lety k ISS (s náklaďákem ATV) a některé mimořádně velké družice/sondy. Zástupci ESA se nechali opakovaně slyšet, že nehodlají vyvíjet další superraketu pro komerční sektor - ostatně, i ten není schopen předimenzovanou kapacitu využít (nezapomínejme, že Ariane-5 byla původně navržena jako nosič raketoplánu Hermes: ten byl zrušený, zůstala jen nafouknutá raketa) a nosiče typicky startují se dvěma většími náklady (s jedním nákladem startovalo jen sedm Ariane-5: celkový počet startů je přitom 48!). Je jen jediný program, kde raketa velikosti Ariane-5 mohla najít uplatnění: evropská pilotovaná loď odvozená od ATV. Ale ruku na srdce: určitě by pilotovanou loď šlo udělat méně robustní, než dvacetitunovou (a tudíž odpovídající svou nosností budoucí raketě "Made in Europe").

    Afghánský kosmonaut Abdul Achád Mománd (Sojuz TM-6/1988) uspořádal nedávno v Německu velkorysou autogramiádu (do níž bylo možné zapojit se i korespondenčně). Proč velkorysou? Podepisoval se zcela zdarma: resp. příspěvek byl zcela dobrovolný. Stačilo poslat materiál k podepsání na příslušnou aresu, přiložit nadepsanou zpáteční obálku, uhradit poštovné a přidat nějaký (jakýkoliv) obolus. Nemohl jsem se nezapojit - a tak se mi sbírka rozšířila o několik Momándových podpisů (včetně osobního věnování). Pěkné - a kosmonautovi i organizátorům nezbývá než zatleskat plus vyseknout hlubokou poklonu!

    Čtvrtek 19. listopadu 2009

    Robot Spirit se včera skutečně pokusil rozjet (viz blog 18. listopadu 2009), ale po pouhé jedné sekundě se zastavil - pro překročení velmi přísného limitu na náklon (jeden stupeň). Snad již zítra má proběhnout zopakování pokusu s tím, že dojde k uvolnění příliš struktního limitu.

    První dvě nosné rakety typu Sojuz míří na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guayaně (start premiérové z nich se plánuje na červen 2010 - viz blog 5. října 2009). Jejich cestu nákladní lodí Colibri je možné sledovat v reálném čase na webu Marinetraffic.com.

    Vzhledem k množícím se dotazům na knihu Poklady kosmonautiky upřesňuji: poštovné zdarma platí pouze pro Českou republiku, poštovné do zahraniční (kam patří i Slovensko) bude potřeba řešit individuálně (jakmile budu mít první knihu v ruce a zvážím ji, dám vědět podrobnosti). A v příštích dnech budu na blogu zveřejňovat další informace týkající se obsahu knihy, takže si váhající budou moci udělat přesnější obrázek. (A již rozhodnutí se budou moci těšit ještě více...)

    Do měsíčníku Letectví+kosmonautika 11/2009 jsem tentokrát přispěl větším množstvím článků: "Všechny cesty vedou na Měsíc" (závěry Augustinovy komise), "Padesátka kosmonautů v Praze" (kongres ASE - viz blog 6., 8. a 9. října 2009), "Muzeum cestou na kosmodrom" (reporáž z Titusville - viz blog 30. října 2008), "Ohlédnutí za misí LCROSS" a "Ruský přístav se rozroste" (před startem nových ruských modlů k ISS).

    Středa 18. listopadu 2009

    Poslední říjnový den letošního roku zemřel ve věku 98 let "otec čínské kosmonautiky" Qian Xuesen. Narodil se roku 1911, v roce 1935 emigroval do USA. Zde působil mj. v Jet Propulsion Laboratory. Když se pak chtěl vrátit do Číny, byl pět let internován (1950 až 55) - dokud jeho znalosti o americkém raketovém programu nezastaraly. Poté byl hlavním hybatelem vývoje čínských vojenských i kosmických raket. Byl posledním žijícím z první generace velkých konstruktérů, kam patřili např. Sergej Koroljov nebo Wernher von Braun.

    Agentura NASA představila plán na záchranu robota Spirit, který je od dubna uvězněný v písečné pasti na Marsu. Po měsících simulací se specialisté shodli, že nalezli optimální postup: ale zároveň upozorňují, že tento v konečném důsledku vůbec nemusí fungovat a Spirit zůstane uvězněný natrvalo. A i kdyby fungoval, může vysvobozování robota trvat týdny i měsíce: pokud se Spirit nepodaří vysvobodit do konce února 2010, bude prohlášený za statickou sondu a další záchranné operace se konat nebudou. První pokus o pohyb by měl proběhnout právě dnes.

    Raketoplán Atlantis STS-129 je bezpečně "nahoře" - a zbývá posledních pět startů těchto strojů... Člověka při pohledu na hubený letový řád (viz např. blog 29. července 2009, kde ovšem bylo uvedeno ještě sedm startů) přepadá deprese. Náladu ovšem dramaticky zlepší manilová obálka z Houstonu - a v ní litografie podepsaná (originální podpisy, žádné autopeny) kompletní posádkou předcházející mise Discovery STS-128 (a to včetně astronautky Nicole Stottové, t.č. na Mezinárodní kosmické stanici).

    Pondělí 16. listopadu 2009

    Takže po "amerických elegiích" zpět k fádnímu obsahu blogu... Dle informací od vydavatele je již kniha "Poklady kosmonautiky" (viz blog 21. srpna 2009) prakticky hotová a její první výtisky by mohly (měly...) opustit brány tiskárny v řádu několika dnů. Její cena bude vyšší (990 Kč), ale obsah jí bude plně odpovídat. Kniha je totiž z edice "Muzeum v knize" a obsahuje více než tři desítky příloh: unikátních historických dokumentů (technické výkresy, dokumentaci, dopisy, podpisy kosmonautů aj.). Jejich seznam přinesu v příštích dnech. Knihu bude možné získat (třeba jako vánoční dárek) různými způsoby: třeba objednávkou přímo ode mne jakožto od autora. Bude to mít několik výhod. Jednak nulové poštovné (takže cena za knihu bude 990 Kč včetně poštovného). Jednak možnost získat podpis autora nebo přímo věnování konkrétní osobě (ideální dárek...). A jednak ti, kdo si knihu zakoupí přímo ode mne (nikdo jiný!), získají unikátní dárek: drobný předmět, který byl na oběžné dráze na palubě kosmické lodi Sojuz (více zatím prozrazovat nebudu). Zájemci o knihu "Poklady kosmonautiky" nechť mě prosím (nebojte se, zatím nezávazně - jen chci "zmapovat terén") kontaktují na e-mailu tp.pribyl@seznam.cz (nebo jakémkoliv jiném mém e-mailu, který běžně pro komunikaci se mnou používáte).

    Dnes večer středoevropského času (přesně ve 20:28 hod) má z Kennedyho kosmického střediska odstartovat raketoplán Atlantis se šestičlennou posádkou. Cílem letu bude Mezinárodní kosmická stanice, kam dopraví hromadu zásob a náhradních dílů - tyto mají stanici pomoci přežít i po ukončení provozu raketoplánů. A ten se kvapem blíží: dnešní start bude letos poslední, po něm bude následovat příští rok jen pět vzletů. Pro raketoplán Atlantis to má být dokonce předposlední výlet do vesmíru...

    Měsíčník Svět 11/2009: kromě kosmických perliček jsem nachystal článek "Budeme těžit helium na Měsíci?" a navíc časopis přináší i dvoustránkový rozhovor s mou maličkostí ("Jak bude vypadat vesmír bez raketoplánů").

    Pátek 13. listopadu 2009

    Dnes ještě jedno ohlédnutí za výletem do USA. Dalo by se nazvat "tehdy a nyní". Zatímco na horních mapkách jsem spojil naši loňskou a letošní trasu, aby bylo vidět, že máme Spojené státy projeté skutečně zleva doprava, na snímcích níže se můžete podívat, jak jsme se změnili my, některá místa a třeba i počasí během uplynulého roku. Aneb sloupec snímků vlevo je z podzimu 2008, sloupec vpravo z podzimu 2009...

    Čtvrtek 12. listopadu 2009

    The End. Jsme doma. Zbyly jen vzpomínky na další úchvatnou cestu za poznáním nepoznaného. V řeči statistik: 7894 km v autě, pořízeno 4480 fotografií, domů přivezeno 7848 Lego kostek v několika desítkách stavebnic... Na předposledním snímku možná nebude v "blogové" kvalitě čitelný nápis na ceduli z velína rakety Titan-II: "No Lone Zone - Two Man Policy Mandatory." "V této oblasti se nesmíte pohybovat osamoceně. Povinně dva lidé." Snažíme se...

  • Pátek 16. října 2009 - Odlet z Evropy, trasa Praha-New York-Phoenix (stát Arizona).
  • Sobota 17. října 2009 - Přejezd z Phoenixu (Arizona) do města Lompoc (Kalifornie) nedaleko kosmodromu Vandenberg AFB.
  • Neděle 18. října 2009 - Poslechli jsme si start rakety Atlas-5 (viz blog 18. října 2009) a vydali se do Los Angeles: Hollywood (viz blog 19. října 2009) a Santa Monica.
  • Pondělí 19. října 2009 - Pobyt v LA, návštěva Long Beach (kosmodrom SeaLaunch - viz blog 20. října 2009), California Science Center (viz blog 21. října 2009) a cesta kolem ústředí firmy SpaceX (viz blog 22. října 2009).
  • Úterý 20. října 2009 - Návštěva San Diega: muzeum San Diego Air and Space Museum (viz blog 24. října 2009), letadlové lodi USS Midway (viz blog 23. října 2009) a letiště Gillespie Field (viz blog 25. října 2009).
  • Středa 21. října 2009 - Přesun ze San Diega směrem k San Franciscu, nocování v Los Banos. Cestou zastávka v Downey (viz blog 26. října 2009).
  • Čtvrtek 22. října 2009 - San Diego. Amesovo kosmické středisko NASA (viz blog 27. října 2009), letadlová loď USS Hornet (viz blog 28. října 2009), uličky San Francisca (včetně kabelových tramvaj) a Golden Gate Bridge.
  • Pátek 23. října 2009 - Přesun ze San Francisca do města Mohave (viz blog 29. října 2009).
  • Sobota 24. října 2009 - Přesun z Mohave (Kalifornie) do města Williams (Arizona). Cestou Edwardsova letecká základna (viz blog 30. října 2009). Uhynul mi notebook...
  • Neděle 25. října 2009 - Návštěva Velkého kaňonu v Arizoně (viz blog 31. října 2009) a meteorického kráteru (viz blog 2. listopadu 2009). Mezi tím ve Flagstaffu shánění notebooku - sehnali jsme, bohužel jedině růžový. Poprvé nocujeme dvě noci ve stejném motelu (Route 66 motel ve městě Williams).
  • Pondělí 26. října 2009 - Druhá návštěva Velkého kráteru v Arizoně, pokračujeme v cestě do Holbrooku. Zde nocujeme v legendárním Wigwam motelu (diváci animovaného filmu Cars/Auta jej znají jako "Motele u Kužele").
  • Úterý 27. října 2009 - Opouštíme Arizonu a vjíždíme do Nového Mexika. Návštěva The National Museum of NUclear a Science and History (viz blog 4. listopadu 2009), dojíždíme do města Santa Rosa. Otevíráme karton piva na oslavu (jako ostatně každý večer): do tohoto města jsme dojeli i loni při cestě od východního pobřeží USA (viz blog říjen a listopadu 2008). Můžeme říci, že máme projeté Spojené státy od východu až na západ, od oceánu k oceánu.
  • Středa 28. října 2009 - Návštěva města Tucumcari (stylové město na formálně již neexistující Route 66), přesun do Roswellu (viz blog 3. listopadu 2009).
  • Čtvrtek 29. října 2009 - Přejezd z Roswellu do Alamogorda: cesta přes Ďáblův kaňon, kde jsme se koulovali (zvláštní - vyjdeme z pouště, končíme v poušti, cestou stavíme sněhuláka). Návštěva Museum of Space History (viz blog 6. listopadu 2009) a White Sands (viz blog 7. listopadu 2009). Následující tři noci jsme v jednom motelu (Satellite Inn, Alamogordo).
  • Pátek 30. října 2009 - Výlet na White Sands Missile Range (viz blog 5. listopadu 2009) a do muzea Space Murals (letos jsem z něj žádné fotky nepřinesl, ale pro osvěžení paměti lze navštívit blog 24. října 2008).
  • Sobota 31. října 2009 - Pěší procházka (to se v Americe nenosí - i šerif zastavoval s tím, cože se nám stalo, že musíme po svých) z hotelu do Museum of Space History (druhá návštěva), večer podruhé White Sands (Bílé písky).
  • Neděle 1. listopadu 2009 - Přesun z Alamogorda (Nové Mexiko) do Tucsonu (Arizona). Návštěva Titan Missile Museum (viz blog 11. listopadu 2009). Poslední čtyři noci zůstáváme v jednom motelu.
  • Pondělí 2. listopadu 2009 - Návštěva parku Saguaro (viz blog 8. listopadu 2009).
  • Úterý 3. listopadu 2009 - Návštěva Pima Air and Space Museum (viz blog 9. listopadu 2009).
  • Středa 4. listopadu 2009 - Návštěva Biosféry-2 (viz blog 10. listopadu 2009) a druhá návštěva parku Saguaro.
  • Čtvrtek 5. listopadu 2009 - Ráno cesta do Phoenixu a přes New York odlet domů.
  • Pátek 6. listopadu 2009 - Ráno přílet do Prahy a zkratkou přes Vysoké Mýto cesta do rodného Brna...
  • Středa 11. listopadu 2009

    "Když na mě zaútočíš, zničíš mě - ale já tě vezmu s sebou." Přesně to byla filozofie odvetných zbraní za studené války (a asi trochu fungovala, protože každý útok by vlastně byl sebevraždou, což si všichni rozmysleli). Spojené státy měly jak zbraně odvety na třech základních v Novém Mexiku, Arkansasu a Nebrasce celkem 54 podzemních sil s raketami Titan-II, které čekaly na povel a které měly útočníka "vzít s sebou". Z těchto sil bylo 53 nenávratně zničeno a jedno upraveno na unikátní muzeum (upraveno = sedmisettunová krycí vrata byla zabetonována tak, aby s nimi už nikdy nešlo hmout apod.). Návštěva Titan Missile Museum opravdu stála za to a bezesporu patří k vrcholům naší cesty po západních státech USA.

    Úterý 10. listopadu 2009

    Hodinku jízdy severně od Tucsonu stojí unikátní výzkumné zařízení Biosféra-2 ("jednička" je prostředí, ve kterém všichni žijeme). Jde o skleník s plochou 12700 metrů čtverečních, ve kterém se výzkumníci pokusili vytvořit uzavřený ekosystém (je tu např. deštný prales, savana nebo oceán s korálkovým útesem) - byť se to nakonec nepovedlo, zdejší izolační experimenty (některé z nich probíhají dodnes) přinesly unikátní výsledky. Biosféra-2 má každopádně velmi pohnutou historii (výzkumníci i majitelé na sebe navzájem opakovaně volali policii, majitel objektu se několikrát změnil apod.), dnes je jako extrémně zajímavý objekt k dispozici i turistům (otázkou je, zdali tomu tak bude i nadále, neb nad budoucností "skleníku" se vznáší další otazníky, soudní spory a protichůdné záměry).

    Pondělí 9. listopadu 2009

    Pima Air and Space Museum u Tucsonu (Nové Mexiko) je třetí největší letecké muzeum ve Spojených státech (po National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C. a National Museum of the United States Air Force v Ohiu) a jeho expozice čítá přes tři sta letadel. Její kosmická část je sice slabší (maketa raketoplánu X-15, jedna kabina Mercury, trenažér lodi Apollo, měsíční kámen z programu Lunar Ambassador od Franka Bormana aj. - nejúžasnější z mého pohledu byl dopis podepsaný VŠEMI americkými astronauty z roku 1965: na něm byly jednak "staré" verze mnoha známých podpisů, jednak podpisy mnohých, kteří v následujících letech zahynuli, aniž dosáhli vesmíru), ale na muzeum jako celek rozhodně stojí za návštěvu.

    Neděle 8. listopadu 2009

    Mít možnost projít se skutečným "kaktusovým lesem" se našinci nenaskytne každý den. Ale když se možnost objeví, není radno jí pohrdnout. Nepohrdla ani naše výprava do států na západním pobřeží USA, a tak navštívila Národní park Saguaro - jemuž daly jméno právě kaktusy Saguaro. Opravdu dechberoucí - navíc není nad to dát si v rozpáleném dni pod kaktusem pizzu, kolu a mexické pivo... (Kteréžto propriety si samozřejmě našinec musí přivézt sám, "pod kaktusem" je nekoupí.)

    Sobota 7. listopadu 2009

    White Sands, Bílé písky. Místo v Novém Mexiku, které rozhodně stojí za to vidět. Zvláště pak při východu či západu Slunce. Doslova co by "kamenem dohodil" je odtud kosmický přístav White Sands Space Harbor: místi, kde v roce 1982 přistál po své třetí kosmické misi raketoplán Columbia STS-3 (dosud jediné přistání mimo Edwardsovu základnu a Kennedyho kosmické středisko).

    Pátek 6. listopadu 2009

    A ještě jeden "návrat na místo činu" - tenotkrát do Museum of Space History (viz blog 23. října 2008). Tentokrát jsme vykonali i akt kladení banánů k hrobu prvního "astrošimpanze" Hama - absolvoval let v lodi Mercury Redstone-2 (leden 1961).

    Čtvrtek 5. listopadu 2009 (MST)

    Jedu-li někam poprvé, je všechno nové. Jedu-li podruhé, často lze vidět kromě nových i známé věci. Stejně tak i my jsme zamířili na známé místo: do muzea na White Sands Missile Range (viz blog 24. října 2008). Na druhé straně - jsou místa, kam se člověk opravdu rád vrací...

    Středa 4. listopadu 2009 (MST)

    Jen nekolik mesícu je v nové budove v Albaquerque (Nové Mexiko) otevreno Národní muzeum jaderné vedy a historier (The National Museum of Nuclear Science and History). A je to na nem poznat: zatímco vnitrní cást je jaksepatrí upravená, venkovní je lehce neusporádaná (dlo by se ríci "raketa na rakete") a jen nekolik plánku ukazuje predstavu, jakou mají autori expozice ohledne jejího budoucího usporádání.

    Úterý 3. listopadu 2009 (MST)

    Roswell v Novém Mexiku je prý "hlavní mesto mimozemštanu". No, zase tak jednoduché tady mimozemštana najít není. Krome "muzea a výzkumného strediska" se na tomto fenoménu živí jen prodejci tricek, pohlednic ci sádrových trpaslíku . Nevím, od "hlavního mesta" jsem cekal víc. nejvetším zážitkem tak nakonec byl vnitrní vyhrívaný bazén s vírivkou v motelu. (Na druhé strane: návštevy nelitujeme, protože jsme v Roswellu objevili stavbu zcela nového muzea Roberta H. Goddarda. Inu, prijeli jsme predcasne...)

    Pondělí 2. listopadu 2009 (MST)

    Jsou místa, kam clovek prichází s nejakou predstavou - a odchází s úplne jinou. Zkrátka místa, která je prakticky nemožné popsat - která se proste musí zažít na vlastní kuži. Patrí k nim treba meteorický kráter v Arizone.

    Neděle 1. listopadu 2009 (MST)

    Dnes nekolik málo momentek z našich setkání s legendární "hlavní ulicí Ameriky", silnicí Route 66. Nekolikrát jsme ji krížili, nekolikrát po ní jeli, nekolikrát na ní i nocovali - od Santa Monicy pres mesta Barstow, Williams, Holbrook, Santa Rosa ci Tucumcari.

    Sobota 31. října 2009 (MST)

    Nejen kosmonautikou živ je clovek. A když se jede kolem Velkého kanonu v Arizone, bylo by hríchem nepribrzdit, nenavštívit, nepokochat se...

    Pátek 30. října 2009 (MST)

    Jen pár minut jízdy od mesta Mojave leží Edwardsova letecká základna (Edwards AFB), kde byla poprvé prekonána zvuková bariéra nebo kde pristávají raketoplány. Bohužel, tentokrát jsme zustali jen "ante portas", protože návštevy pro verejnost jsou jen první a tretí pondelí v mesíci. Což bohužel nebylo v souladu s naším cestovním plánem. Snad príšte...

    Čtvrtek 29. října 2009 (MST)

    Dáváme vale pobreží a vrháme se vstríc dobrodružstvím do vnitrozemí. Tentokráte se zastavujeme ve meste Mojave: odtud startoval ke svým výškovým letum stroj SpaceShipOne (stále mi nejak nejde pres zuby nazývat jej raketoplánem - mesto se jeho letem každopádne pyšní i na vstupní ceduli), zde má sídlo spolecnost Scaled Composites (která jej vyrobila stejne jako zde nyní chystá stroj spaceShipTwo) nebo tady pusobila firma Rotary Rocket, která chtela realizovat jednostupnovou kosmickou raketu Roton (její prototyp je dnes k videní pred hlavní budovou místního letište - pardon, leteckého a kosmického prístavu).

    Streda 28. října 2009 (MST)

    Letadlových lodí není nikdy dosti... Viz blog 29. ríjna a 13. kvetna 2009 (Yorktown) a 23. ríjna 2009 (Midway). Aneb jsme-li v San Fransiscu, nemohli jsme minout USS Hornet: lod, která vylovila z oceánu posádky Apollo-11 a -12. Osobne me zaujala "politicky korektní" úprava výstavy o ženách v armáde i mimo ni: figuríny docasne bez uniforem mely pro sichr "problematické" partie zakryté prilepenými novinami. Inu, Amerika.

    Úterý 27. října 2009 (PDT)

    Trináct ze trinácti. Presne tolik stredisek NASA jsem mel možnost osobne navštívit. Poslední zárez do pažby mi pribyl nyní: v San Franciscu jsme zavítali do Moffett Field, kde je Amesovo kosmické stredisko NASA. Nejvetší zážitek? Viz tretí rádek: venku odložený model modulu Quest z ISS. To byla prolézacka!

    Pondělí 26. října 2009 (PDT)

    San Diego jsme nechali za zády a vydali se zpet na sever po U.S. 5. A cestou pres Downey (soucást L.A.) jsme u silnice zahlédli neco jako raketu. Zastavili jsme - a ejhle, byla to opravdu soucást rakety. Šlo o horní cást jednoho z vyrobených a nikdy nepoužitých nosicu Delta-3 (prý jich v okamžiku zrušení programu po nekolika haváriích zustalo v ruzné fázi rozpracovanosti sedm - a ne všechno se dalo použít v programech Delta-2 a -4), která nyní rezaví na parkovišti nákupního strediska. A na plakete má uvedeno, že jde o pripomínku více než trí set úspešných startu raket rodiny Delta...

    Neděle 25. října 2009 (PDT)

    Pri prohlídce San Diego Air & Space Museum jsme zjistili, že tato instituce má i svoji pobocku na letišti Gillespie Field ve meste Ej Cajon. A že je zde mj. vystavená raketa Atlas. Neváhali jsme - a na dotycné letište zamírili. A na obrázcích je to, co jsme videli... (Poznámka: Do vecných lovišt mi odešel pocítac. Stál jsem tak pred volbou, zdali zpravodajství z cesty prerušit, nebo zdali pracovat v nouzovém režimu. Prozatím jsem se rozhodl pro druhou variantu - s tím, že laskavý ctenár snad promine problémy s diakritikou a další nedostatky. ž se vrátím do Evropy, dám všechno do porádku, ale ted na ceste na to opravdu není pri nejlepší vuli cas.)

    Sobota 24. října 2009 (PDT)

    Víkend nevíkend, jsme na cestě - tak žádné zastavování. Zůstáváme v San Diegu - a zkoumáme San Diego Air & Space Museum. Aneb ze čtyř posledních kabin Apollo, které jsem dosud neviděl (viz blog 11. listopadu 2008) jsem si mohl škrtnout Apollo-9 (první řádek). Na druhém řádku jsou makety lodí Mercury a Gemini, na třetím maketa Apolla plus fragment Mercury Liberty Bell 7. Čtvrtý řádek: lunární kamení plus robot Sojourner (součást mise Mars Pathfinder 1997). Poslední řádek: a co děti - mají si kde hrát?

    Pátek 23. října 2009 (PDT)

    Z Los Angeles jsme zamířili na jih - do San Diega. A začali jsme na letadlové lodi USS Midway. Že je to málo "kosmické"? Pak se podívejte na předposlední řádek (a vlastně i na první snímek na řádku posledním). Těch pět komolých kuželů s oblým dnem namalovaných na vrtulníku Sea King znamená, že se tento stroj podílel na záchraně posádek lodí Apollo-8, -10, -11, -12 a -13 (připomínám, že řeč je o vrtulníku, nikoliv o letadlové lodi).

    Čtvrtek 22. října 2009 (PDT)

    Dnes kosmonautika "přes plot" - ústředí společnosti SpaceX (firmy, která vyvíjí a vyrábí rakety Falcon-1 a -9 plus kabiny Dragon a DragonLab). Aneb když už jsme měli cestu kolem letiště Jacka Northropa v Hawthorne (součást aglomerace L.A.), proč bychom nepřibrzdili a spoušť nezmáčkli.

    Středa 21. října 2009 (PDT)

    California Science Center v Los Angeles je napůl muzeální a napůl vzdělávací instituce, která se nachází v několika budovách (do všech je přitom vstup zdarma). Jednou z nich je i "Air and Space Exhibits", Výstava letecké a kosmické techniky. První řada snímků zachycuje pohled na budovu a její vstup. Druhá řada kosmické lodi Mercury (z letu MR-2 z ledna 1961 se šimpanzem Hamem) a Gemini-11/1966. Třetí řada loď Apollo ze společného mezinárodního letu Sojuz-Apollo (byla sem před několika lety přenesena z Kennedy Space Center - viz blog 11. listopadu 2008) včetně detailu vstupního průlezu. Řada pátá: meziplanetární sonda Cassini a prototyp automatu Viking. Řada šestá zobrazuje kopii letounu bří Wrightů a simulátor, který umožňuje pilotáž tohoto stroje si vyzkoušet. V poslední řadě fotek je zachycený vrtulník policie v L.A. a před muzeem umístěný stroj Blackbird ve verzi A-12. A to nemluvíme o stovkách různých atrakcí, pokusů a exponátů v "neletecko-kosmické" části muzea. Vřele doporučujeme, s dětmi pak obzvláště!

    Úterý 20. října 2009 (PDT)

    Jsme-li v Los Angeles, považovali jsme za povinnost navštívit Long Beach (což je de facto samostatné město, ale s L.A. jaksi plynule splývá). Úkol byl jasný: pokusit se alespoň koutkem očka spatřit plovoucí kosmodrom SeaLaunch v jeho domovském přístavu. A ejhle - podařilo se! Výsledek byl dokonce lepší, než jsme očekávali. A to navzdory tomu, že se ke kosmodromu nedalo kdovíjak blízko dostat a ani rozumně zastavit na lepší fotku. Ale viděli jsme ho (viz první tři snímky - čtvrtý není náš a představuje kosmodrom "v akci"), takže spokojenost maximální. Informace o současném stavu projektu SeaLaunch po vyhlášení bankrotu (resp. ochrany před věřiteli) jsem naposledy přinesl na blogu 7. října 2009.

    Pondělí 19. října 2009 (PDT)

    Včerejší "neviditelný" start rakety Atlas-5 z kosmodromu Vandenberg AFB ještě nepřebolel (mimochodem, lze se na něj podívat třeba na serveru YouTube - všimněte si prosím, že mlha byla taková, že televizní kamera z horní části rampy vůbec nevidí spodní partie rakety!). Naštěstí to ale byla událost "nad plán", protože když jsme kupovali letenky, byl start chystaný na 13. října a až před několika dny byl přeložen. Škoda a smůla je to obrovská (navíc šlo o historický šestistý start rakety tohoto typu vůbec, který připadl na padesáté výročí startu prvního Atlasu ze základny Vandenberg AFB), ale život a cesta jdou dál... Navštívili jsme Hollywood: i zde jsme pátrali po stopách kosmonautiky. Víte, že svoji hvězdu na proslulém "chodníku slávy" mají i astronauti Neil Armstrong, Michael Collins a Edwin Aldrin? A to za televizní přenos z Měsíce. Jako perličku dodávám, že tato hvězda není jedna, ale hned čtyři! Na křižovatce ulic Holywood Blvd. a Vine Blvd. je totiž jedna identická hvězda v každém rohu! (Poznámka: PDT znamená Pacific Daylight Time, pacifický letní čas. Od středoevropského letního se liší tím, že opožděný o devět hodin.)

    Neděle 18. října 2009 (PDT)

    Nejsmutnější záznam na mém blogu - možná historicky. Dnes v 9:12 hod místního času odstartovala z kosmodromu Vandenberg AFB (stát Kalifornie) raketa Atlas-5 s vojenskou meteorologickou družicí. Úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Co je na tom smutného? Dnes ráno byla na kosmodromu Vandenberg AFB mlha hustá tak, že by se dala krájet (věřte nebo ne, čtvrtý snímek je z průběhu startu) - a přes ni ani na pouhé tři kilometry nepronikl ze startující rakety ani záblesk... Rachot byl parádní, takže audio zážitky jsou - jen k tomu nějak chybí obraz... Ach jo, to je pech. Kdyby mi někdo řekl, že start odloží, zaspím ho nebo cokoliv jiného, uvěřím. Ale nikdy bych nevěřil, že lze z bezprostřední blízkosti na start koukat a nic nevidět... (Půl hodiny po startu je nad kosmodromem jasně modrá obloha.)

    Pátek 16. října 2009

    Rusko potvrilo, že v příštím roce plánuje vypustit čtyři pilotované lodě Sojuz (designace a data startů viz blog 25. září 2009) a šest zásobovacích lodí Progress (M-04M 3. února, M-05M 28. dubna, M-06M 30. června, M-07M 27. července, M-08M 31. srpna a M-09M 27. října 2010) k Mezinárodní kosmické stanici. Když si k tomu připočítáme plánovaných pět startů raketoplánů (data opět viz blog 25. září 2009) plus japonský náklaďák HTV-2 (červenec 2010) a možný premiréový přílet lodi Dragon (plán srpen 2010), bude v roce příštím na ISS poměrně rušno. Neb hovoříme až o sedmnácti "příletech".

    Společnost Virgin Galactic oznámila, že ji lákají nejen suborbitální lety a kosmická turistika, ale že by se ráda postupně zapojila i do dopravy nákladů na oběžnou dráhu. První zařízení chce s pomocí vlastní technologie vypustit v roce 2013 nebo 14.

    Americká lunární sonda LRO se "usadila" na pracovní dráze a začala vysílat snímky s rozlišením půlmetrových detailů.

    Minulé číslo Technického týdeníku (20/2009) a článek "Made in Přibyl" - tentokrát na téma "Svět pod asijským Měsícem".

    Čtvrtek 15. října 2009

    Ve dnech 22. a 23. října 2009 se na zámku Štiřín uskuteční mezinárodní konference "1st EU-ESA International Conference on Human Space Exploration" (První společná konference EU a ESA o průzkumu vesmíru lidmi). Zúčastnit se jí mají i někteří evropští kosmonauti: v programu jsou Thomas Reiter (Německo) i Claudie Haigneré (Francie). Šíří se spekulace o tom, že by dorazit mohl i kompletní letošní oddíl evropských kosmonautů - v programu je zmíněno jejich "představení", ale jmenovitě tam uvedeni nejsou. Navíc je to bod, který má vyhrazeno jen pár minut, takže je opravdu otázkou, zdali bude na Štiříně ona šestice přítomná. Hezké by to bylo...

    NASA a americké letectvo oznámily, že připravují plán na to, jak by mohly časem vzniknout vícenásobně použitelné soukromé kosmické dopravní systémy, které by fungovaly na komerční bázi. Dnes jsou prakticky všechny rakety, družice, stanice, kosmické lodě apod. vytváření v jednotkových sériích přesně "na míru" požadavkům zákazníka. Komerční nabídka by přitom znamenala, že bude existovat univerzální produkt, který bude nabízený na trhu různým subjektům - a ty by si jej dle potřeby zakupovaly "jako housky v krámě" (což je taky de facto standardizovaný produkt - zatímco narozeninový dort představuje onen kusový výrobek "na míru").

    Páté letošní vydání obměsíčníku Kozmos, přispěl jsem článkem "Apollo byla skutečná věda".

    Středa 14. října 2009

    Koukám se na americký server Collectspace - a při pohledu na rubriku "Setkání s kosmonauty" (najdete ji na pravé straně) musím s potěšením konstatovat, že se nám fotografiemi podařilo "vytlačit" téměř všechny ostatní přispěvatele. A to zásluhou kongresu ASE. (Malá poznámka: podívejte se na odkaz co nejdříve. Neb je průběžně doplňován, je pravděpodobné, že v horizontu dnů či týdnů zase někdo či něco vytlačí nás.)

    Zubatá s kosou si v posledních týdnech nějak vzpomněla na oblast kosmonautiky. Navždy nás opustili kosmonaut Pavel Popovič (viz blog 1. října 2009) i neletění kandidáti Nikolaj Porvatkin (viz blog 2. října 2009) a Fernando Caldeiro (viz blog 5. října 2009). Nyní se k nim přidal i pilot Michael Vondroušek, který byl v roce 1976 mezi posledními čtyřmi finalisty ve výběru na prvního československého kosmonauta. Navždy nás opustil 8. října 2009. (Pro úplnost: kromě něj byli ve finální čtveřici ještě Ladislav Klíma, OLdřich Pelčák a Vladimír Remek. Jak víme, Vladimír Remek nakonec oběžné dráhy dosáhl, náhradníka mu dělal Oldřich Pelčák. O bronzové místo se dělili právě Vondroušek a Klíma.)

    Ještě doplnění včerejší informace týkající se ukončování provozu raketoplánů: NASA zvažuje, že by stroj Discovery po hsitoricky poslední plánované misi STS-133 nepřistál na obvyklé Floridě, ale v Kalifornii na Edwardsově letecké základně. Toto místo se obvykle používá až jako nouzová varianta při nepříznivém počasí, protože následný transport raketoplánu na Floridu je časově náročný a "nabourává" letový řád strojů. Přistání poslední mise STS-133 v Kalifornii by mělo umožnit "velkou cestu" raketoplánu po USA před návratem na Floridu - jakousi rozlučkovou parádu s mnoha plánovanými zastávkami.

    Letectví+kosmonautika 10/2009 a třikrát články z mé dílny. "Příprava na svět bez raketoplánů" (před startem STS-129), "Labutí píseň programu Ares-1?" (před startem zkušební rakety Ares-1X) a "Jižní Korea na hvězdy nedosáhla" (neúspěšný start rakety KSLV/Naro-1 - viz blog 26. srpna 2009).

    Úterý 13. října 2009

    Po definitivním schválení mise raketoplánu Discovery STS-133 (září 2010) stejně jako po rozhodnutí o tom, že jí bude předcházet mise Endeavour STS-134 (červenec 2010) začala NASA připravovat i případný záchranný let STS-335. Ten by měl absolvovat raketoplán Atlantis a uskutečnil by se v případě, že Discovery STS-133 se nebude moci bezpečně vrátit. Mise STS-335 by startovala 15. prosince 2010: plány přitom počítají s tím, že případná "uvězněná" posádka by na stanici mohla fungovat nejméně do 23. února 2011 (s ohledem na zásoby apod.; je to 120 dní od plánovaného startu STS-133) a že někteří její členové by se mohli vracet v ruských lodích Sojuz. Posádka záchranné mise STS-335 by byla čtyřčlenná.

    Není dokonce vyloučeno, že mise STS-335 bude "přetavena" v regulérní let STS-135, který by absolvovala čtyř- až pětičlenná posádka a který by byl "tvrdě zásobovací". Už dnes mají Američané vítr z toho, že na stanici nebudou mít několik let přístup a snaží se redukovat svoji závislost na zahraničních dopravních prostředcích alespoň v oblasti nákladní. Na misi by ale bylo potřba uvolnit dodatečné prostředky. Hlavní nádrž pro ni k dispozici bude: jde o ET-122, která byla v roce 2005 poškozena v továrně Michoud Assembly Facility hurikánem Katarina a která byla poté vyřazena z letového stavu. Nyní ale prochází rozsáhlými opravami. K dispozici je i nepoužitá nádrž ET-94, u ní je ale jiný problém: není z třídy SuperLightWeight, takže je poměrně těžká a pro dopravu na ISS se nehodí, protože její použitá by dramaticky snížilo nosnost raketoplánu. Pro úplnost dodáváme, že existují vyrobené i díly pro nádrže ET-139 a -140 (jejich "kýl" byl položen pod označením ET-140 a -141, ale protože ET-139 se nestihla začít vyrábět, byly přejmenovány). Výrobce nádrží (Lockheed Martin) tvrdí, že v případě potřeby je možné tyto dva exempláře dokončit na svařovacích stavech pro program Ares, které v továrně zanedlouho nahradí stávající techniku (pro program raketoplánů).

    Dnes několik fotografií ze série "Jak jsem přišel (resp. jak jsme přišli) k podpisům členů letošního oddílu evropských kosmonautů" (viz blog 21. a 23. září 2009). Aneb malá vzpomínka na výlet do Německa, který byl nesmírně plodný a úspěšný...

    Pondělí 12. října 2009

    Po úspěšném přistání ruské kosmické lodi Sojuz TMA-14 s trojicí Gennadij Padalka (Rusko), Michael Barratt (USA) a Guy Laliberté (Kanada) na palubě převzal velení Mezinárodní kosmické stanice poprvé v historii neruský či neamerický kosmonaut: Frank De Winne z Belgie (jinak člen oddílu ESA).

    Sonda LCROSS splnila v pátek 9. října 2009 dle plánu svůj úkol. Tím skončila fáze letová a nyní je před vědci několik týdnů (možná let) vyhodnocování, než na základě zjištěných dat co nejpřesněji interpretují, cože a proč vlastně bylo detekováno. Při této příležitosti jsem se objevil (s horečkou, počínající chřipkou, sotva lezouce - dokonce jsem ve studiu při čekání na vysílání usnul na gauči; vysílalo se mimochodem ze Zlína, neb jsem byl od pátku v rámci projektu "start prvního slováckého raketoplánu" v Uherském Brodě a do studia mě napůl v bezvědomí vezla manželka) v živém vysílání pořadu Události, komentáře.

    Neděle 11. října 2009

    Dnes mimořádně i v neděli - neboť národ kosmický si bezesporu zaslouží být o historických událostech informovaný z první ruky. Včera (zásluhou psího počasí o něco později, než se plánovalo) byly zažehnuty motory prvního moravského raketoplánu se psem-kosmonautem Haskem (plemeno západosibiřská lajka) a pomocí speciálního zařízení GUSTA (Gravitační Urychlovač STArtu) se stroj uvedl do pohybu. Následující fotoreportáž ukazuje, co tomuto historickému okamžiku předcházelo a co po něm následovalo. První snímek ukazuje připravený raketoplán před transportem na vypouštěcí komplex, na druhém snímku chrání "otec" celého projektu (kterému mimochodem patří velký DÍKY za nápad, realizaci, organizaci, technické zajištění, elán, nadšení atd.) Zbyněk Kaisler citlivé motory stroje před necitlivým deštěm.

    Jakmile se počasí trochu umoudřilo, následoval transport stroje na komplex. Povšimněte si, že zatímco Američané používají pro své raketoplány Crawler, na Slovácku nasadili Walker. Naštěstí dopoledne bylo počasí ještě relativně solidní, a tak se celý startovací komplex dal připravit (byť to chvílemi připomínalo pohádku o veliké řepě).

    Raketoplán je s milimetrovou přesností umisťovaný na vypouštěcí zařízení - aby z něj následně obslužná plošina po prověrkách všech systémů vyjmula schránku pro psa-kosmonauta (zlými jazyky označovanou i kvůli své tvarové podobnosti a barevné úpravě jako "rakev").

    S raketoplánem na rampě se vyfotografovaly přítomné záchranné jednotky - i naše rodina (v obleku a polobotkách jsem v rozbláceném poli ještě nikdy neběhal - ovšem slovy klasika: "Jednou s tím začít musíš.").

    Jakmile se počasí umoudřilo, zahájilo svoji činnost řídící středisko startu - a pak byl přivedený pes-kosmonaut. Na druhém snímku prochází poslední předletovou lékařskou (či spíše veterinární) prohlídkou za asistence početného davu dětí (ostatně, celkem na akci bylo dle údajů pořadatelů nejméně 350 lidí!).

    A přichází kýžený okamžik: hlavní organizátor trochu nečekaně a bez předchozího odpočítávání mává rukou (asi jsem v tu chvíli nebyl jediný, kdo si vzpomněl na Trhák nebo jiné podobné filmy), zažehují se motory a souběžně je aktivován GUSTA. (Z vlastní startovací a letové fáze snímky zatím nemám, ale vidět ji lze na serveru YouTube - vřele doporučuji shlédnout!) Dav utichá, protože raketoplán se skutečně odpoutává od rampy a nabírá výšku! (Nejvíce překvapený je v tu chvíli asi otec projektu Zbyněk Kaisler stojící vedle mě: ještě ráno tvrdil, že historický úspěch bude, když stroj jakýmkoliv způsobem opustí rampu.) Po poměrně dlouhém letu se ale raketoplán ve vzduchu "postaví na zadí", gravitace vítězí - a on se kolmým pádem poroučí k zemi!

    Ihned po dopadu vybuchují palivové nádrže a řídící středisko žádá o okamžitý zásah přítomných záchranných oddílů. Chceme zpátky svého psa-hrdinu, nechceme po poli sbírat psí kusy!

    Několik jednotek hasičů je na místě cobydup a okamžitě zahajují boj o život nejlepšího přítele člověka.

    Plameny jsou brzy zkrocené, místo dopadu je za nadšeného aplausu davů ještě pro sichr zalito pěnou. Jakmile hasiči prohlásí oheň za definitivně zlikvidovaný, nastupuje slovácká parta záchranářů, která začíná s pomocí rázných úderů seker a páčidel vyprošťovat kabinu se psem-kosmonautem (ani z této fáze prozatím fotografie nemám k dispozici). Pozorujíce vervu záchranářů, s jakou proměňují do té doby jednolitý raketoplán v kůlničku na dříví, začínám se o život statečného zvířete skutečně bát. Ale vše dobře dopadlo, z trosek stroje čtyřnohý odvážlivec vybíhá radostně vrtěje ze skafandru ocasem. Děti se slzami málem na krajíčku radostně výskají: "Pejsek žije!"

    Na místo neštěstí vzápětí nastupuje tým vyšetřovatelů, aby pátral po přesných příčinách nehody (nebo alespoň po větších chuchvalcích pěny, se kterými lze házet či se dá něco jiného smysluplného podnikat).

    Nyní s dovolením budu citovat sám sebe, a to slova kterými jsem uzavíral komentování včerejší akce "start prvního slováckého raketoplánu": "Na tomto místě bych rád poděkoval otci a realizátorovi této akce Zbyňkovi Kaislerovi za to, že má sny, že je dokáže přetavit v realitu - a že nám umožňuje být u toho. Děkujeme moc!"

    Pátek 9. října 2009

    Dnes ve 13:30 středoevropského letního času má na povrch Měsíce dopadnout sonda LCROSS - přesněji obě její části (jak prázdný stupeň Centaur rakety Atlas-5, tak vlastní sonda). Cílem sebevražedné mise je pokusit na Měsíci či pod jeho povrchem nalézt stopy vody.

    Večer v 19:30 hod budu přednášet na uherskobrodské hvězdárně na téma "Nenaplněné sny aneb kosmické projekty, které nedostaly příležitost". A k tomu připomínám zítřejší akci "Morava míří do kosmu: Start prvního slováckého raketoplánu" (viz blog 5. října 2009). Akce má nově i svoji vlastní webovou stránku. Podrobnosti zazní i dnes po 15. hodině na Českém rozhlase Brno.

    Po "brněnské středě" jsme se vydali na "lov lebek" do Prahy. Jak jsme dopadli, posuďte sami. Na první řádku je logo kongresu ASE, na druhém pohled do sálu s "nauty". Řádky číslo dva až deset jsou ze série "Marek a...". Druhý řádek: Owen Garriott, Alexandr Balandin. Třetí řádek: Chris Hadfield (Kanada), Šejch Mušafar Šuchor (Malajsie), Vladimír Remek (Československo). Čtvrtý řádek: Russell Schweickart, Vance Brand (oba USA), Ji So-jeon (Jižní Korea). Pátý řádek: Jean Francois-Clervoy (Francie), Franz Viehbock (Rakousko), Vladimir Šatalov (Rusko). Šestý řádek: Catherine Colemanová (USA), Vladimir Aksjonov (Rusko), John Fabian+Karol Bobko (oba USA). Sedmý řádek: Jerry Ross+Hank Hartsfield, Roger Crouch+Richard Richards, Jake Garn (všichni USA). Sedmý řádek: Kojči Wakata (Japonsko), Richard Garriott (USA), Pavel Vinogradov+Jurij Usačov (oba Rusko). Devátý řádek: Anatolij Filipčenko (Rusko), Russell Schweickart (USA), Sergej Avdějev+Alexej Leonov (oba Rusko). Absolvované mise u jednotlivých kosmonautů ani nevypisuji...

    Čtvrtek 8. října 2009

    Americký prezident Barack Obama včera naznačil, že Bílý dům pravděpodobně schválí zvýšení financování pro NASA (aby se lidé mohli vydat "dále" - neb podtitul Vize vyhlášené minulým prezidentem USA je "na Měsíc, na Mars a dále), ale nenaznačil, která z navržených variant nakonec zvítězí. Přehled variant - viz blog 9. září 2009, první dvě tak (teoreticky) vypadají ze hry.

    Fotografie ze středečního "lovu (osmnácti!) kosmonautů" v Brně. Na prvních dvou snímcích je slavnostní poklepání základního kamene nového brněnského Exploratoria (přestavba hvězdárny). Nejprve se kladívka chopil Jake Garn, po něm Vladimir Ljachov (který prokázal nadprůměrnou sílu a kladívko vrátil ve dvou kusech). Třetí snímek: já a Oleg Kotov. Druhý řádek zachycuje moji maličkost: jednak se Sergejem Avdějevem (který přijel na kongres osobním autem až z Moskvy!) a jednak s Ji So-jeon. Třetí řádek: já plus Ivan Bella, trojice astronautů v Moravském zemském muzeu (zleva Roger Crouch, Richard Richards a Jerry Ross). Čtvrtý řádek zachycuje "odchyt" kosmonautů před knihovnou Jiřího Mahena. Nejprve trojice Serebrov-Ljachov-Balandin. Potom já sólo s Ljachovem - a nakonec Marek v objetí (tentokráte neškodného) ruského medvěda.

    Středa 7. října 2009

    Motto (večerejšího) dne (aneb co mě napadlo, když jsem včera moderoval jistou konferenci): "Chtěl bych zhubnout jako Invex."

    Společnost SeaLaunch po svém bankrotu (viz blog 24. června 2009) intenzivně pracuje na novém podnikatelském plánu a způsobu financování. Vedení společnosti doufá, že ochrana před věřiteli bude ukončena v prvním čtvrtletí příštího roku - a že před koncem roku 2010 se uskuteční další start do vesmíru. Nový obchodní plán počítá s tím, že společnost bude zisková už při čtyřech startech do vesmíru ročně - dosud se do černých čísel dostávala až po pěti startech. Společnost má přitom nyní tři pevné kontrakty na vypuštění družic (jeden od Intelsatu, dva od Eutelsatu; další dva kontrakty má její dceřinná firma Land Launch - ale ty nyní začala fungovat jako samostatná jednotka) a několik opcí (které jsou ale hodně virtuální - mohou, ale nemusí vyjít).

    Poklad se dá najít všude - i ve vlastní sbírce podpisů (zvláště, pokud již několik let nemá čas pořádně v ní uklidit, takže spíše než sbírku připomíná krabici plnou papírového odpadu). Minulý týden zemřel neletěný kosmonaut Porvatkin (viz blog 2. října 2009), přičemž po letmém nahlédnutí do "tříděné" části sbírky jsem dospěl k názoru, že ho nemám a asi nikdy mít nebudu. O víkendu jsem se pak ponořil do netříděné části, abych něco našel - a našel jsem i "prémii". Hromádku (portréty, podepsané snímky techniky, kartičky...) podpisů Nikolaje Porvatkina. Začal jsem vážně uvažovat o tom, že by si sbírka zaloužila utřídit - třeba se mi za to něj odvděčí...

    Úterý 6. října 2009

    Indie jedná s Ruskem o nákupu "turistické" lodi Sojuz - tedy lodi, ve které by letěli dva její specialisté plus profesionální ruský kosmonaut coby velitel. Nešlo by ale o turisty v klasickém slova smyslu (jde tady spíše o srovnání s podobnými plány společnosti Space Adventures, která nedostatek místo v ruských lodích pro své platící zákazníky chce od roku 2012 řešit nákupem extra lodí Sojuz), nýbrž o kandidáty pro let na nové indické pilotované lodi. Ti by tak mohli získat "kosmické ostruhy" (= zkušenosti), což by následně zjednodušilo její testování.

    V roce 2015 plánuje Rusko vypustit do vesmíru laboratoř Oka-T, která bude létat po dobu nejméně pěti let na oběžné dráze a více či méně pravidelně se připojovat k Mezinárodní kosmické stanici. Zde pak kosmonauti provedou vyhodnocení uskutečněných experimentů, odeberou vzorky a připraví nové pokusy: Oka-T bude představovat samostatně létající platformu (protože prostředí stanice působí díky přítomnosti posádky a dalším vlivům na mnoho experimentů rušivě). Připomínám, že podobný koncept volně létající plošiny zvažovala už v osmdesátých letech Evropa i Spojené státy, ale nakonec od něj z finančních důvodů ustoupili - a že i něm hovořilo i Rusko při programu stanice Mir (také zde za nerealizací hledejme peníze).

    Včera začal v Praze celosvětový kongres "účastníků kosmických letů" (jak zní hodně volný, ale výstižný překlad organizace Association of Space Explorers - ta sdružuje jen osoby, které měly tu čest vydat se na oběžnou dráhu). V první řadě dvě fotografie ze zahajovacího ceremoniálu. Ve druhé řadě moje maličkost s ruským kosmonautem Alexejem Leonovem (veterán z letů Voschod-2/1965 a Sojuz-19/1975) a jihokorejskou kosmonautkou Ji So-jeon (Sojuz TMA-12/2008). Ve třetí řadě: Vance Brand (Apollo-ASTP/1975, Columbia STS-5/1982, Challenger STS-41B/1984 a Columbia STS-35/1990), Catherine Colemanová (Columbia STS-73/1995, Columbia STS-93/1999 a nyní se připravuje na start Sojuz TMA-20/2010), Richard Garriott (syn astronauta Owena Garriotta; Sojuz TMA-13/2008) a Charles Walker (Discovery STS-41D/1984, Discovery STS-51D/1985 a Atlantis STS-61B/1985). Ve čtvrté řadě: Alexandr Serebrov (Sojuz T-7/1982, Sojuz T-8/1983, Sojuz TM-8/1989 a Sojuz TM-17/1993), Alexandr Alexandrov (Bulharsko, Sojuz TM-5/1988), Viktor Afanasjev (Sojuz TM-11/1990, Sojuz TM-18/1994, Sojuz TM-29/1999 a Sojuz TM-33/2001) a Yang Li-wej (první čínský kosmonaut, Shenzhou-5/2003). Na kongresu jsem strávil celý den (a to se určitě s účastníky kongresu ještě někde potkám - např. ve středu mají být v Brně) - FANTASTICKÉ! Osobní setkání s legendami kosmických letů, prima atmosféra, hromady podpisů kosmonautů... (Ale o tom zase až někdy jindy.)

    Pondělí 5. října 2009

    Fernando "Frank" Caldeiro byl vybraný k letu do vesmíru coby člen šestnáctého oddílu NASA v roce 1996. Úspěšně prošel základním výcvikem, nikdy se ale nedočkal nominace do žádné posádky. A bohužel už ani nedočká: v sobotu 3. října 2009 definitivně prohrál svoji téměř tři roky trvající bitvu s mozkovým nádorem...

    Start premiérové rakety Sojuz-ST z kosmodromu Kourou (stát Francouzská Guayana byl opět odložen - viz blog 4. září 2009). Tentokrát z dubna na ne dříve, než červen 2010.

    Nevíte-li, co se sobotou 10. října 2009, vřele doporučuji zamířit do Uherského Brodu. Chystá se tam start prvního moravské rakety - či přesněji, slováckého raketoplánu. Posádka má být psí, cílem je Měsíc. Raketoplán je již dokončený (první snímek výroba, druhý snímek návrh, třetí grafické úpravy povrchu do slováckých motivů, čtvrtý snímek zachycuje test motorů) a posádka ve výcviku (ten je přitom náročný a ne všichni kandidáti jej zvládnou - pátý snímek). Kromě startu raketoplánu bude odpoledne plné her a zábavy pro děti i dospělé. Jak avizují organizátoři: "Dojděte fšeci, to ste ešče neviděli!" (Další informace najdete na webu uherskobrodské hvězdárny - hledejte datum 3. října 2009.)

    Pátek 2. října 2009

    Manévry kolem data startu raketoplánu Atlantis STS-129 připomínají skutečné "škatule, škatule, hejbejte se". Je totiž nutné splnit následující podmínky:

  • Start se může uskutečnit v listopadu 2009 od 9. do 20.
  • Jenže... Na 10. listopadu plánuje Rusko vypuštění svého modulu MIM-2 - ten se má spojit s kosmickou stanicí 12. listopadu. Protože Rusové nemohou (nechtějí? - ale to není podstatné) start uspíšit či odložit, může Atlantis startovat nejdříve 12. listopadu.
  • Jenže... Data 14. (hlavní) a 15. listopadu (záložní) má pro start rakety Atlas-5 s družicí Intelsat rezervovaná společnost ULA (United Launch Alliance). Když vezmeme v potaz, že překonfigurace telemetrických systémů na Floridě trvá 48 hodin, může Atlantis STS-129 startovat buď 12. nebo až 17. listopadu a později.
  • Jenže... Dny 17. a 18. listopadu (hlavní + záložní termín) má pro své potřeby rezervována jako startovací také ULA: tentokrát pro raketu Delta-4 s vojenskou komunikační družicí. Pro Atlantis zbývá 12. nebo 20. Na doplnění: 5. prosince se otevírá další "startovací okno" pro let k ISS. (Jenže... Raketoplán musí vzlétnout do 13., protože pak by u stanice byl zakotvený v době, kdy tam bude přilétat ruská loď Sojuz TMA-17. Což je proti bezpečnostním předpisům.)
  • Je vám toho málo? Pak vězte, že 17. listopadu bude vrcholit činnost meteorického roje Leonidy a 13. prosince roje Geminidy. Ani jeden z nich není považovaný za nebezpečí pro raketoplán nebo pro stanici, ale pro kosmonauty ve skafandrech ano. Atlantis STS-129 má přitom provést tři kosmické vycházky. Geminidy přitom mají vrcholit několik dní...
  • Pavel Popovič není jediným sovětským kosmonautem, který nás tento týden navždy opustil (viz blog 1. října 2009) - tím druhým se stal Nikolaj Stěpanovič Porvatkin (1932-2009), který ovšem měl tu smůlu, že mu nebylo dopřáno dosáhnout vesmíru a navždy zůstal "jen" kandidátem. Do výcviku byl zařazený v roce 1967 a v přípravě zůstal plných šestnáct let. Primárně se připravoval na lety v programech Sojuz VI a Almaz. Jeden čas se připravoval v posádce s Olegem Jakovlevem (také nakonec nikdy neletěl) pro setkávací misi dvou lodí v rámci testů lunárního stykovacího zařízení Kontakt (chystala se na rok 1972), ale k oficiálnímu jmenování posádky nikdy nedošlo.

    Dnes v nelidskou hodinu (6:35 středoevropského letního času) jsem byl mobilizován do Dobrého rána s Českou televizí. Téma: "kosmický turista" Guy Laliberté a jeho vesmírná výprava (mimochodem, po úspěšném středečním startu se dnes jeho loď Sojuz TMA-16 bezpečně připojila k Mezinárodní kosmické stanici). Na momentkách z televize si prosím povšimněte popisky u posledního snímku...

    Čtvrtek 1. října 2009

    Na hvězdárně v Prostějově se dnes koná "ústřední přednáška ke čtyřicátému výročí přistání prvních lidí na Měsíci" (jak praví leták). Já to nevymyslel - ale přednášet to budu. Začínáme v 18:00 hod, oficiální název je "Apollo známé, neznámé". Pro zájemce budu mít s sebou k dispozici také zvláštní vydání časopisu Svět (viz blog 24. července 2009) - a to za cenu 100 Kč/kus (běžná cena v maloobchodě 149,90 Kč).

    Společnost SpaceX zveřejnila, jaký že náklad ponese premiérová raketa Falcon-9. Půjde o "ořezanou" verzi kabiny Dragon (přesněji o technologický prototyp z pozemních zkoušek). Tato napůl kabina a napůl maketa jednak eliminuje jedno kritické místo z premiérového startu (aerodynamický kryt) a jednak pomůže získat cenná data o aerodynamickém, dynamickém, vibračním aj. namáhání v průběhu letu, které čeká skutečnou loď Dragon. Po prvním startu rakety Falcon-9 (má rezervované "startovací okno" z mysu Canaveral na 29. listopadu 2009, ale i podle představitelů společnosti SpaceX jde o "velmi, velmi optimistické datum") se na příští rok chystá trojice dalších - už s "ostrými" verzemi kabiny Dragon vyvinutými pro NASA v rámci programu COTS. Když všechno půjde hladce, měla by se třetí kabina koncem roku 2010 připojit k Mezinárodní kosmické stanici (přesněji: být zachycena mechanickým ramenem podobně jako třeba japonská loď HTV minulý měsíc - viz např. blog 17. září 2009).

    Pět dní před svými devětasedmdesátými narozeninami podlehl infarktu Pavel Popovič, čtvrtý sovětský a celkově šestý kosmonaut světa. Zemřel v sanatoriu na Krymu (úplně přesně: zemřel v nemocnici, kam byl ze sanatoria po infarktu převezen), kde se léčil z blíže neupřesněných zdravotních potíží. Zúčastnil se letu Vostok-4/1962 a Sojuz-14/1974. Sám sebe Popovič často označoval za prvního Ukrajince ve vesmíru: narodil se v roce 1930 nedaleko Kyjeva. Pavla Popoviče si s dovolením připomenu ukázkou ze své sbírky podpisů: např. na třetím řádku je obálka s podpisy posádky lodi Sojuz-14, na řádcích čtyři až šest je připomínka skupinového letu lodí Vostok-3 a -4. (Kéž by byli všichni hvězdní poutníci velkorysí jako Pavel Popovič, aby se dali takto dobře "zdokumentovat"...)

    Středa 30. září 2009

    Led a led. Sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) nalezla na Marsu v čerstvých dopadových kráterech stopy ledu - a to v hloubce 0,5 až 2,5 metru. Studováno bylo pět dpadových kráterů, které prokazatelně neexistovaly ještě v první polovině rou 2008. Zároveň bylo oznámeno, že na Měsíci byly nalezeny stopy vody (pod hranicí půl procenta hmotnosti). A to na základě dat ze sond Chandrayaan-1, Deep Impact a Cassini. Zajímavé je, že zmrzlá voda (resp. její chemická vazba, takže není nakonec vyloučeno i jiné vysvětlení) byla nalezena i relativně blízko rovníku a navíc jen na osvětlených místech (dáno pozorovací metodou). Nejsou tak vyloučena budoucí překvapení. V této souvislosti se NASA rozhodla změnit místo dopadu sondy LCROSS (9. října 2009) z kráteru Cabeus-A na Cabeus, neboť tento vykazuje nejvyšší koncentraci vodíku v jižní polární oblasti Měsíce.

    Dnes v 10:45 hod (plus minus) bych se měl objevit na ČT24 - tématem bude informační bezpečnost. Přesněji tzv. společenské sítě (někdy naprosto otrocky překládané jako "sociální sítě", a to z anglického "social networks") a jejich (ne)bezpečnost.

    V pátek 25. září 2009 (konečně) odstartovala do vesmíru raketa Delta-2 s dvojicí družic STSS: raketa, kterou jsme viděli připravovanou ke startu na mysu Canaveral již letos v květnu (viz blog 17. května 2009).

    Úterý 29. září 2009

    Je to spíše osobní záležitost, ale potěší... "Náš" motor z testu 26. října 2008 (výrobní číslo 2061) se dočkal své letové nominace: při misi Endeavour STS-130 (plánovaný start 4. února 2010) poletí na pozici číslo dvě na svoji první výpravu do vesmíru.

    "Space Artifacts Serie" (viz blog 18. září 2009) pokračuje i v roce 2010, kdy si zájemci budou moci zakoupit kousek látky pokrývající skafandr astronautů v programu Apollo (tento letěl k Měsíci ve velitelském modulu Apolla-14 Kitty Hawk; věnoval Edgar Mitchell), útržek z paluní dokumentace Apolla-16 (byl na Měsíci v lunárním modulu Apolla-16 Orion; věnoval Charles Duke) a kousek z dlaždice z tepelné ochrany raketoplánu Discovery, která byla na jeho prvních čtyřech misích a která byla nahrazena po letu STS-51D (věnoval Don Williams).

    Česká republika má letos štěstí na významné návštěvy - po americkém prezidentovo Barackovi Obamovi (viz blog 6. dubna 2009) navštívil naši zemi i papež Benedikt XVI. Ten zavítal jako historicky první papež i do našeho rodného a domovského Brna.

    Pátek 25. září 2009

    Protože byly doniminovány posádky lodí Sojuz (a tím i budoucích výprav na ISS) až do konce roku 2011 (kromě několika členů posádek záložních), přináším jejich úplný seznam.

  • Sojuz TMA-16 (30. září 2009): Maxim Surajev (Rusko, nováček), Jeffrey Williams (USA, Atlantis STS-101/2000 a Sojuz TMA-8/2006), Guy Laliberé (Kanada, nováček). Záložní posádka: Alexandr Skvorcov (Rusko, nováček) a Shannon Walker(ová) (USA, nováček), Barbara Barrett(ová (USA, nováček).
  • Sojuz TMA-17 (15. nebo 21. prosince 2009 2009): Oleg Kotov (Rusko, Sojuz TMA-10/2007), Sojči Noguči (Japonsko, Discovery STS-114/2005) a Timothy Creamer (USA, nováček). Záložní posádka: Anton Škaplerov (Rusko, nováček), Satoši Furukawa (Japonsko, nováček) a Douglas Wheelock (USA, Discovery STS-120/2007).
  • Sojuz TMA-18 (2. dubna 2010): Alexandr Skvorcov (Rusko, nováček), Michail Kornijenko (Rusko, nováček) a Tracy Caldwell(ová) (USA, Endeavour STS-118/2007). Záložní posádka: Alexandr Samokutajev (Rusko, nováček), Andrej Borisenko (Rusko, nováček) a Scott Kelly (USA, Discovery STS-103/1999 a Endeavour STS-118/2007).
  • Sojuz TMA-19 (30. května 2010): Fjodor Jurčichin (Rusko, Atlantis STS-112/2002 a Sojuz TMA-10/2007), Shannon Walker(ová) (USA, nováček) a Douglas Wheelock (USA, Discovery STS-120/2007). Záložní posádka: Dmitrij Kondratěv (Rusko, nováček), Paolo Nespoli (ESA/Itálie, Discovery STS-120/2007) a Catherine Coleman(ová) (USA, Columbia STS-73/1995 a Columbia STS-93/1999).
  • Sojuz TMA-01M (29. září 2010): Alexandr Kaleri (Rusko, Sojuz TM-14/1992, Sojuz TM-24/1996, Sojuz TM-30/2000 a Sojuz TMA-3/2003), Oleg Skripočka (Rusko, nováček) a Scott Kelly (USA, Discovery STS-103/1999 a Endeavour STS-118/2007). Záložní posádka: Sergej Volkov (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), Sergej Revin (Rusko, nováček) a Ronald Garan (USA, Discovery STS-124/2008)
  • Sojuz TMA-20 (start 30. listopadu 2010): Dmitrij Kondratěv (Rusko, nováček), Paolo Nespoli (ESA/Itálie, Discovery STS-120/2007) a Catherine Coleman(ová) (USA, Columbia STS-73/1995 a Columbia STS-93/1999). Záložní posádka: Anatolij Ivanišin (Rusko, nováček), Satoši Furukawa (Japonsko, nováček) a Michael Fossum (USA, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008).
  • Sojuz TMA-21 (31. března 2011): Aleksandr Samokutajev (Rusko, nováček), Andrej Borisenko (Rusko, nováček) a Ronald Garan (USA, Discovery STS-124/2008). Záložní posádka: Aleksandr Škaplerov (Rusko, nováček) a Sergej Revin (Rusko, nováček) a Daniel Burbank (USA, Atlantis STS-106/2000 a Atlantis STS-115/2006).
  • Sojuz TMA-02M (start 31. května 2011): Sergej Volkov (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), Satoši Furukawa (Japonsko, nováček) a Michael Fossum (USA, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008). Záložní posádka: Oleg Kononěnko (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), André Kuipers (ESA/Nizozemí, Sojuz TMA-4/2004) a Donald Pettit (USA, Endeavour STS-113/2002 a Endeavour STS-126/2008).
  • Sojuz TMA-22 (start 30. září 2011): Anton Škaplerov (Rusko, nováček), Sergej Revin (Rusko, nováček) a Daniel Burbank (USA, Atlantis STS-106/2000 a Atlantis STS-115/2006). Záložní posádka dosud nejmenována.
  • Sojuz TMA-03M (start 20. listopadu 2011): Oleg Kononěnko (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), Donald Pettit (USA, Endeavour STS-113/2002 a Endeavour STS-126/2008) a André Kuipers (ESA/Nizozemí, Sojuz TMA-4/2004). Záložní posádka: jmenován jen velitel Roman Romaněnko (Rusko, Sojuz TMA-15/2009).
  • A pro úplnost sumarizace posádek raketoplánů (není-li uvedeno jinak, jde o astronauty USA):

  • Atlantis STS-129 (12. listopadu 2009): Charles Hobaugh (Atalntis STS-104/2001 a Endeavour STS-118/2007), Barry Wilmore (nováček), Leland Melvin (Atlantis STS-122/2008), Randolph Bresnik (nováček), Michael Foreman (Endeavour STS-123/2008) a Robert Satcher (nováček). "Dolů" navíc poletí Nicole Stottová (Discovery STS-128/2009).
  • Endeavour STS-130 (4. února 2010): George Zamka (Discovery STS-120/2007), Terry Virts (nováček), Kathryn Hire(ová) (Columbia STS-90/1998), Stephen Robinson (Discovery STS-85/1997, Discovery STS-95/1998 a Discovery STS-114/2005), Robert Behnken (Endeavour STS-123/2008) a Nicolas Patrick (Discovery STS-116/2006).
  • Discovery STS-131 (18. března 2010): Alan Poindexter (Atlantis STS-122/2008), James Dutton (nováček), Dorothy Metcalf-Lindenburger(ová) (nováček), Stephanie Wilsonová (Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-120/2007), Richard Mastracchio (Atlantis STS-106/2000 a Endeavour STS-118/2007), Naoko Jamazaki (Japonsko, nováček) a Clayton Anderson (Atlantis STS-117/2007).
  • Atlantis STS-132 (14. května 2010): Kenneth Ham (Discovery STS-124/2008), Dominic Antonelli (Discovery STS-119/2009), Michael Good (Atlantis STS-125/2009), Piers Sellers (Atlantis STS-112/2002 a Discovery STS-121/2006), Stephen Bowen (Endeavour STS-126/2008) a Garrett Reisman (Endeavour STS-123/2008).
  • Endeavour STS-134 (29. července 2010): Mark Kelly (Endeavour STS-108/2001, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008), Gregory H. Johnson (Endeavour STS-123/2008), Edward Fincke (Sojuz TMA-4/2004 a Sojuz TMA-13/2008), Gregory Chamitoff (Discovery STS-124/2008), Andrew Feustel (Atlantis STS-125/2009) a Roberto Vittori (Itálie, Sojuz TMA-34/2002 a Sojuz TMA-6/2005).
  • Discovery STS-133 (16. září 2010): Steven Lindsey (Columbia STS-87/1997, Discovery STS-95/1998, Atlantis STS-104/2001 a Discovery STS-121/2006), Eric Boe (Endeavour STS-126/2008), Benjamin Drew (Endeavour STS-118/2007), Michael Barratt (Sojuz TMA-14/2009), Timothy Kopra (Endeavour STS-127/2009) a Nicole Stott(ová) (Discovery STS-128/2009).
  • A pokud už dnes hovoříme o budoucích kosmických výpravách, tak ať jsme monotematičtí: NASA zveřejnila oficiální emblémy prvních dvou výprav raketoplánů v roce 2010. Vlevo Endeavour STS-130 (únor 2010) a vpravo Discovery STS-131 (březen 2010).

    Čtvrtek 24. září 2009

    Společnost SpaceX získala po svém druhém úspěšném startu rakety Falcon-1 (viz blog 14. července 2009) několik kontraktů na dopravu nákladů na oběžnou dráhu. A to jednak se společností ORBCOMM na vynesení osmnácti družic její druhé generace mezi lety 2010 až 14 (počet zakoupených nosných raket nebyl zveřejněn, a protože neznáme ani přesnou hmotnost družic, můžeme se jen dohadovat - nejčastěji se uvádí, že budou vypuštěny s pomocí tří raket, každá by nesla šest kusů družic) a jednak se společností Astrium na vypuštění jedné družice pro dálková pozorování. Všechny tyto starty budou realizovány s pomocí nosiče Falcon-1e. Firma SpaceX zároveň informovala o tom, že premiérový nosič Falcon-9 bude sestavený na rampě v průběhu listopadu letošního roku - a že se s jeho vypuštěním počítá jeden až tři měsíce poté. To znamená, že by se start uskutečnil v období prosinec 2009 až únor 2010.

    První data ze sondy LRO ukazují, že nejchladnější místa ve sluneční soustavě jsou nám možná blíže, než jsme si mysleli: mělo by jít o některé krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, ve kterých je "věčný stín". V některých oblastech se podařilo naměřit teplotu -238 stupňů Celsia a po ověření prý dokonce mínus 263 stupňů Celsia. Absolutní nula (hypotetický stav hmoty, kdy ustává veškerý tepelný pohyb částic) je přitom na hodnotě mínus 273,15 stupňů Celsia.

    Měsíčník Svět 10/2009 a můj článek "Postavíme výtah do vesmíru?" (název je lehce zavádějící, protože článek je obecně o nových a netradičních přístupech k dopravě nákladů do vesmíru - mnou dodaný název článku byl "Skončí kosmické rakety na smetišti?").

    Středa 23. září 2009

    Doplňuji informaci z minulého týdne (viz blog 16. září 2009): "poslední" díl seriálu Mars-44 se již objevil na stránkách ABC. A propo, víceméně náhodou jsem nalezl ještě jeden "kosmický" komiks (resp. jeden díl dnes již legendární série) k výročí Apolla-11: přímo na stránkách společenského týdeníku Reflex.

    NASA se už rozhodla, kdy se pokusí vypustit raketu Ares-1X. Když jsem na blogu 22. září 2009 psal, že "start rakety Ares-1X se nejspíše opět posune", měl jsem na mysli odklad. NASA se ale vzhledem k hladkému průběhu dosavadních testů o "předsunutí" startu na úterý 27. října 2009 (nebezpečí pro raketoplán Atlantis STS-129 v případě havárie rakety při startu nakonec bylo vyhodnoceno jako zanedbatelné: raketoplán bude od 14. října 2009 na své rampě 39A). Startovací okno je od 8:00 do 12:00 hod místního času. Doprava na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska je plánovaná na 19. října 2009.

    Nejen, že mám ve sbírce kompletní podepsané fotografie s letošním evropským oddílem kosmonautů (viz blog 21. září 2009), ale jsem šťastným vlastníkem také všech individuálních podepsaných fotografií členů tohoto oddílu - samozřejmě včetně nezbytných osobních věnování. První řada (zleva): Andreas Mogensen (Dánsko), Timothy Peake (Velká Británie) a Alexander Gerst (Německo). Druhá řada (zleva): Thomas Pesquet (Francie), Luca Parmitano a Samantha Cristoforetti(ová) (oba Itálie).

    Úterý 22. září 2009

    Protože Steven Lindsey (viz blog 21. září 2009) končí ve funkci šéfastronauta (tedy osoby, která zodpovídá za každodenn chod oddílu a která navrhuje posádky - schvaluje je sice nejvyšší vedení NASA, ale právě na návrh šéfastronauta s tím, že k neschválení musí být opravdu závažné důvody), nahradí jej od počátku října v této funkci Peggy Whitsonová. Ta je veteránkou ze dvou dlouhodoých pobytů na ISS: v rámci páté a šestnácté základní posádky (starty Endeavour STS-111/2002 a Sojuz TMA-11/2008). Je historicky první ženou v této funkci - a pokud mě paměť neklame, také prvním "nepilotem" (Whitsonová se připravovala v rámci výcviku jako letová specialistka) v této funkci.

    Start rakety Ares-1X se nejspíše opět posune (viz blog 27. července 2009): důvodem je termínová a technická kolize se startem raketoplánu Atlantis STS-129. Start Aresu-1X se zatím připravuje na 31. října, start raketoplánu na 12. listopadu 2009. Panuje obava "co by se stalo, kdyby Ares-1X při vzletu havaroval": to by mohlo mít závažné důsledky na nedalekou rampu 39A a na ní stojící raketoplán. Ač je Ares-1X poskládaný z prověřených částí, jako celek letí v neobvyklém uspořádání a neobvyklé kombinaci (ostatně, právě proto je tento test připravovaný). Proto je startu věnována zvýšená pozornost a je hodnocený jako více než obvykle riskantní. Jako nejpravděpodobnější se v tuto chvíli jeví přenesení startu Ares-1X na druhou polovinu listopadu.

    V trafikách je za 49 Kč k mání nové kosmické DVD s názvem Uvnitř raketoplánu (a podtitulem Příležitost nahlédnout do vesmírného dopravního prostředku). Jedná se o 52 minut dlouhý dokument z produkce Discovery Channel (podotýkám, že dokument je z roku 1998, takže ne vše v něm je aktuální). Vyšel v pondělí 21. září 2009 - a na příští týden (přesněji na 29. září 2009) je avizovaný další dokuemnt podobného ražení. Jmenovat se bude "Uvnitř vesmírné stanice".

    Pondělí 21. září 2009

    Když jsem v pátek 18. září 2009 na blogu psal, že "jmenování poslední posádky STS-133 se očekává v řádu dní", netušil jsem, že ve skutečnosti půjde o řád hodin. Aneb historicky poslední posádka z programu raketoplánů je na světě. Velitelem bude Steven Lindsey (veterán z letů Columbia STS-87/1997, Discovery STS-95/1998, Atlantis STS-104/2001 a Discovery STS-121/2006), který je v současnosti šéfem oddílu astronautů. Tedy osobou zodpovědnou za nominace posádek: na závěr svého funkčního období si evidentně "přidělil" historickou misi. Pilotem je Eric Boe (veterán z letu Endeavour STS-126/2008). Do křesel letových specialistů usednou Benjamin Drew (Endeavour STS-118/2007), Michael Barratt (Sojuz TMA-14/2009), Timothy Kopra (Endeavour STS-127/2009) a Nicole Stottová (Discovery STS-128/2009). Je o - přinejmenším - zvláštní - sestavu. Proč? Barratt a Stottová v současné době pracují na Mezinárodní kosmické stanici: Barratt se přitom na Zemi vrací 11. října 2009, Stottová 20. listopadu 2009. Výcvik posádky k letu STS-133 přitom formálně začíná 1. října 2009! Kde je čas na poletovou rehabilitaci? Podobně Kopra: ten se vrátil z ISS před týdnem (12. září 2009). Copak je v oddíle amerických astronautů málo vhodných kandidátů? (Viz blog 17. srpna 2009.) Jaký dává smysl, že po dlouhodobých letech jsou astronauti nominováni ke krátkodobé zásobovací misi? Nebylo by lepší, kdyby naopak na raketoplánu někdo získal "ostruhy" před dlouhodobým letem? (Vím, že dnes nejsou v USA "hotoví" astronauti, kteří nemají žádný start - ale není lepší dát někomu druhý krátkodobý let před dlouhodobou výpravou?) Trochu na mě tato posádka působí dojmem "kamarádšoftu". Nominace STS-133 (plánované datum startu 16. září 2010) nám každopádně opět a rázně připomněla, že je zcela zbytečné hledat logiku tam, kde evidentně není.

    Japonský astronaut Takao Doi (Columbia STS-87/1997 a Endeavour STS-123/2008) dal k 13. září 2009 vale své mateřské kosmické agentuře JAXA a vrhl se na práci pro Organizaci spojených národů. Příjemným zjištěním je, že jeho pracoviště je ve Vídni - coby kamenem dohodil...

    Sbírka podpisů kosmonautů se mi rozšířila o fotografie podepsané všemi členy letošního výběru evropských kosmonautů (viz blog 22. května 2009). Nechybí dokonce osobní věnování...

    Pátek 18. září 2009

    Když nebude radar, bude kosmonaut. Alespoň takto si to představuje ministr zahraničí České republiky (jako druhou eventualitu navrhuje zřízení pobočky vojenské akademie West Point ve střední Evropě). No, nevím. Do raketoplánu se to už nestihne (jmenování poslední posádky STS-133 se očekává v řádu dnů) a loď Orion je v nedohlednu. Kromě toho je Česká republika členem Evropské kosmické agentury (ESA), z čehož plyne (byť dobrovolný) závazek zříci se národních pilotovaných letů ve prospěch společných. Jak to funguje v praxi, je vidět třeba na případu Itálie, která má v nejnovějším šestičlenném oddíle ESA dva zástupce: a to právě proto, aby se její národní mise (v rámci dodávky hardware pro Mezinárodní kosmickou stanici tři krátkodobé lety na ISS a tři lety dlouhodobé) realizovaly pod hlavičkou ESA. Nebo nizozemského kosmonauta André Kuiperse: ač člen oddílu ESA, jeho první mise Delta (Sojuz TMA-4) byla v roce 2004 financovaná nizozemskou vládou, nyní se chystá na dlouhodobý let na ISS pod hlavičkou ESA. Španěl Pedro Duque je na tom podobně: poprvé letěl pod hlavičkou ESA na raketoplánu (Discovery STS-95/1998), podruhé za přímé finanční podpory své vlády na ruském sojuzu (mise TMA-3).

    Když už jsme u těch Italů, chce to trochu vysvětlení. Tři místa v krátkodobých misích v rámci montáže ISS obsadili Umberto Gudioni (Endeavour STS-100/2001), Paolo Nespoli (Discovery STS-120/2007) a Roberto Vittori (Endeavour STS-134/plán 2010). Kromě toho letěl Roberto Vittori dvakrát na lodi Sojuz (Sojuz TM-34/2002 a Sojuz TMA-6/2005), což ale byly národní mise financované přímo italským státem - ovšem realizované v úzké spolupráci s ESA. Co se dlouhodobých výprav týká, chystá se let Paola Nespoliho (start Sojuz TMA-20), další dva sloty jsou zatím neobsazené a s nejasným datem. Praxe je tedy taková, že kosmonauti jsou formálně členy oddílu ESA, odkud si je jednotlivé země "vypůjčují" pro své národní cíle. Jistě, jde o džentlmenskou dohodu a Česko jí není nikterak pevně vázáno. Pokud bychom ji ale obešli a udělali si vlastní národní program, můžeme si být jisti, že by nás tento krátkodobý přínos dlouhodobě poškodil - třeba tím, že by se Čechům na desítky let dopředu zavřela možnost členství v oddíle kosmonautů ESA (samozřejmě, že ne formálně, ale "jen" fakticky).

    Americký "Astronaut Autograph Club" končí. Jeho podstata byla taková, že jste si za určitý obnos (kolem pěti set dolarů) na rok zajistili předplatné - a každý měsíc do vaší poštovní schránky dorazila podepsaná fotografie nějakého astronauta. S tím, že jste věděli dopředu, kdo to bude - někdy šlo o jména tuctová, jindy o skutečné perly a rarity (např. členství za rok 2005 stálo 699 USD, ale krom jiných jste získali podpisy Buzze Aldrina, Alana Beana, Jerryho Carra, Scota Carpentera, Freda Haiseho, Jamese McDivitta či Rustyho Schweickarta). Výtěžek z prodeje šel na podporu nadace Astronaut Scholarship Foundation, počet předplatných byl ročně omezený na 350 osob. Po šesti letech fungování nyní tento "klub" končí. Ovšem pozor: vypadá to, že na jeho místo nastupuje jiná akce, a to "Space Artifacts Serie" (Řada kosmických artefaktů). Letos v jejím rámci máte za předplatné (699 USD) možnost získat tři artefakty prošlé vesmírem: kousek izolace z lunárního modulu Apolla-9, kousek materiálu z křesla lodi Apollo-13 a odřezek z pneumatiky z mise Atlantis STS-27.

    Čtvrtek 17. září 2009

    Pokud vše půjde podle plánu, má být v 21:50 hodin našeho času zachycena manipulátorem SSRMS japonská nákladní loď HTV-1. "Lovcem" má být astronautka Nicole Stottová, která bude mít na zachycení přesně 99 sekund. Potom bude hrozit kolize HTV-1 s Mezinárodní kosmickou stanicí a řídící počítač zahájí s lodí úhybný manévr. V takovém případě by se přiblížení muselo opakovat, paliva by mělo být dost. Držíme palce!

    Minulý pátek poprvé "ožila" testovací raketa Ares-1X. Jinými slovy: poprvé byla připojena na elektrický proud a byly aktivované její systémy.

    V pondělí 14. září 2009 začala formálně výstavba nového čínského kosmodromu Hainan. K dispozici by měl být v roce 2013, náklady na budování mají dosáhnout 5 miliard juanů, což je necelých 13 mld. Kč. Vlevo je pondělní pokládání základního kamene, na dalších dvou snímcích je vizualizace startovacího komplexu.

    Středa 16. září 2009

    Ke včerejší informaci o tom, že vyšlo nové číslo ABC dodávám: už v něm nevyšel zajímavě se vyvíjející komiks Mars-44 (viz blog 17. a 30. září 2008). Nový šéfredaktor se jej rozhodl v minulém čísle předčasně ukončit. Většinu dílů (v době psaní těchto řádků, velmi brzy pravděpodobně všechny vyšlé) je tak možné shlédnout na webu ABC - příběh je ale jaksi bez konce. Čest koncepční práci!

    "Poletí, nepoletí, poletí, nepoletí..." psal jsem v LK 8/2009 o ruské meziplanetární sondě Fobos/Grunt. Vše nyní nasvědčuje tomu, že se nakonec rozhodnutí zastaví v režimu "nepoletí": doporučili tak tento týden manažeři projektu. Překvapení to ale není - viz blog už 13. června 2007 a 17. dubna 2009). Překvapivé je spíše, že se Rusko rozhodlo pouhý měsíc před plánovaným startem.

    John Callas, projektový manažer robotů Spirit a Opportunity, včera varoval, že "je velmi reálná šance, že Spirit nebude schopen dostat se ven". Řeč je o uvíznutí robota, ke kterému došlo letos v květnu: Spirit se od té doby nepohnul a na Zemi probíhají usilovné simulace nejlepší metodiky směřující k jeho vysvobození (viz blog 10. září 2009 a 30. června 2009). Počítačové modely nyní převádějí to, co technici experimentálně zjistili v podmínkách pozemské gravitace, do podmínek panujících na Marsu. Podle nynějších plánů se první pokusy o pohyb Spiritu uskuteční nejdříve v říjnu. Kromě uvíznutí se robot potýklá s nedostatkem energie, neboť prachopvá bouře v srpnu zanesla jeho sluneční baterie a snížila dodávku energie na polovinu. Ukončení pohybu Spiritu by byla pochopitelně škoda: na druhé straně nesmíme zapomínat, že měl pracovat tři měsíce s možností prodloužení mise o další tři. Na Marsu přistál v lednu 2004...

    Z programu Mezinárodní kosmické stanice: nově uvolněná oficiální fotofgrafie posádky Sojuzu TMA-16 (zleva Guy Laliberté z Kanady, Maksim Surajev z Ruska a Jeffrey Williams z USA), který má startovat 30. září 2009, a emblém 23. základní posádky stanice. Tu budou tvořit posádky lodí Sojuz TMA-17 (start 21. prosince 2009) a TMA-18 (2. dubna 2010). Expedice-23 bude probíhat v dubnu a květnu 2010, jmenovitě se na ní budou podílet: Oleg Kotov, Alexandr Skvorcov, Michail Kornijenko (všichni Rusko). Timothy Creamer a Tracy Caldwell (USA) a Sojči Noguči (Japonsko).

    Úterý 15. září 2009

    "Porcování medvěda" v podobě kosmických raketoplánů začíná. NASA vyhlásila, ať se jí hlásí americké školy, muzea a další instituce, které by měly zájem o artefakty z programu raketoplánů. (Otázka vlastních raketoplánů se řeší samostatně - viz blog 18. prosince 2008.) Byť nebylo zveřejněno, jaké komponenty by měly být po posledním startu raketoplánu v příštím roce k mání, kontaktní webové stránky naznačují, že by kromě drobností (jídlo, skafandry, přístroje...) mělo jít i o simulátory z Houstonu nebo třeba o mikrobus Astrovan, kterým jezdí astronauti na start.

    Ač se se startem raketoplánu Atlantis k misi STS-129 formálně počítá 12. listopadu 2009, NASA veřejně deklarovala svůj zájem start o tři dny uspíšit. Atlantis by tak mohl - pokud se vše stihne - startovat již 9. listopadu 2009.

    Časopis ABC pokračuje ve vydávání kosmických vystřihovánkách: po sondě Cassini (viz blog 8. ledna 2009), raketoplánu (viz blog 30. června 2009) a "turistickém raketoplánu budoucnosti Spacetraveler" (viz blog 28. července 2009) v aktuálním čísle přináší sondu New Horizons (autor Ladislav Badalec). Měřítko 1:24, 69 číslovaných dílů (a snad kolem stovky celkově).

    Pondělí 14. září 2009

    Včera se zabil při havárii stíhačky F-16 izraelský pilot Asaf Ramon: nejstarší syn izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul 1. února 2003 při zkáze raketoplánu Columbia.

    Ve vzorcích, které na Zemi dopravila ve svém návratovém pouzdře americká sonda Stardust (start únor 1999, návrat leden 2006) objevili vědci něco, co nazývají "základním stavebním kamenem života" - aminokyselinu glycin. Tento objev podporuje teorie, že by komety mohly být jakýmisi "rozsévači života" po galaxiích. Nebo alespoň katalyzátory jeho vývoje: některé aminokyseliny se mohly dostat na Zemi právě při dopadech komet. Objev je zajímavé, ale na druhé straně se jedná jen o jeden dílek při skládání puzzle života: život využívá dvaceti různých aminokyselin.

    Sonda LCROSS (viz blog 11. září 2009) zamíří do kráteru Cabeus A. Zároveň bylo oznámeno, že mise je nyní věnována na počest reportéra Waltera Cronikitea, jehož jméno je kromě jiného spojeno s komentování letů na Měsíc a dalších kosmických programů NASA. Zemřel letos v červenci (viz blog 20. července 2009).

    Letectví+kosmonautika 9/2009 a tři mé články: "Chci být druhý první" (rozhovor s astronautem Andrew Feustelem - viz blog 4. srpna 2009), "Poker na kosmické stanici" (před startem lodi Sojuz TMA-16) a "Falcon se naučil létat" (úspěšný start rakety Falcon-1 v červenci plus přípravy na start Falcon-9 v listopadu).

    Pátek 11. září 2009

    Dnes NASA oznámí finální výběr místa, do kterého se chystá nasměrovat dopadovou lunární sondu LCROSS (viz blog 28. srpna 2009).

    Augustinova komise často operuje s "novým" nosičem Ares-5 Lite. Šlo by o redukovanou verzi současného Aresu-5: nosnost zmenšené rakety na nízkou dráhu má být 140 tun nákladu na nízkou dráhu (pro srovnání: Saturn-5 měl cca 145 t, Ares-5 se plánoval 160 t plus 25 t loď Orion pomocí Aresu-1). Pro lunární výpravy se počítá s dvojicí startů (s tím, že jeden by nesl pilotovanou loď), takže celková nosnost by představovala 280 t nákladu oproti 185 t při sestavě Ares-5 plus Ares-1 (ovšem pozor, reálná bude trochu nižší, protože Ares-5 Lite potřebuje některé systémy nést dvakrát).

    Pěknou (byť trochu obsáhlou) reakci bývalého ředitele NASA Michaela Griffina na zprávu Augustinovy komise přináší server SpaceRef. Je tam hodně přesných postřehů. Například že je snadné kritizovat vývojové problémy Aresu-1 a Orinu a naopak vychvalovat jiné scénáře, které přitom existují jen na papíře. Že doporučení pro starty dvou raket Ares-5 Lite k Měsíci naprosto ignoruje zprávu vyšetřovací komise zkázy Columbie, která doporučila do budoucna oddělit posádku od nákladu. Že "nezávislé odhady nákladů" zmíněné v komisi jaksi postrádají své zdroje. Že si komise operativně pro různé scénáře měnila zadání (např. lety k asteroidům či martovým měsícům) a že se tedy jednotlivé varianty naprosto nedají srovnávat. (Což je svatá pravda: jednou se počítá s tím, podruhé s něčím jiným s úplně jinou technikou... Buď mohu srovnávat různé cíle s jednou technikou, nebo jeden cíl s různou technikou.)

    Ze tří velkých kosmických událostí dnes v noci (start japonské rakety H-2B s družicí HTV-1, test pětisegmentového motoru pro raketu Ares-1 a přistání raketoplánu Discovery STS-128) proběhly úspěšně jen první dvě: návratu raketoplánu z oběžné dráhy zabránilo špatné počasí. V noci na sobotu našeho času se má manévr opakovat - a v této souvislosti zmíním jednu zajímavost týkající se emblému mise. Na prvním návrhu emblému (zveřejněný na závěr loňského roku, viz blog 10. prosince 2008), který je úplně vlevo totiž v konfiguraci Mezinárodní kosmické stanice chyběl evropský modul Columbus - při vzniku emblému se totiž vzala jako základ stanice její grafická podoba z doby před připojením Columbusu (únor 2008). Později byla tato chybka odhalena a na oficiálních stránkách NASA je nyní k dispozici opravený emblém (viz druhý snímek). Třetí obrázek ukazuje detail ISS na původním emblému, čtvrtý detail emblému opraveného a pátý zvýrazňuje místo, kam "přibyl" Columbus.

    Čtvrtek 10. září 2009

    Ještě doplnění včerejší informace (blog 9. září 2009) o zprávě Augustonovy komise: ta je ke stažení na stránkách NASA. Dodávám, že Obamova administrativa nemá a nevzala si žádný termín, do kdy se ke zprávě a k budoucímu směrování americké kosmonautiky vyjádří. Stejně tak připomínám, že Augustinova komise má pouze doporučující hlas - a že se jí Obama nakonec stejně řídit nemusí, takže z pěti navržených scénřů přichází v úvahu i nějaká šestá možnost.

    Japonskou kosmonautiku i program Mezinárodní kosmické stanice dnes čeká velký den: na 19:01:46 středoevropského letního času se připravuje (premiérový!) start rakety H-2B a nákladní družicí HTV (H-2 Transfer Vehicle). Ta zamíří k ISS, se kterou by se měla spojit ve středu 16. září 2009. A to dosud nepoužívaným způsobem (se kterým ovšem počítá třeba i kabina Dragon společnosti SpaceX): HTV se dostane do vzdálenosti několika metrů ke stanici, kde se "zastaví" a kde ji zachytí robotická paže SSRMS stanice. Ta následně kontejner připojí k jednomu ze stykovacích uzlů stanice. Držím palce, ISS totiž v případě úspěchu HTV (do budoucna se počítá s roční frekvencí startů) získala další prostředek pro dopravu nákladů.

    Dnes ve 21:00 středoevropského letního času se má konat druhý pokus o zkušební zážeh nového motoru pro první stupeň rakety Ares-1. První pokus byl za stavu T minus dvacet sekund pro technickou závadu odvolaný ve čtvrtek 27. srpna 2009 (viz blog 28. srpna 2009).

    Dnes dvě loga: první z nich patří právě nákladní družici HTV (viz výše), druhé pak iniciativě Free Spirit (viz blog 30. června 2009). Podle zpráv z Pasadeny byla metodika vysvobození uvízlého robota Spirit již vypracována a předpokládá se, že už v průběhu tohoto měsíce by mohla být odzkoušena v praxi. Kola na Marsu se tak třeba opět roztočí...

    Středa 9. září 2009

    Augustinova komise včera předložila administrativě svoji závěrečnou zprávu hodnotící stav americké kosmonautiky a možnosti jejího vývoje. Ze zprávy jsou důležitá následující konstatování "Výbor nalezl dvě proveditelná řešení [budoucího vývoje], která jsou v limitech rozpočtu 2010." a "Žádné z nich ovšem nepředstavuje životaschopný průzkumný program. Výbor dospěl k názoru, že žádný plán kompatibilní s rozpočtem 2010 neumožňuje smysluplným způsobem pokračovat v průzkumných programech." Připomínám, že Barack Obama se vyslovil pro zachování rozpočtu NASA v relacích právě roku 2010. Komise neučinila žádná doporučení (jen např. upozorňuje, že je velmi nerozumné opustit Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2015 - po dvaceti letech budování a jen pěti letech plného operačního provozu). Předkládá pět možných scénářů budoucího vývoje:

  • 1 - Constellation program. Zachování současného směru beze změny. Jenže... Komise upozorňuje, že v takovém případě bude Ares-1 a Orion k dispozici až po ukončení činnosti Mezinárodní kosmické stanice. Že superraketa Ares-5 bude k dispozici až před rokem 2030 - a další zařízení (lunární modul...) až po tomto roce. Jinými slovy: v rámci současného rozpočtu nereálné.
  • 2 - "Constrained Budged" (Omezený rozpočet). Provozovat kosmickou stanici do roku 2020, zastavit vývoj rakety Ares-1. Vsadit při letech na nízkou oběžnou dráhu na soukromé firmy a maximálně je podpořit. Vyvinout "odlehčenou" verzi superrakety Ares-5 Lite. Ale časový plán by byl zhruba stejný jako výše: superraketa by byla k dispozici až kolem roku 2030, technika pro lunární přistání až poté. Jen tyto dvě verze jsou přitom v mantinelech stávajících rozpočtu.
  • 3 - Navýšený rozpočet. Předpokládá se (stejně jako u variant 4 a 5) přidání tří miliard dolarů NASA do roku 2014 - a potom plynulé navyšování o 2,4 procenta. Stanice končí v roce 2015, Ares-1/Orion jsou k dispozici 2017 a lety na Měsíc kolem roku 2025.
  • 4 - Moon First (Měsíc na prvním místě). Prodloužení činnosti stanice do roku 2020, ale tato bude závislá na soukromém (komnerčním) sektoru. Scénář se dělí na dvě varianty: A představuje opuštění raketoplánů v roce 2011 a vývoj rakety Ares-5 Lite, B představuje prodloužení programu raketoplánů s "minimální bezpečnou letovou frekvencí" do roku 2015 a vývoj superrakety odvozené právě od raketoplánů. Návrat na Měsíc by se dal očekávat kolem roku 2025.
  • 5 - Flexible Path (Flexibilní cesta) - Vývoj architektury, která umožní různé průzkumné lety v rámci vnitřní části slunečního systému. Např. na lunární oběžnou dráhu, asteroidy či na měsíce Marsu. Lety na Měsíc a Mars by zůstaly otevřené na pozdější dobu. Varianta se dělí na tři větve v závislosti na tom, jaké nosná raketa by byla použitá: buď Ares-5 Lite, nebo pokročilejší EELV (tedy Delta-4 či Atlas-5) nebo superraketa odvozená od raketoplánů.
  • Komentář? Žádná z výše uvedených variant nezavrhuje pilotované lety Měsíc, jen je posouvá od reálných časových možností (1 až 4) - nebo přinejmenším k němu otevírá cestu (5). Jen dvě varianta ale počítá s raketou Ares-1 (1, 3) - obě varianty ale přitom počítají s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2015, což je proti "upozornění" komise. Pokud bychom vyšli z předpokladu, že Obama dodrží při současné situaci slib a rozpočet NASA nenavýší, pak v úvahu přicházejí jen dva první scénáře. Pokud bude prodloužená činnost ISS do roku 2020 (tlak na to je silný ze všech stran - včetně mezinárodních partnerů, kteří jsou potřeba pro budoucí průzkumné lety a kteří projekt jen tak "neodmávají - resp. těžko by si doma obhajovali zahození investice do stanice), v úvahu (za přechozí podmínky) přichází jen varianta 2. Jenomže pak by Orion a Ares-1 byly k dispozici až po ukočení provozu stanice a nějakých patnáct let by neměly co dělat, což nedává smysl. JInými slovy: některé vstupní podmínky se budou muset upravit. Chce to zkrátka změnu...

    Dnes by měly být zveřejněny první snímky z Hubbleova kosmického teleskopu po generální opravě a modernizaci, která proběhla letos v květnu v rácmi mise raketoplánu Atlantis STS-125.

    Nový - a dlužno podotknouti, že překvapivý (ani ne tak osobou, jako časem jmenování) - japonský kandidát na astronauta Norishige Kanai (viz blog 8. září 2009).

    Úterý 8. září 2009

    NASA bedlivě analyzuje motor SSME výrobního čísla 2045, na němž poletová kontrola odhalila přes 340 mikroskopických trhlinek. Přesněji: ne na samotném motoru, ale na jeho trysce (která je nezávislou komponentou a je poměrně často měněna). Tryska je svařena z 1080 chladicích trubiček, kterými proudí kapalný vodík: to zajišťuje, že teplota spalovací komory nepřekročí únosnou mez. Před startem Endeavour STS-127 (viz blog 16. července 2009) byl přitom tento motor vyčištěný od kontaminace (vypadala jako rez, ale nebyla to rez). Při startu přitom nebyly zaznamenané žádné odchylky v činnosti motoru, takže mikroskopické trhliny podle všeho neměly vliv na bezpečnost letu. Přesto je jejich objevení důvodem k podrobné analýze dat (opravdu se nemohlo nic stát? nestane se nic v budoucnu?) a potřebě pochopit příčiny tohoto jevu. Motor číslo 2045 měl být opět použitý na misi Endeavour STS-130: uvažuje se o jeho nahrazení nebo přinejmenším výměně jeho trysky.

    Japonsko oznámilo, že pro pokrytí svých budoucích potřeb v oblasti kosmických letů (zvláště pak letů na Mezinárodní kosmickou stanici) vybralo ještě jednoho kandidáta: je jím doktor Norishige Kanai (32). Prý by se měl přidat ke dvojici Takuya Onshi a Kimiya Yiu (viz blog 26. února 2009) v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Zvláštní je, že tato dvojice je zde od prvního září v plném výcviku se členy dvacátého oddílu amerických astronautů - stejně tak je zvláštní dodatečné jmenování japonského kandidáta...

    Prvního září převzalo americké námořnictvo novou zásobovací loď USNS Walter Schirra třídy T-AKE, která je pojmenovaná po astronautovi Walteru Schirrovi (veterán z letů Mercury sigma-7/1962, Gemini-6A/1965 a Apollo-7/1968). Viz blog 7. března 2008.

    Jak jsem avizoval na blogu 7. září 2009, mihl jsem se včera v pořadu Víkend TV Nova.

    Pondělí 7. září 2009

    Dle agentury Xingua zahájila Čínská lidová republika vývoj nové rakety CZ-6, která má být j premiérovému startu připravena v roce 2013. Jde vlastně o pomocný motor ze zvažované rakety CZ-5 o průměru 2,25 m na kapalný kyslík a kerosen (motor YF-100) doplněný o stupeň druhý - pravděpodobně na kapalný kyslík a vodík (neoficiální zprávy hovoří o tom, že bude převzatý z nosičů CZ-3 a 3A). Nosnost rakety by měla být kolem 500 kg nákladu na nízkou oběžnou dráhu. CZ-6 tak "předběhne" CZ-5, která bude k dispozici až později: důvodem je skutečnost, že pro vývoj silnější rakety CZ-5 se teprve buduje odpovídající pozemní infrastruktura, kdežto CZ-6 je možné vyvinout se stávajícími zařízeními.

    Dnes ve 21:25 poběží na TV Nova další díl magazínu Víkend - tentokrát pojmenovaného "Na oko". Jeho součástí bude i reportáž o Hubbleově teleskopu, kde by se měla mihnout i moje maličkost.

    NASA zveřejnila oficiální fotografii posádky raketoplánu Atlantis STS-129 s plánovaným datem startu 12. listopadu 2009.

    Pátek 4. září 2009

    Augustinova komise (viz např. blog 18. srpna 2009) už předložila Obamově administrativě výsledky svého bádání - a poradci teď dají hlavy dohromady, aby rozhodli o dalším směrování americké kosmonautiky. Fakta nejsou radostná. Jednak má NASA na nové průzkumné mise dostat do roku 2020 zhruba o 28 mld. USD méně, než se plánovalo (dostane cca 80 mld.). Jednak by pro udržení současného směru bylo nutné přidat k rozpočtu NASA ročně tři až čtyři miliardy USD: Obama se přitom nechal slyšet, ať se na několik let počítá s konzervací stávajícího rozpočtu (a to může být při současné recesi NASA ještě ráda). A i pak by nebyl let na Měsíc reálný před rokem 2025. Jednak je silný tlak ze strany všech mezinárodních partnerů na prodloužení využívání Mezinárodní kosmické stanice do roku 2020 (NASA počítala, že penězovod utne v roce 2016): každý rok přitom program ISS "spolkne" kolem 3 mld. USD (se kterými se nyní nepočítalo). Tím se budou tenčit už tak tenké zdroje. Čili otázkou už vůbec není, zdali se poletí na Měsíc (vyloučeno), ale co a v jaké podobě vůbec z amerického kosmického programu zůstane.

    V Kolíně nad Rýnem zahájila tento týden základní osmnáctiměsíční výcvik šestice nových kosmonautů ESA. Ještě na tento měsíc se přitom plánuje jejich představení veřejnosti v rámci velkolepé akce přímo v European Astronaut Center (přímo v Kolíně nad Rýnem).

    Připravovaný premiérový start ruské rakety Sojuz z kosmodromu Kourou nabírá další zpoždění: nyní se počítá s dubnem 2010.

    Na blogu 16. května 2008 (a potom znovu 30. března 2009) jsem psal o znovuvydání vystřihovánky rakety s lodí Sojuz-28, která původně vyšla v Albatrosu 1980 v nákladu deset tisíc výtisků (což bylo na tehdejší dobu hodně málo). Nešlo jen o znovuvydání, protože "albatrosácké" vydání bylo kresleno ručně, vydání aktuální vzniklo s pomocí počítačové grafiky. Nyní se mi podařilo získat do sbírky originální vystřihovánku Sojuzu-28 z Albatrosu. Nádherný historický kousek!

    Čtvrtek 3. září 2009

    "Šokující odhalení: Kámen z Měsíce je podvrh!" - Takovéto a podobné titulky jsme si mohli přečíst v tisku v posledních dnech. Bylo totiž zveřejněno, že kámen vydávaný za lunární horninu z prvního přistání lidí na Měsíci v nizozemském Rijksmuseu je zkamenělinou stromu pocházející ze Země. Příznivci konspiračních teorií jásají, ale přece jen stojí za to seznámit se s fakty: kámen údajně dostal od amerického velvyslance Williama Middendorfa bývalý nizozemský předseda vlády Willem Drees. Pro úplnost: byl předsedou vlády v letech 1948 až 58, kámen ale dostal až v roce 1969. Dostal jej jako soukromý dárek - což je první věc, která "nesedí", protože NASA nikdy neuvolňovala kameny do soukromých rukou (až nyní v rámci programu Ambassador of Lunar Exploration - viz blog 6. listopadu 2008), a to ještě má "majitel" velmi omezené možnosti nakládání. Drees si kámen nechal doma, přičemž rodina jej v osmdesátých letech věnovala právě Rijksmuseu. Podstatné přitom je, že Drees zemřel v roce 1988 a kámen dostalo muzeum až po jeho smrti. Celý příběh o tom, že jde o lunární kámen, tak pochází od jeho rodiny - nikoliv od něj samotného. Middendorf (85) jako jediný účastník předání ještě žije: prý tehdy při návštěvě astronautů z Apolla-11 skutečně něco předával Dreesovi jako dárek, ale už si nepamatuje, co. Lunární hornina to ale prý nebyla. Takže příběh o lunárním kameni vznikl buď nepochopením na straně Dreese nebo jeho rodiny. Bublina každopádně splaskla...

    Ještě malé ohlédnutí za návštěvou amerického astronauta Andrew Feustela minulý měsíc v České republice: fotografie (nejsou mé, na některých ovšem vidět jsem) lze nalézt i na serveru Flickr.

    Aktuální číslo čtrnáctideníku Technický týdeník, poslední stránka, můj článek "Přichází velká kosmická revoluce?" (o raketách Falcon a společnosti SpaceX).

    Úterý 1. září 2009

    V současné době létají k Mezinárodní kosmické stanici ročně čtyři dopravní lodě Sojuz. ESA přitom uvažuje, že by z vlastních prostředků platila nákup páté lodi: ta by byla pilotovaná ruským kosmonautem a zbývající dvě místa by obsadili zástupci Evropy. To by znamenalo, že by výrazně narostla evropská přítomnost na Mezinárodní kosmické stanici a došlo by k maximálnímu využití jejího potenciálu. Zájem podílet se na projektu "pátý Sojuz ročně" prý projevila i Kanada, která by také ráda rozšířila svoji přítomnost ve vesmíru. Čtyři sojuzy ročně rovná se dvanáct míst. Čtyři z nich jdou automaticky do Ruska (každá loď musí mít ruského velitele), dalších šest odkupují Spojené státy. Takže na ostatní partnery projektu (pokud Rusko nepošle do vesmíru kromě velitelů i další kosmonauty) zbývají maximálně dvě místa ročně. Což je hodně málo - a právě pátý Sojuz by toto mohl řešit a vyřešit.

    Zrušený test motoru prvního stupně pro raketu Ares-1 (viz blog 28. srpna 2009) se uskuteční nejdříve 10. září 2009.

    Čína vystrkuje růžky: včera potvrdila, že v rozmezí let 2010 až 15 vyšle do vesmíru tři experimentální kosmické laboratoře a kolem roku 2020 vyšle na oběžnou dráhu svoji vlastní trvale obydlenou stanici. A nejen to: prý do roku 2030 plánuje přistání kosmonautů na Měsíci. Po letech, kdy podobná prohlášení zaznívala spíše ze "západu" se nyní čím dále častěji tyto náznaky objevují i z Čínské lidové republiky...

    Mám rád kosmonautiku, mám rád vystřihovánky. Ideální je, když se obé skloubí v jedno. Podařilo se mi získat dva papírové modely lodí Vostok. První je historický: vytištěný v Polsku v roce 1962! Zobrazuje loď Vostok ve zkreslené podobě (s aerodynamickými stabilizačními plochami) - viz blog 6. a 11. srpna 2009. Další kuriozitou také je, že sešit obsahuje i model americké lodi Mercury, což ale na titulní straně (inu, rok 1962 a Polsko) příliš inzerováno není (ale když se pozorně podíváte, malou imperialistickou kabinku v pozadí nepřehlédnete). Druhý model lodi Vostok je aktuální: vytištěný také v Polsku, ale v roce letošním. Znázorňuje přitom kabinu ve velmi věrné podobě.

    Pondělí 31. srpna 2009

    Raketoplán Discovery STS-128 je od soboty bezpečně na oběžné dráze: kromě pětistého kosmonauta světa (Kevin Ford - viz blog 24. srpna 2009) se do vesmíru vrátil švédský astronaut ESA Christer Fuglesang. (Co z toho plyne? Přece to, že se můžeme těšit na "spanilou jízdu" posádky STS-128 po Evropě.) Raketoplán se dnes v časných ranních hodinách připojil k Mezinárodní kosmické stanici, kde má jeho posádka mj. uskutečnit trojici výstupů do otevřeného prostoru.

    Čínská kosmonautika si po mnoha letech dnes připsala havárii nosné rakety: nejsilnější nosič ČLR CZ-3B měl do vesmíru dopravit indonéskou komunikační družici Palapa-D. Měla, ale pro závadu na třetím stupni (zprávy jsou zatím neúplné, snad se nenastartoval nebo nerestartoval) nedopravila. Je to první čínská havárie v tomto tisíciletí a první od srpna 1996: mimochodem, po sérii 75ti úspěšných startů!

    S indickou lunární sondou Chandrayaan-1 bylo v sobotu 29. srpna 2009 nečekaně ztraceno spojení - a podle všeho definitivně. Sonda se již delší dobu potýkala s technickými problémy (přehřívání apod.), takže nejde o kdovíjak překvapivou událost. Indie se nyní soustředí na misi Chandrayaan-2, která by někdy v roce 2012 měla znamenat hladké přistání na Měsíci. A poté prý přistoupí k výpravě Chandrayaan-3 - automatickému odběru vzorků hornin z Měsíce před rokem 2020. (Ne, nespletl jsem si to s čínským programem Chang´e, který má stejné číslování, stejné cíle a stejný časový harmonogram. - A pak, že tu ve 21. století nemáme kosmické závody...)

    Obměsíčník Ekologie 4/2009, můj článek "Vesmír: zásobárna pro planetu Zemi?"

    Pátek 28. srpna 2009

    Opakované testy neposlušného ventilu z raketoplánu Discovery STS-128 (viz blog 26. srpna 2009) neukázaly žádné poškození, závadu nebo sklon k ní, takže NASA začala uvažovat o možnosti startu stroje dnes ráno. Nicméně včera se příslušní pracovníci rozhodli vzít si ještě 24 hodin na vyhodnocení dat: pokud vydají souhlas se startem, může se raketoplán vznést z rampy zítra v 5:59 hod našeho času. Pravděpodobnost přijatelného počasí je šedesát procent. NASA zároveň oznámila, že pokusy o start bude konat až do úterý 1. září, pak by se odkládalo na ne dříve, než 16. října - původně se startovací okno uzavíralo už v neděli 30. srpna 2009.

    Na včerejšek plánovaný test prvního stupně na tuhé pohonné látky (viz blog 17. srpna 2009) pro raketu Ares-1 byl za stavu T mínus dvacet sekund odvolaný pro závadu na čerpadle APU obsluhujícího hydrauliku motoru. Další pokus by měl proběhnout nejspíše v úterý 1. září 2009.

    Americká sonda LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite), která má 9. října navést proti lunárnímu povrchu horní stupeň Centaur rakety Atlas-5 pro závadu na orientačním systému spotřebovala minulou sobotu neplánovaně 140 kilogramů pohonných látek. Hlavní úkol mise by to sice ohrozit nemělo, ale sonda se prakticky připravila o veškerou rezervu: "navíc" (rozumějte: nad plánované manévry) má nyní v nádržích jen deset až dvacet kilogramů pohonných látek, což dává velmi malý prostor pro řešení případných anomálií.

    Nové oficiální fotografie členů 21. základní posádky: na levém snímku včetně americké astronautky Nicole Stottové (startovat má nyní na palubě raketoplánu Discovery STS-128), na pravém bez ní (jde o pětici kosmonautů, kteří se na Mezinárodní kosmickou stanici dostali nebo dostanou s pomocí ruských lodí Sojuz TMA-15 a -16). Zajímavé je, že tato pětičlenná sestava bude tvořit posádku stanice je dva dny: Stottová odlétá dle současných plánů 21. listopadu, Sojuz TMA-15 pak 23. listopadu. Až do příletu lodi Sojuz TMA-17 (9. prosince) tak budou na ISS pracovat jen Maksim Surajev a Jeffrey Williams.

    Středa 26. srpna 2009

    Raketoplán Discovery STS-128 dnes opět neodstartoval. Při plnění vnější nádrže byly shledány nesrovnalosti v hodnotách dodávaných z ventilu ovládání plnicího a vypouštěcího systému kapalného vodíku. Dnes večer našeho času mají být provedeny dodatečné testy: není vyloučeno, že jde "jen" o závadu na čidle signalizujícím stav ventilu (který je ovšem na hranici životnosti a beztak se po letu počítalo s jeho výměnou). Pokud by šlo o závadu na čidle, další pokus o start přichází v úvahu v pátek 28. srpna 2009. Pokud by se závada ukázala závažnější, lze ji teoreticky opravit na rampě, ale... Oprava či výměna ventilu ja časově náročnější a právě čas je aktuálně nedostatkovou komoditou, protože start se musí uskutečnit do 30. srpna (tedy do této neděle). Pak mají v rámci budování Mezinárodní kosmické stanice přednost japonský start s lodí HTV-1 (10. září 2009) a ruský Sojuz TMA-16 (30. září 2009). Discovery STS-128 by tak mohl vzlétnout až v průběhu října letošního roku...

    Jižní Korea - všechno je trochu jinak. Aneb tato země se včera nestala desátým státem světa schopným vlastními silami dopravit družici do vesmíru. Ač se původně slavilo a juchalo, nakonec se ukázalo, že se z nosiče neoddělila část (polovina) aerodynamického krytu. Což vedlo k vyšší než přípustné zátěži a nedosažení oběžné rychlosti - jen 6,2 km/sec namísto potřebných 7,8 km/sec. Což znamená, že vynášené zařízení se sice dostalo do vesmíru, ale nikoliv na oběžnou dráhu - a zaniklo ještě na prvním obletu zeměkoule. Jižní Korea se pokusí start zopakovat v průběhu roku 2010 (nejoptimističtější plány počítaly původně v příštím roce dokonce se dvěma starty).

    Dvě manilové obálky z Houstonu v poštovním kastlíku vždy potěší. Co na tom, že jejich obsah je velmi podobný (jedno je oficiální litografie NASA, druhé mnou dodaná fotografie - jedno je podepsaná posádka úplná, druhé téměř úplná). Co na tom, že prakticky totožný materiál už ve sbírce mám (viz blog 17. a 24. února 2009 - ale zatím vždy bez Sandry Magnusové). Nejedná se o autopeny, a tak je radost převeliká.

    Úterý 25. srpna 2009

    Na serveru YouTube (tak mě napadá: jak by se to asi přeložilo - TyRoura? - no, raději překládat nebudeme) se objevilo zajímavé video - jak by (asi) vypadalo zpravodajství z přistání na Měsíci, kdyby k němu došlo v roce 2009.

    Discovery STS-128 pro dnešek zůstal na zemi - na vině bylo nepříznivé počasí. Ač byla meteorology přislíbeno na osmdesát procent vyhovující počasí, toto se nakonec začalo vyvíjet úplně jinak, než bylo plánováno. Těsně před startem sice pominulo riziko blesků, ale oblačnost a silné srážky na a v okolí kosmodromu znamenaly, že Discovery pro jistotu zůstal na rampě - a další pokus o vzlet se má konat zítra v 7:10 našeho času.

    Naproti tomu jihokorejská raketa Naro-1 (dříve KSLV-1) dnes v 10:00 hod našeho času po několika odkladech vzlétla - a dle prvních informací po téměř bezproblémové činnosti obou stupňů dosáhla oběžné dráhy. Jižní Korea se tak stala desátou zemí světa, která dokázala vypustit do vesmíru vlastní raketu. Pro úplnost: jde o Sovětský svaz/Rusko, Spojené státy, Francii, Japonsko, Čínu, Velkou Británii, Indii, Izrael a Irán. (Evropské rakety Ariane jsou vzhledem k majoritnímu podílu a technologiím považované za francouzské. Stejně tak v přehledu není uvedena Ukrajina, kde sice zůstala po rozpadu SSSR výroba nosných raket - ale která tyto nosiče vyrábí jen na zakázku pro Rusko či společnost SeaLaunch.) Neúspěšně se o své vlastní starty do vesmíru pokusila i Brazílie a Severní Korea - a v roce 1989 tvrdil Irák, že hlavice vynesená jeho raketou Tammouz šetkrát obletěla Zemi, než zanikla (což ale nikdy nebylo jakkoliv potvrzeno). Zajímavé je, že letos se tento exkluzivní "kosmický klub" rozšířil o dvě země (Irán, Jižní Korea), když předchozí přírůstek (Izrael) jsme zaznamenali v roce 1988!

    Pondělí 24. srpna 2009

    Zítra v 7:36 hod našeho času má odstartovat z Kennedyho kosmického střediska raketoplán Discovery k letu STS-128. V posádce budou tři nováčci - a protože se počítalo mužů a žen, kteří dosud obletěli planetu Zemi v rámci kosmického letu, zastavilo na čísle 499, měli bychom se nyní dočkat jubilejního pětistého kosmonauta. Tím bude pilot raketoplánu Kevin Ford - protože posloupnost číslování i u minulých letů je velitel - pilot - letoví specialisté (od prvního do pátého). A právě Ford je pilotem mise. Zajímavé ovšem je, že tisková služba ruského Roskosmosu vydala prohlášení, že (cituji doslova) "bylo by férové přenechat číslo pět set dámě, a to zvláště proto, že se stane členkou dlouhodobé expedice na Mezinárodní kosmickou stanici" (ano, v posádce je i astronautka Nicole Stottová letící do vesmíru poprvé, ale protože je formálně pátým letovým specialistou na palubě stroje, připadne jí v historických tabulách číslo 502). No nevím... Jednak mi tato výzva připadá ve stylu "poručíme větru, dešti", jednak si myslím, že je celkem buřt, jestli je pětistý kosmonaut mužem nebo ženou, stejně jako je mi zcela jedno, z jaké je země, jaké je barvy a všechno ostatní. Hlavně, že půltisícovku už budeme mít (48 let po Gagarinovi!).

    Když jsem si letos v únoru po úmrtí Konrada Dannenberga (viz blog 17. února 2009) dělal "inventuru" dosud žijících vědců z von Braunova týmu, došel jsem k číslu čtyři. (Ono se to nepočítá jednoduše, protože různé zdroje se liší - a třeba někteří z členů týmu z roku 1945 se ze mě neznámých důvodů nezapočítávají - a naopak se počítají lidé, kteří do USA přišli třeba i o několik let později. Leč berme oněch 118 oficiálně uvádených jmen za bernou minci.) Od minulé středy už se ale dopočítáme jen čísla tři: ve věku 91 let zemřel v Huntsville Walter Jacobi, který se za druhé světové války podílel na vývoji a testování raket V-2, později v USA pracoval na projektu Saturn-5. Z původního von Braunova týmu tak mezi živýmizůstávají už jen Walter Haeussermann, Rudolf Schlidt a Hans Fichtner.

    Poštovní úřad ostrova Man (Isle of Man) vydal při příležitosti čtyřicátého výročí letu Apolla-11 sérii šesti poštovních známek s malbami amerického astronauta Alana Beana (co na tom, že letěl až na Apollu-12 a potom ještě na misi Skylab SL-3 - Armstrong, Aldrin ani Collins nemalují, nebo mi to alespoň není známo). Bean přitom 750 příležitostných obálek se všemi těmito známkami a příležitostným razítkem podepsal - zvláštností je, že jde o číslovanou sérii. Poštovní služba mi minulý týden "moji" obálku dodala. Překvapilo mě (mile) přitom její velmi nízké číslo - 102 (protože první stovka - pokud jsem dobře informován - nebyla volně v prodeji a byla k dispozici jen na "speciální účely").

    Pátek 21. srpna 2009

    S tím, jak se kvůli podfinancování bude (nejspíše) měnit kurz americké kosmonautiky, bude se nejspíše měnit i koncepce lodi Orion - ta byla navrhována s ohledem na určité úkoly, vývoj a infrastrukturu. Pokud se toto nyní hroutí jako domeček z karet, mění se i požadavky na Orion. Protože zůstane-li nakonec Orion jen na nízké oběžné dráze (má cenu ho vůbec pro čtyři či pět let výprav dvakrát do roka na Mezinárodní kosmickou stanici vyvíjet?), jeví se jako zbytečně předimenzovaný. Proto přišla firma Bigelow Aerospace s návrhem "odlehčené" verze Orion-Lite, která by podle ní mohla být připravena k operačnímu použití již v roce 2013. Kabina pro posádku by navenek zůstala stejná, ale dramaticky by se zmenšil servisní modul lodi - nebude-li potřeba pro lunární výpravy, tak ten stávající je pro cesty na ISS silně předimenzovaný. O tom svědčí i fakt, že zatímco stávající Orion má mít po dosažení oběžné dráhy hmotnost kolem dvaceti tun, verze Lite by se měla "vejít" do kapacity rakety Atlas-5 (nosnost 12,5 t). Naproti tomu firma Lockheed Martin se snaží zachránit Orion ve stávající podobě a přišla s návrhem meziplanetární lodi určené k průzkumu asteroidů, kterou by vytvořila dvojice spojených Orionů. To by zvýšilo komfort posádky, množství disponibilních zásob paliva či slunečních baterií, zdvojilo prakticky všechny kritické systémů. Osobně se mi tento koncept docela zamlouvá - na druhé straně si myslím, že průzkum asteroidů lidmi je zbytečně nákladný a že něco podobného zvládnou mnohem lépe, efektivněji, rychleji či dlouhodoběji automaty. Aneb posílejme lidi tak, kde jsou nenahraditelní a nezastupitelní - na kosmické stanice, na Měsíc, na Mars...

    Jižní Korea doufá, že včera odvolaný start rakety Naro-1 (dříve KSLV-1) se podaří zopakovat do 26. srpna 2009. Technická závada, která zrušila včerejší pokus o start, je na jednom z ventilů motoru a není prý závažného charakteru.

    V nejbližších dnech či týdnech by měla jít (po mnoha odkladech - a zdaleka ne všechny byly mnou zaviněné) do tisku po pětileté odmlce má nová kniha Poklady kosmonautiky. Bude tak trochu jiná než všechny předchozí - kromě textu a mnoha barevných obrázků obsahuje ještě více než třicet samostatných příloh. Tedy dokumentů vztahujících se nějakým způsobem k historii kosmonautiky - ať jde o technické nákresy, dobové noviny či časopisy, plakety, osobní dopisy či vzkazy, příležitostné obálky či podpisy kosmonautů. Publikace vyjde v edici "Muzeum v knize" - a tomu právě její struktura odpovídá. Knihu bude možné objednat přímo ode mne - ale s objednávkami zatím posečkejte. Přece jen by měla výroba tiskárně nějakých šest až osm týdnů trvat...

    Středa 19. srpna 2009

    Dnešek měl být startovacím dnem pro jihokorejskou nosnou raketu NARO-1 (alias KSLV-1). Byť se uvažovalo o odkladu startu z důvodu státního smutku (úmrtí bývalého prezidenta Kima Te-džinga; vedl zemi v letech 1998 až 2003 a za svoji snahu o usmíření se severním nepřítelem získal Nobelovu cenu za mír), nakonec bylo rozhodnuto (nejspíše i vzhledem k nadcházejícímu období dešťů, které by předstartovní přípravu i vzlet značně zkomplikovalo) pokračovat s přípravou na vypuštění dle plánu. V čase 7:56 min do startu ale bylo odpočítání z technických důvodů zastaveno a vzlet byl pro dnešní den odvolán. Co bylo příčinou odkladu stejně jako kdy bude uskutečněn další pokus, nebylo oznámeno.

    Teprve včera se NASA po dlouhých diskusích a vyhodnocování rozhodla, že vnější palivová nádrž raketoplánu Discovery pro misi STS-128 je způsobilá letu a že neohrožuje start ani posádku (viz blog 12. srpna 2009). Jako datum startu bylo stanoveno úterý 25. srpna 2009.

    NASA má oficiální fotografie svého nového vedení: vlevo je nynější administrátor a bývalý astronaut Charles Bolden (v plném rozlišení k dispozici na stránkách NASA), vpravo jeho zástupkyně Lori Garverová.

    Úterý 18. srpna 2009

    Jak už jsem psal dříve (viz blog 17. srpna 2009), Augustinova komise má svoji závěrečnou zprávu a doporučení předložit do konce tohoto měsíce. Několik jí zvažovaných variant (viz níže, jsou ale zjednodušené a zkrácené) je ale obecně známo a dají se čekat jen minimální odchylky - důležitý ale bude finální výběr a zdůvodnění. Než se podíváme na jednotlivé scénáře, tak jen drobné upozornění: současný rozpočet NASA (prezident Obama požaduje, aby byl zakonzervovaný na úrovni roku 2010) není schopen dnešní plány (vývoj raket Ares-1 a -5, lodi Orion a modulu Altair) ve stanovených termínech pokrýt. Pokud se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020, potřebuje NASA v příštích deseti letech 30 až 50 mld. dolarů nad plánovaný rozpočtový rámec. Naopak: pokud by se peníze nepřidávaly a současné cíle neměnily, bude superraketa Ares-5 k dispozici až v roce 2028 - a to ještě do této doby nebude uvolněný ani cent na lunární modul a další techniku! Ostatně, i Orion a Ares-1 by přišly až několik let po plánovaném opuštění Mezinárodní kosmické stanice v roce 2016.

  • 1 - NASA Baseline Plan. Vyřadit raketoplány z provozu v roce 2011 (tedy držet současnou linii, kdy ale nikdo nevěří, že se stihnou všechny mise odlétat do konce rozpočtového roku 2010), ukončit využívání Mezinárodní kosmické stanice v roce 2015. Vyvinout jen raketu Ares-1 a loď Orion.
  • 2 - Space Station Focused. Stejný scénář jako předchozí, liší se ale v opuštění stanice až v roce 2020.
  • 3 - Dash Out of Low Earth Orbit. Ukončit program raketoplánů v roce 2011 a stanici opustit v roce 2015. Nevyvíjet raketu Ares-1, ale jen Ares-5. Nelétat na Měsíc, ale k asteroidům, na lunární oběžnou dráhu a/nebo uskutečnt průlety kolem planet.
  • 4 - More Directly-Shuttle Derived System. Prodloužení letů raketoplánů do roku 2015, následně pětiletý vývoj těžké rakety odvozené právě od raketoplánů (s nákladem "na boku").
  • 5 - Deep Space. Kombinace scénářů 2 a 3: prodloužit využívání Mezinárodní kosmické stanice do roku 2020 a zároveň se zaměřit na lety k asteroidům a na lunární oběžnou dráhu.
  • 6 - Lunar Global. Využívat stanici do roku 2020, zaměřit se na vybudování trvalé základny na Měsíci.
  • 7 - Mars Direct. Využívat stanici do roku 2020, následně se věnovat vývoji rakety Ares-5 a vydat se s pilotovanou výpravou přímo na Mars. Tato varianta je v podstatě outsiderem, neb je nejdražší a technicky nejnáročnější.
  • Komentáře? Je to jednoduché: jen první tři scénáře se "vejdou" do současných rozpočtových projekcí NASA. Navíc je prakticky celá Augustinova komise proti opuštění Mezinárodní kosmické stanice už v roce 2016 - což si bude vyžadovat dodatečné náklady ve výši dvě až tři miliardy dolarů ročně. Z výše uvedeného mi vyplývá, že Měsíc se stal z rozpočtových důvodů nereálným cílem. Že se prodlouží využívání ISS (ono ostatně nic jiného nezbývá: pokud se dá předpokládat skluz ve vývoji rakety Ares-1 a lodi Orion, pak tyto by byly k dispozici až po skončení činnosti stanice, takže by se ocitly bez cíle). A budeme rádi, když se podaří zachránit alespoň program Ares-1, protože bez něj by se Měsíc neskutečně vzdálil: přišli bychom o kontraktory, zkušenosti, technologii... A případná nová superraketa by musela začít vznikat znovu takříkajíc na zelené louce. Což by asi bylo silně problematické.

    Včerejším startem rakety Delta-2 se uzavřelo několik kapitol: poslední vypuštění navigační družice GPS tímto nosičem, poslední využití této rakety americkým letectvem, poslední plánovaný start z rampy 17A. Při naší návštěvě na mysu Canaveral (viz blog 17. května 2009) se rampa 17A začala na montáž rakety Delta-2 připravovat (viz např. označení na statické věži startovací rampy, které odpovídá včerejšmu startu). Pro úplnost dodávám, že tehdy byla na vedlejší rampě už smontovaná raketa Delta-2 pro misi STSS Demo, která ale dosud nevzlétla (nynější plán hovoří o 16. září 2009).

    Pondělí 17. srpna 2009

    Raketa Ares-1X je nyní kompletní a nyní ji čekají testy, které by měly vyvrcholit startem 31. října 2009. Uvidíme přitom, zdali nepůjde o labutí píseň celého projektu, protože probleskují zprávy, že ze čtyř variant, které má Augustinova komise (viz blog 9. června 2009) doporučit (závěrečnou zprávu má vydat do 31. srpna 2009) počítá s lety lodi Orion na Aresu-1 jen jediná. Všechny ostatní doporučují přesun Orionu na raketu třídy EELV - tedy nejpravděpodobněji Deltu-4 Heavy (druhá možnost je Atlas-5). Ať už budoucnost bude taková či maková, NASA připravuje i test prvního stupně Aresu-1 (na 1X poletí zredukovaná verze), který byl odložený na 27. srpna (dosud 25. srpna - viz blog 21. července 2009).

    V nejbližší době se očekává nominace historicky poslední posádky raketoplánu - mise Discovery STS-133 (start září 2010). Posádka má být pětičlenná (velitel, pilot a tři letoví specialisté). Zkusil jsem sestavit seznam "volných" (tedy těch, kteří aktuálně nejsou zařazeni ve výcviku) amerických astronautů, z nichž se tato posádka s největší pravděpodobností bude skládat. Samozřejmě, že jsou tací, kteří prakticky nemají šanci letět (např. John Grunsfeld, který svůj záměr odejít od NASA zveřejnil už v květnu 2009), ale pro úplnost zde uvádím všechna možná jména:

  • Velitelé: Scott Altman, Lee Archambault, Christopher Ferguson, Dominic Gorie, Brent Jett, Steven Lindsey a Mark Polansky.
  • Piloti: Eric Boe, Douglas Hurley a Gregory C. Johnson.
  • Letoví specialisté: Joe Acaba, Richard Arnold, Christopher Cassidy, Alvin Drew, Anna Fisher(ová), Michael Foale, John Grunsfeld, Janet Kavandi, Robert Kimbrough, Richard Linnehan, Michael Lopez-Alegria, Stanley Love, Sandra Magnus(ová), Thomas Marshburn, Michael Massimino, Megan McArthur(ová), John Phillips, Steven Swanson, Daniel Tani, Andrew Thomas, Janice Voss(ová), Rex Walheim, Peggy Whitson(ová), Sunita Williams(ová) a David Wolf.
  • Snad již příští týden odstartuje do vesmíru raketoplán Discovery STS-128, k němuž se vgáže tato dvojice emblémů. Jednak je to emblém mise švédského astronauta Christera Fuglesanga nazvaná Alissé, jednak emblém nového běhacího pásu pro modul Tranquility pojmenovaného COLBERT (viz blog 15. dubna 2009). Ten se na ISS dostane již nyní, i když start modulu Tranquility se plánuje až na únor příštího roku (mise Endeavour STS-130).

    Pátek 14. srpna 2009

    Indie zvažuje použít na své plánované lunární sondě Chandrayaan-2 (start kolem roku 2013) jaderný zdroj energie. A pokud už hovoříme o Měsíci: Německo oznámilo (no, spíše zopakovalo) záměrvypustit svoji národní lunární sondu někdy kolem roku 2015.

    Řady oddílu ruských kosmonautů v poslední době prořídly. Definitivně jej opustil Sergej Krikaljov (veterán z letů Sojuz TM-7/1988, Sojuz TM-12/1991, Discovery STS-60/1994, Endeavour STS-88/1998, Sojuz TM-31/2000 a Sojuz TMA-6/2005, s 803 dny strávenými ve vesmíru "nejvyužívanější kosmonaut světa"), Jurij Malenčenko (Sojuz TM-19/1994, Atlantis STS-106/2000, Sojuz TMA-2/2003 a Sojuz TMA-11/2007), Jurij Baturin (Sojuz TM-28/1998 a Sojuz TM-32/2001) a nikdy neletěný kandidát Sergej Moščenko (v oddíle od roku 1997). Moščenko byl svého času zařazený do sedmé základní posádky (2003) Mezinárodní kosmické stanice, ale pro slabé výsledky v přípravě (dokonce se hovořilo o milostném románku s jeho lektorkou angličtiny v Houstonu, kdy měli být přistiženi přímo "na pracovišti") byl vyřazený a už nikdy nedostal další šanci.

    Letectví+kosmonautika 8/2009 a několik článků podepsaných (nejen) mnou: "SeaLaunch - cesta do moře dluhů", "Houston, domov astronautů", "Zmrtvýchvstání ruského planetárního programu", "Nová krev do oddílů kosmonautů" a "S pětistým kosmonautem na palubě".

    Středa 12. srpna 2009

    Ač je raketoplán Discovery STS-128 již na rampě, NASA zvažuje jeho stažení zpět do montážní hangáru VAB. Důvodem jsou nejasnosti ohledně možného odpadání izolace z vnější nádrže, které se objevily po kompletním prostudování incidentu s odpadáním izolace při minulém startu STS-127 (viz blog 16. července 2009). Pokud by raketoplán putoval zpět do hangáru (je to jen jedna ze zvažovaných možností), startoval by až v říjnu - což by samozřejmě narušilo další "letový řád" těchto strojů (viz blog 29. července 2009). NASA dosud oficiálně nezveřejnila datum startu Discovery STS-128, hovoří jen o termínu "ne dříve, než 24. srpna 2009".

    Změna v posádce Atlantis STS-132 (plánovaný start 14. května 2010): astronatku Karen Nybergovou (veteránka z letu Discovery STS-124/2008) má nahradit Michale Good (Atlantis STS-125/2009). Oficiální zpráva hovoří o tom, že Nybergová (jinak manželka astronauta Douglase Hurleye) není k dispozici z "dočasných zdravotních důvodů", neoficiální hovoří o "osobních důvodech".

    "Na spadnutí" je prý i nominace posádky Discovery STS-133 (start 16. září 2010), která bude pětičlenná. Podrobnosti zatím nebyly oznámeny, leč počítá se se "zkušeným velitelem". Tedy s astronautem, který již jako velitel raketoplánu ve vesmíru byl. Možní kandidáti na vedení posledního raketoplánu tak jsou Stephen Frick, Dominic Gorie, Christopher Ferguson, Lee Archambault, Scott Altman a Mark Polansky. I když osobně bych první a poslední dva považoval za méně pravděpodobné, raději nebudu hledat logiku tam, kde není. Stejně tak totiž není vyloučeno, že si poslední let raketoplánu "nechá" třeba současný šéf oddílu astronautů (tedy působící na manažerské pozici) Steven Lindsey...

    V upomínku na setkání ve skotském Edinburghu (viz blog 21. září 2007) mi trojnásobný sovětský kosmonaut Georgij Grečko (veterán z letů Sojuz-17/1975, Sojuz-26/1977 a Sojuz T-14/1985) podepsal (i s krásným věnováním) společnou fotografii.

    Úterý 11. srpna 2009

    Minulý týden mi astronaut Andrew Feustel při osobním setkání (viz blog 4. srpna 2009) sdělil, že napjatě očekává nominace dvou posledních posádek raketoplánů. Když jsem se ho ptal, že oficiálně sice ještě nebyly jmenovány, ale zdali má nějaké neoficiální informace (posádky jsou "poskládané" šest až osm týdnů před oficiální nominací), lehce se vykrucoval, že neoficiálně nějaká jména sice asi možná jsou, ale že jsou skutečně jen neoficiální. Feustela už chápu, protože na veřejnost "unikla" nominace posádky Endeavour STS-134 (předposlední let raketoplánu). Velitelem bude Mark Kelly (veterán z letů Endeavour STS-108/2001, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008), pilotem Gregory H. Johnson (Endeavour STS-123/2008). A letovými specialisty Edward Fincke (Sojuz TMA-4/2004 a Sojuz TMA-13/2008), Gregory Chamitoff (Discovery STS-124/2008), Andrew Feustel (Atlantis STS-125/2009) a Roberto Vittori (Itálie, Sojuz TM-34/2002 a Sojuz TMA-6/2005). Start mise je zatím plánovaný na 29. července 2010 a kdyby jen o pár týdnů "sklouzl" (vezmu jed, že sklouzne), dojde k unikátní situaci: protože koncem září 2010 má startovat ruská loď Sojuz TMA-01M s Američanem Scottem Kellym (Discovery STS-103/1999 a Endeavour STS-118/2007) na palubě, potkají se poprvé v historii na oběžné dráze sourozenci. Velitel raketoplánu Mark je totiž Scottovým dvojčetem!

    "Tisková oprava": taška s nářadím astronautky Heidemarie Stefanyshyn-Piperové nevstoupila do zemské atmosféry 28. července 2009 (jak jsem nepřesně informoval na blogu 31. července 2009), ale až v pondělí 3. srpna 2009.

    Pro doplnění informace z 6. srpna 2009: nepřesná podoba Vostoku byla v šedesátých letech brána za bernou minci (ostatně, lepší podoba ani data ze SSSR nebyly), a tak se aerodynamický kryt se stabilizačním prstencem vydávaný za Vostok objevil na nesčetných desítkách poštovních známek na celém světě. První až třetí řádek zobrazuje některé poštovní známky (včetně československé) vydané v upomínku na lety Vostok stejně jako první známka na řádku čtvrtém, které s celým třetím řádkem připomíná speciálně společný let lodí Vostok-3 a -4. Zbývající dvě známky na čtvrtém řádku připomínají program Voschod stejně jako pátý řádek, který se věnuje výhradně letu Voschod-2 (a jako raritu počítám i příležitostné razítko s nepřesnou podobou lodi Vostok/Voschod). Ještě jednou opakuji: jde o výběr vyobrazní namátkový, zdaleka ne kompletní.

    Pondělí 10. srpna 2009

    Máme tu několik nominací do lodí Sojuz (a dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice) v letech 2010 a 11:

  • Sojuz TMA-20 (start 30. listopadu 2010) - záložní posádka: velitel Anatolij Ivanišin (Rusko, nováček), Satoši Furukawa (Japonsko, nováček), Michael Fossum (USA, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008).
  • Sojuz TMA-21 (31. března 2011) - hlavní posádka: Aleksandr Samokutajev (Rusko, nováček), Andrej Borisenko (Rusko, nováček) a Ronald Garan (USA, Discovery STS-124/2008).
  • Sojuz TMA-21 - záložní posádka: Aleksandr Škaplerov (Rusko, nováček) a Sergej Revin (Rusko, nováček), třetí člen posádky (USA) bude jmenován dodatečně.
  • Sojuz TMA-02M (start 31. května 2011) - hlavní posádka: Sergej Volkov (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), Satoši Furukawa (Japonsko, nováček) a Michael Fossum (USA, Discovery STS-121/2006 a Discovery STS-124/2008).
  • Sojuz TMA-02M - záložní posádka: Oleg Kononěnko (Rusko, Sojuz TMA-12/2008), zbývající dva členové posádky (jeden z USA, druhý z Kanady nebo Japonska) budou jmenováni dodatečně.
  • Sojuz TMA-22 (start 30. září 2011) - hlavní posádka: Anton Škaplerov (Rusko, nováček), Sergej Revin (Rusko, nováček), třetí člen posádky (USA) bude jmenovaný dodatečně.
  • Sojuz TMA-03M (start 20. listopadu 2011) - hlavní posádka: Oleg Kononěnko (Rusko, veterán z letu Sojuz TMA-12/2008), Donald Pettit (USA, Endeavour STS-113/2002 a Endeavour STS-126/2008) a André Kuipers (ESA/Nizozemí, Sojuz TMA-4/2004).
  • Podle neověřených zpráv již Čína vybrala dvě kandidátky pro lety v lodích Shenzhou (viz blog 23. července 2009). Jednou z nich by měla být Tao Jiali (22), pilotka Lidově-osvobozeneckých leteckých sil ČLR. Je zajímavé, že se o ní jako o kandidátce spekulovalo již delší dobu (společně s americkou astronautkou Mae Jemisonovou např. vystoupila v čínské státní televizi už v roce 2005, kde hovořila o tom, že jejím snem je "stát se první čínskou kosmonautkou" - evidentně jde o kandidátku na tento úkol dlouhodobě připravovanou - kolik osmnáctiletých čínských studentek dostává příležitost ve státní televizi vystoupit po boku skutečných astronautů?). Pro úplnost dodáváme, že všechny kadetky měly možnopsti loni na podzim sledovat živě start lodi Shenzhou-7 a že tehdy v televizi dostaly možnost vystoupit i další dvě: Zhang Bo a Zhang Xiao. Stejně tak je mediálně dlouhodobě "protěžovaná" He Xiao Li. Tak uvidíme, kdo bude nakonec oficiálně vybrán a kdo skutešně poletí. Známá jsou totiž i další (ale ne všechna!) jména kadetek, mezi nimiž bude "čínská Těreškovová" vybíraná: Zhang Xiaojia, Sheng Yifei, Wang Xin, Lu Yun, Zhou Shuai, Sun Mei, Lu Pin, Li Min, Liu Xin, Yu Xu, Zhang Bo a Zhong Qin. Na prvních dvou snímcích je Tao Jiali, na dalších dvou kadetky při promoci a na poslední dvojici snímků při výcviku.

    Pátek 7. srpna 2009

    Velkolepá jízda amerického astronauta Andrewa Feustela po České republice pokračuje. Ve středu jsme měli možnost zúčastnit se (a dokonce i aktivně prostřednictvím vyprávěním o tom, jak jsme viděli Feustela startovat do vesmíru) besedy plus následného rautu v Americkém kulturním středisku při Velvyslanectví USA v Praze. Zaznělo tam mnoho zajímavého, mě osobně velmi oslovil jednoduchý a silný argument v rámci debaty "proč vůbec letět (resp. se vrátit) na Měsíc". Stačí jedno slovo: ekologie. Cesta na Měsíc nám přinese nové úsporné technologie. Poznáme mnohem lépe procesy, kterým nyní nerozumíme. Naučíme se vystačit s menšími zdroji pro dosažení nějakého cíle. Atd. Sto miliard dolarů pro program Constellation sice působí jako závratná částka, ale když si uvědomíme tyto (celosvětové) přínosy, máme investici zpět za pár let - možná i dříve.

    Mohu-li sdělit osobní dojem z pana Feustela, pak je podprůměrný vypravěč, ale brilantní odpovídač na otázky. Dělat s ním rozhovor byla radost - byl stručný, jasný a výstižný. Stejně tak pohotově odpovídal i dalším tazatelům v rámci veřejné přednášky či na rautu. Ostatně - jeden příklad za všechny. Otázka na manžele Feustelovy: "Kdybyste měli možnost vydat se společně na Mars na misi s jednocestnou letenkou, abyste na Rudé planetě založili kolonii, vzali byste tuto nabídku?" Odpověď Andrewa Feustela: "Vy nejste ženatý, že?"

    Ještě pár snímků ze středečního setkání s Andrewem Feustelem - plus několik nově podepsaných fotografií (včetně těch pořízených při pondělní soukromé audienci - viz blog 4. srpna 2009).

    Čtvrtek 6. srpna 2009

    Kosmonaut ESA André Kuipers (Nizozemí, veterán z letu Sojuz TMA-4/2004) byl vybraný k půlročnímu pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. Bude členem 30. a 31. základní posádky, na oběžnou dráhu se vydá v prosinci 2011. ESA zároveň oznámila, že dalším Evropanem dlouhodobě pracujícím na ISS by měl být na přelomu let 2013 a 14 kosmonaut z Německa (a to ESA pořád tvrdí, že rozhoduje odbornost kosmonautů - a najednou známe národnost dříve, než jméno). V úvahu pro tuto nominaci přitom přicházejí jen dvě možnosti: buď Hans Schlegel (veterán z letů Columbia STS-55/1993 a Atlantis STS-122/2008), kterému ovšem v roce 2013 bude 62 let. Nebo Alexander Gerst, v letošním roce vybraný člen oddílu, který ovšem výcvik zahájí až v září! Gerst se mi jeví s ohledem na Schlegelův věk jako pravděpodobnější - pokud to bude pravda, má kariéru jako nikdo: ještě před zahájením základního výcviku nominace na půlroční pobyt na stanici...

    Svůj kámen z projektu Lunar Ambassador (viz blog 6. listopadu 2008) obdržel další veterán programu Apollo: pilot velitelského modulu "patnáctky" Alfred Worden. Vzorek měsíční horniny bude vystavený v "Apollo/Saturn-5 Center" v rámci Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

    Kosmickou sbírku se mi podařilo doplnit o další raritu - a to hned z několika úhlů pohledu. Jedná se o časopis ABC číslo 7 z roku 1962 s vystřihovacím modelem lodi Vostok. Jedná se o PRVNÍ vystřihovánku, která kdy v historii časopisu ABC (jinak právě vystřihovacími modely proslulého) vyšla. Krom toho je zajímavé, že šlo právě o model kosmické techniky. A raritou je i skutečnost, že model ukazuje loď Vostok ve zcela zkreslené podobě - v takové, v jaké ji tehdy zkresleně prezentoval Sovětský svaz. Podoba vznikla z toho, že na jisté letecké přehlídce byl pod vrtulníkem ("z důvodu utajení") zavěšený jen aerodynamický kryt lodi a pro zlepšení letových vlastností byl doplněný o stabilzační prstenec. Tato zcela nepřesná podoba pak byla několik let vydávána za skutečnou.

    Úterý 4. srpna 2009

    Jižní Korea oznámila, že se startem své nosné rakety KSLV-1 alias Naro-1 (viz blog 30. července 2009) počítá 11. srpna 2009.

    Máme tu další informaci od tzv. Augustinovy komise: jeden z jejích podvýborů vydal doporučení "žádný Ares-5, žádný Měsíc, žádný Mars - protože plány musí odpovídat rozpočtovým možnostem". Nejedná se o stanovisko celé komise, ani finální závěr (navíc celá komise má pouze doporučovací hlas), ale připusťme, že by bylo finální. V tom případě by z programu Constellation nezůstal kámen na kameni: Orion by byl zbytečně předimenzovaný a mohl by se redukovat, Ares-1 by byl nejnákladnější (jak vývojově, tak provozně) a Orion by se mohl přesunout na jiný nosič, mnoho techniky a technologií bychom nenávratně ztratili (celé Kennedyho kosmické středisko...) zmizela by možnost postupného vylepšování hardware - a pokud by někdo v budoucnu rozhodli letět právě na Měsíc, začínali bychom na MNOHEM horší pozici než dnes. Pevně věřím, že informace zveřejněná v New York Times je buď špatně vyložená, nebo že představuje jen "lakmusový papírek" - test, jak na některé informace odborná i laická veřejnost reaguje.

    Včera se posádka naší výpravy za Velkou louži z května 2009 (viz blog 11. až 25. května 2009) dočkala privátní audience u astronauta Andrew Feustela (děkuji tímto všem, kdo něco podobného umožnili realizovat!), kterého jsme viděli právě 11. května 2009 startovat do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis STS-125. Při této příležitosti vznikl rozhovor pro Letectví+kosmonautiku (s jeho publikováním se počítá v zářijovém čísle) - a pár minut zbylo i na fotografování plus nezbytné podepisování. Setkání bylo extrémně příjemné a skončilo pozváním na večeři od pana Feustela - slíbil, že až přijdeme do Houstonu, provede nás po všech hospodách, kam chodili nebo chodí astronauti. Už se těším - a začínám střádat do prasátka.

    Pondělí 3. srpna 2009

    Vývoj projektu ExoMars mi připomíná kněžnu z pohádky o loupežníku Rumcajsovi: dvě očka upletla a tři vypárala. Loni na podzim byl oznámený odklad startu o dva roky (z 2013 na 2015). A nesešel se ani rok s rokem a vše nasvědčuje dalšímu odkladu: na rok 2018. Takže pokud nás opravdu každý rok čeká odklad o dva roky, start ExoMarsu nás nečeká nikdy...

    V pátek dorazil do České republiky americký astronaut Andrew Feustel (viz blog 21. července 2009). Veřejná vystoupení bude mít v těchto termínech a lokalitách:

  • Pondělí 3. srpna - 16:00 Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR.
  • Úterý 4. srpna - 18:00 Plzeň, aula Západočeské univerzity.
  • Středa 5. srpna - 17:30 Praha, Americké centrum při Velvyslanectví Spojených států.
  • Čtvrtek 6. srpna - 18:00 Brno, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka.
  • Pátek 7. srpna - 17:00 Znojmo, hrad.
  • Dvouměsíčník Kozmos 4/2009, třístránkový článek "Apollo: dvanáct statečných" (kdo a proč se prošel po Měsíci) podepsaný mou maličkostí.

    Pátek 31. července 2009

    Máme tu dva odchody z oddílu amerických astronautů. Sbohem a šáteček kariéře astronautky dávají Heidemarie Stefanyshyn-Piperová (veteránka z letů Atlantis STS-115/2006 a Endeavour STS-126/2008) a Pamela Melroyová (Discovery STS-92/2000, Atlantis STS-112/2002 a Discovery STS-120/2007, kdy se stala teprve druhou ženou-velitelkou v historii programu raketoplánů a vlastně celé kosmonautiky). Možná, že už byly neoficiálně sestavené posádky pro dva poslední lety raketoplánů (Endeavour STS-134 v červenci a Discovery STS-133 v září 2010) a že odchody obou dam znamenají začátek očekávaného "průvanu" v oddíle astronautů v souvislosti s ukočením provozu raketoplánů (viz např. blog 22. září 2008).

    Pokud už hovoříme o astronautce Stefanyshyn-Piperové: v úterý 28. července 2009 vstoupila do zemské atmosféry brašna s nářadím (v hodnotě zhruba sto tisíc dolarů), která jí "uletěla" při jedné kosmické vycházce loni v listopadu. Za tento incident si vysloužila mnoho uštěpačných poznámek - a to především v souvislosti s tím, že je žena. Přitom jejím mužským kolegům se podobné incidenty stávají také a často...

    Malé ohlédnutí za letošními oslavami čtyřicátého výročí letu Apolla-11: posádka kosmické lodi v roce 1969 (horní řada fotografií) a trojice Neil Armstrong, Edwin Aldrin (vlastně Buzz Aldrin, a to po úředním přejmenování v roce 1977) a Michael Collins dnes. Oslavy pomalu kočí a světem koluje několik nových historek komu všemu a kde se Armstrong odmítl podepsat - ostatně, nedivím se mu, vždyť kdyby se někomu teď veřejně podepsal, davy by ho rozsápaly.

    Čtvrtek 30. července 2009

    Společnost Virgin Galactic oznámila uzavření strategického partnerství s investičním fondem Aabar Investments z Abú Zabí. Ten se zavázal do firmy investovat 280 mil. USD, za což získá 32procentní podíl. Dále fond přislíbil vložit sto miliónů dolarů do projektů souvisejících s rozvojem dopravy malých družic do vesmíru, které by měly využívat technologií vyvíjených v současnosti právě Virgin Galactic. A dále získal regionální práva pro prodej služeb a produktů souvisejících s kosmickou turistikou a stejně jako práva na výstavbu regionálního kosmického přístavu v Abú Zabí.

    Start premiérové jihokorejské rakety KSLV-1 alias Naro (viz blog 5. června 2009) byl odložený (z naposledy plánovaného data 30. července) na neurčito z důvodu špatného počasí, které protáhlo předstartovní přípravu, a nutnosti vyřešit blíže nespecifikované technické problémy. Start by měl proběhnout někdy v srpnu (přesnější datum nebylo zatím stanoveno) dříve, než do oblasti kosmodromu přijde v září a říjnu období dešťů.

    Jen pro zajímavost uvádím roční rozpočty sedmi největších hráčů na poli světové kosmonautiky (jde o pouhé srovnání v dolarech, které pochopitelně neodráží velikost ekonomiky, cenu pracovní síly a další podstatné faktory):

  • NASA - 17,903 mld. USD.
  • ESA - 4,216 mld. USD.
  • Čína - částka neznámá.
  • Francie - 1,748 mld. USD.
  • Japonsko - 1,692 mld. USD.
  • Rusko - 1,538 mld. USD.
  • Indie - 0,92 mld. USD.
  • Dnes něco "nekosmického" - ale mého. V nejnovějším čísle časopisu Počítač pro každého najdete článek na pěti tiskových stránek z mé produkce. Čtyři stránky se jmenují "Tisíc tváří počítačového zločinu", pátá ji doplňuje textem "Jak se nestát obětí".

    Středa 29. července 2009

    Část tzv. Augustinovy komise v čele s Dr. Sally Rideovou (bývalá astronautka, veteránka z letů Challenger STS-7/1983 a Challenger STS-41G/1984) prosazuje plán na prodloužení letů raketoplánů, čímž by se zmenšila mezera mezi jejich posledním startem (2010) a plánovaným zavadením provozu lodi Orion (2015). Plán má ale dva háčky: první z nich je, že dle NASA jsme se z technického hlediska dostali v květnu 2009 za hranici, kdy je možné uvažovat o prodloužení programu. Druhým pak je, že plán vyžaduje značné finanční výdaje, protože po roce 2010 měly jít všechny finance z raketoplánů do programu Constellation (tedy primárně do programu Orion). Sice se USA nezbaví závislosti na ruské dopravní kapacitě (hlavně na lodích Sojuz), ale minimálně opticky se zmenší pětiletá doba, kdy budou Spojené státy bez vlastní dopravní kapacity kosmonautů do vesmíru - a navíc může prodloužení letů raketoplánů přinést prodloužení využívání Mezinárodní kosmické stanice do roku 2020 (nyní se počítá s jejím opuštěním ze strany USA kolem roku 2016). Tři Augustinovou komisí studované varianty prodloužení letů raketoplánů jsou označované jako "Sally Ride Options" (Varianty Sally Rideové):

  • 1 - Zvolnění tempa startů zbývajících sedmi raketoplánů tak, aby létaly ještě v roce 2011 (dodávám: ony se stejně během příštích čtrnácti měsíců tak jako tak nestihnou). V takovém případě by Discovery letěl naposledy po misi STS-131 (následně by sloužil jako zásobárna náhradních dílů) a poslední tři lety byl letěly stroje Atlantis (STS-132 a -134) a Endeavour (STS-133).
  • 2 - (Dle některých zdrojů pravděpodobná varianta, kterou komise doporučí.) Přidání dvou startů raketoplánů ke stávajícímu (resp. rozvolněnému - v tomto se bod 2 shoduje s bodem 1) letovému řádu, kdy Atlantis letěl naposledy na misi STS-134 (září 2011) a poslední dva starty (STS-135 a -136) by v únoru a srpnu 2012 uskutečnil Endeavour.
  • 3 - Dle tohoto scénáře by ke stávajícímu (resp. opět zvolněnému) letovému řádu bylo přidáno šest letů, které by absolvoval v letech 2012 až 14 vždy po dvou ročně stroj Discovery. Musel by ale po nadcházející misi (STS-128 v srpnu) jít na generální opravu/prohlídku a starty do STS-134 by tak odlétaly stroje Atlantis a Endeavour, které by následně byly vyřazené. Tento scénář je ale údajně nejméně pravděpodobný, protože naráží na mnoho technických problémů a extrémně vysoké náklady (mj. obnovení výroby vnějších nádrží v továrně Michoud Assembly Facility).
  • Pro úplnost přinášíme v současnosti platný (leč asi lehce optimistický) harmongram posledních sedmi startů raketoplánů:

  • Discovery STS-128: ne dříve než 25. srpna 2009.
  • Atlantis STS-129: 12. listopadu 2009.
  • Endeavour STS-130: 4. února 2010.
  • Discovery STS-131: 18. března 2010.
  • Atlantis STS-132: 14. května 2010.
  • Endeavour STS-134: 29. července 2010.
  • Discovery STS-133: 16. září 2010.
  • Dnes se má ve Stennisově kosmickém středisku (stát Mississippi) uskutečnit historicky poslední test hlavního motoru SSME raketoplánů. Jsem opravdu rád, že jsme tuto éru ještě loni stihli - viz blog 26. října 2008.

    Tak jsem opravdu včera v hlavních zprávách na Primě byl. A podobně jako minule (viz blog 3. června 2009) v dobré společnosti... Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že s tím telefonem na čele vypadám tak trochu jako Rimmer z Červeného trpaslíka.

    Úterý 28. července 2009

    Dnes zhruba v 11:15 hod (plus minus) zazněl můj hlas z vln Českého rozhlasu Radiožurnál. Téma: současná mise raketoplánu Endeavour. Zdali mise byla úspěšná, co nefunkční toaleta nebo problémy se skafandrem při jednom z výstupů, jak se na stanici vejde rekordních třináct kosmonautů, co poškození tepelného štítu stroje při startu... A možná (zdůrazňuji možná, poskytl jsem rozhovor a vlastně ani nevím, do jakého pořadu) budu dnes večer v hlavních zprávách na Primě. Téma: veřejné představení letounu WhiteKnightTwo na letišti Oshkosh (stát Wisconsin).

    Pokud jsem nedávno psal, že Walter Cronkite "je dosud jediným (a pokud je mi známo, jediným i zůstane) oceněným nezaměstnancem NASA v programu Lunar Ambassador (viz blog 6. listopadu 2008)" (viz blog 20. července 2009), pak jsem netušil, že se NASA chystá ocenit dalšího "nezaměstnance". Není jím nikdo jiný, než bývalý prezident USA John F. Kennedy, jehož lunární kamínek by měl být vystavený

    Pokud už hovoříme o lunárních kamenech z programu Apollo: 21gramový vzorek t.č. kroužící na Mezinárodní kosmické stanici (viz blog 20. července 2009) by se měl v dohledné době vrátit na Zemi (raketoplánem Endeavour STS-127). A co se s ním bude dít dále? Poletí prý zpátky na Měsíc – na první výpravě v rámci programu Constellation.

    Časopis ABC dodržel svůj slib publikovat letos v létě další kosmické vystřihovánky (viz blog 30. června 2009). Bohužel. Vydal totiž vystřihovánku konceptu "turistického raketoplánu budoucnosti Spacetravel". Není ani hezký, ani rozumně zpracovaný, ani jinak nápaditě provedený. Je to velká škoda a promarněná příležitost.

    Pondělí 27. července 2009

    Start zkušební suborbitální rakety Ares-1X byl opět odložený (viz blog 8. června 2009), tentokráte na 31. října 2009.

    Ruská kosmická agentura Roskosmos zaslala konstrukční kanceláři RKK Eněrgija doporučení (nevím, nakolik je toto doporučení závazné a kdo ve finále rozhoduje) ohledně jmen budoucích ruských modulů u Mezinárodní kosmické stanice. MIM-2 (Malyj Issledovateľskij Moduľ, Malý výzkumný modul) s plánovaným startem v listopadu 2009 se bude jmenovat Pojsk (Hledání), MIM-1 (Atlantis STS-132 v květnu 2010) Razvitije (Rozvoj) a MLM (Mnogofunkcionaĺnyj Laboratonyj Moduľ, Víceúčelový laboratorní modul; start nyní plánovaný na prosinec 2011) Perspektiva (Výhled).

    Dovolím si malou (a neúplnou) inventuru svých publicistických aktivit z minulých dní. Ve slovenském deníku Sme mi v pátek 24. července 2009 vyšel článek "Kedy a prečo sa vrátime na Mesiac" a zároveň byl zpřístupněn i na jeho webových stránkách. Stejně tak se mnou byl rozhovor (i když to původně nebyl rozhovor, ale jen odpovědi na několik otázek zvídavého redaktora) na zpravodajském portálu Naše adresa, kde navíc vyšel (nikoliv můj) článek "Plány na využití Měsíce: základna s posádkou a těžba hélia" o využití lunárních zdrojů s použitím podkladů z tohoto rozhovoru. Krom toho je možné přečíst si i mé odpovědi z on-line rozhovoru časopisu Respekt (viz blog 14. července 2009). Taky jsem se třikrát ochomýtl v televizi: v Událostech ve čtvrtek 16. července 2009 (první snímek), v Událostech, komentářích tentýž den večer (druhý snímek; pro představu, jak podobný pořad vzniká, se mi po dotazu na otázky dostalo úsměvu a odpovědi "To bude překvapení!) a ještě ve Studiu 6 (třetí snímek) v pondělí 20. července 2009 (bohužel, živé vysílání se potýkalo s výpadky zvukového signálu jdoucími ke mě - čtvrtý snímek). Krom toho jsem vystupoval i v Americkém kulturním centru při Velvyslanectví Spojených států v Praze - pátý a šestý snímek. Na klíně mám dvouletého Michala (viz blog 6. října 2006), který se o dva dny později stal na hvězdárně v Ostravě asi nejmladším přednášejícím na její půdě, když vykládal o tom, jak si sáhl na měsíční kámen (odtud fotku nemám, neb jsem při přebíhání do auta v dešti zapomněl doma košli a musel jsem prezentovat v obleku a tričku...).

    Pátek 24. července 2009

    V trafikách je nyní k zakoupení zvláštní vydání časopisu Svět, které je věnované astronomii a kosmonautice. Přitom autorem druhé poloviny je moje maličkost (pro úplnost: astronomickou část vytvořil pan František Martinek z hvězdárny ve Valašském Meziříčí). Sešit (140 stran) obsahuje jako přílohu i DVD s kosmickými filmy a programy (viz druhý snímek). Speciál vznikl (alespoň má - kosmická - polovina) především jako sborník článků, které v uplynulých třech letech vyšly v časopise Svět: všechny ale jsou v rámci možností aktualizované a některé zkrácené (třeba materiály o programu Mercury či o sovětských superraketách měl původně rozsah dvojnásobný, kosmická turistika skoro trojnásobný - což je samozřejmě škoda, protože se nejde tak do hloubky, ale na druhé straně bylo nutné respektovat rozsah speciálu). Kromě toho obsahuje sešit i celou řadu původních a dosud nikde nepublikovaných textů. A u pasáže o kosmickém teleskopu Hubble jsem si nemohl odpustit vložený box o tom, že jsem start letos v květnu viděl (viz blog 11. a 14. května 2009). Celý speciál je jinak - myslím - příjemným letním čtením (cena 149,90 Kč), neb jen kosmická část čítá přes 200 stran strojopisu, což už je celkem solidní kniha. V "kosmické" polovině najdete tyto články (v závoce je délka článku v rozsahu tiskových stran a téma, o kterém článek pojednává):

  • Raketoplán: okřídlená naděje a zklamání (2, základní informace o raketoplánech)
  • Soumrak nad kosmickými raketoplány (2, kdy a proč končí raketoplány)
  • Hubble: unikátní dalekohled bude žít (2, Hubbleův kosmický teleskop)
  • Kdy se zastaví kola na Marsu? (2, roboti Spirit a Opportunity)
  • Orion: Ameriané se vrací na Měsíc (4, projekt Constellation)
  • Velké výzvy Rudé planety (4, problémy pilotované výpravy na Mars)
  • K Marsu nás žene zvídavost (2, budoucí bezpilotní mise na Mars)
  • Sputnik: souboj o první družici (5, zákulisí prvních družic světa)
  • Lajka nebyla v kosmu první (4, zvířata ve vesmíru)
  • Proč byl Gagarin první? (2, výběr prvního kosmonauta světa)
  • Merury: Americké krůčky do vesmíru (4, první americký pilotovaný program)
  • Neslavné pády slavných raket (4, havárie bezpilotních raket)
  • Na počátku byla smrt (4, největší katastrofy kosmonautiky)
  • Dědictví Apolla-11 (4, vzpomínka na letošní čtyřicáté výročí)
  • Sovětští vesmírní obři (4, sovětské superrakety)
  • Hvězdné války: boj na orbitě (4, vojenské kosmické programy)
  • Triumf a pád sovětského kosmoplánu (4, projekt Buran)
  • Lidé bydlí ve vesmíru už 10 let (2, deset let ISS)
  • Evropa jede na plný plyn (2, evropské pilotované kosmické programy)
  • Míří čínské kroky na Měsíc? (2, čínské lunární plány)
  • Do vesmíru na dovolenou (3, kosmická turistika)
  • Čtvrtek 23. července 2009

    Vypadá to, že po letech planých příslibů a prázdných slov (pokud mě paměť neklame, tak zazněly ještě před prvním pilotovaným letem Yanga Li-weje v lodi Shenzhou-5, což bylo v roce 2003) se nyní konečně Čínská lidová republika dočká své první ženy-kosmonautky. Byť zatím "jen" ve výcviku. Kandidátky (oficiální zprávy hovoří bez upřesnění podrobností v množném čísle) budou vybrány ze skupiny šestnácti vojenských pilotek, které složily zkoušky v dubnu letošního roku. (Ty přitom byly vybrané ze 150 tisíc žadatelek ve dvanácti provinciích a staly se prvnímu ženami v Číně kvalifikovanými pro létání s bojovými stroji.) Kandidátky budou zařazeny do druhého výběru čínských kosmonautů, poté je má čekat dvou- až tříletý základní výcvik. A v roce 2012 i start do vesmíru. Dle mého osobního názoru jde o lehce optimistické datum: ať počítám, jak počítám (vždyť příští čínský pilotovaný start se připravuje na rok 2011 a další na rok 2012: tzn. že dosud nevybraná kandidátka by letěla už na přespříští misi!), vychází mi nejdříve rok 2013, ale spíše 2014 či 15.

    Startem raketoplánu Endeavour minulý týden mi zase "nula" v absolutním počtu chybějících podpisů kosmonautů o něco odskočila, protože se mi před odletem neobtěžovali napsat Douglas Hurley a Timothy Kopra z posádky tohoto stroje (zbývající nováčci, Christopher Cassidy a Thomas Marshburn, projevili poněkud více velkorysosti a podpisy mi poslali). Ve sbírce mi tak nyní chybí šest posledních podpisů kosmonautů - s tím, že čtyři z nich (Antonelli, Hurley, Kopra a R. Romaněnko), se vydali do vesmíru v letošním roce (křížkem jsou označeni již nežijící kosmonauti):

  • Antonelli Dominic
  • Grissom Virgil (+)
  • Hurley Douglas
  • Kopra Timothy
  • Romaněnko Roman
  • Roosa Stuart (+)
  • Lehké doplnění sbírky podpisů (oba kosmonauty sice již "mám", ale přece jen nenechám jen tak být, když už jdou "okolo"). Aneb posádka Voschodu-2: vlevo Pavel Běljajev (jeden z nejvzácnějších podpisů sovětské kosmonautiky, protože Běljajev zemřel necelých pět let po své kosmické misi) a následně dvakrát Alexej Leonov.

    Středa 22. července 2009

    Dostali jsme další varování před nečekaně přilétajícími objekty z vesmíru: na planetě Jupiter (přesněji: na její atmosféře) se objevila "jizva", kterou nejspíše způsobila kolize s objektem o průměru 100 až 200 kilometrů. Střet Země s podobným objektem by přitom měl pro naši civilizaci dalekosáhlé (a možná dokonce fatální) následky. Je pravdou, že Jupiter je - coby terč - mnohonásobně větší, než naše planeta, ale na druhé straně třeba jeho pozorováním můžeme zjistit, jak časté jsou podobné události. A jaká z toto pro nás plynou rizika.

    Dne 17. července 2009 se složením přísahy ujala vedení NASA dvojice Bolden-Garverová (viz blog 10. července 2009). Včera pak Bolden vystoupil před zaměstnanci NASA ve zhruba hodinovém projevu. Nebyl příliš konkrétní (takže zanechal stále jstý prvek nejistoty), ale oznámil, že je pod tlakem z Bílého domu najít cenově efektivní (efektiovnější než stávající?) řešení návratu astronautů na Měsíc do roku 2020. Zároveň uvedl, že NASA "nemůže zůstat na té cestě, na které je" (což se dá vykládat mnohosmyslně, takže si výklad odpustím). Podle všeho se tedy nemění cíl americké kosmonautiky (Měsíc), ale možná se bude měnit cesta. Osobně jsem zvědavý, jak. Stávající program Constellation možná není nejlevnější, ale je šitý přesně na míru danému zadání (loď pro nízkou oběžnou dráhu, pro Měsíc i pro Mars, superraketa pro Měsíc i Mars, maximální využití stávající infrastruktury a technologií, udržení zkušeností a průběžné získávání nových...). Samozřejmě, že pokud se bude upravovat zadání (ne stálé základně na Měsíci, předčasné opuštění Mezinárodní kosmické stanice, ne výhledu mise na Mars apod.), tak lze cíle dosáhnout i jednodušeji, rychleji a levněji. Takže uvidíme, co nám vlastně z plánů zůstane...

    Dvojice emblémů souvisejících s chystaným letem ruské kosmické lodi Sojuz TMA-16 (start 30. září 2009). Vlevo je emblém celého letu (posádka Jeffrey Williams, Maksim Surajev a Guy Laliberté), vpravo pak emblém jeho "poeticko-sociální části" - jak svoji misi označuje "kosmický turista" Guy Laliberté.

    Úterý 21. července 2009

    Okurkové sezóně a hrůzostrašným historkám o těžce poškozeném raketoplánu Endeavour po startu minulý týden (viz blog 16. července 2009) navzdory je raketoplán t.č. zakotvený u Mezinárodní kosmické stanice v relativně dobrém stavu. "Sprška" úlomků sice vypadala hrůzostrašně, ale prohlídka raketoplánu prozatím odhalila jen menší poškození tepelného štítu, než při minulém startu Atlantisu v květnu. Vrásky na čele tak v NASA dělá především místo, odkud se úlomky z vnější nádrže oddělily: a to z konstrukce mezi nádrží kapalného vodíku a kyslíku na vnější paivové nádrži, protože odtud nikdy žádné odpadání nebylo zaznamenáno. Na vzlet dalšího stroje Discovery STS-128 (nyní v plánu na 18. srpna 2009) to snad nebude mít vliv.

    NASA oznámila, že dne 25. srpna 2009 provede v Utahu test pětisegmentového motoru SRB vyvíjeného coby první stupeň nové rakety Ares-1. (Poznámka: Ares-1X má letos na podzim startovat se čtyřsegmentovou verzí tohoto motoru, která je používaná v programu raketoplánů.)

    Americký astronaut Andrew Feustel navštíví při své "spanilé jízdě" po Česku nejen Prahu (viz blog 20. července 2009), ale i Plzeň či Znojmo - a také Brno, kde se chystá vystoupit na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka. A to ve čtvrtek 6. srpna 2009 od 18:00 hod, kdy se zde bude konat nejen přednáška (vstup volný), ale také autogramiáda.

    Při sobotní návštěvě Ostravy a související přednášce jsem neodolal, sáhl hluboko do peněženky a zakoupil dva úlomky meteoritů. Dle standardů Meteorické společnosti z Londýna jde o kámen z Měsíce (vlevo, 13 miligramů) a z Marsu (6 mg).

    Pondělí 20. července 2009

    Smutný dárek dostala kosmonautika ke čtyřicátému výročí letu legendárního Apolla-11 na Měsíc: ve Spojených státech zemřel ve věku 92 let televizní komentátor Walter Cronkite z CBS, který se do informování právě o projektu Apollo velmi zapojil. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že je dosud jediným (a pokud je mi známo, jediným i zůstane) oceněným nezaměstnancem NASA v programu Lunar Ambassador (viz blog 6. listopadu 2009).

    Návštěva amerického astronauta Andrew Feustela (Atlantis STS-125/2009 - fotografie ze startu třeba viz blog 14. května 2009) v České republice se blíží. Chystá se několik akcí pro veřejnost v mnoha městech (tak to má být!), prozatím je avizovaná ta v Americkém kulturním centru při Velvyslanectví Spojených států v Praze. Uskutečnit se má ve středu 5. srpna od 17:30 hod.

    Jak informuje server Collectspace, dnes večer bude při příležitosti letu Apolla-11 a jeho přistání na Měsíci odhalena na Mezinárodní kosmické stanici malá dóza s 21gramovým lunárním kamenem 10072,15. Jedná se o úlomek bazaltu, který na Měsíci odebrala posádka Apolla-11 jako jeden z prvních (šlo o tzv. nouzový vzorek pro případ, že by se astronauti museli nečekaně a předčasně vrátit). Na stanici byl téměř tajně dopravený při misi raketoplánu Discovery STS-119 v březnu - a při některém příštím letu (možná už současném Endeavour STS-127) se má vrátit zpět na Zemi coby symbol současných amerických snah o návrat na Měsíc.

    Nedávno se v jisté aukci prodal podpis Alberta Einsteina na slavné fotografii s vyplazeným jazykem za 74324 dolarů. Uvidíme, zdali se této částce přiblíží níže zobrazený Armstrongem podepsaný šek na 10,50 USD, který vystavil v den startu Apolla-11. Rovnal tak dluh s jistým Haroldem Collinsem - zlí jazykové tvrdí, že v případě neúspěchu mise chtěl odejít s čistým štítem, ale Armstrong prý tehdy řekl "Nenechávajte si ten šek proplatit, já se vrátím." Teď má cenu v řádu desítek tisíc dolarů a předpokládá se, že vynese více než 19 tisíc USD - což je dosud zaplacený rekord za předmět podepsaný Armstrongem. To já jsem ke svému dalšímu podpisu Armstronga do sbírky (obrázek vpravo) přišel před několika týdny přece jen o chlup levněji...

    Pátek 17. července 2009

    V sobotu 18. července 2009 lze s Českým rozhlasem Vltava strávit "Den na Měsíci", v jehož rámci bude od 10:00 probíhat i "beseda s odborníky". Za odborníka se v této souvislosti bude vydávat i moje maličkost.

    Kromě výše zmíněného rozhlasového vystoupení budu mít v sobotu od 18:00 hod i přednášku na téma "Apollo: kroky po Měsíci" na ostravské hvězdárně. Bohužel bez avizované autogramiády nové knihy (což mě nesmírně mrzí, ale nic s tím nenadělám). Dlouho připravovaná kniha "Poklady kosmonautiky" má z technických důvodů několikatýdenní zpoždění, takže bude až v srpnu.

    A ještě jedno mé vystoupení: pondělní Studio 6 České televize se bude věnovat převážně výročí letu Apolla-11. Nachystána je spousta dokumentů, informací, vystoupení pamětníků - i pozdějí narozených. K těm patřím i já, do vysílání bych měl jít někdy mezi 6:20 a 6:30 hod.

    Čtyřicáté výročí letu Apolla-11 "slaví" i sonda LRO na oběžné dráze kolem Měsíce - vyfotografovala místa přistání některých výprav Apollo. Díky příznivým světelným podmínkám vyšlo nejlépe místo přistání Apolla-14 (kde jsou dobře patrné dokonce i stopy astronautů - ostatně, táhli s sebou dvoukolák, tak se není čemu divit). Legenda ke snímku místa přistání Apolla-14 dole: Scientific Instruments - Vědecké přístroje, Astronaut Footprints - Stopy astronautů, LM Shadow - Stín lunárního modulu (resp. jeho přistávacího stupně), Lunar Module (Antares) - Lunární modul Antares (opět: přistávací stupeň, který astronauti na Měsíci zanechali).

    Čtvrtek 16. července 2009

    Raketoplán Endeavour STS-127 se dnes v noci konečně pohnul směrem vzhůru a nyní už je úspěšně na oběžné dráze - při startu ale z hlavní palivovéí nádrže odpadaly úlomky, které stroj zasáhly. Rozsah a lokace případného poškození budou upřesněny na oběžné dráze: Endeavour jednak provede snímkování "svépomocí" s patnáctimetrovou tyčí OBSS na patnáctimetrovém rameni RMS a jednak se stroj dočká důkladné prohlídky šestičlennou posádkou Mezinárodní kosmické stanice v okamžiku, kdy se k ní bude blížit.

    Dnes mě čeká velmi divoký den. Začal ranním živým vstupem po osmé hodině na Českém rozhlase 2 - Praha. Týkal se ohlédnutí za startem lodi Apollo-11, od kterého dnes uplyne právě čtyřicet let. A také se týkal dnešní večerní přednášky spojené s besedou, která se uskuteční od 17:30 hod v prostorách Amerického kulturního centra při Velvyslanectví Spojených států amerických (viz blog 9. července 2009). Ovšem ještě před tím mě čeká natáčení pro Události. Potom předtáčení osmi pořadů pro Český rozhlas Leonardo. Teprve poté přijde na řadu výše uvedená akce v Americkém kulturním centru. Ale domů se ještě nedostanu: večer bych se měl objevit živě ještě v Událostech, komentářích České televize.

    A pokud si dnes připomínáme čtyřicáté výročí letu Apolla-11, pak jako perličku přináším dvě pracovní verze emblémů, o kterých se pro tuto misi uvažovalo. Schválení se ale dočkala až vetrze na třetím obrázku, která se tak stala oficiální.

    Středa 15. července 2009

    Ač má raketoplán Endeavour za sebou oficiálně pět odkladů startu (za odklad NASA považuje jen situaci, kdy bylo rozhodnuto o přerušení předstartovních příprav po zahájení plnění hlavní palivové nádrže), stále nejde o rekordmana v počtu odkladů. Neboť mise Columbia STS-61C v roce 1986 a Columbia STS-73 v roce 1995 byly odložené dokonce šestkrát a okovy zemské gravitace zpřetrhaly až na sedmý pokus. Zdali má raketoplán Endeavour v úmyslu tento rekord přinejmenším vyrovnat, uvidíme už dnes v noci - startovat má ve čtvrtek tři minuty po půlnoci našeho času.

    Celkem 105 dní trvající izolace skupiny šesti dobrovolníků coby příprava na experiment Mars500 (kdy bude stejně početný oddíl výzkumníků umístěný do izolace na 520 dní) skončila. Izolace začala 31. března 2009 a spolupracovalo na ní Rusko s Evropskou kosmickou agenturou (ta do experimentu vyslala dva členy "posádky").

    Nemusí pršet, stačí když kape. Aneb nejde o "skutečné" podpisy, nýbrž jen o autopeny (tedy strojem vytvořené, nikoliv vlastnoruční), ale i tak dokáže každý přírůstek do sbírky udělat radost. Zleva poštovní obálky podepsané (či spíše "autopenované") Alanem Shepardem, Walterem Schirrou a posádkou lodi Apollo-9 (James McDivitt, David Scott a Russell Schweickart).

    Úterý 14. července 2009

    A zase nic... Pozemní personál si nacvičil tankování, posádka oblékání skafandrů - a nakonec se (zase) nikam neletělo. Důvodem byly bouřky v širším pásmu o poloměru dvacet mil kolem rampy, které sice neohrožovaly vlastní start (ten se bez potíží mohl uskutečnit), ale mohly by představovat problém při případném nouzovém přistání stroje (manévr RTLS - Return-To-Launch-Site, návrat na místo startu). NASA v souladu se svými předpisy provedla odklad o 48 hodin (dochází k tomu, když dojde ke dvěma odkladům bezprostředně po sobě, aby si posádka i pozemní týmy odpočinuly). Teď jsou před námi dva pokusy o start (15. a 16. července) místního času s tím, že druhý už by vyžadoval drobné změny v programu letu raketoplánu Endeavour. Poté by se muselo čekat se startem raketoplánu až do 26. července (viz blog 24. června 2009): ruská zásobovací loď Progress M-67 by pak startovala 24. července, o dva dny později se připojila ke stanici a ihned poté by přišel na řadu odložený Endeavour STS-127.

    Podle některých informací z Ruska bylo zaměstnancům konstrukční kanceláře RKK Eněrgija oznámeno, že firma má vážné finanční problémy a že v srpnu budou mít celý měsíc neplacené volno. Pokud se tato zpráva potvrdí (osobně doufám, že ne - a že jde o fámu nebo špatně podanou/předanou/vyloženou informaci), bylo by to extrémně nebezpečné pro celosvětový kosmický program. RKK Eněrgija totiž vyrábí kosmické lodě Sojuz, což bude v letech 2010 až 15 jediný prostředek pro dopravu astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Sojuzy je přitom nutné začít stavět s dvou- až tříletým předstihem, nelze je smontovat ze dne na den. Letošní výpadek by tak mohl projekt stanice ohrozit z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.

    Troufám si tvrdit, že dnes v noci se lámal chleba pro společnost SpaceX: pátým startem si raketa Falcon-1 mohla buď výrazně vylepšit statistiku na 2 úspěchy (v řadě) vs. 3 nezdary a potvrdit tak, že minulý vydařený start nebyla náhoda - nebo naopak pohoršit na čtvrté selhání z pěti (navíc při prvním komerčním startu). Dopadlo to dobře: Falcon-1 umístil malajskou družici RazakSAT na přesně stanovenou dráhu. Výtečně, jen tak dál!

    Ve středu 15. července 2009 proběhne od 11:00 hodinový on-line rozhovor na stránkách časopisu Respekt O letech k Měsíci s Tomášem Přibylem. Otázky je možné klást již nyní. A když už hovoříme o Respektu - číslo 29 tohoto týdeníku jsem obohatil o článek "Obamův hořký Měsíc", který vychází ke čtyřicátému výročí letu Apolla-11. Zaobírá se kořeny programu Apollo, jeho přínosy - a následně se věnuje současnému programu Constellation včetně jeho možných přínosů. Pokud nevlastníte Respekt v papírové podobě, článek si můžete přečíst na webových stránkách časopisu.

    Pondělí 13. července 2009

    Takhle líný raketoplán jsme tu už dlouho neměli... Endeavour zatím neodstaroval (viz blog 10. července). Nejprve do bezpečnostního perimetru startovacího komplexu 39A udeřilo osm blesků (jeden přímo do rampy), takže si technici vzali 24 hodin na veškeré prověrky systémů stroje i pozemního komplexu. Po tomto odkladu dávali meteorologové dnes v noci šanci na start na sedmdesát procent - zatímco velitel raketoplánu Mark Polansky trochu optimisticko-pesimisticko-alibisticky hovořilo o šanci padesát na padesát. Pravdu měl velitel: dvanáct minut před plánovaným startem (tedy tři minuty před zahájením finálního devítiminutového odpočtu) bylo rozhodnuto o dalším (24hodinovém) odkladu. Takže: snad zítra 41 minut po půlnoci našeho času...

    A propo: víte, že nadcházejícím startem se čtyřmi nováčky na palubě dosáhl počet kosmonautů, kteří se kdy dostali na oběžnou dráhu, čísla 499? Pokud se nestane nic nepředvídaného, budeme pětistovku slavit už u dalšího startu raketoplánu Discovery STS-128 (nyní plánovaný na 18. srpna 2009). A nejvíce asi bude slavit jeho pilot Kevin Ford, vydávající se na svoji premiérovou misi... (Ač budou v posádce Discovery tři nováčci, Ford je coby zástupce velitele nejvýše postaveným nováčkem, a tak bude mít na magickou pětistovku nárok právě on...)

    Start Endeavour STS-127 ještě jednou: tentokrát v podobě dvou pohledů na tento raketoplán na rampě 39B, kde tento stroj (jako historicky poslední) předminulý měsíc bivakoval. První snímek byl pořízený v říjnu 2008, kdy Endeavour dělal zálohu pro let Atlantis STS-125 (mise nakonec odložena - viz blog 10. října 2008), druhý v květnu 2009, kdy Endeavour znovu dělal zálohu pro let Atlantis STS-125 (mise nakonec vzlétla - viz blog 11. a 14. května 2009). Všimněte si, jak za tuto dobu "povyrostly" bleskosvodné věže kolem rampy - a jak naopak rampa o svůj vlastní bleskosvod (bílá tyč na vrcholu konstrukce) přišla.

    Pátek 10. července 2009

    Takže Charles Bolden předstoupil před Senát USA (viz blog 8. července 2009) a za sebou prý zanechal více než dobrý dojem. Teď ještě před stejnou instituci musí předstoupit jeho navržená zástupkyně Lori Garverová (podobně jako v prezidentských volbách kandiduje v USA dvojice prezident-viceprezident, tak i na nejvyšší post v NASA kandiduje navržená dvojice společně) - a poté bude následovat společné hlasování v Kongresu USA (ten se skládá nejen ze Senátu, ale také ze Sněmovny reprezentantů).

    Po dvou odkladech (viz blog 15. a 17. června 2009) a jednom zkušebním tankování nádrže (viz blog 2. července 2009) se raketoplán Endeavour STS-127 chystá na další pokus o start. Proběhnout má v neděli 12. července jednu hodinu a 39 minut po půlnoci našeho času.

    Letectví+kosmonautika 7/2009: osobně jsem přispěl články "Čína představuje kosmickou stanici", "Apollo 11 - Co nám zůstalo?" a "Projekt Lunar Ambassador". Kromě toho jsem do článku Tondy Vítka "propašoval" i malý box s názvem "Start raketoplánu Atlantis STS-125 vlastníma očima" - i s rodinnou fotografií... U článku je správně uvedeno i jméno autora snímku. Takže nezbývá, než dát i dvouletému Michalovi do ruky foťák...

    Čtvrtek 9. července 2009

    Japonsko oznámilo, že premiérový start národního "kosmického náklaďáku" HTV (H-II Transfer Vehicle) chystá na 11. září 2009.

    NASA včera otestovala na kosmodromu Wallops (stát Virginia) systém MLAS (Maximum Launch Abort System), který byl vyvinutý jako alternativa k "záchranné věžičce" LAS pro připravovanou loď Orion. Zatím se ale s operačním nasazením MLAS nepočítá, je to skutečně jen vývojový model s úkolem získat zkušenosti a znalosti do budoucna.

    Nejen komerční firmy "parazitují" na nadcházejícím čtyřicátém výročí letu Apolla-11 (viz blog 7. července 2009) - také plánuji, že si svoji "polívčičku" přihřeji. Např. již za týden, tedy ve čtvrtek 16. července 2009, budu k vidění v prostorách pražského Amerického kulturního centra a o dva dny později v Ostravě na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy. Určitě přitom nepůjde o jediné připomínky historického července 1969 z mé strany...

    Středa 8. července 2009

    Kromě komerčních připomenutí nadcházejícího čtyřicátého výročí letu Apolla-11 (viz blog 7. července 2009) se chystá i celá řada oficiálních upomínkových akcí. Jejich aktuální a průběžně aktualizovaný seznam je na stránkách NASA.

    Dnes čeká nového ředitele NASA Charlese Boldena (viz blog 25. května 2009) slyšení před Senátem USA - po něm se očekává schválení této nominace. NASA tak konečně nebude "bezhlavá" a my se snad dozvíme, kam a jak se v příštích letech bude ubírat americká kosmonautika.

    ESA včera v Brémách představila svůj druhý "kosmický náklaďák" ATV-2 (pojmenovaný Johannes Kepler - viz blog 23. února 2009) s plánovaným startem v listopadu 2010 a zároveň podepsala kontrakt s Astrium GmbH na studii lodi ARV (Advanced Reentry Vehicle). Jen podotýkám, že tento projekt se dříve nazýval Large Cargo Return Spacecraft a nákladní sekce "klasického" ATV je v jejím případě nahrazena kabinou kuželovitého tvaru s tepelným štítem. Pokud bude projekt schválený k realizaci, potrvá jeho vývoj dva až tři roky a vyžádá si cca 200 mil. euro.

    Jen pro úplnost: jak jsem již avizoval (viz blog 5. června 2009), v týdenních intervalech vyšla další DVD z edice "Odtajněné archívy" (série "Akta X-1 až X-45").

    Úterý 7. července 2009

    Tento měsíc bude bezesporu ve znamení oslav čtyřicátého výročí letu Apollo-11 a dobytí Měsíce. Tuto událost bude připomínat kdekdo. Třeba kalifornská firmy Chocolatique připravila bonboniéru s patnácti lunárními "kameny" a přebalenou mašličkou s 24karátovým zlatem. Každý bonbón má jinou příchuť a jmenují se třeba Mandlové Apollo, Oříšek NASA, Raketové maliny či Čedičové ostružiny. Jedna bonboniéra přijde bratru na třicet dolarů.

    A aby toho nebylo málo - německé vydavatelství Taschen, které se specializuje na nízkonákladové (a tudíž jakoby exkluzivní) edice knih, připravilo limitovanou edici 1969 kopií nové knihy Moonfire (Měsíční oheň). Její rozměr bude 33 krát 39 cm, má 350 stran, textovou část představuje text knihy Normana Mailera "Oheň na Měsíci" a obrazovou archivní fotografie z NASA a sbírky časopisu Life. Cena jednoho výtisku knihy je 1000 dolarů (ale třeba Amazon nabízí celkem solidní dvacetiprocentní slevu), přičemž je v ní zahrnuta i podepsaná a zarámovaná fotografie Buzze Aldrina (pilot lunárního modulu Apolla-11). Skuteční sběratelé kuriozit pak jistě vezmou zavděk výtisky 1958 až 1969 (kniha je číslovaná), které budou obsahovat jako speciální přílohu kus lunárního meteoritu. Vydavatelství Taschen slibuje, že u těchto dvanácti knih půjde o "nejdražší knihu, jakou jsme kdy prodávali". Nemám důvod nevěřit.

    A pokud nemlsáte nebo nepatříte mezi náruživé čtenáře, třeba nepohrdnete mobilním telefonem Aura Celestial Edition s "displejem tvaru Měsíce v úplňku" (česky: kulatým). Také tento mobil byl vymyšlen a vyroben při příležitosti čtyřicátého výročí letu Apolla-11 a v prodeji má být jen omezenou dobu. Pokud po něm toužíte, nachystejte si 1999 USD. Zdali bude v akci "za korunu" (a upsat se na sto let), opravdu netuším...

    A tak našimco snad nejdostupnější je série plastikových modelů vydaných společností Revell. U nich je navíc přibalený letáček, s jehož pomocí může šťastlivec vyhrát "kus Měsíce" - lunární pozemek (což je samozřejmě podvod a všichni to víme).

    Pátek 3. července 2009

    Dvakrát zprávy od Měsíce:

  • Sonda LRO (viz např. blog 23. června 2009) pořídila první zkušební snímky lunárního povrchu.
  • Nová topografická mapa vytvořená vědci z JPL s pomocí radarové antény systému DSN (Deep Space Network) umožňuje poprvé nahlédnout do věčně tmavých kráterů na jižním pólu Měsíce - a vidět zde až čtyřicetimetrové detaily. Mapa má kromě jiného pomoci naplánovat "zásah" s pomocí sondy LCROSS.
  • Plukovník amerického letectva Dave Madden, který je hlavním manažerem programu navigačních družic GPS, důrazně popřel zprávy z poslední doby, že tento systém je ohrožený a že se brzy bude potýkat s nedostatkem družic. Což by mělo za důsledek buď snížení přesnosti navigačního signálu, v horším případě jeho výpadky (což by třeba u letecké dopravy mohlo být silně problematické). Potvrdil ale, že družcie GPS 2R-20 vypuštěná letos v březnu je zatím mimo operační provoz kvůli interferenci jejího navigačního signálu a nového signálu pro letectví. Madden ještě dodal, že počínaje únorem 2010 začnou Spojené státy vypouštět do vesmíru dvanáct družic řady GPS 2F, které zajistí plnou funkčnost systému až do okamžiku zahájení budování systému GPS 3A v roce 2014. Ač jsou vysloveny obavy o dodržení plánu na vypuštění systému GPS 3A, současná konstelace garantuje dostatečnou rezervu a garanci plné operační kapacity nejméně do roku 2016.

    Časopis Svět, dvojčíslo červenec+srpen 2009: kromě obvyklé porce kosmoaktualit jeden větší článek: "Dědictví Apolla-11" (na titulní straně trochu bulvárně a trochu více nepřesně inzerováno coby "Tajná fakta!"). A kromě toho je naše rodina reprezentovaná trochu nečekaně v rubrice "Za fotku roční předplatné Světa" - bez mučení se přiznám, že když jsem letos v květnu pořizoval snímek letadlové lodi Yorktown (viz blog 13. května 200) s časopisem Svět, ve kterém vyšla reportáž (viz blog 30. dubna 2009) z naší předchozí návštěvy této lodi (viz blog 29. října 2008), bral jsem to jen jako "dárek" redakci. Neb jsem vůbec netušil, že podobná rubrika existuje... Takže mě trochu mrzí, že jsem do redakce neposlal fotku obou kluků: mám je s časopisem s reportáží vyfocené pouze samostatně. Škoda, poučení pro příště...

    Čtvrtek 2. července 2009

    Raketa Ariane-5 (31. úspěšný start v řadě, letos třetí z plánovaných sedmi) vynesla včera na oběžnou dráhu družici TerreStar-1, dosud největší vyrobenou komerční komunikační družici (startovací hmotnost 6910 kg). V této souvislosti bych připomněl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy (Francie má v programu podíl 60,12 procent) nedávno uvedl, že Ariane-5 bude létat do roku 2020 až 25. A že v roce 2011 by měla ESA zahájit vývoj nosiče nové generace Ariane-6: tato by ovšem měla být k dispozici pouze pro potřeby ESA a organizací států, které se na jejím vývoji adekvátně podílejí. Důvodem je fakt, že zákazníci společnosti Arianespace neplatí náklady na vývoj nosičů, ale jen jejich provoz - takže z ekonomického hlediska jde de facto o dotovaný projekt. (Na druhé straně: nedotovaný provoz nosiče zachovává pracovní místa, technologii apod.)

    V návaznosti na výše uvedené informace ohledně raketách Ariane a společnosti Arianespace doplňuji, že dnes prakticky neexistuje trh s nosnými raketami a že právě Arinespace má jakýsi monopol (možná i kvůli výše uvedeným "zdeformovaným" cenám). Japonsko sice nabízí rakety H-2A pro komerční využití, ale jde o symbolický krok: samo jich má nedostatek a navíc je cenově nekonkurenceschopné. Čína je mimo hru kvůli různým omezením a limitům vývozu technologií (navíc její rakety překračují při startu vibrační i jiné limity západních družic). Indie by ráda prorazila na trhu s nosiči GSLV, ale v jejím případě platí totéž, co u Japonska. Americká firma Boeing už před časem oznámila, že se s raketami Delta nebude ucházet o komerční zakázky, Lockheed Martin to sice neoznámil, ale prakticky se neuchází - obě společnosti plně saturují americké státní zakázky (jednak jsou lukrativní, jednak by pro zvýšení frekvence startů bylo zapotřebí rozšířit stávající infrastrukturu). Společnost SeaLaunch nedávno požádala soud o ochranu před věřiteli (viz blog 24. června 2009). V činnosti sice chce pokračovat, ale je otázkou, zdali bude moci. Zbývají tak jen ruské rakety Proton, které představují jedinou přímou konkurenci Ariane (ale i Rusko je pod tlakem různých legislativních omezení, navíc má podobný problém jako Čína, i když ne v tak velkém rozsahu: rakety Proton překračují konstrukční limity mnoha satelitů). Nadějí tak může jen nově vyvíjená americká raketa Falcon-9 společnosti SpaceX, která by konkurenci mohla rozšířit. Ta ale zatím čeká na svůj premiérový start (snad letos v listopadu) a její menší sestřička Falcon-1 má zatím bilanci tři havárie a jeden úspěch (tedy 25procentní úspěšnost). Takže je to spíše takový hlub na střeše (než vrabec v hrsti). Co z výše uvedeného plyne: trh s dopravní kapacitou do vesmíru dnes prakticky nefunguje...

    Včera proběhlo zkušební tankování hlavní palivové nádrže raketoplánu Endeavour před startem STS-127 (viz např. blog 24. června 2009). Žádný únik vodíku nebyl zaznamenaný, takže snad už nic nebrání startu plánovanému na 11. července 2009.

    K informaci na blogu 30. června 2009 ještě doplňuji "obličeje" jednotlivých členů oddílu amerických astronautů 2009. První řada zleva: Serena Aunon(ová), Jeanette Epps(ová) a Jack Fischer. Druhá řada zleva: Michael Hopkins, Kjell Lindgren a Kathleen Rubins(ová). Třetí řada zleva: Scott Tingle, Mark Vande Hei a Gregory Wiseman.

    Středa 1. července 2009

    Pokud bude mise STS-134 zařazená do letového řádu (a dnes je v podstatě jisté, že bude - formálně se musí rozhodnout do 5. října 2009), nepůjde o poslední výpravu raketoplánu. Důvodem je skutečnost, že pořadí dvou posledních startů bude prohozeno: nejprve má v červenci 2010 vzlétnout Endeavour na výpravu STS-134, v září pak Discovery STS-133 na finální let v programu...

    V pondělí se podařilo technikům v Kennedyho kosmickém středisku uvolnit šroub, který byl "zařezaný" do okna na palubě raketoplánu Atlantis - viz blog 25. června 2009. Šroub se uvolnil poté, co byl zvýšený tlak v kabině stroje - ta se tak lehce "nafoukla" (podobně jako ve vakuu), potom stačilo jen mírně podchladit šroub a bylo hotovo. Nyní nastoupí vyhodnocování poškození okna, ale toto podle prvotních informací nebude třeba vyměňovat. Nejspíše se tak nenaplní katastrofické scénáře hovořící o půlročním odkladu příštího letu Atlantisu - nebo dokonce o vyřazení tohoto stroje z letového řádu.

    V sobotu 27. června 2009 odstartovala z mysu Canaveral raketa Delta-4 s meteorologickou družicí GOES-O (viz první dva snímky). Start mi opět připomněl naši nedávnou návštěvu na Floridě (viz blog 11. až 25. května 2009), kdy jsme právě tento exemplář rakety Delta-4 viděli na startovacím komplexu 37 (viz druhé dva snímky).

    Úterý 30. června 2009

    Evropská meziplanetární sonda Ulysses se dnes definitivně loučí - a bude vypnuta. Připomínáme, že do vesmíru ji dopravil v říjnu 1990 raketoplán Discovery a že jejím úkolem byl průzkum severních i jižních polárních oblastí Slunce. A tak připomínáme, že nad misí už byla v minulosti několikrát "zlomena hůl" - viz např. blog 26. února 2008, kdy se předpokládala životnost sondy v řádu týdnů. Ulysses se ale předpovědím navzdory držel, takže jej až dnes definitivně odepíše eutanazie.

    Robot Spirit uvíznul v duně na povrchu Rudé planety (viz blog 27. května 2009) - a protože stále "trčí" na jednom místě a nemůže se hnout, NASA přišla s webovou stránou Free Spirit, na níž je možné postup snah o uvolnění automatu sledovat krok za krokem. Free Spirit je trochu slovní hříčka, protože má mnoho významů - otrocky a tupě přeloženo je to "Uvolnit Spirit", ale jinak to může být i "Svobodný Spirit" či "Osvobodit Spirit" - a pokud přeložíme i "Spirit", pak může jít o "Svobodného ducha".

    A máme tady nový oddíl astronautů NASA, čítá šest mužů a tři ženy. Pět z nich je z armády - srovnejte se statistickou projekcí, kterou jsem přinesl na blogu 19. června 2009. A co se jmen kandidátů týká, jsou to: Serena Aunon(ová), Jeanette Epps(ová), Jack Fischer, Michael Hopkins, Kjell Lindgren, Kathleen Rubins (ová), Scott Tingle, Mark Vande Hei a Gregory Wiseman. Počítá se s nimi pro lety na Mezinárodní kosmickou stanici a později v rámci programu Constellation na Měsíc...

    V časopise ABC 13/2009 vyšla vystřihovánka raketoplánu. Je to sice inzerováno jako "poprvé v ABC", ale jinak jde o reedici již několikrát publikovaného modelu Mariána Hlaváče (naposledy loni v prosinci ve slovenské knize "Vystrihovačky"). Jen v ABC vyšel zmenšený: čtyři strany A4 dílů se podařilo nacpat na dvě strany A4. Pokud si budete časopis kupovat, rozhodně se vyhněte doplňujícím textům - hovoří se v nich třeba o haváriích raketoplánů Columbia a Enterprise a dalších podobných perličkách. Každopádně: ABC slibuje i další "kosmické vystřihovánky", tak uvidíme.

    Pondělí 29. června 2009

    Od pátku 27. června 2009 (až do konce léta - ale úplně přesné datum zatím nebylo stanoveno) je možné zavítat v Praze do prostor Amerického kulturního centra (při Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze), kde jsem instaloval a otevřel výstavu "Apollo-11: Tenkrát na Měsíci". Tedy: ona vlastně žádný název nemá, ale protože na 16. července 2009 v těchto prostorách plánuji stejnojmennou přednášku, tak proč onen název nepřevzít? Ve dvou vitrínách je k vidění mnoho dokumentů z éry programu Apollo, samozřejmě s důrazem na "jedenáctku". Obálky s podpisy (pro znalce: autopenovými) astronautů, litografie, dobové noviny, časopisy, dokumenty (např. cestovní příkaz Neila Armstronga pro let na Měsíc nebo celní deklarace, kterou posádka Apolla-11 musela vyplnit po návratu na Zemi). A pro úplnost: Americké centrum se nachází v Praze, ulice Tržiště 13. Otevírací hodiny jsou 13:00 až 16:00, pondělí až čtvrtek.

    Pátek 26. června 2009

    V Novém Mexiku byla zahájena stavbu základny Spaceport America (Kosmický přístav Amerika), která bude sloužit coby výchozé místo pro starty "kosmických turistů" v suborbitálních letounech. Nejprve ve stroji SpaceShipTwo (premiérový let se očekává v roce příštím), později snad i v plavidlech konkurenčních.

    Následující hodiny a dny budu trávit v Úpici: dnes večer mám na místní hvězdárně "kosmickou" přednášku pro uzavřenou společnost ("Jeden den na oběžné dráze"), zítra zde přednáším pro veřejnost, a to od 10:00 hod na téma "Apollo známé, neznámé".

    Časopis Kozmos 3/2009 - opět něco z Přibylových laboratoří a dílen. Tentokrát "jen" jednostránkový článek "Cesta na Mars začíná v Moskvě" o projektu Mars-500.

    Čtvrtek 25. června 2009

    Bývalý americký astronaut Kenneth Bowersox (veterán z letů Columbia STS-50/1992, Endeavour STS-61/1993, Columbia STS-73/1995, Discovery STS-82/1997 a Endeavour STS-113/20002: posledně jmenovaná výprava byla téměř půlročním pobytem na Mezinárodní kosmické stanici) se stal viceprezidentem nově zřízeného oddělení Astronaut Safety and Mission Assurance Department ve společnosti SpaceX. Důvodem založení tohoto oddělení je fakt, že SpaceX do budoucna počítá s pilotovanou verzí své vyvíjené kabiny Dragon.

    Doplňuji informaci z blogu 8. června 2009 o (znovu)zvolení Vladimíra Remka do Evropského parlamentu. Zatímco v minulém funkčním období v této instituci zasedali dva kosmonauti (kromě Remka ještě Umberto Guidoni z Itálie, veterán z letů Columbia STS-75/1996 a Endeavour STS-100/2001), nyní bude Remek jediným zástupcem této profese v parlamentu - Guidoni (ač se o místo ucházel) zvolen nebyl.

    Nad raketoplánem Atlantis a jeho následující misí STS-129 (zatím plánovaný start 12. listopadu 2009) se vznáší Damoklův meč v podobě hrozby půlročního odkladu. Což by byla obrovská pro celý program raketoplánů, harmonogram budování Mezinárodní kosmické stanice, probíhající tlumení programu raketoplánů, znamenalo by to nutnost ohromných výdajů (které budou chybět jinde) - nebo rušení některých misí. (Zvažovanou variantou je i vyřazení raketoplánu Atlantis z letového stavu s tím, že zbývající mise by musely odlétat stroje Discovery a Endeavour, ale i to by pochopitelně znamenalo výrazný skluz v harmonogramu.) Důvod? Při poletové prohlídce po misi STS-125 zjistili inženýři, že se rychloupínací šroub pro palubní lampičku zůstal zaklíněný do vnitřní vrstvy okna číslo 5 pilotní kabiny a nyní je zařezaný do skla. Na vysvětlenou: kabina raketoplánu se ve vesmíru vlivem vnějšího přetlaku a vnitřního vakua mírně "nafoukne", po návratu na Zemi se zase "srazí". No, a šroub se pohnul v beztíži (když se kabina "zvětšila", čímž získal prostor) s tím, že při "smrskávání" kabiny zůstal v poloze, kdy je nyní napevno "opřený" o jeden z panelů skla, který drtí a už ho mírně "poškrábal". Šroub je přitom na nedostupném místě, pracovníci NASA se jej snažili podchladit suchým ledem (aby přestal tlačit na okno a dalo se s ním pohnout), marně. Jakmile bude šrob odstraněný/posunutý (v tuto chvíli je Atlantis neletuschopný), bude možné určit rozsah poškození okna. Nejhorší případ - okno nezpůsobilé k letu - znamená nutnost jeho výměny, což by byla nejnáročnější oprava kdy provedené na raketoplánu v rámci Kennedyho kosmického střediska (podobné úkony byly prováděné v Kalifornii v Palmdale). Právě výměna by si v nejhorším případě vyžádala půl roku práce...

    Středa 24. června 2009

    Společnost SeaLaunch vyhlásila bankrot a požádala o ochranu před věřiteli. A to dle Kapitoly 11 - podotýkám, že v USA mají firmy na výběr a mají možnost vyhlásit bankrot i dle Kapitoly 7. Zatímco použití "sedmičky" znamená ukončení činnosti, "jedenáctka" představuje pokračování provozu, snahu o restrukturalizaci a další působení, ovšem pod veřejným dohledem. Vaz společnosti srazila nejspíše havárie rakety SeaLaunch v lednu 2007 (viz např. blog 31. ledna 2007 nebo 1. února 2007): od ní (za 2,5 roku!) společnost získala jen čtyři zakázky. Staré zakázky tak rychle došly a nové nebyly, přičemž projekt SeaLaunch je ekonomicky životaschopný při pěti startech ročně. Této kadence se podařilo dosáhnout jen dvakrát (!) v prvních deseti letech provozu (letošek nepočítám, ale pěti startům nevěřím - jednak nejsou objednávky, jednak letos SeaLaunch startoval jen jednou), a to v letech 2006 a 2008 (vždy šlo o pět startů, tedy na hranici rentability). Vím, že po bitvě bývá každý generálem, ale zájemcům doporučuji svůj článek v Letectví+kosmonautice 3/2007, kde jsem v článku "Start skončil v moři (plamenů)" přinesl informace nejen o havárii rakety, ale poměrně rozsáhle jsem se také zabýval ekonomickou návratností projektu a vyslovil vážné pochybnosti o jeho budoucí životaschopnosti.

    Pro odložený start raketoplánu Endeavour STS-127 se v červenci otevírá jen velmi krátké startovací okno: a to od 11. do 14. července 2009. Důvodem je připravovaný start lodi Progress M-67, s nímž se počítá 24. července. Progress může ve vesmíru "počkat" maximálně pět dní, pak se musí připojit k Mezinárodní kosmické stanici - ale z bezpečnostních důvodů zde už nesmí být připojený raketoplán. Aby se co nejvíce zvýšila pravděpodobnost úspěšného startu, počítá nyní NASA se zkušebním tankováním hlavní nádrže raketoplánu prvního července.

    Tak jsem se podíval na pozůstalost po Walteru Schirrovi (viz blog 7. května 2009) a moje kniha "Den, kdy se nevrátila Columbia" s osobním věnováním tomuto astronautovi je (na rozdíl od mnoha jiných publikací a memorabilií) již prodána... Nevím, třeba k této změně majitele přispěla i informace na tomto blogu (a třeba je kniha zpět v Česku - kde asi má největší hodnotu).

    Úterý 23. června 2009

    Dnes vychází kniha bývalého astronauta Buzze Aldrina (Gemini-12/1966 a Apollo-11/1969) "Magnificent Desolation". Na svém velkém propagačním turné spojeném s autogramiádami zavítá její autor i do Evropy - konkrétně do Londýna a do Říma.

    Zítra je poslední šance - která se mimochodem pro obyvatele České republiky otevírá poprvé v historii - pojmenovat misi evropského kosmonauta. Konkrétně misi Christophera Fuglesanga (Švédsko), který má navštívit Mezinárodní kosmickou stanici s raketoplánem Discovery STS-128 (plánovaný start 18. srpna 2009). Podmínky plus další informace lze nalézt buď na stránkách České kosmické kanceláře nebo přímo ESA.

    Americká sonda LRO dnes vstoupila po čtyřicetiminutovém zážehu svých motorů na oběžnou dráhu Měsíce. Jejím hlavním úkolem bude mapovat vytipovaná místa pro přistání budoucích pilotovaných výprav. Dva měsíce bude probíhat testování a kontrola sondy, poté bude rok pracovat na kruhé dráze ve výšce 50 km nad povrchem (sklon 90 stupňů). Zde bude její činnost řídit ředitelství programu Exploration (NASA Exploration Systems Mission Directorate). Poté ji převezme vědecké ředitelství NASA (NASA Science Mission Directorate), které bude následně zodpovědné za vědecké využití stanice.

    Třetí letošní vydání časopisu Ekologie přináší můj článek "Phoenix: Příběh se uzavřel".

    Pondělí 22. června 2009

    Japonsko oznámilo, že Severní Korea připravuje svůj další test rakety dlouhého doletu Taepodong-2 (její upravená verze se počátkem dubna pokusila dopravit na oběžnou dráhu "komunikační družici") někdy mezi 4. a 8. červencem letošního roku. Ke startu by mělo dojít na severozápadní základně Tongčang-ri a trajektorie letu rakety povede údajně na Havajské ostrovy (které jsou ale mimo dolet rakety: ten je odhadovaný na 4000 až 6500 km, Havaj je 7000 km daleko). Někteří analytici ovšem upozorňují, že nedávno pozorovaný transport rakety nemusí být předobrazem chystaného startu - že může jít jen o testovací maketu. Důvody k domněnce jsou dva. Jednak je příliš brzy po dubnovém neúspěšném startu (vyhodnocení příčin, úpravy) a jednak základna Tongčang-ri ještě není dokončena. Dají se prý čekat spíše testy pozemního zařízení, než letové zkoušky. Tak uvidíme...

    Celosvětová krize drtivě dopadne i na Rusko, které prý začalo přehodnocovat plány na výstavbu nového kosmodromu Vostočnyj. Ze zpráv není jasné, zda jde pouze o odklad realizace nebo o přehodnocení potřebnosti. I když druhému kroku zpravidla předchází ten první - a naopak, první je předstupněm druhého...

    NASA popřela, že by v souvislosti s opakovaným únikem vodíku při závěrečném tankování raketoplánu Endeavour (viz blog 17. června 2009; jinak připomínám, že podobný problém potkal i raketoplán Discovery před letošním březnovým startem) měla podezření či dokonce vyšetřovala možnost sabotáže. O této eventualitě se objevily zprávy s tím, že protahování programu raketoplánů je v zájmu pracovníků, kteří by s jeho koncem ke 30. září příštího roku měli přijít o místo...

    Byl zveřejněný emblém mise raketoplánu Atlantis STS-129 (plánovaný start 12. listopadu 2009). Emblém má dvě verze: stínovanou (vlevo) pro tiskové materiály a nestínovanou (pro jiné účely - např. nášivky).

    Pátek 19. června 2009

    Bývalý americký astronaut David Scott (veterán z letů Gemini-8/1966, Apollo-9/1969 a Apollo-15/1971) svůj kámen z programu "Ambassador of Lunar Exploration" (více informací viz blog 6. listopadu 2008) zapůjčil londýnskému Science Museum. Oficiálně vzorek předal na poloutajeném ceremoniálu minulý týden. David Scott má k Londýnu kladný vztah, dokonce zde nějaký čas žil (teď už zase bydlí v Kalifornii) a v červenci se tu má zúčastnit oslav čtyřicátého výročí letu Apolla-11.

    NASA slíbila oznámit jména nového oddílu astronautů v průběhu letošního května - dosud tak ale neučinila. Víme jen, že oddíl má čítat patnáct až dvacet členů. Jistý blogger na základě statistických metod (vyhodnocení minulých konkurzů na astronauty) spočítal, že oddíl bude patnáctičlenný, tvořit jej má dvanáct mužů a tři ženy, devět bude z vojenského a šest z civilního sektoru. Tak snad již brzy uvidíme, nakolik je statistika (plus použitá metodika) v tomto případě přesná...

    Především pro brněnské zájemce je určena následující informace: v neděli 21. června 2009 budu hovořit na téma "Apollo známé, neznámé" v rámci Farního dne při Římskokatolické farnosti Brno-Lesná (Nezvalova 13). Přednáška začíná v 16:00 hod.

    První hmatatelný výsledek nového směru americké kosmonautiky (vyhlášený v lednu 2004 tehdejším prezidentem USA George Bushem Jr.) už letí ke svému cíli. Po dvacetiminutovém odkladu způsobeném nepřízní počasí vynesla automatickou stanici LRO do vesmíru raketa Atlas-5: v první řadě snímků je tento nosič zachycený před a při včerejším startu, ve druhé řadě pak (bez aerodynamického krytu s vynášeným nákladem) během zkušebního odpočítávání a tankování palivem v pátek 15. května 2009 (během naší návštěvy mysu Canaveral - viz blog 17. května 2009).

    Čtvrtek 18. června 2009

    Pro americkou lunární sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) společně se sekundární "dopadovou" misí LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) dnes nastává den "D". Raketa Atlas-5 má obě zařízení vynést do vesmíru po startu ve 23:12 hodin SELČ.

    NASA se rozhodla netlačit na pilu - a start raketoplánu Endeavour odložila o tři týdny, až na 11. července 2009. Co tento posun udělá s "jízdním řádem" amerických kosmických letounů těžko říci, ale minimálně další start (plánovaný v tuto chvíli na 7. srpna) bude mít skluz...

    Rozrůstá se sbírka, rozrůstá... Další přírůstek představuje skutečnou "perlu" - je jí americký astronaut Edwarda White. Ten se stal v červnu 1965 při letu Gemini-4 prvním Američanem, který uskutečnil výstup do volného prostoru ve skafandru. Následně byl jmenovaný do posádky Apolla-1, se kterou v lednu 1967 uhořel. Podpis na fotografii sice není kdovíjaké superkvality, ale u více než čtyřicet let nežijícího astronauta si člověk nemůže moc vybírat. A abych nezapomněl: v tuto chvíli mi ve sbírce podpisů chybí čtyři jména (křížkem jsou označeni již nežijící kosmonauti):

  • Antonelli Dominic
  • Grissom Virgil (+)
  • Romaněnko Roman
  • Roosa Stuart (+)
  • Středa 17. června 2009

    Endeavour STS-127 - odloženo jest. Při tankování hlavní palivové nádrže se vyskytnul stejný problém jako v sobotu 13. června 2009 a start bylo opět nutné odvolat. Kdy bude možné uskutečnit další pokus je s otazníkem. V sobotu je poslední příležitost (pokud nebude uvažováno zkrácení mise nebo nějaká změna podmínek), jinak se bude odkládat až na 11. července 2009.

    Konzultační a poradenská firma Euroconsult zveřejnila svůj pohled na trendy v oblasti vývoje družic v příštích deseti letech. Průměrná hmotnost satelitu má podle ní během příštích deseti let klesnout o pět procent na 1890 kg (počítá se se všemi vládními i komerčními tělesy - kromě nejpřísněji utajovaných ruských a amerických plus mikrosatelitů vážících méně než 40 kg). Dramaticky ovšem naroste jejich počet: prý se můžeme těšit na vypuštění 1185 družic, což je oproti předchozí desetiletce nárůst o 47 procent. Průměrná cena jedné družice má být 99 mil. USD - dosud to bylo 97 mil. USD, ale nárůst v absolutních číslech je ve skutečnosti díky inflaci poklesem. Cena za vypuštění jedné průměrné družice má zůstat stejná, 51 mil. USD. Euroconsult počítá i s tím, že tři konstelace družic na nízké oběžné dráze (Globalstar, Iridium a Orbcomm) budou nahrazeny druhou generací satelitů - což vygeneruje samo o sobě 130 až 160 vypuštění. Na geostacionární oběžnou dráhu má být vyneseno oproti předchozím deseti letům o patnáct procent více těles, a to 234.

    Letectví + kosmonautika 6/2009, dvakrát mnou podepsané články: Největší "zahrada raket" na světě (reportáž z White Sands Missile Range - viz blog 24. října 2008) a Endeavour dokončí japonský palác (o nadcházejícím startu Endeavour STS-127).

    Úterý 16. června 2009

    NASA se nakonec rozhodla, že v loterii o středeční termín startu dostane přednost raketoplán Endeavour STS-127 - a sonda LRO tak musí ustoupit na 18. června. Což je výsledek vyjednávání s americkým letectvem, provozovatelem radarových stanic na východním kosmodromu, které jinak vyžaduje 48 hodin pauzu mezi dvěma starty pro resetování systémů - vojáci teď ovšem slíbili, že výjimečně pohnou kostrou a že zkusí podpořit dva starty po sobě během jednoho dne. Jen připomínáme, že v šedesátých letech šly z Floridy uskutečnit dva kosmické starty během půldruhé hodiny (viz blog 10. června 2009). Jo, to bejvaly časy...

    Rusko oznámilo, že start první rakety Sojuz z kosmodromu Kourou (stát Francouzská Guayana) se uskuteční až počátkem roku 2010. Dosud se počítalo s termínem 28. prosince 2009 (viz blog 14. dubna 2009).

    Včera začal slovutný pařížský aerosalón (Paris Air Show) a dnes je zde v 11:00 hod možno setkat se s šesticí nových členů evropského oddílu kosmonautů (viz blog 22. května 2009). Na snímcích jsou (v první řadě zleva): Samantha Cristoforetti(ová) (Itálie), Alexander Gerst (Německo) a Andreas Mogensen (Dánsko). Ve druhé řadě zleva: Luca Parmitano (Itálie), Timothy Peake (Velká Británie) a Thomas Pesquet (Francie).

    Pondělí 15. června 2009

    Patnáct let americká armáda "zásobovala" vědce daty z družic včasné výstrahy: na nich bylo možné detekovat "přírodní exploze v atmosféře" (tedy průniky asteropidů do atmosféry). Šlo o kvalitní a v podstatě jediný zdroj informací týkající se množství a velikosti asteroidů, s nimiž se naše planeta střetává. Nová politika Pentagonu ovšem stanovuje, že všechna data z družic včasné výstahy jsou tajná, díky čemuž vědecká komunita "ostrouhá". Nadále tak budeme žít ve sladké nevědomosti týkající se rizik plynoucích z podobných střetů...

    Satelity často slouží k roztodivným účelům: třeba ke sledování pohybu tučňáků v rámci Antarktidy (což jednak umožňuje studovat jejich chování, jednak sledovat, jak reagují na proměny životního prostředí). Samozřejmě, že tučňáci nejsou pozorovatelní z vesmíru - co ale vidět je, jsou "pole" jejich - ehm - trusu. Sledováním těchto hnědých stop na bílých sněhových pláních je možné sledovat pohyb koloníí tučňáků...

    Raketoplán Endeavour STS-127 v sobotu neodstartoval: důvodem byl únik plynného vodíku z ventilu na odčerpávacím rameni, které zajišťuje odvod odpařeného paliva z hlavní palivové nádrže stroje. Náhradní datum startu by mělo být stanoveno dnes: uvažuje se o 17. červnu (pak je ale kolize se startem lunární sondy LRO stejný den) nebo o 19. červnu (pak ale má NASA jen dva pokusy na start raketoplánu, jinak bude následovat třítýdenní odklad). Díky zrušení startu bylo nutné změnit na poslední chvíli v sobotu v Jihlavě program akce "Start raketoplánu živě" (viz blog 12. června 2009), ale snad se náhradní program posluchačům líbil. Večerní dvojakce se ale už vydařila na sto procent - jak přednáška "Apollo známé, neznámé", tak následná vernisáž výstavy "Apollo-11". Její návštěvu mimochodem vřele doporučuji (trvá do 28. června), protože je na ní možné vidět dvě československé vlaječky, které byly na Měsíci při výpravách Apollo-11 a -17, a také vzorek lunární horniny z Apolla-11 "darovaný československému lidu lidem Spojených států amerických" (zrnka horniny jsou na fotografii vlevo dole - v té "kuličce" nad US vlajkou). Tolik vzácností - a ještě na jednom místě!

    Pátek 12. června 2009

    Japonská sonda Kaguya zakončila ve středu svůj průzkum Měsíce (viz blog 8. října 2007), a to řízeným pádem na lunární povrch.

    Zítra se bude v Jihlavě konat něco, co média označují jako "kosmonautickou sobotu" (MF DNES). Nejprve bude od 12:45 možné v Muzeu Vysočiny možné v přímém přenosu sledovat závěrečné fáze odpočítávání a start amerického raketoplánu Endeavour STS-127, jehož vzlet má být 13:17 hod. (Tak mě napadá: dělal někdo někdy v Česku veřejné promítání startu kosmické lodi? A není to aktivita hodná následování v rámci popularizace kosmonautiky?) Na stejném místě se bude v 18:00 hod konat nejprve moje přednáška "Apollo známé, neznámé", následovat bude slavnostní otevření výstavy "Apollo-11" (tu připravila Jihlavská astronomická společnost, já jen zapůjčil pár drobností a budu "parazitovat" na vernisáži). Výstava potrvá až do neděle 28. června 2009. Malý tip: pokud na ni chcete zavítat, nenechávejte to až na samotný závěr. Mnou zapůjené předměty musí koncem června na další výstavku, tentokráte v Praze.

    Kromě pozvánek na zítřejší přednášku a vernisáž ještě drobná vzpomínka na květnovou cestu do USA: raketoplán Endeavour zachycený ještě na rampě 39B, odkud zajišťoval coby záchranný člun let stroje Atlantis STS-125. Poté byl dopravený na rampu 39A (viz blog 1. června 2009), odkud má zítra startovat.

    Středa 10. června 2009

    Americké letectvo (odpovídající za bezpečnost a sledovací služby na mysu Canaveral a v Kennedyho kosmickém středisku) vydalo po důkladných bezpečnostních analýzách souhlas se starty raket Ares-I. Zpráva ovšem podotýká, že program bude dále bedlivě sledovaný - zdali plní a dodržuje požadovaná kritéria. Zároveň ale vyslovuje pochybnosti o záchranném systému lodi Orion na raketě Ares-I: podle ní je systém nedostatečný a při případném katastrofickém selhání prvního stupně by loď Orion zasáhly trosky rakety dříve, než by ji záchranný systém dopravil do bezpečné vzdálenosti. NASA se proti této informaci ohradila ústy Jeffa Hanleye, manažera celého programu Constellation: "Věříme, že máme velmi, velmi, velmi bezpečný první stupeň. Velmi spolehlivý." Statistická pravděpodobnost katastrofického selhání prvního stupně je dle NASA v rozmezí 1 ku 3000 až 3500. A celková pravděpodobnost katastrofického (totálně destrukčního, nejde tedy o spolehlivost celkovou) selhání rakety Ares-I má být 1 ku 2800.

    V návaznosti na výše uvedenou zprávu ještě uvádím, že americké letectvo vyjádřilo pochybnosti nad schopností (svých) sledovacích kapacit na Floridě zajistit během devadesáti minut dva starty: současné lunární plány NASA počítají se startem nákladní superrakety Ares-V a po půldruhé hodině se startem pilotované lodi Orion na Aresu-I. (Původní scénář přitom počítal s jednodenním rozestupem startů.) Dnes přitom americké letectvo požaduje s ohledem na své technické a technologické kapacity rozestupy mezi starty alespoň 48 hodin. Jeff Hanley tuto pochybnost neopomněl komentovat a připomněl, že kdysi dávno (= v šedesátých letech) podobné mise pro NASA letectvo dokázalo zajistit v rámci programu Gemini (kdy před pilotovanou lodí startovalo cílové těleso Agena).

    Další přírůstek do sbírky podpisů kosmonautů, tentokrát Ellison Onizuka (veterán z letu Discovery STS-51C/1985 a nešťastného startu Challenger STS-51L/1986, při kterém zahynula celá sedmičlenná posádka). Na obálce je společně se čtyřmi dalšími kosmonauty. V tuto chvíli mi tak ve sbírce podpisů chybí pět "kousků" (křížkem jsou označeni již nežijící kosmonauti):

  • Antonelli Dominic
  • Grissom Virgil (+)
  • Romaněnko Roman
  • Roosa Stuart (+)
  • White Edward (+)
  • Úterý 9. června 2009

    V návrhu rozpočtu NASA na příští rok došlo k první změně: Kongres USA škrtl 483 mil. USD z celkové částky 18,7 mld. USD, kterou pro kosmickou agenturu požadoval prezident Barack Obama. Nejvíce "zaříznuté" byly pilotované kosmické lety - v nich se škrtlo 670 mil. USD (což je více, než celková redukce, protože v rozpočtu NASA se dělaly "škatule, škatule, hejbejte se" a někde se dokonce přidávalo). Důsledkem je redukce rozpočtu na pilotovanou kosmonautiku v roce 2010 o šestnáct procent na 3,21 mld. USD - což je méně, než bylo uvolněno letos. Jak prohlásil vedoucí výboru pro komerci, spravedlnost a vědu Alan Mollohan, nejde o žádnou nepodporu pilotovaných kosmických letů, ale o "jakýsi mezičas či přestávku, který má prezidentovi umožnit vytvořit vizi pro pilotovaný kosmický průzkum a ustanovit realistickou budoucí úroveň financování této vize". Co dodat? Že "přestávka" v rozpočtu rovná se ztráta kontinuity, kvalifikované pracovní síly, dodavatelů, technologií, směrování... A že se škrtá vždy snadněji, než navyšuje - navíc v době, kdy bude nutné začít splácet všechny "ekonomické balíčky", "protikrizové výdaje", "proinvestiční opatření", "výdajové pobídky" apod.

    Jen pro úplnost: pokud je řeč o budoucí vizi americké pilotované kosmonautiky, pak od počátku tohoto měsíce pracuje tzv. Augustinova komise (dle svého předsedy Norma Augustina), která má za cíl přinést během zhruba čtvrt roku návrhy týkající se budoucího směrování americké kosmonautiky. Kam by měla jít, jak by tam měla jít, co to bude stát... Dalo by se říci, že jde o jakousi inventuru amerických pilotovaných programů a plánů - a zároveň kritický pohled na vizi vyhlášenou bývalým prezidentem Bushem. Komise nemá pravomoci rozhodovací, jen poradní. Jejími členy jsou mj. bývalí astronauti Sally Rideová (Challenger STS-7/1983 a Challenger STS-41G/1984) a Leroy Chiao (Columbia STS-65/1994, Endeavour STS-72/1996, Discovery STS-92/2000 a Sojuz TMA-5/2004).

    Sbírku podpisů kosmonautů mi rozšířila Judith Resniková, veteránka z letu Discovery STS-41D/1984 a nešťastného startu Challenger STS-51L/1986, při kterém zahynula celá sedmičlenná posádka. V tuto chvíli mi tak ve sbírce podpisů chybí šest "kousků" (křížkem jsou označeni již nežijící kosmonauti):

  • Antonelli Dominic
  • Grissom Virgil (+)
  • Onizuka Ellison (+)
  • Romaněnko Roman
  • Roosa Stuart (+)
  • White Edward (+)
  • Pondělí 8. června 2009

    Start zkušební suborbitální rakety Ares-IX se opět posunul, tentokráte ne na dříve, než 18. září 2009. Ovšem s upozorněním, že je pravděpodobný další odklad, a to do října 2009.

    První (a jediný) československý kosmonaut Vladimír Remek byl znovuzvolen do Evropského parlamentu, v němž má strávit dalších pět let života.

    Dobrá zpráva pro všechny "lovce kosmonautů": posádka raketoplánu Discovery STS-119 míří do Evropy!

    Ruská policie dopadla skupinu lupičů, kteří vykradli několik desítek luxusních vil v moskevské čtvrti Rubljovka. Zajímavé je, že své útoky vždy pečlivě plánovala s pomocí volně dostupných družicových snímků. Docela pěkný příklad pozemského využití kosmických technologií.

    Sbírka podpisů se pomaličku polehoučku rozrůstá: nyní ji rozšířil Pete Aldridge, nikdy neletěný palubní specialista raketoplánu. Chystal se na misi STS-62A (první start kosmického raketoplánu z Kalifornie) v polovině roku 1986, kterážto ale byla po zkáze Challengeru (leden 1986) zrušena.

    Pátek 5. června 2009

    Potvrzeno jest, příštím kosmickým turistou na lodi Sojuz TMA-16 (plánovaný start 30. září 2009) bude Guy Laliberté (viz blog 3. června 2009), majitel Cirque de Soleil (Slunečního cirkusu). Jinak hráč na akordeón, provazochodec, hráč pokru (na World Poker Tour Season Five v Las Vegas v roce 2007 vyhrál 696220 dolarů) a polykač ohně. Krom toho v roce 2007 získal celosvětový titul "Podnikatel roku". Na Mezinárodní kosmické stanici se mají věru nač těšit...

    Zároveň bylo oznámeno, že jeho náhradníkem pro misi Sojuz TMA-16 bude Barbara Barrettová, bývalá velvyslankyně Spojených států ve Finsku. Jinak též manželka předsedy představenstava a bývalého ředitele firmy Intel Craiga Barretta.

    Jižní Korea doplnila informace o své nové kosmické raketě KSLV-1 (viz např. blog 4. června 2009). Nově se bude jmenovat Naro (pojmenována podle Naro Space Center, kosmického střediska Naro - podle regionu, ve kterém se její raketová základna nachází). Premiérový start se chystá na 30. července 2009. Její hmotnost je 140 tun a výška 33 metrů. První stupeň má tah 170 tun, druhý (s motorem na tuhá paliva) 7 tun. Nosnost má být kolem jednoho sta kilogramů. Pokud se start podaří, stane se Jižní Korea desátou zemí světa, která zvládla vyslat těleso do vesmíru vlastními silami. (Resp. téměř vlastními silami: první stupeň rakety je prakticky sakumprásk vyrobený v Rusku.)

    V trafikách a podobných zařízeních lze v těchto dnech zakoupit několik nízkonákladových "kosmických" DVD. Jednak je to reedice legendárního konspiračního filmu Kozoroh-1 (viz blog 17. září 2008), jednak "Odtajněné archívy" (ze série "Akta X-1 až X-45": o amerických letounech řady X; zatím vyšla dvě DVD z pěti) a jednak film Astronaut (v originále "Astronaut Farmer" - nečekejte dokument, ale spíše pohádku pro velkého a nenáročného diváka).

    Čtvrtek 4. června 2009

    V sobotu 20. června si má historicky první pár říci své "ano" ve stavu beztíže - na palubě modifikovaného letounu Boeing 727-200 společnosti Zero-G. Novomanželi budou Noah Fulmor a Erin Finneganová. A pokud jsem dobře pochopil zprávu, oddávajícím (nebo spoluoddávajícím) by měl být americký kosmonaut Richard Garriott (veterán z letu Sojuz TMA-13/2008).

    NASA oficiálně potvrdila, že raketoplán Endeavour odstartuje 13. června 2009 (viz dřívější pochybnosti, blog 1. června 2009).

    Severní Korea prý chystá další test rakety dlouhého doletu (který často skrývá za "pokus o vypuštění družice" - viz blog např. blog 1., 6. nebo 7. dubna 2009). Údajně by k němu mohlo dojít ještě v průběhu června - Jižní Korea přitom oznámila, že její národní raketa KSLV-1 odstartuje do vesmíru poprvé v červenci. Na snímku je pohled do severokorejského řídícího střediska a dva záběry na minulý start rakety Unha-2 alias Teapodong-2.

    Středa 3. června 2009

    Ač jest jméno příštího "kosmického turisty" z Kanady (viz blog 2. června 2009) prozatím úzkostlivě tajeno, spekulace se objevují. Prý by to mohl být někdo z dvojice podnikatelů Guy Laliberté (zakladatel a ředitel Cirque du Soleil) nebo Stewart Blusson z Archon Minerals. Už zítra bychom měli znát odpověď...

    Datum startu páté rakety Falcon-1 bylo stanoveno na 13. července 2009. Informace o odkladu viz blog 17. dubna 2009.

    Raketoplán Atlantis je konečně "doma" - dnes krátce po půlnoci se vrátil do Kennedyho kosmického střediska, kam ho z Kalifornie dopravil letoun Boeing-747SCA. Stalo se tak deset dní po přistání. Zdali těchto deset dní bude v přípravách na další start (STS-129, 12. listopadu 2009) chybět, se teprve ukáže.

    Doslova a do písmene "ukecat" jsem se nechal k okomentování situace kolem letecké havárie Air France AF447. První dva telefonáty z TV Nova jsem odmítl, až na třetí jsem (s výhradami) kývl. Bavili jsme se o moderních technologiích, sledování letadel a satelitních systémech - z nich pak krátký "štěk" zazněl ve včerejších Televizních novinách. A propo, do pátrání po ztraceném (a nyní již nalezeném) stroji Airbus A330-200 se zapojily také americké družice včasné výstrahy DSP, a to ve formě zpětné analýzy dat ("kde zmizela stopa spalin z letadla"). Zdali data z nich pomohla nalézt místo zkázy letounu, není známo. Takové věci se veřejně moc nerozhlašují...

    Úterý 2. června 2009

    Jen několik dní je posádka Mezinárodní kosmické stanice šestičlenná - a Rusko už začalo hovořit o možnosti, že by od roku 2013 mohla být (za předpokladu zajištění dostatečných finančních zdrojů) sedmičlenná. Vyžádalo by si to namísto čtyř hned pět startů lodí Sojuz. No, nejprve prokažme, že jsme schopni dlouhodobě zvládat ony čtyři starty (včetně odpovídajícího zásobování posádek),

    Čtvrtého června 2009 (tedy za dva dny) by mělo být oznámeno jméno kosmického turisty, který poletí na ISS v září letošního roku v lodi Sojuz TMA-16. Spekulovalo se o tom, že by to mohl být někdo z náhradníků předchozích turistů - Nik Halik (Sojuz TMA-13) nebo Esther Dysonová (Sojuz TMA-14). Včera ale kanadská kosmická agentura CSA oznámila, že příštím "kosmickým turistou" bude zatím nejmenovaný kanadský podnikatel - kteroužto podmínku nesplňuje ani Dysonová, ani Halik.

    Pokud už je řeč o Esther Dysonové: ještě dodatečně přináším její sólovou fotografii plus snímek záložní posádky Sojuzu TMA-14, jejíž byla členkou (uprostřed ruský velitel Maksim Surajev a vpravo americký astronaut Jeffrey Williams). Na třetím snímku je pak společná fotografie hlavní i záložní posádky z předstartovní tiskové konference.

    Pondělí 1. června 2009

    Start raketoplánu Endeavour STS-127, připravovaný na 13. června 2009, je v ohrožení a není vyloučen odklad. Nepříznivé počasí na Floridě totiž způsobilo odklad v přesunu raketoplánu z rampy 39B na rampu 39A - na "béčku" působil jako záchranný stroj pro případ potíží mise STS-125 k Hubbleově kosmickému teleskopu (tato rampa je navíc už dávno oficiálně deaktivovaná pro program raketoplánů: nouzová mise by odtud mohla startovat, ale regulérní ne, protože na rampě není např. zařízení pro ukládání nákladu do raketoplánu). Endeavour je sice částečně "předpřipravený", ale drtivou většinu činností bude zapotřebí provést znovu. Na rampu 39A byl po odkladu přepravený v neděli 31. května a do startu tak zbývá jen třináct dní. Přitom obvyklá doba přípravy na rampě je kolem tří týdnů. NASA věří, že se příprava dá stihnout, ale zároveň zdůrazňuje, že se nebude snažit stíhat za každou cenu. V červnu je přitom startovací okno pro vzlet mise STS-127 jen do 21. června - viz blog 23. dubna 2009. (A to nezmiňuji kolizi se startem sondy LRO, který je plánovaný na 17. června 2009 - časové rozestupy mezi jednotlivými starty přitom musí být nejméně 48 hodin.)

    Pak je tu ještě jeden problém - v průběhu startu STS-125 selhal záložní aktuátor na raketoplánu Atlantis. NASA si chce být jista, že jde o ojedinělý výpadek a že něco podobného nepotká startující Endeavour. Jenomže... Atlantis musel přistát v Kalifornii, přičemž analýzu aktuátoru je možné provést až na Floridě. Návrat z Kalifornie se ale kvůli špatnému počasí odkládá: přesun bude zahájen nejdříve dnes, takže na Floridu dorazí Atlantis nejdříve zítra (= pouhých jedenáct dní před plánovaným startem STS-127).

    Japonsko začalo v rámci svého nového dlouhodobého plánu na průzkum vesmíru uvažovat o vyslání dvounohého robota na Měsíc. Zajímavé je, že po zveřejnění tohoto záměru se zvedla vlna nesouhlasu mezi odbornou i laickou veřejností, kdy byl projekt označený za zcela bezcenný s tím, že kromě technologické demonstrace (ev. exhibice) nemá žádný praktický význam a smysl. Kritika byla drtivá, expertní panel dostal celkem 75 negativních reakcí - ani jednu pozitivní. Mě osobně se představa dvounohých robotů pobíhajících po Měsíci líbí, ale bezesporu je pravdou, že by peníze investované do této opičárny šly využít smysluplněji.

    Druhé letošní vydání časopisu Ekologie přináší můj článek "Zvířecí kosmičtí pionýři".

    Pátek 29. května 2009

    NASA prodloužila kontrakt s Ruskou kosmickou agenturou ohledně dopravy kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici v době po ukončení provozu raketoplánů. Nyní zakoupila šest "letenek" ve čtyřech lodích Sojuz v roce 2012. Hodnota kontraktu je 306 mil. USD, cena za každého astronauta (podotýkám, že jde o půlroční pobyt na stanici včetně všech souvisejících služeb) je tak přes padesát miliónů dolarů.

    Čína "zvažuje" proveditelnost pilotované výpravy na Měsíc mezi lety 2025 až 30. Uvedla to agentura Xinhua. Jde o jedno z prvních veřejných čínských přiznání o tom, že tato země uvažuje o lidské výpravě na naši jedinou přirozenou družici.

    Letectví+kosmonautika květen 2009, několik článků z mé laboratoře. "Vše, co létá u vody, najdete v Pensacole" (reportáž z National Naval Aviation Museum, viz blog 17. října 2008), "Porcování flotily raketoplánů začalo" a "Na stanici bude šest statečných".

    Středa 27. května 2009

    Robot Opportunity na Marsu překonal hranici deseti najetých mil (16,09 km). Srovnejte s původním plánem NASA: 600 metrů. Naproti tomu sesterská stanice Spirit před několika dny uvízla v písku a panují obavy, zdali se ji podaří vysvobodit. Uidíme a držíme palce, ať se současná lokalita nestane místem posledního odpočinku!

    NASA oznámila, že příští robot na Marsu, dosud známý pod zkratkou MSL (Mars Science Laboratory), se bude jmenovat Curiosity (Zvědavost). Pojmenovala ho dvanáctiletá Clara Ma z Kansasu. Původně měl startovat již letos na podzim, ale NASA start přenesla až na příští startovací okno v roce 2011. (Viz blog 4. prosince 2008.)

    Dnes odstartovala do vesmíru kosmická loď Sojuz TMA-15, jejíž posádku tvoří nováček Roman Romaněnko (Rusko, jinak syn kosmonauta Jurije Romaněnka), Frank De Winne (ESA/Belgie, veterán z letu Sojuz TMA-1/2002) a Robert Thirsk (Kanada, Columbia STS-78/1996). Jejím příletem k Mezinárodní kosmické stanici za dva dny se tato stane skutečně mezinárodní: jednak bude její stálá posádka poprvé v historii šestičlenná, jednak na její palubě bude mít každá z participujících stran svého zástupce (Rusko dva kosmonauty, po jednom USA, Japonsko, Evropa a Kanada). Toto je jednak emblém mise Sojuz TMA-15, jednak emblém její evropské části OasISS.

    Úterý 26. května 2009

    Bývalý americký astronaut Scott Parazynski (veterán z letů Atlantis STS-66/1994, Atlantis STS-86/1997, Discovery STS-95/1998, Endeavour STS-100/2001 a Discovery STS-120/2007) loni na Mount Everest vystoupit nedokázal - ale letos se mu to podařilo. Stal se tak prvním astronautem, který nejvyšší horu světa zdolal: jako první se o to pokusil v roce 1993 Karl Henize (Challenger STS-51F/1985), ale při pokusu zahynul. Parazynski si při svém výstupu připomněl jak Henizeho, tak další "padlé" kosmonauty a na vrcholu hory zanechal zrnko lunárního prachu: coby připomínku nadcházejícího čtyřicátého výročí přistání Apolla-11 na Měsíci.

    Jen pro úplnost doplňuji informaci na blogu ze dne 25. května 2009 ohledně nového administrátora NASA: Charles Bolden je prvním afro-američanem (jak se politicky korektně říká v USA černochům) v čele této agentury a teprve druhým exastronautem (po Richardu Trulym, veteránovi z letů Columbia STS-2/1981 a Challenger STS-8/1983, vedl NASA v letech 1989 až 92), který na tento post dosáhl). Boldenovým zástupcem byla jmenována Lori Garverová, která proslula především svým pokusem dostat se do ruské lodi Sojuz pod heslem "americká máma letí do vesmíru" a konflikty s předchozím administrátorem NASA Michaelem Griffinem. Jsem opravdu zvědavý na budoucí směrování NASA - i na příští spolupráci této dvojice (Garverová se mj. netajila svým negativním stanoviskem k programu Ares/Orion).

    Tento měsíc si připomínáme čtyřicáté výročí letu Apolla-10 (18. až 26. května 1969), které se stalo "generálkou" pro první lunární přistání Apollo-11. S dovolením si Apollo-10 připomenu i zde: a to prezentací dvou návrhů emblémů mise, které nakonec nebyly vybrané a skončily "v šuplíku". Jako oficiální emblém se do historie zapsal ten na třetím místě.

    Pondělí 25. května 2009

    Tak už ho známe - jméno nového "muže číslo jedna v NASA", tedy administrátora. Stal se jím Charles Bolden, mj. bývalý astronaut a veterán z letů Columbia STS-61C/1986, Discovery STS-31/1990, Atlantis STS-45/1992 a Discovery STS-60/1994. K budoucímu směřování kosmické agentury se zatím nevyjádřil, vyjádřili se ale různí prorokové: Bolden je podle nich zastáncem silného pilotovaného průzkumu vesmíru, je také příznivcem konfigurace Ares/Orion a je schopným lobbyistou. Takže uvidíme, zdali nám to vydrží...

    Astronaut John Grunsfeld (veterán z letů Endeavour STS-67/1995, Atlantis STS-81/1997, Discovery STS-103/1999, Columbia STS-109/2002 a Atlantis STS-125/2009) byl jmenovaný přidreuženým profesorem na University of Colorado v Boulderu. Dá se tedy předpokládat, že velmi brzy pověsí skafandr na hřebík a odejde z oddílu astronautů NASA. Zajímavé je, že univerzita jeho jmenování oznámila ještě v době, kdy kroužil na oběžné dráze coby člen posádky raketoplánu Atlantis STS-125. To je asi stejně obvyklé, jako kdyby se přestup fotbalisty oznamoval v průběhu rozehraného utkání...

    Od neděle je raketoplán Atlantis bezpečně zpátky na Zemi - nakonec po více než dvou dnech odkladů přistál v Kalifornii (čemuž chtěla NASA zabránit, protože to s sebou nese "domino-efekt" v podobě skluzu přípravy k dalším startům, a to nejen tohoto raketoplánu - leč jinak to tentokrát nešlo). Pro mě osobně představovalo ovšem symbolickou tečku za touto misí páteční vystoupení v ranním pořadu Studio 6 České televize, kdy jsem cca deset minut hovořil o cestě na start i o probíhajícím letu raketoplánu. Pro věrné čtenáře tohoto blogu nejsou níže prezentované fotografie žádnou novinkou, jde jen o modifikované verze "propasírované" přes vysílání České televize...

    Pátek 22. května 2009

    Takže od informování o rodinné dovolené (které si mimochodem všimlo i Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze!) se dnes vracím zpět ke klasickému obsahu blogu - mám co dohánět. Kanada oznámila jména dvou nových kandidátů na kosmonauty (viz blog 18. března 2009): vítězové se jmenují Jeremy Hansen a David St-Jacques.

    Také Evropská kosmická agentura oznámila jména šesti kandidátů na kosmonauty. Jsou to Samantha Cristoforetti(ová) (Itálie), Alexander Gerst (Německo), Andreas Mogensen (Dánsko), Luca Parmitano (Itálie), Timothy Peake (Velká Británie) a Thomas Pesquet (Francie). Pak jsou ještě dva kandidáti, jejichž jména nebyla zveřejněna a kteří budou zařazeni do výcviku v příštích letech (teď aktuálně jich není potřeba). Podobné to bylo při posledním evropském výběru v roce 1992: bylo vybráno deset kandidátů, ale oznámena jména jen šesti. Další členové pak byli postupně přidáni - např. Frank De Winne nebo André Kuipers.

    Protože dnes v 16:01 hod našeho času by měl (pokud počasí dovolí) přistát v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě raketoplán Atlantis z poslední servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému teleskopu a protože mám dnes večer od 19:30 přednášku "Pacient na oběžné dráze" na hvězdárně v Uherském Brodě (ve stejném městě se přitom v 17:00 koná vernisáž výstavy připomínající vypuštění první československé družice MAGION), neodpustím si ještě pár "amerických" obrázků. Všechny byly pořízené přesně před týdnem, minulý pátek. Na prvních čtyřech je startovací komplex 39A (odkud Atlantis vzlétnul), na zbývajících dvou z mysu Canaveral jsou pomocné motory použité právě při startu Atlantisu STS-125 po vylovení z moře a při provádění první poletové údržby.

    Čtvrtek 21. května 2009

    Tak jsme zase doma z desetidenní cesty za sluníčkem, mořem a startem raketoplánu. Zbyly fantastické vzpomínky, které nám nikdy nikdo nevezme... Něco málo statistik: máme za sebou 2016 mil v USA (což je 3244 km - plus dalších cca 1400 km autem po Evropě), 16871 (!) kostek Lego v několika desítkách krabic, přes tři tisíce fotografií... A víte, co se mi na celé cestě snad nejvíce líbilo (kromě startu raketoplánu, pochopitelně)? Fakt, že jsme celou rodinnou dovolenou vymysleli v pondělí - a v pátek stejného týdne (!) jsme přistávali v Atlantě. Ale o tom třeba příští rok na Kosmos News Party 2010, přednáška "Putování po Amečice II".

    Středa 20. května 2009

    Bráškové v "Amečice" (ne, nejde o překlep - viz blog 5. května 2009).

    Úterý 19. května 2009

    A jak vypadá Vaše fotoalbum z rodinné dovolené?

    Pondělí 18. května 2009

    Dnes několik momentek z návštěvy Kennedyho kosmického střediska: na třetí až šesté fotce je hardware připravující se k letu na Mezinárodní kosmickou stanici.

    Neděle 17. května 2009 (EDT)

    Co si skutečný fajnšmekr nemůže nechat při návštěvě Floridy a jejích kosmických zařízení ujít, je autobusový okruh "Cape Canaveral then and now" (Mys Canaveral tehdy a nyní). Cesta trvající dle informačních materiálů 2,5 až 3 hodiny (v našem případě čtyřhodinová) nás zavedla do všech možných a nemožných zákoutí mysu Canaveral: k historických i aktivním startovacím rampám. Stanuli jsme na místě, odkud vzlétla první americká družice Explorer, šli jsme ve stopách Sheparda, byli přímo na rampě 37, kde našla smrt posádka Apolla-1, viděli předstartovní přípravu raket Atlas-5 (17. června 2009, sondy LRO a LCOSS), Delta-4 (26. června 2009, GOES-O) a Delta-2 (plán startu srpen 2009, družice STSS Demo). A ještě mnoho dalšího... Štípněte mě, ať se probudím...

    Sobota 16. května 2009 (EDT)

    Dnes se půjdeme projít na "Space Walk of Fame" ve městě Titusville, což by se dalo přeložit jako "Kosmický chodník slávy". Jeho součástí jsou zatím dva monumenty: astronautům z programu Mercury a Gemini, připravuje se (plánované otevření letos v létě) třetí astronautům z Apolla. U památníku Mercury jsou i v brozu provedené otisky rukou šesti ze sedmi astronautů z tohoto programu (chybí z pochopitelných důvodů Grissom, který tragicky zahynul již v roce 1967). Ve druhé řadě snímků dvě legendy největší: Alan Shepard a John Glenn. U otisku Slayton (poslední snímek) mě zaujal nekompletní prsteníček levé ruky...

    Čtvrtek 14. května 2009 (EDT)

    Ještě jednou se vracím k pondělnímu úžasnému zážitku jménem "start raketoplánu Atlantis na vlastní oči"... (Poslední dvojice fotografií byla pořízena jeden den PŘED startem a druhá jeden den PO startu - na obou je, krom naší výpravy, startovací komplex 39A, z něhož Atlantis vzlétl.)

    Středa 13. května 2009 (EDT)

    Jo tááák... Ty děti jsou tady se mnou hned dvě... Určit místo jistě nebude problém se vzorkovníkem z loňského října. (Na druhém snímku je časopis Svět - viz blog 30. dubna 2009.)

    Úterý 12. května 2009 (EDT)

    Stejné místo - stejná země - stejné, ehm, tričko - jiné dítě. Bližší identifikaci (místa, země) lze provést dle blogu z října 2008.

    Pondělí 11. května 2009 (EDT)

    Je to dobrý, v Americe se (asi...) nekrade. Minulý rok na podzim jsme na Floridě "odložili" raketoplán Atlantis STS-125 - a letos na jaře jsme ho tady našli. A dokonce ještě (tentokrát...) fungoval!

    Čtvrtek 7. května 2009

    Severní Korea začala urychlovat výstavbu svého "druhého kosmodromu" Kilju v provincii Severní Hamgyong. Dosud se počítalo s dokončením této druhé raketové základny na přelomu letošního a příštího roku, ale výrazný nárůst konstrukčních prací v poslední době znamená, že nyní se s dokončením počítá o několik měsíců dříve. Výstavba komplexu začala před osmi lety a loni na podzim byla hotová z osmdesáti procent. A pro zajímavost: upřesněné informace týkající se dubnového severokorejského startu rakety Unha-2 (viz blog 6. dubna 2009) hovoří o tom, že nosič letěl úspěšně dále, než se plánovalo. Dosud bylo bráno za to, že uletěl cca 3000 km, nyní to vypadá, že dopadl ve vzdálenosti 3800 km od místa startu.

    Dnes bude veřejně představený návrh rozpočtu NASA na rok 2010: mělo by jít o 18,7 mld. USD. Bude to vlastně první kloudný signál toho, jakže to Obama s kosmonautikou vůbec myslí. Tedy uvidíme, jaké kapitoly budou posílené a které oslabené, které zachované a které nikoliv. Bílý dům zároveň zadal vypracování nové studie týkající se možnosti použití raket Delta-4 a Atlas-5 pro vynášení nových lodí Orion namísto dosud zvažovaného Aresu-1 (viz např. blog 22. dubna 2009).

    Raketoplány končí - a prvních 900 zaměstnanců dostalo "padáka". Zároveň panuje snaha dostat v posledních startech do vesmíru na Mezinárodní kosmickou stanici co nejvíce nákladu. Proto se uvažuje (opět, neb už to tu jednou bylo) o vynesení evropského modulu MPLM ke stanici při letu STS-134 - a jeho trvalé připojení zde (modul existující ve třech exemplářích je dosud používaný pouze coby dopravní "bandaska" nahoru a dolů). Zároveň se uvažuje o snížení členů posádek výprav STS-133 a -134 (dosud nejmenovány) na pět osob, aby bylo možné vynést do vesmíru co nejvíce nákladu. Vedení oddílu astronautů naproti tomu požaduje posádky nejméně šestičlenné - kvůli možnostem "záskoku" množství výcviku apod. U posádky STS-132 (poslední start raketoplánu Atlantis, plán květen 2010) se to podařilo a šestičlenná bude. Velitelem je Kenneth Ham (veterán z letu Discovery STS-124/2008), pilotem Dominic Antonelli (Discovery STS-119/2009), letovými specialisty Karen Nybergová (Discovery STS-124/2008), Piers Sellers (Atlantis STS-112/2002 a Discovery STS-121/2006), Stephen Bowen (Endeavour STS-126/2008) a Garrett Reisman (Endeavour STS-123/2008). Jak vidno, Reisman nakonec podlehl volání vesmíru a v oddíle astronautů zůstal (viz blog 20. dubna 2009). Jinak je zajímavé, že kromě Sellerse jde ve všech případech o "čerstvé" astronauty, kteří si svůj křest vesmírem odbyli loni a letos...

    Na VELMI zvláštním místě se objevila moje kniha "Den, kdy se nevrátila Columbia" - našel jsem ji ve výprodeji pozůstalosti amerického astronauta Waltera Schirry (veterán z letů Mercury Sigma-7/1962, Gemini-6A/1965 a Apollo-7/1968), který zemřel 3. května 2007. Schirrovi jsem knihu kdysi poslal s prosbou o podpis - poslal mi jich několik a dokonce i krátký dopis (viz blog 4. května 2007). Takže pokud ji někdo postrádá (na Kosmos News Party minbulý víkend se mě asi dva lidé ptali), tak ji za 35 USD plus poštovné může vlastnit (je zhruba v polovině výše uvedené stránky). Navíc se jedná o raritu, kterou měl prokazatelně v ruce třetí Američan ve vesmíru...

    Středa 6. května 2009

    Ve věku 84 let zemřel minulou středu Joseph Algranti (1925 - 2009), bývalý zkušební pilot NASA - mj. se jako první proletěl na trenažéru LLTV (Lunar Landing Training Vehicle). A také přežil jeho havárii, kdy se 8. prosince 1968 stihl katapultovat pouhou sekundu před dopadem stroje. Kromě toho létal pro NASA se stroji KC-135 "Vomit Comet" nebo STA (Shuttle Training Aircraft).

    Generálmajor letectva ve výslužbě James B. Armor Jr. (mj. bývalý ředitel National Security Space Office) byl jmenovaný viceprezidentem pro strategii a obchodní rozvoj kosmických systémů a technických služeb (Vice President of Strategy and Business Develkopment for Spacecraft Systems and Engineering Services) ve společnosti ATK Space Systems. Proč se o něm zmiňuji? Protože v letech 1982 až 86 byl kandidátem na post palubního specialisty v raketoplánech. Ač nikdy do vesmíru neletěl a nikdy nebyl v žádné posádce oficiálně zařazený, prý se s ním počítalo pro let některým raketoplánem s vojenským nákladem v roce 1987...

    Společnost Arianespace zveřejnila několik fotografií z výstavby nového startovacího komplexu pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou (stát Francouzská Guayana).

    Úterý 5. května 2009

    Dnes po 15. hodině by měl můj hlas zaznít z éteru na vlnách Českého rozhlasu Brno. Téma? Start raketoplánu Atlantis STS-125 - již za šest dní (v pondělí 11. května 2009 ve 20:02 našeho času).

    Dlužím veřejnou omluvu všem těm, kdo se mi ozvali, že mám v názvu přednášky PUTOVÁNÍ PO "AMEČICE" překlep. Neb jsem k němu zapomněl uvést dovětek, který byl na stránkách s oficiálním programem "Autor si vyhrazuje právo změny názvu přednášky, jakmile vystřízliví..." Našlo tady ani tak o vystřízlivění jako o to, že název "Amečika" vymyslel dvouletý Michal po naší americké cestě loni na podzim s pětiletým Markem. Tento a další příběhy mohli slyšet všichni, kdo o víkendu dorazili na Kosmos News Party 2009 v Lázních Bohdaneč. Ještě dodatečně a na tomto místě bych chtěl před nastoupenou jednotkou poděkovat hlavnímu organizátorovi akce Milanovi Halouskovi za čas a energii vloženou do přípravy akce. Myslím, že se (už tradičně) mimořádně vydařila...

    Rusko (konečně...) oficiálně potvrdilo odklad startu sondy Fobos-Grunt o dva roky. Zároveň Kanada oznámila, že financuje studii mise PRIME (Phobos Reconnaissance and International Mars Exploration), která by se měla skládat z přistávací a průletové sondy. A Glennovo výzkumné středisko NASA studuje koncepci sondy Phobos-Deimos Sample Return Mission, která by měla postupně přistát na obou měsících planety Mars, odebrat zde vzorky a vrátit se s nimi na Zemi. Na rozdíl od ruské výpravy nemají kanadská ani americká výprava žádné stanovené datum startu.

    To byla rána! To to žuchlo! Ve schránce se v jeden den srazily dva dopisy z dalekého východu a z dalekého západu. Aneb z Moskvy a z Houstonu. Valerij Korzun a Gregory Chamitoff (jehož sólovou fotku jsem ve sbírce ještě neměl).

    Čtvrtek 30. dubna 2009

    Zítra začíná v Lázních Bohdaneč tradiční setkání Kosmos News Party 2009. Moji trochu do mlýna na této akci představuje sobotní předáška (dle harmonogramu plánovaná od 10:30 do 12:00 hod) PUTOVÁNÍ PO "AMEČICE". Rád bych napsal "všichni jste srdečně zváni", ale maximální kapacita akce byla dosažena již první jarní den - inu, kdo chvíli stál, již stojí opodál.

    Pokud se ale o víkendu chcete mermomocí zúčastnit nějaké kosmické akce, pak lístky na uvedení tří nových astronautů (viz blog 23. ledna 2009) do Dvorany slávy amerických astronautů v Titusville stále ještě jsou v prodeji. Kromě oné trojice bude na akci skoro čtyřicet dalších amerických astronautů - včetně mnoha veteránů z programůl Mercury, Gemini a Apollo.

    Společnost pro uvádění historických omylů na pravou míru upřesňuje včerejší informaci, že "matka manželky" (tedy v Česku velmi pejorativní "tchýně") astronauta Feustela je od Plzně. Jiné zdroje uvádějí, že je z Brna. Bohužel nemám možnost si tuto informaci ověřit z nezávislého a spolehlivého zdroje - snad až přímo od astronauta Feustela, který se údajně chystá navštívit Českou republiku...

    Severní Korea pohrozila, že pokud nebude obnovena mezinárodní pomoc jejímu hladovějícímu lidu, bude zkoušet další a další "mírové" rakety a předstírat starty družic do vesmíru. Na palici je to z mnoha důvodů: třeba proto, že severokorejský "kosmický" program spotřeboval zhruba půl miliardy dolarů (viz blog 8. dubna 2009). Taky se můžu tvářit, že nechápu hrozbu "mírovou technologií" - ale myslím, že každý jen trochu rozumný jedinec ví, co v dnešním světě "mírová technologie" v podání některých zemí znamená.

    Měsíčník Svět, květen 2009: kromě porce "kosmických aktualit" ještě dvoustránková reportáž z návštěvy letadlové lodi USS Yorktown "Vzhůru na palubu" (viz blog 29. října 2009) a čtyřstránka věnovaná zvířecím kosmonautům "Lajka nebyla první".

    Středa 29. dubna 2009

    Americký astronaut Andrew Feustel si při nadcházejícím letu Atlantis STS-125 (plán startu 11. května 2009) vezme na oběžnou dráhu českou vlajka a jeden výtisk nerudových Písní kosmických. Proč? Matka jeho manželky totiž pochází od Plzně - a Feustel tak má v Česku hromadu příbuzných. Jen pro upřesnění některých nepřesných zpráv: česká vlajka je přítomna při KAŽDÉM startu raketoplánu. Ten s sebou v rámci "propagačních balíčku" vždy veze i nejméně tři kompletní sady vlajek VŠECH členských států Organizace spojených národů. Unikátem tak jsou pouze ony Písně kosmické - a fakt, že bude další astronaut s českými příbuznými.

    Čtyřnásobný švýcarský astronaut Claude Nicollier (veterán z letů Atlantis STS-46/1992, Endeavour STS-61/1993, Columbia STS-75/1996 a Discovery STS-103/1999) dostal v minulých dnech nakládačku v Dněpropetrovsku na Ukrajině. Cestou do hotelu byl přepaden a připraven o peněženku, mobilní telefon a hodinky. Při této příležitosti mu skupinka útočníků způsobila několik zranění, po nichž zůstal v bezvědomí na ulici. Naštěstí se nepotvrdily původní zprávy o tom, že má bodná a řezná zranění způsobená nožem. Takže z útoku vyvázl podle všeho "pouze" s pohmožděninami.

    Motory obou robotů Spirit a Opportunity už zase na Marsu spokojeně předou. Opportunity nakonec vyklouzl z písečné pasti hladce - a stejně tak Spirit zatím zdárně překonává problémy se stárnoucí elektronikou (viz blog 21. dubna 2009), takže pokračuje v jízdě.

    V sobotu 25. dubna 2009 se opět po mnoha letech vznesl do vesmíru Saturn-5: i když jen v podobě makety v měřítku 1:10 (což samo o sobě znamená, že raketa měla výšku skoro 11 metrů a vážila tři čtvrtě tuny). Maketu stavěl autoopravář Steve Eves ve své garáži, trvalo mu to dva roky a vynaložil na ni třicet tisíc dolarů. Start se uskutečnil z farmy u města Price v Marylandu. Saturn-5

    Úterý 28. dubna 2009

    Družice Orbiting Carbon Observatory, která byla zničena při havárii rakety Taurus 24. února 2009 (viz blog stejného data), by měla být postavena znovu, aby mohla být vypuštěna v roce 2011. Shodli se na tom zástupci NASA a vědecké obce. Pokud se pochopitelně najdou peníze. Ale to by v současné Americe snad neměl být problém - Barack Obama slibuje peníze všem a na všechno...

    Vypadá to, že na post administrátora NASA jsou v současnosti dva poslední kandidáti: Lori Garverová (o které bývalý první muž NASA Michael Griffin prohlásil, že "není dostatečně kvalifikovaná, aby kvalitně rozhodovala" - viz blog 12. prosince 2009) a Simon Worden z Amesova výzkumného střediska NASA. Osobně se už těším, až bude hlavolam jménem nový administrátor NASA rozluštěný - mj. proto, že bude zajímavé zpětně sestavit historii spekulací a kandidátů.

    Start měsíční sondy LRO, který je zatím plánovaný na 2. června 2009, je opět ohrožený. Důvodem je kolize termínů: na 1. června "sklouzl" start rakety Delta-4 s družicí GOES-O, 2. června by měl startovat nosič Atlas-5 s LRO. Přitom z mysu Canaveral není možné vzhledem k omezeným možnostem sledovacích stanic vypustit dvě kosmické rakety dříve, než 48 hodin po sobě. Podobné termínové kolize jsou přitom v letových řádech poměrně časté: řeší se až bezprostředně před startem (v řádu několika málo týdnů), protože z dlouhodobého hlediska se starty neustále přesýpají, předbíhají, odkládají... A nemá cenu ani smysl překopávat při jedno posunu termíny všech vzletů.

    Asi se to stává... Moje adresa se evidentně zasekla v nějakém "posádkovodu" - a tak mi přišla další podepsaná fotografie posádky Atlantis STS-125 (viz blog 20. dubna 2009). Tentokrát ale jde o oficiální litografii, kterou jsem ve sbírce dosud podepsanou neměl, takže jsem spokojený jako želva... (Aneb kdyby misi STS-125 potkalo něco nepěkného, tak mám v tuto chvíli ve sbírce díky několika kompletně podepsaným kompletním fotografiím posádky celé jmění. Ale raději uvidím raketoplán bezpečně zpět na Zemi a dále budu třít svoji bídu s nouzí. Mé přání je jiné: jen více takovýchto posádek!)

    Pátek 24. dubna 2009

    Přesluhující robot Opportunity na Marsu uvízl při své velké cestě ke kráteru Endeavour v písečné duně a nemůže se pohnout. Podobná událost jej potkala už v dubnu 2005, kdy uvíznul v duně Purgatory, ze které se pak drápal téměř půldruhého měsíce. Tato minulá zkušenost může na straně jedné pomoci při vysvobozování, na straně druhé ale mohou být lokální podmínky v aktuálním místě zapadení úplně jiné. Robot dosud urazil 15205,65 metru (stav k 15. dubnu 2009, novější se mi nepodařilo nalézt) a věřme, že nepůjde o hodnotu konečnou.

    První iránská družice Omid (viz blog 3. února 2009) by měla zaniknout v hustých vrstvách atmosféry během 24 hodin.

    Letectví+kosmonautika 4/2009: pokračuje volný seriál o putování po amerických muzejích a místech souvisejících s kosmonautikou. Dnes navštívíme dvě instituce v Oklahoma City: Oklahoma History Center a Science Museum Oklahoma, a to ve článku "Vábničky v Oklahoma City". Pro zajímavost přikládám i původní grafický návrh první stránky dvojreportáže, kde byla nahrazena jedna z fotografií (protože grafik vybral všechny snímky ze Science Museum, tak jsem chtěl alespoň jeden z History Center). A ještě jedna zajímavost takhle při konci týdne: za měsíc se na stránkách Letectví+kosmonautiky podíváme do National Naval Aviation Museum v Pensacole (viz blog 17. října 2008).

    Čtvrtek 23. dubna 2009

    Jen doplnění informace na blogu 22. dubna 2009: předsunutí startu Atlantis STS-125 je zvažováno z toiho důvodu, že od 14. května nemůže raketoplán z důvodu kolize s vojenskými programy na mysu Canaveral startovat. Tím, že bude start o den uspíšený, získá NASA tři možnosti vypuštění raketoplánu - oproti dvěma v případě startu 12. května 2009. O změně data startu zatím nebylo rozhodnuto: Atlantis připravený bude, ale otázkou je připravenost vynášeného zařízení. Pokud by se Atlantis nepodařilo vyslat do vesmíru před 14. květnem, mělo by to nepříjemný "domino-efekt" na další start. Mise Endeavour STS-127 se totiž musí uskutečnit v rozmezí 13. až 21. června 2009 - pokud se nestihne, další příležitosti je až od 11. července 2009.

    NASA zvažuje redukci počtu členů posádky nově vyvíjené lodi Orion z šesti na čtyři (týká se to letů na nízkou oběžnou dráhu, pro cesty k Měsíci se beztak počítalo s kvartetem kosmonautů). Důvodem jsou obavy z možného nárůstu hmoznosti lodi: eliminace dvou členů posádky by měla tyto problémy vyřešit. NASA upozorňuje, že nejde o problémy aktuální, ale možné, a že eliminace dvou astronautů by z programu sejmula tlak na úzkostlivé dodržování hmotnostních limitů. S tím, že dříve či později by byl Orion pro šestičlennou posádkou beztak upravený (buď ještě v průběhu vývoje, pokud by se ukázalo, že hmotnosti jednotlivých komponent jsou v limitu, nebo po zalétání lodi, nebo po vývoji její kompozitní konstrukce, která má nahradit stávající hliníkovou, což přinese snížení její hmotnosti o 10 až 15 procent).

    NASA vydala oficiální fotografii posádky raketoplánu Discovery STS-128 (plán startu srpen 2009). Pilotem posádky bude Kevin Ford - pokud bude dodržen letový řád předhoczích startů (Atlantis STS-125, Sojuz TMA-15, Endeavour STS-127) včetně plánovaných posádek, pak se Ford stane kosmonautem s "magickým" pořadovým číslem 500.

    Středa 22. dubna 2009

    NASA zvažuje možnost uspíšení předstartovních příprav raketoplánu Atlantis STS-125 a jeho start o jeden den dříve - už 11. května 2009.

    Studie provedená organizací Aerospace Corporation konstatuje, že pro vzlety kabiny Orion je možné použít i stávající rakety Delta-4 Heavy nebo nově vyvinutou Atlas-5 Heavy. Jinými slovy: Ares-1 dle této studie není jedinou možnou variantou, jak dosud tvrdila NASA. Bývalý administrátor NASA Michael Griffin se proti konstatování ohradil s tím, že "Vaše prezentace budou vždy vypadat lépe než náš hardware". Studie Aerospace Corporation navíc nezmiňuje, že by použití klasických raket bylo rychlejší či levnější (podotýkám, že Ares má za sebou už pět let vývojových prací). Naopak, upozorňuje na náklady související s jejich nasazením: třeba při použití Delty-4 Heavy by bylo nutné investovat 400 mil. USD do certifikace pro lety s lidskou posádkou (NASA tvrdí, že by to bylo několikanásobně více) a výstavba nové rampy 37A by si vyžádala 750 mil. USD. Atlas-5 Heavy by vyšel levněji: certifikace 200 mil. USD, úprava rampy LC-41 cca 350 mil. USD. Ale pozor: Delta-4 Heavy má za sebou již několik startů, Atlas-5 Heavy by bylo nutné dovyvinout (zatím je k dispozici jen Atlas-5). Oba nosiče by pro lety s lodí Orion mohly být připraveny v roce 2014.

    Výtopna je nově otevřená hospoda v Brně (absurdní je, že tip na její návštěvu mi přišel z Prahy...), která je celá vláčková a kde mašinky s vagónky rozváží nápoje na KAŽDÝ stůl! Dokonce jsou v hospodě dva mosty, aby byly obsluhované všechny stoly. Výtopnu jsme vyzkoušeli a odváželi si smíšené pocity. Nápad a zážitek úžasný, ale... Pivo kyselé (a to jsme si nechali poslat vlaky z Plzně i Starého Brna) a teplé, sklenice špinavé a ulepené, jídlo statečně drželo úroveň s pivem (zelí u vepřo-knedlo-zelo zkvašené atd.). Odpovídající nápojový i jídelní servis pak měl ještě u většiny členů naší výpravy střevně-žaludeční dohru. Takže: Výtopnu doporučujeme, ale jen na pohled z ulice (nebo si objednávejte toliko lahvové nápoje, u nich se toho snad moc zkazit nedá).

    Úterý 21. dubna 2009

    Nový oddíl amerických astronautů (oznámení jmen jeho členů se očkává v květnu: při troše štěstí už v dubnu - při troše smůly až v červnu) se bude povinně učit "gavariť pa ruski". Je to poprvé v historii americké kosmonautiky, co bude ruština povinnou součástí ZÁKLADNÍHO výcviku. Aneb bez její znalosti nesloží kandidát závěrečné zkoušky...

    Robot Spirit na Marsu začíná mít čím dál větší problémy (není divu: plánovaná životnost tři měsíce nominální s třemi měsíci možnosti prodloužení byla od ledna 2004 překročena mnohonásobně). Opakovaně se v minulých dnech neozval ve stanovených časech, komunikaci aktivoval až po impulsu z nouzového "budíku". Palubní počítač se totiž opakovaně restartoval, protože se nedaří zápisy do flash paměti. Zatím není jasné, jaký vliv bude mít tato situace na běh věcí příštích.

    TV Nova tentokrát slib dodržela a v pořadu Víkend jsem se včera objevil - viz první snímek. Druhá fotografie ukazuje záběr ze zákulisí - "jak se natáčelo".

    Pondělí 20. dubna 2009

    Pokud TV Nova dodrží svůj plánovaný harmonogram (což se ne vždy stane), měla by se v dnešním pořadu Víkend objevit i moje maličkost. Vysílá se od 21:00 hod.

    Vypadá to, že v brzké době se dočkáme dalších nominací do posádek raketoplánů (či alespoň nové posádky raketopánu: na řadě je STS-132). Garrett Reisman (veterán z letu Endeavour STS-123/2008) prý dostal nabídku vydat se v létě 2010 znovu do vesmíru (tentokrát krátkodobě raketoplánem), ale odmítl ji s tím, že chce v brzké době odejít z NASA do soukromého sektoru.

    Všem, kdo o víkendu (přesněji: v sobotu 18. dubna 2009 odpoledne středoevropského času) navštívili sběratelskou stránku www.collectspace.com jedno upozornění: stránka byla v té době několik desítek minut napadena virem z kategorie Iframe skriptů. Pokud používáte Windows Internet Explorer a nemáte jej záplatovaný, mohl se virus na Vašem počítači spustit zcela automaticky a bez jakéhokoliv varování či upozornění (a bez jakéhokoliv Vašeho zásahu či přičinění!).

    Ano, je pravdou, že tuto podepsanou fotografii posádky Atlantis STS-125 už mám. A ne jednou (viz blog 29. ledna a 7. srpna 2008). Ale tato je první s osobním věnováním...

    Pátek 17. dubna 2009

    "Kritikové už dlouho označovali projekt Fobos-Grujnt za příliš ambiciózní podnik, který překračuje současné možnosti Ruska po desetileté ekonomické krize, propouštění, nedostatečných rozpočtů a špatného řízení," uvádí Roald Sagděev, profesro na Marylandské univerzitě a bývalý ředitel ruské Institutu kosmických věd (IKI). "Projekt měl takový politický podtext, že zainteresovaní lidé si do poslední minuty odmítali přiznat skutečný stav věcí." Hovoří o očekávaném oznámení odkladu start sondy Fobos-Grunt, která měla vzlétnout letos na podzim a poletí nejdříve za dva roky. Není to ale žádná světoborná novinka, kdo sleduje jen trochu kosmonautiku, tak ví, že termín 2009 je za nereálný považovaný už docela dlouho. Ostatně - viz blog 19. června 2008 (kde jsem odklad bral jako hotovou věc, protože se jeho veřejné oznámení očekávalo každým dnem - ale bylo potlačeno s tím, že se "to nějak stihne").

    Na uvolněné místo po kazašském kosmonautovi v lodi Sojuz TMA-16 (viz blog 9. dubna 2009) si podle informací z Ruska brousí zuby podnikatel a poslanec Státní dumy Vladimir Gruzděv. Není to poprvé, co se o možnosti jeho letu hovoří - viz blog 6. září 2007.

    Start páté rakety Falcon-1 plánováný na 20. dubna 2009 (viz blog 18. března 2009) byl nejméně o šest týdnů odložen. Důvodem jsou technické problémy s raketou.

    Časopis Kozmos 2/2009 a můj dvojčlánek: "ISS: ze staveniště se stává pracoviště" a "Letošní nepilotovaná kosmonautika".

    Středa 15. dubna 2009

    Komediant Colbert nakonec dopadl celkem dobře: své místo na Mezinárodní kosmické stanici mít bude - a nebude to ono místo, kam i císař pán chodil sám (viz blog 25. března 2009). NASA se po něm rozhodla pojmenovat cvičící přístroj COLBERT (oficiálně jde o zkratku Combined Operational Load Baring External Resistance Treadmill). Celý nový modul Node-3 se pak bude jmenovat Tranquility - na počest čtyřicátého výročí přistání Apolla-11 na Měsíci. Oznámila to astronautka Sunita Williamsová symbolicky v televizním pořadu The Colbert Show. Pro úplnost: pojmenování Colbert skončilo ve veřejném hlasování (mající ovšem doporučující charakter) první, Tranquility osmé (a nebylo ani mezi čtyřmi navrženými názvy od NASA: Earthrise, Legacy, Serenity a Venture).

    Nejvyšší manažeři NASA se tento týden setkávají proto, aby se definitivně rozhodli o budoucím postupu v programu raketoplánů. Dostáváme se totiž do bodu (květen 2009), po kterém bude případné prodloužení letů raketoplánů zhola nemožné. V pozvánce na setkání manažerů NASA stojí mj. "chybí jakákoliv politická podpora pro financování letů raketoplánů po roce 2010". Z toho plyne, že NASA bude skutečně muset nechat program raketoplánů nechat doběhnout tak, jak se plánovalo - tedy že je před námi posledních devět startů raketoplánů. (Maximálně se uvažuje o tom, že by datum 30. září 2010 nebylo tak pevné a neměnné jako dosud, ale program by si mohl dovolit několikaměsíční skluz, aby se nechvátalo za každou cenu. Neb jak pravil již Jan Amos Komenský: "Všelikého kvaltování toliko pro hovada dobré jest.")

    Informace o vývoji nové ruské kosmické lodi Rus se chytla TV Nova a hned z ní udělala zprávu o "nových kosmických závodech" (i když o závody rozhodně nejde, Rusko jen potřebuje nahradit padesát let starou techniku něčím, co odpovídá dnešním požadavkům). Ale nechť, alespoň zase byla vidět kosmonautika - a moje maličkost (a nejen moje maličkost, ale i další tváře - svoji identitu tentokrát dokonce prozradil i podvodník vydávající se za dříve mě, viz blog 3. února 2009).

    Úterý 14. dubna 2009

    Ač se se startem zkušební suborbitální rakety Ares-1X oficiálně počítá 31. července 2009 (viz blog 23. března 2009), neoficiálně (ale hlasitě se už hovoří o datu 30. srpna 2009.

    První raketa Sojuz by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně odstartovat ještě letos (ač někteří představitelé ruské kosmonautiky tvrdí, že je to nereálné). Pracovním datem je 28. prosinec 2009.

    Dvojnásobný sovětský kosmonaut-legenda Alexej Leonov (veterán z letů Voschod-2/1965 a Sojuz-Apollo/1975), který loni utekl hrobníkovi z lopaty (viz např. blog 9. září 2008) začal opět aktivně působit a dokonce se chystá na květnovou cestu do Spojených států. Jenomže na Den kosmonautiky (12. dubna) se mu opět se srdíčkem neudělalo dobře - a tak musel zase do lazaretu...

    Po ukončení námluv s Evropskou kosmickou agenturou ESA (a ještě dřívějším tichém ukončení vykřičeného programu Kliper) tu máme další ruský pokus o vývoj nové kosmické lodi. Starý dobrý Sojuz je sice spolehlivý, prověřený, jednoduchý, levný, ale přece jen už je moc starý a neodpovídá dnešním potřebám. Nová ruská kosmická loď by se měla jmenovat "Rus", měla by být schopná letů s šestičlennou posádkou (nebo se čtyřčlennou k Měsíci), mít přepravní kapacitu 500 kg nákladu a přistávat s pomocí raketových motorů (což mi přijde zvláštní a nikdo mi nebude tvrdit, že nutnost tahat palivo na oběžnou dráhu a zpátky plus používat mechanické součásti je jednodušší a bezpečnější, než padákový systém - na druhé straně, Rusové o přistání pomocí raketových motorů uvažují u svých kosmických lodí odpradávna - ale vždy od toho nakonec pro technickou náročnost ustoupili). Společně s lodí Rus se má vyvíjet i nová nosná raketa. První (bezpilotní) let nové lodi se plánuje na rok 2016, první pilotovaný o dva roky později. Oba termíny jsou "ne dříve, než". (Vlevo Rus mířící k Mezinárodní kosmické stanici, vpravo v konfiguraci s rozšířeným servisním modulem pro let k Měsíci.)

    Čtvrtek 9. dubna 2009

    Ač je o chystaného globálním družicovém navigačním systému Galileo v poslední době ticho po pěšině, minulý týden se k programu oficiálně připojilo Norsko. To přislíbilo dodat 68,9 mil. euro z celkových nákladů 3,4 mld. euro.

    Vypadá to, že kazašský kosmonaut na lodi Sojuz TMA-16 (plánovaný start 30. září 2009) nepoletí: jeho místo by pak zaujal buď profesionální ruský kosmonaut nebo platící "kosmický turista". Důvodem je nějaká "krize", která přinesla finanční problémy do Kazachstánu. Rusko zároveň potvrdilo/upřesnilo termíny startů svých zbývajících tří pilotovaných lodí v letošním roce: Sojuz TMA-15 (27. května), TMA-16 (1. října) a TMA-17 (20. listopadu).

    Vypouštěcí plošina MLP-1 (Mobile Launcher Platform) byla po startu STS-119 slavnostně předána z programu raketoplánů do programu Constellation. Zde by měla být upravena pro jeden jediný start - zkušební suborbitální rakety Ares-1X, a poté bude sešrotována. MLP-1 byla pod označením MP-3 (Mobile Platform) používána již v programu Apollo, kdy z ní startovaly výpravy s čísly 10, 13, 15, 16 a 17. Později byla přejmenována a přečíslována na MLP-1 a začala se používat v programu raketoplánů. Osobně jsem ji měl možnost vidět z bezprostřední blízkosti při návštěvě Kennedyho kosmického střediska v roce 1993 (snímek vpravo).

    Středa 8. dubna 2009

    Dle odhadu analytiků investovala Severní Korea (s obyvatelstvem odkázaným na humanitární pomoc) do svého raketového programu zhruba půl miliardy dolarů. Výsledky jsou zatím chabé (nepočítáme-li úspěšný iránský start do vesmíru, který pracoval do značné míry právě s iránskou technologií - viz např. blog 3. a 9. února 2009). Start v roce 1998: první a druhý stupeň rakety Taepodong-1 fungovaly bez problémů, třetí se nezažehl. Start v roce 2006: raketa Taepodong-2 explodovala po čtyřiceti sekundách letu nbejspíše nešlo o orbitální pokus). Start v roce 2009: první stupeň bez známých problémů, druhý s otazníkem (dopadl o 200 až 400 km blíže Severní Korei, než měl - ale pořád ještě do oznámené dopadové oblasti), třetí se od něj nejspíše vůbec neoddělil. Severní Korea přesto oznámila, že buduje robustní kosmický program a že chystá další starty: mj. meteorologické družice a satelity na polární dráhy (údajně buduje na svém západním pobřeží novou rampu). Japonsko se zase nechalo slyšet, že ze dna oceánu hodlá vylovit první stupeň rakety Unha-2. Ten se nachází v hloubce zhruba půldruhého kilometru.

    S jednodenním zpožděním způsobeným podmáčenou stepí v primární přistávací oblasti a nutností lehce změnit místo návratu dnes bezpečně přistála kosmická loď Sojuz TMA-13 s trojicí Jurij Lončakov - Michael Fincke - Charles Simonyi na palubě. Simonyi se vrátil z druhého placeného výletu na Mezinárodní kosmickou stanici. Je zajímavé, že i při předchozím letu bylo jeho přistání odloženo. Vzpomínal na něj: "Když nám řídící středisko oznámilo, že zůstáváme ještě jeden den ve vesmíru, byl jsem nadšením bez sebe. Paráda, ještě jeden den! Zato moji kolegové, kteří se vraceli po půlroční misi, byli otrávení. Ještě jeden den..."

    Indie představila projekt Reusable Launch Vehicle-Technology Demonstrator: demonstrátor budoucího vícenásobně použitelného kosmického letounu. Demonstrátor označovaný jako S-9 o hmotnosti devět tun by měl uskutečnit zkušební let v roce 2010. Na suborbitální dráhu jej vynese raketa vytvořená z prvního stupně nosiče SLV-3.

    Úterý 7. dubna 2009

    NASA se rozhodla o jeden den prodloužit let raketoplánu Endeavour STS-127 (zatím se počítá se startem 13. června 2009). Dosud byla mise plánovaná na patnáct dní v režimu 15-1-2 (15 dní let - 1 den možnost prodloužení - 2 dny rezerva). Podle nového plánu bude šestnáctidenní v režimu 16-0-2 (tedy bez možžnosti prodloužení pobytu na oběžné dráze).

    Evropská kosmická agentura oznámila, že v souvislosti s tím, jak se stává kosmické smetí čím dál větším problémem, hodlá během dvou až tří let zavést systém jeho monitorování (takovýto systém dnes v Evropě chybí: disponuje jím jen americká armáda a částečně i Rusko - ale USA na něj mají de facto monopol).

    Jedna z družic americké společnosti DigitalGlobe přelétala nad Severní Koreou v okamžiku startu rakety Unha-2 (viz blog 6. dubna 2009). Při této příležitosti se podařilo získat následující snímek: je na něm patrná právě startující raketa (resp. její spaliny): v pravém dolním rohu je plamen prvního stupně a za raketou je po úhlopříčce vidět stopa jejích spalin. Příznivcům konspiračních teorií: družice společnosti DigitalGlobe se nemohla záměrně nacházet nad místem startu, protože se dlouhodobě pohybuje po stabilní dráze, která nebyla měněna (a kterou do značné míry ani není možné měnit). Jediný, kdo mohl ovlivnit setkání americké družice a severokorejské rakety, byla právě Severní Korea. Pro úplnost dodáváme, že Severní Korea zveřejnila video ze startu, které ovšem bylo identifikováno jako tři roky starý test balistické rakety (dle starého typu obslužné věže startovací rampy).

    Pondělí 6. dubna 2009

    Čína a Nigérie podepsaly kontrakt na výrobu a start (2011) druhé nigerijské komunikační družice NIGCOMSAT-1R. První satelit vzlétl v květnu 2007, ale po necelém půldruhém roce fungování byl nenávratně ztracen kvůli závadě v palubním energetickém systému. Zajímavá je skutečnost, že kontrakt předpokládá výrobu i vypuštění družice zcela zdarma v rámci "mezinárodní pomoci" (otázkou pochopitelně je, zdali Nigérie coby ropou oplývající země "pomoc" potřebuje - Čína suroviny určitě).

    Severní Korea včera provedla start své rakety Unha-2, která při své cestě do vesmíru přelétala nad Japonskem. Podle Pchjongjangské tiskové agentury KSNA bylo s družicí Kwangmyongsong-2 úspěšně dosaženo oběžné dráhy, přičemž nyní jsou vysílané "vlastenecké písně" (tomu říkám účel komunikační družice!). Kromě Severní Koreje ale dosažení oběžné dráhy nikdo nepotvrdil. Naopak, na oznámené dráze (či jakékoliv jiné) se žádné nové těleso neobjevilo. Start byl tedy podle všeho neúspěšný (první stupeň pracoval bez problémů, ale už druhý prý měl kratší než plánovanou dobu hoření - takže třetímu stupni už by se nedostávalo "dechu").

    "Yes, we can" - "Ano, můžeme." Od pátku jsem přesvědčoval rodinu, že VIP vstupenky na VIP tribunu na hradčanský projev Baracka Obamy by byl smrtelný hřích nechat propadnout. A ač nám tato akce z kategorie "na poslední chvíli" (měl jsem už plné auto věcí před cestou mimo rodné město, kam jsem samozřejmě nakonec nejel) totálně rozbila časový harmonogram na víkend i dny příští, rozhodně stála za to. Sice jsme se nedostali do první řady (tam by kluky ostatně dav umačkal), ale byli jsme VELMI blízko pódia, měli jsme báječný výhled a kolem sebe prostor: nacházeli jsme se ve výběhu vyhrazeném pro rodiny s dětmi, takže naprostý klid a pohoda. Obama je opravdu frajer - je úplně jiná kategorie politika, než na jakou jsme z Česka zvyklí. Nevěděl jsem, jestli více hltat v případě projevu jeho obsah nebo formu či Obamovu práci s davem (i když jsem nemohl zbavit pocitu, že nebyl úplně ve stoprocentní pohodě). Úžasný zážitek, úžasná zkušenost.

    Pátek 3. dubna 2009

    Raketoplán Atlantis byl v rámci příprav k letu STS-125 umístěný na startovací rampu. NASA při této příležitosti oznámila, že pravděpodobnost jeho kolize přic nadcházející misi s nějakým úlomkem "kosmického smetí", která by mohla vést k závažnému poškození stroje, je 1:185. Přitom přípustné riziko pro mise raketoplánu bylo stanoveno na 1:200, takže výprava je riskantnější, než připouštějí předpisy. Leč jde o malý ústupek bezpečnosti s ohledem na unikátní záchrannou misi k teleskopu Hubble.

    Start sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) byl opět odložen: důvodem je skutečnost, že došlo k odkladu v předchozím startu rakety Atlas-5 a že montáž rakety pro misi LRO může být zahájena až po předchozím startu. Ten je nyní plánovaný na dnešní noc. Pokud Atlas-5 odstartuje podle plánu, přijde LRO na řadu buď 2. června nebo až v dalším "startovacím okně" 17. června 2009. Předchozí odklady viz 10. března 2009.

    Občas ve schránce přistane poštovní obálka, která je něčím unikátní: na této (dorazivší včera) mě zaujal fakt, že poštovné bylo uhrazeno pomocí 53 (!) kusů poštovních známek sedmi různých druhů!

    Středa 1. dubna 2009

    Čína údajně zastavila vývoj, výrobu a další testování své nové kosmické rakety na tuhé pohonné hmoty KT-1 (Kaituizhe-1). Ten byl dosud vypuštěný dvakrát: 15. září 2002 a 16. září 2003. Ani při jednom pokusu však nosič nedosáhl oběžné dráhy. Jak to vypadá, už ani nikdy nedosáhne...

    Start raketoplánu Discovery STS-128 byl odložený na ne dříve, než 20. srpna 2009 (dosavadním platným datem startu bylo 6. srpna 2009 - viz blog 19. února 2009).

    Severní Korea vztyčila na startovací rampě svoji raketu označovanou jako Taepodong-2. Jde o součást přípravy na nadcházející "kosmický" start - viz blog 13. března 2009. Už od počátku března je přitom v Severní Koreji patnáct specialistů z Iránu (nejnovější kosmická velmoc - viz blog 3. února 2009), kteří pomáhají místním odborníkům s přípravou rakety. Na dvojici družicových snímků je severokorejská rampa před umístěním rakety Taepodong-2 (vlevo) a po jejím vztyčení (snímek pořízený 29. března 2009).

    Úterý 31. března 2009

    Od dneška až do čtvrtka 2. dubna 2009 jsem každý den v 11:00 a v 15:00 hod k vidění (a slyšení) na veletrhu Ampér 2009 - na stánku společnosti Uzimex (č. 11 v hale 3, sektor A) přednáším o misi sondy Phoenix.

    Fascinuje mne, jak kdekdo objevuje Ameriku - ehm - vlastně Kirunu. Devatenáctého února 2007 (!) byla zveřejněna zpráva, že společnost Virgin Galactic hodlá používat pro suborbitální turistické "vyhlídkové" starty s letounem SpaceShipTwo švédskou základnu Kiruna. (Důvod je jednoduchý: severská základna umožní úchvatné zážitky v podobě průletů skrze polární záři.) No, a tuto zprávu nyní někdo oprášil jako "novinku" - a už se šíří dál a dál a dál... Kdysi dávno se říkalo, že není nic staršího, než dnešní noviny. Nevím, co se říká nyní, v době internetu a on-line komunikace, ale dva roky skluz v aktualitách nemíval ani časopis Letectví+kosmonautika v dobách své největší "slávy".

    Máme poslední březnový den, takže abych to ještě stihl: připomínám kulaté (čtyřicáté) výročí letu Apolla-9, které připadlo právě na tento měsíc (málem jsem to nestihl). Tříčlenná posádka (James McDivitt, David Scott a Russell Schweickart) tehdy poprvé odzkoušela lunární modul (zatím jen na oběžné dráze Země). Zajímavé je, že z trojice se nakonec prošel po Měsíci jen David Scott - Schweickart s ním měl letět na Apollo-15 jako pilot lunárního modulu (a neletěl kvůli zdravotním potížím, kteréh ho potkaly právě při letu Apollo-9) a James McDivitt na Apollu-14 jako pilot lunárního modulu (tady odmítl pro změnu on: měl být pod méně zkušeným a protekčním velitelem Alanem Shepardem). Na obrázcích je několik návrhů emblémů mise Apollo-9, poslední se stal oficiálním.

    Pondělí 30. března 2009

    V průběhu příprav na start STS-125 byl při připojování k hlavní palivové nádrži poškozený raketoplán Atlantis - přesněji část jeho tepelné ochrany přibližně v prostoru mezi šachtami hlavního podvozku. Byl zde odštípnut kus dlaždice o rozměru cca 4 krát 4 krát 1 cm. Místo poškození je velmi špatně přístupné, přesto se předpokládá, že půjde opravit i v době, kdy je raketoplán připojený k hlavní palivové nádraži. NASA věří, že tato událost nebude mít vliv na datum startu, který je zatím plánovaný na 12. května 2009.

    Po nebývalém úspěchu loňského malonákladového tisku vystřihovánky rakety Sojuz-28 na startovací rampě (viz blog 16. května 2008), která vyšla při příležitosti třicátého výročí letu prvního (a samozřejmě jediného) československého kosmonauta Vladimíra Remka, se na letošní rok připravuje dotisk tohoto modelu. Cena jednoho je 300 Kč (ale myslím, že je i vzhledem k šestnácti vystřihovacím stránkám plně adekvátní). Pokud máte zíjem, uzávěrka objednávek je již zítra a objednávat lze na stránkách www.papirovemodelarstvi.cz.

    Dle serveru NASA Watch zůstali na post nového administrátora NASA už jen dva kandidáti - Charles Bolden a Nick Lampson.

    Toto jsou "fotografie za 100 000 000 000 dolarů" - jak prohlásil minulý týden letový ředitel Mezinárodní kosmické stanice Kwatsi Alibaruho před novináři (a jehož prohlášení se šíří a opisuje dále, už bez udání autorství nebo v horším případě s autorstvím přivlastněným někým jiným). Aneb v sobotu na Zemi se navrátivší raketoplán Discovery dopravil tento měsíc na stanici poslední pár slunečních baterií - čímž de facto dokončil její vizuální podobu. I když ještě zhruba dvacet procent stanice ještě zbývá dopravit do vesmíru, na celkovém vzhledu se to už příliš neprojeví.

    Pátek 27. března 2009

    Pokud se nestane nic mimořádného, má zítra v 18:39 hod SEČ přistát v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Disocvery po misi STS-119. Kromě sedmi astronautů bude na jeho palubě i box se dvěma pavouky, který byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopravený loni v listopadu posádkou předchozího raketoplánu Endeavour STS-126. Až po návratu na Zemi by se mělo ukázat, zdali oba pavouci svoji kosmickou odyseu přežili: box nebyl na oběžné dráze otevřený (a tak se mj. objevily zprávičky, že se jeden pavouk zaběhl a bloumá po stanici - přitom "jen" nebyl vidět ve své domovské škatuli).

    O víkendu bude ve švýcarské Basileji na veletrhu Baselworld pět amerických astronautů: Buzz Aldrin (Gemini-12/1966, Apollo-11/1969), Eugene Cernan (Gemini-9/1966, Apollo-10/1969 a Apollo-17/1972), Charles Duke (Apollo-16/1972), Harrison Schmitt (Apollo-17/1972) a Thomas Stafford (Gemini-6A/1965, Gemini-9/1966, Apollo-10/1969 a Apollo-ASTP/1975). Kdybych se to nedozvěděl až dnes ráno, vím, že bych byl o víkendu v Basileji...

    Máte po včerejší odmlce od fotek posádek ISS a jejich členů "absťák"? Pak jsou následující řádky určené právě Vám... Na prvním snímku je část dvacáté základní posádky Mezinárodní kosmické stanice (zleva Timothy Kopra, Gennadij Padalka a Michael Barratt), která bude v případě potřeby tvořit trojici pro záchrannou loď Sojuz TMA-14 (odstartovala včera - chabou náplastí na moji nepřítomnost na Bajkonuru bylo opravdu mizerné počasí zde panující). A to od června do srpna 2009. Na dalších snímcích už je seznámení s částí dvaadvacáté základní posádky ISS. Na sólových fotkách jsou to Maksim Surajev (Rusko) a Timothy Creamer (USA). Oba jsou také na níže uvedené dvojici fotek (opět zleva doprava - spolu s nimi je i Jeffrey Williams, který už ale sojuzem letěl, a tak jeho fotku ve skafandru Sokol nepřináším). Opět jde o hybridní dvojici fotek: níže uvedená trojice bude s kosmonauty Olegem Kotovem (Rusko) a Sojčim Nogučim (Japonsko) tvořit právě 22. posádku ISS - jenže Creamer by měl "patřit" do lodi Sojuz TMA-17, zatímco Surajev a Williams do TMA-16...

    Čtvrtek 26. března 2009

    Japonsko chce vybudovat velkorysý kosmický program. Po plánovaném letošním zkušebním startu nákladní lodi HTV (zatím 1. září 2009) k Mezinárodní kosmické stanici ji chce doplnit o návratovou kapacitu - tedy o něco, oč kosmonautika zastavením provozu raketoplánů přijde. Po vytvoření "návratové" lodi HTV začne být studována možnost její úpravy na pilotované lety - zatím jen pro mise DOLŮ z oběžné dráhy (čímž by stanice ISS získala záchrannou kapacitu namísto ruských lodí Sojuz a čímž by odpadlo mnoho problémů souvisejících se zajištěním pilotovaných startů, protože loď by vzlétala v bezpilotním režimu). Následovat má plnohodnotná pilotovaná kosmická loď - a nakonec i zařízení pro přistávání na lunárním povrchu. Jaké má být jeho místo v japonské či světové kosmonautice (vlastní japonský pilotovaný lunární program?, jen nákladní dopravní systém?, podpora amerického programu Constellation?, spolupráce s jinými zeměmi? apod) nebylo zatím zveřejněno. Stát se tak má v novém konceptu japonské kosmonautiky, který měl být hotový do konce dubna - ale nejspíše bude zveřejněný o několik měsíců později.

    Mezi evropskými kosmonauty jsou dva nově povýšení - a oba dosáhli na hodnost brigádního generála. Jednak je to Němec Thomas Reiter (veterán z letů Sojuz TM-22/1995 a Discovery STS-121/2006) a jednak Belgičan Frank De Winne (veterán z letu Sojuz TMA-1/2001). Zatím Reiter už pověsil skafandr na hřebík, De Winne v kosmické kariéře pokračuje a má být prvním evropským velitelem Mezinárodní kosmické stanice (startovat bude v lodi Sojuz TMA-15 letos v květnu).

    Po dvou letech jednání, vyjednávání a zajišťování jsem se dostal téměř na pomyslný kosmický Olymp. Souhlas od kazašské Národní bezpečnostní rady mám. Od místního ministerstva vnitra i obrany taky. Ruská Federální bezpečnostní služba proti mě taky nic nemá. Oficiální pozvání mám. A stejně dnes nejsem na Bajkonuru, ale sedím doma na zadku - inu, na ruské partnery je spoleh (minimálně v tom, že na ně spoleh není). (Absurdní tak je, že hlavním problémem nebyl tzv. zákaz cizinců na kosmodromu - viz blog 30. prosince 2008.) A tak se dnes loď Sojuz TMA-14 (Gennadij Padalka, Michael Barratt a Charles Simonyi) musí vydat do vesmíru beze mne - snad i tak vše dobře dopadne. Na obrázku srovnání emblémů dvou misí Charlese Simonyiho: Sojuz TMA-10 (vlevo) a dnešní -14. (Osobně mě na novějším emblému zaujala švédská vlajka - po krátkém pátrání jsem zjistil, že se Simonyi v roce 2008 oženil s Lisou Persdotterovou ze Švédska.)

    Středa 25. března 2009

    O tom, jak se americký komediant Stephen Colbert "vyšvihl" se svým jménem do čela žebříčku vhodných názvů pro modul Node-3, jsem již psal na blogu 9. března 2009. Samozřejmě, že hlasování má pouze poradní charakter a není pro NASA závazné, leč... Kosmická agentura uvažuje o tom, že by Colbertovým jménem nenazvala celý modul, ale jen jednu z jeho částí. A to záchod. Hlas lidu (byť zmanipulovaný, ale tak už to bývá) by tak nebyl nevyslyšen a Colbert by dostal svoji "odměnu" za to, že pomohl velmi solidně zpropagovat hlasování mezi americkou veřejností.

    Exastronaut Scott Parazynski (viz blog 19. března 2009) bude nadále půsovit v laboratořích Wyle Life Sciences v Houstonu.

    Mezinárodní kosmická stanice opět musela reagovat na možné riziko (tedy nikoliv přímé ohrožení, k tomu ještě nikdy nedošlo) úlomkem kosmického smetí. Tentokrát si zvýšenoui pozornost zasloužil úlomek čínské rakety CZ-4 z roku 1999. Řídící středisko se rozhodlo pro úpravu dráhy stanice neobvyklým způsobem: ISS byla natočena raketoplánem Discovery naplocho "proti" směru letu, čímž se zvýšila její plocha. Tím narostl aerodynamický odpor a během několika obletů Země došlo k poklesu dráhy tak, že nehrozila kolize s úlomkem. Poté se stanice opět zorientovala do "normální" polohy.

    V minulých dnech jsem na blogu přinesl především informace o nadcházející devatenácté a dvacáté (první šestičlenné) základní posádce Mezinárodní kosmické stanice. Tyto nyní doplňuji čtyřmi snímky členů dvacáté základní posádky: na prvním snímku je ve složení, v jakém bude pracovat od června do srpna 2009, na druhém od srpna 2009 do konce své činnosti (oficiálně 11. října 2009). Ve druhé řadě je na prvním místě "startovací" složení dvacáté posádky (květen/červen 2009), na druhém snímku je pak společná fotografie všech osmi kosmonautů, kteří se ve dvacáté základní posádce postupně vystřídají - byť se třeba ve vesmíru ani nepotkají (jde o Wakatu, který přistává v červnu, a Stottovou, která startuje až v srpnu). Tento systém střídání posádek (klidně se mrkněte i na fotky ze dnů minulých) vymýšlel někdo, kdo nenávidí sběratele podpisů kosmonautů - dávat dohromady kompletní fotky posádek bude neskutečný masakr... (I když jeden způsob mě napadá, ale s dovolením si ho nechám pro sebe.)

    Úterý 24. března 2009

    Třetí a poslední "kosmická vycházka" v rámci současné mise raketoplánu Discovery STS-119 (čtvrtá byla kvůli opožděnému startu a termínové kolizi s příletem lodi Sojuz TMA-14 zrušena) byla úspěšně dokončena. Zajímavé je, že ji provedli dva bývalí učitelé (nyní ovšem plnohodnotní astronauti) Joe Acaba a Richard Arnold, kteří přišli do NASA v rámci programu Educator Mission Specialist (i když tento program rychle "odumřel" a dnes v jejich životopisech na stránkách NASA o něm není ani zmínka). Jako další zajímavost uvádíme, že před prvním výstupem (před pěti dny) zase astronauti Swanson a Arnold "testovali" své skafandry na přítomnost bakterií a dalších živočichů neviditelných bez mikroskopu. Prováděli tak testování technik, které budou jednou používané při výstupech třeba na Marsu či jiných kosmických tělesech, kde by hrozila kontaminace pozemskými breberkami.

    Další žhavý kandidát na post nového administrátora NASA je pravděpodobně mimo hru. Steve Isakowitz (viz blog 2. března 2009) se stal hlavním účetním amerického Ministerstva energetiky. Minulý týden "vypadl" Scott Gration - viz blog 18. března 2009. Americký prezident Barack Obama přitom 11. března 2009 prohlásil, že nového administrátora NASA jmenuje "už brzy".

    Potkali se u Kolína? Vždy první fotografie v řadě mají svůj smysl a logiku: ja na nich posádka lodi Sojuz TMA-15 (zleva Robert Thirsk, Frank De Winne a Roman Romaněnko - na druhé fotce jsou De Winne a Romaněnko prohozeni). Ale sestava na fotkách vpravo Nicole Stottová - De Winne - Romaněnko (na druhém snímku se posledně dva jmenovaní opět prohodili) logiku postrádá. Sice se tato trojice na ISS potká, ale coby součást šestičlenné posádky (takže je to fotka poloviny posádky). A nejde ani o tým pro jeden záchranný Sojuz, protože Stottová by v případě nouzového přistání doplnila dvojici Padalka-Barratt v lodi TMA-14 (De Winne a Romaněnko jsou společně s Thirskem z prvního snímku posádkou lodi TMA-15). Nejlogičtěji mi tak vychází, že se tato trojice potkala v ateliéru, tak dotyčné kosmonauty fotograf prostě posadil k sobě...

    Pondělí 23. března 2009

    Start suborbitální rakety Ares-IX byl odložený na ne dříve, než 31. července 2009 - s pravděpodobnými dalšími odklady. Z toho vyplývá, že pro mise Atlantis STS-125 a Endeavour STS-127 bude zvolena varianta "dvou ramp" (Atlantis poletí k teleskopu Hubble z 39A, Endeavour ho bude zajišťovat z rampy 39B - viz blog 17. března 2009). V rámci příprav na let STS-125 má být Atlantis dnes dopraven do montážního hangáru VAB, 31. března 2009 pak má být převezený na rampu. Endeavour se vydá do VAB kolem 10. dubna, zhruba o týden později má i o odecestovat na rampu. Pokud se nestane nic mimořádného, termíny startů 12. května a 13. června 2009 by měly být dodrženy.

    Až teď jsem zaregistroval informaci, která je už více než půl roku stará: ruský kosmonaut Saližan Šaripov (veterán z letů Endeavour STS-86/1998 a Sojuz TMA-5/2004) odešel loni v červenci z oddílu ruských kosmonautů. Před tím byl vyřazený z osmnácté základní posádky ISS (viz blog 15. května 2008), která je v současnoti na palubě kosmické stanice. Důvodem vyřazená byly neupřesněné zdravotní důvody. Když jsem se se Šaripovem v roce 1998 setkal, ptal jsem se ho, kolikrát by chtěl letět do vesmíru. Smál se a říkal, že "vícekrát, než kterýkoliv jiný kosmonaut". Díky odchodu z oddílu kosmonautů se mu toto přání už nesplní.

    Několik fotografií členů dvacáté základní posádky Mezinárodní kosmické stanice. Resp. její části, protože celkem se v ní má vystřídat osm kosmonautů (zleva doprava v obou řadách Fran De Winne z Belgie, Roman Romaněnko z Ruska, Robert Thirsk z Kanady, Timothy Kopra a Nicole Stottová, oba USA). Dvacátá základní expedice na ISS oficiálně začne příletem lodi Sojuz TMA-15 dne 29. května 2009 a skončí odletem lodi Sojuz TMA-14 dne 11. října 2009. Členy budou tito kosmonauti:

  • Kojči Wakata (Japonsko, start 15. března 2009 Disocvery STS-119, přistání 27. června Endeavour STS-127).
  • Gennadij Padalka (Rusko, start 26. března 2009 Sojuz TMA-14, přistání 11. října 2009 Sojuz TMA-14).
  • Michael Barratt (USA, start 26. března 2009 Sojuz TMA-14, přistání 11. října 2009 Sojuz TMA-14).
  • Frank De Winne (Belgie/ESA, start 27. května 2009 Sojuz TMA-15, přistání 23. listopadu 2009 Sojuz TMA-15).
  • Roman Romaněnko (Rusko, start 27. května 2009 Sojuz TMA-15, přistání 23. listopadu 2009 Sojuz TMA-15).
  • Robert Thirsk (Kanada, start 27. května 2009 Sojuz TMA-15, přistání 23. listopadu 2009 Sojuz TMA-15).
  • Timothy Kopra (USA, start 13. června 2009 Endeavour STS-127, přistání 18. srpna 2009 Discovery STS-128).
  • Nicole Stottová (USA, start 6. srpna 2009 Discovery STS-128, přistání 30. října 2009 Atlantis STS-129).
  • Pátek 20. března 2009

    Krátce před startem raketoplánu Discovery STS-119 se na povrchu jeho hlavní nádrže usadil netopýr. Nebylo to poprvé v historii letů raketoplánů, co se něco podobného stalo: už při startech Endeavour STS-72/1995 a Columbia STS-90/1998 se netopýři na povrch nádrže sedli, ale vždy před zážehem motorů odletěli (ono jim to stejně asi nepomohlo, hluk a vibrace ze vzlétajícího stroje spolehlivě likvidují živočichy ve velmi širokém okruhu od rampy). Ne však tentokrát, neb netopýr i s raketoplánem odstartoval. Jeho další osud zůstává nejasný: na hlavní nádrži byl ještě v okamžiku, kdy raketoplán míjel horní patro startovací rampy (a kdy se netopýr ztratil z dohledu sledovacích kamer). Resp. jeho osud je jasný do té míry, že už to má za sebou. Je jen otázkou, kdy ho raketoplán "setřásl". (Pro zajímavost: při současném "netopýřím" letu byl na palubě raketoplánu japonský astronaut Kojči Wakata - stejně jako při misi STS-72.)

    Kanada chce pokračovat v tradici výroby "kanadských rukou" (manipulátorů pro kosmické stanice). První generace manipulátoru RMS se používala (a používá na raketoplánech), druhá generace SSRMS na Mezinárodní kosmické stanici. Třetí by mohla najít své uplatnění na nové lodi Orion: ač jde primárně o plavidlo připravované pro lety na kosmické stanice a na Měsíc, NASA uvažuje o jeho širším použití třeba při opravách družic apod. Další možností využití manipulátoru je při bezpilotních (a snad i pilotovaných letech) na Měsíc. Kanadská vláda přitom minulý měsíc oznámila, že poskytne CSA (Canadian Space Agency) 110 mil. CAD (kanadských dolarů; aktuální kurz je cca 16 Kč za jeden CAD) právě na programy související s robotikou a planetárními rovery.

    Včera jsem v blogu nakousl budoucí devatenáctou základní posádku ISS, tak v ní dnes budu pokračovat. Do vesmíru má startovat v lodi Sojuz TMA-14 dne 26. března 2009, v níž budou (zleva) Gennadij Padalka, Michael Barratt a Charles Simonyi. Spodní řada snímků ukazuje tuto posádku lodi Sojuz TMA-14 (Simonyi je "kosmický turista" a bude se vracet na Zemi po krátkodobvé návštěvě stanice) třikrát jinak. (A propo, možná už v průběhu letu devatenácté či dvacáté základní posádky ISS bude na palubě stanice zprovozněné plnohodnotné internetové připojení. Uvedl to astronaut Michael Barratt.)

    Čtvrtek 19. března 2009

    Oddíl amerických astronautů je zase o jednoho aktivního člena chudší: jeho řady opustil Scott Parazynski (veterán z letů Atlantis STS-66/1994, Atlantis STS-86/1997, Discovery STS-95/1998, Endeavour STS-100/2001 a Discovery STS-120/2007). S Parazynskim jsem se osobně setkal loni v Itálii - viz blog 22. ledna 2008.

    Belgický král Albert II. s královnou Paolou dnes navštíví European Astronaut Center (EAC), tedy evropské (výcvikové) středisko kosmonautů, v Kolíně nad Rýnem. Přivítá je tady horda kosmonautů, "zlatým hřebem" by mělo být setkání s Frankem De Winnem a "jeho" posádkou z lodi Sojuz TMA-15 (plánovaný start 27. května 2009).

    Novým obyvatelem Mezinárodní kosmické stanice se v těchto dnech stává japonský astronaut Kojči Wakata. Nejprve bude členem osmnácté základní posádky (na snímku Wakata-Fincke-Lončakov), na přelomu března a dubna se stane členem devatenácté základní posádky stanice (Barratt-Padalka-Wakata). Na druhém řádku je aktuální emblém Wakatova letu - společně s historickým emblémem z jeho první návštěvy ISS v roce 2000.

    Středa 18. března 2009

    Vypadá to, že ze hry o administrátora NASA vypadl jeden ze žhavých kandidátů: Scott Gration (viz blog 2. března 2009) byl jmenovaný speciálním vyslancem pro řešení konfliktu v Súdánu. Čímž jeho šance stanout v čele NASA rapidně poklesly.

    Společnost SpaceX oznámila, že pátý start rakety Falcon-1 uskuteční 20. dubna 2009. Jen připomínáme, že první tři starty tohoto nosiče se skončily nezdarem, úspěch slavil až čtvrtý v září 2008. Jak si raketa povede tentokrát?

    Jak jsem již psal 16. března 2009, Kanada představila šestnáct finalistů svého nového výběru kosmonautů. Jsou to:

  • Matthew Bamsey, Desmond Brophy, Christopher Denny, Peter Giles.
  • Jeremy Hansen, Allyson Hindle(ová), Ryan Hunter, Jameel Janjua.
  • Joshua Kutryk, Mark McCullins, Stuart Rogerson, David Saint-Jacques.
  • Geoffrey Steeves, Kenneth Welch, Keith Wilson, Bruce Woodley.
  • Úterý 17. března 2009

    Let Mezinárodní kosmické stanice začíná v poslední době připomínat kličkování minovým polem: opět hrozil nebezpečně blízký průlet "kosmického smetí". Tentokrát šlo o kus sovětské družice Kosmos-1275, která měla narušit bezpečnostní "koridor" stanice o rozměru 2 krát 25 krát 25 kilometrů. Žádný manévr nakonec nebylo nutné provádět, protože objekt minul stanici mimo tuto zónu.

    Discovery STS-119 je "nahoře" - a před námi zbývá historicky posledních devět startů raketoplánů. NASA by měla v nejbližších dnech oznámit, zdali se rozhodne v případě nejbližšího letu STS-125 pro variantu jedné nebo dvou ramp. V případě varianty dvou ramp poletí dvě nejbližší mise podle plánu: STS-125 dne 12. května 2009 a STS-127 dne 13. června 2009. Pokud bude zvolena varianta jedné rampy (viz blog 22. ledna 2009), bude se odkládat. STS-125 na 29. května 2009 a STS-127 na 13. července 2009. Varianta jedné rampy bude zvolena v případě, že stav příprav nosiče Ares-IX bude shledán takovým, že je reálné dodržet červencový termín startu.

    NASA představila oficiální emblém čtyřicátého výročí přistání Apolla-11 na Měsíci.

    Pondělí 16. března 2009

    Sbírka podpisů je - bohudík - dynamickou záležitostí, která se neustále mění. Takže mohu konstatovat, že tvrzení z blogu 2. března 2009 ("V tomto okamžiku tak mám ve sbírce VŠECHNY žijící kosmonauty.") už neplatí. Dnes krátce po půlnoci po několika odkladech odstartoval z Kennedyho kosmického střediska na Floridě raketoplán Discovery k letu STS-119 se sedmičlennou posádkou - přičemž podpis pilota Dominica Antonelliho, který startoval do vesmíru poprvé, mi jaksi chybí. Podpisy dvou zbývajících nováčků na palubě (Joseph Acaba a Richard Arnold) mám, takže i tak se mi sbírka rozrostla...

    Během dnešní tiskové konference představí Kanadská kosmická agentura šestnáct finalistů národního výběru kosmonautů. Z nich by ve finále měla být vybrána dvojice adeptů, kteří by se měli stát kandidáty - a nakonec skutečnými kosmonauty. Zcela jistě se pak podívají na Mezinárodní kosmickou stanici.

    Letectví+kosmonautika 3/2009 a dva mé články: "Návrat kosmického turisty" a "Země dunících motorů" (reportáž ze Stennisova kosmického střediska NASA). I když - u toho druhého článku jsem de facto jen spoluautorem (viz blog 18. února 2009 či 15. prosince 2008).

    Pátek 13. března 2009

    "Kosmické smetí" nám opět připomnělo, že je rostoucím problémem (viz např. blog 10. a 12. března 2009). Posádka Mezinárodní kosmické stanice včera musela zahájit přípravu na nouzový návrat, protože hrozil střet se sedmicentimetrovou zhruba kilogram těžkou součástkou z motoru třetího stupně rakety Delta-II (start v roce 1993). Šlo sice spíše o cvičení, protože pravděpodobnost střetu se stanicí byla 1:4270, ale poplach se každopádně vyhlašuje vždy, když pravděpodobnost kolize poklesne pod 1:10000. Problémem bylo i to, že těleso bylo na značně nestabilní dráze, jejíž parametry se rychle měnily (opravdu oblet od obletu) a nedaly se dostatečně dobře predikovat. Od stanice nakonec proletělo ve vzdálenosti 4,5 kilometru.

    Zprávy z korejské kosmonautiky: Jižní Korea oznámila, že odkládá o měsíc premiérový start svého nosiče KSLV-1 (na konec července); Severní Korea oznámila, že mezi 4. a 8. dubnem 2009 se pokusí o vypuštění své družice Kwangmyongsong-2 (a zároveň uvedla souřadnice dopadových oblastí prvního a druhého stupně). Viz blog 26. února 2009.

    Dnes něco nevesmírného z mé dílničky. Ač jsem mnohými považován za člověka věnujícího se na plný úvazek kosmonautice (ti nejodvážnější mě dokonce pasují na zaměstnance České kosmické kanceláře), tak mým primárním oborem činnosti je informační bezpečnost, kde se věnuji konzultacím, publicistice, veřejným vystoupením a dalším aktivitám. Malá ukázka z mé činnosti: nejnovější číslo čtvrtletníku Security World a pět článků o ICT bezpečnosti, celkem devět tiskových stran (dva půlstránkové inzeráty jsem již odečetl). "Jak (ne)bezpečný byl rok 2008", "Den, kdy přišla Melissa", "Jak bezpečná jsou Windows 7", "Virtuální bomby a reálné škody" a "Plánování kontinuity činností".

    Čtvrtek 12. března 2009

    Dnes mám perný den. Krom toho, že jsem se ze včerejšího moderování jisté konference v Praze vrátil domů bohatě po půlnoci, jdu hned ráno na plavání rodičů s dětmi (v roli rodiče), odtud poklusem do rozhlasového vysílání, potom dvě jednání (ve dvou krajích) a v šest večer se konečně zastavím, neb mám v Prostějově na hvězdárně přednášku "Čtvernozí kosmonauti".

    Z důvodu úmrtí se nevrtí - vlastně neletí. A není to úmrtí, jen únik. Start raketoplánu Discovery STS-119 byl odvolaný kvůli netěsnosti vodíkového potrubí mezi hlavní nádrží a vlastním strojem. Další pokus o vzlet se má konat nejdříve 15. března - ovšem už bude potřeba krátit misi o poslední "kosmickou vycházku", aby raketoplán odletěl od stanice dříve, než přiletí loď Sojuz TMA-14. NASA má v záloze ještě jeden den pro start (16. března), jinak by se muselo odkládat až na duben...

    První trosky družice Kosmos-2251 z únorové srážky (viz blog 12. února 2009) by měly zaniknout v atmosféře právě dnes. Zatím bylo katalogizováno 355 úlomků z ruské družice a 159 z americké Iridium-33. V žádném případě ale nejde o konečný počet, katalogizace bude probíhat nejspíše několik let. Problém je v tom, že pro katalogizaci se musí objekt podařit bezpečně určit po nejméně tři po sobě jdoucí oblety Země. V "oblaku trosek" toto jednoznačné určení ale možné není... (Pro úplnost: všechny trosky vzniklé po testu čínské protidružicové zbraně - viz blog 19. ledna 2007 - nebyly katalogizovány dodnes.)

    Podařilo se mi "ulovit" raritu - více než dvacet let starou vystřihovánku Kosmická tělesa. Sice neúplnou, ale i tak panuje spokojenost.

    Středa 11. března 2009

    Čínská kosmická loď Shen Zhou-8 (měla by letět v bezpilotním režimu) někdy počátkem roku 2011 ponese na své palubě biologické experimenty připravené Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

    Někteří vědci se po analýze dat získaných sondou Phoenix při její pětiměsíční loňské práci na povrchu Marsu domnívají, že automat zaregistroval na povrchu planety vodu v kapalném stavu. Detaily budou prezentovány 23. března 2009 na konferenci Lunar and Planetary Science v Houstonu. Potvrdí-li se objev, bude zvláštní už tím, že se dosud mělo za to, že každá voda v kapalném stavu na povrchu Marsu ihned vysublimuje. (Což prosím neznamená, že by zde neplatily naše fyzikální zákony. Ale je třeba si uvědomit, že fyzikální zákony platí vždy za určitých podmínek a ne "všude ve vesmíru stejně".)

    Dnes v noci (přesně ve 2:20:10 SEČ ve čtvrtek 12. března 2009 našeho času) by měl po sérii odkladů vzlétnout na oběžnou dráhu raketoplán Discovery STS-119. NASA poprvé v historii počítá se třemi případnými pokusy o start raketoplánu ve třech dnech: dosud se při dvou po sobě jdoucích odkladech praktikovalo pravidlo "třetí den odpočinku". NASA ale chce dostat raketoplán "nahoru" co nejdříve, protože startovací okno končí 16. března 2009 (přičemž při startu 14. až 16. března už by se musela délka letu zkracovat - momentálně se plánuje necelých 14 dní). Pak by se musel start odkládat na duben, a to už by způsobilo problémy v dalším letovém řádu raketoplánů. Na obrázích je původní návrh emblému mise - a nakonec schválený návrh po připomínkách astronautů. (Např. bylo špatně vidět jméno Wakaty, došlo k přesunu designací 119 a 15A.)

    Úterý 10. března 2009

    Start americké lunární sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) byl opět odložen, tentokrát na ne dříve, než 20. května 2009. (Viz např. blog 26. září 2008.)

    V poslední době je čím dál populárnější téma "kosmického smetí". Takže pro zajímavost: při nadcházející misi Discovery STS-119 (startovat má v noci ze středy na čtvrtek) je udávána pravděpodobnost zásahu raketoplánu nějakým úlomkem "kosmického harampádí" zhruba šest procent. Pravděpodobnost, že bude raketoplán neopravitelně poškozen nebo rovnou zničen, je 1 ku 318. Není to vysoké číslo, ale není ani nízké...

    Vyšlo další číslo Zpravodaj Kosmos (informační bulletun sekce Kosmos - tedy filatelistů), ve kterém je můj devítistránkový (byť formátu A5) článek "Buran tajemství zbavený". Ilustrace jsou pochopitelně poplatné tomu, že jde o filatelistický časopis - samé známky, obálky, razítka...

    Pondělí 9. března 2009

    Dnes vyjíždí z Utahu vlak s rozloženými segmenty prvního stupně rakety Ares-IX. Kolem devatenáctého března je očekávaný v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Premiérový start rakety se přitom oficiálně chystá na letošní červenec (ale nejspíše jde o příliš optimistický termín, počítejme spíše s termínem "do konce roku").

    Americký komediant (ono by se to mělo překládat spíše "komik", ale myslím, že ani takto to není úplně od věci) Stephen Colbert vyzval ve své televizní show diváky k tomu, aby hlasovali pro pojmenování nového modulu Node-3 jeho jménem. O možnostech hlasování jsem informoval na blogu 23. února 2009. Diváci poslechli - a dnes jméno Colbert vede v hlasování (i nad čtveřicí oficiálně doporučených názvů Earthrise, Legacy, Serenity a Venture). Byť nehrozí, že by televizní exhibicionista COlbert byl ve vesmíru zvěčněný (NASA vědoma si nekonečnosti lidské fantazie a blbosti už předem deklarovala, že internetové hlasování je pouze poradního charakteru), jde o zajímavý způsob propagace kosmonautiky. Pro srovnání: do návrhu pojmenování modulu Node-2 (nakonec Harmony) se zapojilo 2200 lidí, nyní jde o statisíce hlasujících.

    Jak už jsem avizoval (blog 19. listopadu 2008), do češtiny byl přeložený komiks Lajka od Nicka Abadzise. Byť k němu lze mít určité výhrady, z technického hlediska je VELMI věrný (včetně toho, že Koroljov propuštěný z lágru "zaplatil" řidiči náklaďáku svým svetrem nebo že našel na ulici čerstvá a ještě teplý chléb) - rozhodně věrnější, než většina jiných publikací komiksového žánru (a často i jinýách žánrů). Přesto se nemohu ubránit celkovému pocitu, že stejně jako byla Lajka zneužitá coby symbol už před více než padesáti lety, je trochu zneužívána znovu. Kniha přes svoji vyšší cenu (399 Kč, 208 stran) ale rozhodně stojí za přečtení. Osobní poznámka na závěr: potěšilo mě, že v "Dalších zdrojích pro české čtenáře" je uvedena i moje kniha "Rudé hvězdy ve vesmíru". Bezpochyby je to práce recenzenta knihy (ona encyklopedická přesnost bude stejně nepochybně jeho dílem - docela by mě zajímalo srovnání s originální prací), kterému alespoň takto vyjadřuji svůj dík.

    Pátek 6. března 2009

    Kontrakt na výrobu skafandrů pro program Constellation získal dle očekávání jediný zájemce - Oceaneering International Inc. (viz blog 30. prosince 2008).

    Ruský generálmajor ve výslužbě Leonid Šeršněv, bývalý velitel ruského kosmického zpravodajství, vyslovil názor, že kolize družic Kosmos-2251 a Iridium-33 byla záměrná. Že americká strana upravila trajektorii letu družice Iridium tak, aby se dostala na kolizní dráhu. Jak na to přišel, nevysvětlil. No, on i selský rozum napovídá, že to asi neproběhlo podle Šerešněvova scénáře: proč by třeba ke kolizi docházelo nad Sibiří, mimo dosah kvalitních amerických sledovacích prostředků? Atd. Ruská rétorika a chování mi v poslední době začínají čím dál více připomínat móresy sovětské... (Aneb jak praví starý vtip: Optimisté se učí anglicky, pesimisté rusky, realisté se učí střílet.)

    "Lovec planet" - sonda Kepler - se má dnes vydat do vesmíru na palubě rakety Delta-2. Jejím úkolem bude pátrat po exoplanetách velikosti Země u tisíců hvězd. Předpokládá se nalezení zhruba padesáti nových "Zemí".

    Dnes by měla NASA rozhodnout o datu startu raketoplánu Discovery STS-119. Zatím platí datum "ne dříve, než" 11. března 2009.

    Při hledání materiálů pro jeden článek jsem narazil na "kosmickou karikaturu", která mě docela pobavila. Není nejaktuálnější, ale snad se bude líbit...

    Čtvrtek 5. března 2009

    Sedm let už je uložená ve skladišti Goddardova kosmického střediska NASA (stát Maryland) družice Deep Space Climate Observatory (DSCO). Tuto družici navrhl v říjnu 1998 tehdejší viceprezident Albert Gore s cílem "trvale snímkovat z bodu L1 osvětlenou stranu Země". Mise byla od počátku kritizována jako zbytečná a nesmyslná - NASA se sice na družici pokusila instalovat několik přístrojů, ale náklady na výrobu a start byly stále neospravedlnitelné. Družice (jmenovala se svého času Triana, ale NASA od názvu upustila, aby se pokusila minimalizovat vazby na Ala Gora) byla nakonec uložena ve skladišti. (Bez zajímavosti jistě není fakt, že jeden čas se počítalo s jejím vypuštěním v rámci mise Columbia STS-107 - tedy tragického letu nejstaršího amerického raketoplánu.) Nyní byly zahájeny práce na resuscitaci mise DSCO - ovšem se zcela novými úkoly. Družice by se měla kolem roku 2013 na palubě rakety Delta-2 nebo Falcon-9 vydat do bodu L1, aby odtud studovala sluneční vítr a kosmické počasí. Protože je základní konstrukce hotová, lze údajně celou výpravu realizovat za relativně nízkou částku kolem 200 mil. USD.

    Jedna nekosmická příhoda z úterního letu do Hannoveru: na zdejším letišti evidentně catering (jídlo na palubu) pro náš speciál nepočítali, ale odhadovali. Letušky až těsně před startem zjistili, že zhruba dvacet porcí jídla pro stočlenné osazenstvo stroje chybí. Proto bylo celé letadlo požádáno, aby si jídlo dal jen ten, kdo má opravdu hlad - aby se dostalo na potřebné. Klobouk dolů, po první nabídce zůstala asi polovina jídel. Proto letušky prošly stroj ještě dvakrát - přesto se jim nepodařilo všechny porce udat. Pointa? Kromě solidarity s hladovějícími bych chtěl alespoň touto cestou poděkovat za patnáct porcí jídla, které mi v hladovějícím letadle zůstalo - coby zástupce pořádající společnosti jsem seděl úplně vzadu a sám u kuchyňky... (Ne, vážně: dal jsem si jen jednu porci, ač mi byl nášup opakovaně nabízený.)

    Čína zveřejnila první záběry letového exempláře své kosmické stanice Tiangong-1 (start před kocem roku 2010). K ní by se postupně měly připojit dvě bezpilotní lodě Shenzhou-8 a -9 a poté (2012?) i pilotovaná Shenzhou-10. V letech 2012 a 14 by měly startovat další dvě stanice - a k nim vždy zamíří dvojice pilotovaných lodí. Tzn. že během let 2012 až 15 bude v lodích Shenzhou nejméně patnáct míst. ČLR zároveň oznámila, že provádí výběr pěti až sedmi nových kosmonautů, kteří by doplnili stávající čtrnáctičlenný (z toho je šest veteránů a osm nováčků) oddíl. Na posledním snímku je pak plánovaná modulární stanice, s níž se počítá až někdy kolem roku 2020.

    Středa 4. března 2009

    O víkendu skončila řízeným pádem proti měsíčnímu povrchu svůl let první čínská lunární sonda Chang´e-1. Připomínáme, že její záložní exemplář má pod názvem Chang´e-2 startovat ještě před koncem letošního roku a že by Čína ráda provedla automatické měkké přistání na Měsíci nejpozději v roce 2013.

    NASA chce dostat raketoplán Discovery STS-119 "nahoru" za každou cenu ještě v březnu. Ač nejbližší možný termín startu nyní připadá na 12. března 2009 a otevírá se vlastně jen dvou- a třídenní startovací okno (kvůli termínové kolizi s letem lodi Sojuz TMA-14, kterou nelze odložit - viz např. blog 26. února 2009), začalo se uvažovat o možnosti startu raketoplánu až do 17. března. Ovšem za podmínky, že by byla mise zkrácena a že by se možná uskutečnila jen jedna (namísto plánovaných čtyř) kosmická vycházka. Zároveň NASA začala hledat cesty, jak termín startu uspíšit z 12. na 11. března 2009.

    Včera jsem byl (společně např. s kalifornským guvernérem a Terminátorem Arnoldem Schwarzeneggerem) v německém Hannoveru na největším evropském (a podle některých měřítek i světovém) veletrhu informačních technologií CeBIT. Krom jiného jsem byl zvědavý na satelitní navigační systémy a především na to, v jaké podobě bude prezentovaný evropský systém Galileo. Parafrázuji slova Járy Cimrmana: "Pečlivě jsem si poznamenal, kdykoliv jsem narazil na slovo Galileo. Ani jednou, přátelé, ani jednou!" (Takže přikládám alespoň jeden snímek stánku, nad kterým se "vznášely" navigační družice, byť šlo o tělesa vzdáleně připomínající satelity GPS. I toto byla bohužel jediná "kosmická" technika, na kterou jsem narazil...)

    Pondělí 2. března 2009

    Letí to, letí. Včera to bylo na den přesně deset let, co jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání. Zde jsem zůstal až do konce roku 2004, kdy jsem byl "z organizačních důvodů" propuštěn (ihned poté, co jsem oznámil svůj odchod na rodičovskou dovolenou). Na rodičovské jsem následně strávil fantastických dvacet měsíců - a od návratu do "pracovního procesu" působím na volné noze jako konzultant, novinář a publicista.

    Nejžhavějším kandidátem na post administrátora NASA je prý nyní Steve Isakowitz (hlavní finanční kontrolor amerického Ministerstva energie a bývalý vysoký představitel NASA). Ve hře jsou prý i další jména: bývalý generál letectva Lester Lyles, bývalý generál letectva Scott Gration a bývalý astronaut plus generál pěchoty Charles Bolden. Předchozí spekulace ohledně jména "muže číslo jedna v NASA" viz blog 8. ledna 2009 a 17. prosince 2008. Finální rozhodnutí by prý mělo padnout již brzy...

    Při vývoji nové rakety Ares-I nyní NASA považuje za největší riziko možnost kolize prvního a druhého stupně při rozpojování - tedy podobnou nehodu, která "zrušila" třetí raketu Falcon-1 (viz blog 11. srpna 2008). Problém je v tom, že první stupeň rakety (vlastně pomocný motor raketoplánu) má značný zbytkový tah. Po oddělení prvního a druhého stupně tak může lehce dojít k tomu, že první stupeň druhý dožene - než se nastartuje motor J-2X druhého stupně, tak to chvíli trvá. Přitom k rozdělení musí doít co nejdříve, nejde čekat až první stupeň úplně "vyhasne" - každá sekunda prodlevy znamená ztrátu rychlosti zhruba 10 m/sec. Třeba u raketoplánu podobný problém není: jednak se pomocné motory odhazují do strany, jednak již od startu pracují motory hlavní, takže stroj se odhozeným motorům rychle vzdálí.

    Sbírka se stále rozrůstá. Tentokrát o fotografii posádky lodi Sojuz TMA-10/2007 (zleva): Charles Simonyi, Oleg Kotov a Fjodor Jurčichin. Pozorní čtenáři blogu si možná vzpomenou, že Oleg Kotov mi ve sbírce dosud chyběl (viz blog 18. února 2009). Čili už nechybí... V tomto okamžiku tak jednak mám ve sbírce VŠECHNY žijící kosmonauty, jednak mám ve sbírce VŠECHNY sovětské/ruské kosmonauty (a vlastně i VŠECHNY neamerické - těch posledních pět chybějících je z USA).

    Pátek 27. února 2009

    Pokud nepočítáme předvolební prázdné sliby a plné řeči, tak nový americký prezident Barack Obama dal poprvé najevo (nemýlím-li se) svůj vztah k NASA a kosmickému programu. A to návrhem rozpočtu na rok 2010 (začíná 1. října 2009), který by měl činit dolidních 18,7 mld. USD - což je výrazný nárůst z 17,2 mld. USD v roce 2008. Krom toho NASA dostane ještě miliardu dolarů z "podpůrného balíčku" americké ekonomiky (jeho celková výše je nakonec 787 mld. USD, nikoliv 838 mld. USD, jak jsem uvedl na blogu 11. února 2009 - to byl jen neschválený původní plán). Cílem NASA by mělo být mj. budování "robustního pilotovaného a robotického programu" - a mělo by zahrnovat silnou podporu návratu lidí na Měsíc. Otázka je, jak dopadne program raketoplánů: zdali skončí k 30. září 2010 nebo bude prodloužen (mírně?, více?). Upozorňuji, že v případě rozpočtu jde pouze o návrh, z kterého se může škrtat (nebo i přidávat, ale posuďte sami, co je pravděpodobnější).

    Evropská kosmická agentura oznámila, že vybrala dva hlavní kandidáty pro realizaci 105denního izolačního experiemtu v rámci programu Mars-500 (viz blog 12. prosince 2008 a 22. ledna 2009). Budou to: Oliver Knickel, inženýr německé armády, a Cyrille Fournier z Francie. Jako náhradníci byli určeni Cedric Mabilotte a Arc´hanmael Gaillard (oba Francie).

    Jisté nákupní centrum v Praze bude za několik měsíců hostit velkou výstavu. Bude to taková prapodivná směska astronomie, astrologie a kosmonautiky. Takto by měl vypadat ústřední "modul" expozice.

    Čtvrtek 26. února 2009

    NASA oznámila, že vše směřuje ke startu raketoplánu Discovery STS-119 dne 12. března 2009. Definitivní rozhodnutí má padnout 5. března. Pokud bude přijato rozhodnutí startovat, bude hodně "o prsa" - raketoplán bude mít jen dva nebo tři dny na to, aby vzlétl. Poté dostane přednost loď Sojuz TMA-14 a Discovery STS-119 může jít "nahoru" nejdříve 7. dubna.

    Severní Korea slibuje v nejbližší době pokus o vypuštění své druhé (havárii z roku 1998 stále považují za úspěšný start) kosmické rakety Unha-2 (jak ji označuje agentura KCNA - v případě minulého nosiče proniklo na veřejnost i ozančení Pekdosan - ovšem známá je především pod "západním" označením Taepodong-2) s družicí Kwangmyongsong-2 na palubě. Sousední Jižní Korea je ve svém kosmickém programu lehce pozadu - zatím jen vyhlašuje veřejnou soutěž na pojmenování své vlastní (i když téměř celé vyrobené v Rusku) rakety KSLV.

    Japonská kosmická agentura JAXA nedávno představila svoji koncepci vlastní čtyřmístné pilotované lodi. Její celková hmotnost má být 16,8 tuny, přičemž koncepce počítá s umístěním orbitálního modulu POD kabinu s kosmonauty. Po dosažení oběžné dráhy má být orbitální modul pomocí mechanického manipulátoru přemístěný NAD kabinu s kosmonauty a zde připojený (a to proto, aby nebylo nutné dělat průchod tepelným štítem a aby byla kabina s posádkou nahoře - kvůli záchraně). Zamýšlený termín startu nebyl zveřejněn - řečeno bylo jen tolik, že kabina má být součástí japonského konceptu "JAXA Vision 2025". Takže je pravděpodobné (resp. jisté), že dříve se do vesmíru dostanou dva noví kosmonauti JAXA, kteří byli představeni včera: Takuya Onshi (vlevo) a Kimiya Yui. Od letošního léta by měli projít základním výcvikem v Houstonu.

    Středa 25. února 2009

    Takže nakonec jsem včera byl na Radiožurnálu jen jednou - v prvním avizovaném čase (viz blog 24. února 2009). Pokud jsem dobře pochopil, nějaké pravidlo neumožňuje dvě vystoupení jedné osoby k jednomu tématu (byť by šlo o havárii kosmické rakety...), takže mě ve večerním slotu nahradil Antonín Vítek z AV ČR.

    Aktuálním pracovním datem startu raketoplánu Discovery STS-119 (stále "ne dříve, než") je údajně 7. března 2009 (podle jiných zdrojů dokonce bude stroj připravený až "kolem 12. března" - což už by bylo hodně na hraně - viz dále). Dnes by měly být zveřejněny podrobnosti. Discovery STS-119 přitom musí startovat do 14. března. Pokud se tak nestane, přednost dostává Sojuz TMA-14 a Discovery STS-119 přijde na řadu nejdříve 7. dubna 2009. Březnový termín startu by neměl vliv na následující připravované mise raketoplánů, dubnový by ovšem znamenal "domino-efekt" a výrazné změny v plánovaných letošních startech (viz blog 19. února 2009).

    Do německého Neubrandenburgu zamíří letos v září (viz blog 5. ledna 2009) tři kosmonauti. Jméno jednoho je už veřejně známé: Šejch Šuchor al Masrie (první kosmonaut Malajsie, veterán z letu Sojuz TMA-11/2007). Kromě něj dorazí (alespoň takový je plán) ještě jeden kosmonaut ze Spojených států (že to bude veterán z programu Apollo, je veřejným tajemstvím) a jeden z Ruska (aktivní člen současného oddílu kosmonautů).

    Sbírka se opět rozrostla, tentokrát o dvě podepsané obálky, na kterých je zajímavý především podpis kosmonauta Vladislava Volkova (veterán z letů Sojuz-7/1969 a Sojuz-11/1971, při návratu z něhož zahynul).

    Úterý 24. února 2009

    Havárií se skončil dnešní pokus o vypuštění družice OCO (Orbiting Carbon Observatory) pomocí rakety Taurus. Vše nasvědčuje tomu, že se neoddělil aerodynamický kryt satelitu, který následně nedosáhl oběžné rychlosti a shořel v atmosféře. K tématu bych měl dnes v 16:10 hod a následně v 18:35 hod vystoupit na Radiožurnálu.

    Při dopravní nehodě (zavinil ji podnapilý řidič, který z místa střetu utekl, aby byl po půldruhé hodině dopadený policií) zahynul v americkém státě Missouri 19. února 2009 inženýr Robert Wood (+51). Ten byl náhradníkem palubního specialisty Charlese Walkera pro misi Atlantis STS-61B/1985. Následně byl zařazený do dvou posádek: Challenger STS-61M (červenec 1986) a Challenger STS-71D (únor 1987). Obě mise byly po zkáze Challengeru v lednu 1986 zrušené a Wood se astronautem nikdy nestal. A dost možná, že by se jím nestal ani kdyby k žádné nehodě nedošlo. V průběhu přípravy se u něj objevily zdravotní problémy, a tak se na misi STS-61M začal připravovat Charles Walker. Vyřazení Wooda z posádky ale už nebylo oficiálně oznámeno, protože došlo právě k havárii Challengeru. Wood tak navždy zůstal oficiálně zařazený do posádky, se kterou by nejspíše neletěl. Těžko říci, zdali by dostal šanci na STS-71D: nevím, jestli jeho potíže byly dočasného nebo trvalého charakteru.

    V evropském kosmickém středisku ESTEC bude mít zítra veřejnou přednášku americký astronaut Steven Smith (veterán z letů Endeavour STS-68/1994, Discovery STS-82/1997, Discovery STS-103/1999 a Atlantis STS-110/2002).

    Z dnešní pošty: posádka raketoplánu Endeavour STS-126. Odeslána nikoliv z obvyklého Houstonu, ale z Washingtonu D.C. (kde se posádka v lednu pohybovala - viz např. blog 20. ledna 2008). Sice je to už druhá fotka posádky STS-126 (viz blog 17. února 2009), ale - děkuji za optání - nestěžuju si...

    Pondělí 23. února 2009

    Mladší bratříček Julese Verna se jmenuje Johannes Kepler. Alespoň dle Evropské kosmické agentury, která se po Keplerovi rozhodla pojmenovat svůj druhý modul pro dopravu nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ATV (plánovaný start 2010). Osobně jsem z pojmenování trochu na rozpacích: Kepler je totiž i jméno americké sondy, která bude vypuštěna počátkem března 2009 s cílem hledat planety podobné Zemi u blízkých i vzdálených hvězd. Vhodných jmen a velikánů je sice málo, ale když naposledy došlo k podobné shodě (americká meziplanetární sonda Galileo vs. družicový navigační systém Galileo), přineslo to (a vlastně dodnes přináší) do řad neodborníků (zvláště mezi novináři) pořádnou poraci zmatku. Ilustrační fotografie sondy kroužící kolem Jupitera s popisem, že jde o navigační systém, jsou jen nejmenším důsledkem výše jmenovaného...

    NASA se rozhodla pro pojmenování modulu Node-3 (start na raketoplánu Endeavour STS-130) vypsat veřejnou soutěž. Na webových stránkách NASA lze hlasovat do 20. března 2009 pro jedno z doporučených jmen (Earthrise, Legacy, Serenity nebo Venture) či navrhout vlastní originální pojmenování. Dne 28. dubna 2009 má být oznámeno vítězné jméno.

    Páteční schůzka manažerů (viz blog čtvrtek 19. února 2009) zhodnotila, že raketoplán Discovery STS-119 není připravený na start, takže avizovaného 27. února 2009 nepoletí. Na rozdíl od minulých odkladů nebylo tentokráte stanoveno ani nové datum, takže dnes je termín vypuštění v rovině hodně obecné: "ne dříve, než březen 2009".

    Časopis Svět 3/2009 a kromě obvyklé aktualit plus zajímavostí v něm mám i větší článek o tragických úmrtích kandidátů na kosmonauty, kteří zahynuli dříve, než se podívali do vesmíru: "Kosmonauti, kteří neodletěli".

    Čtvrtek 19. února 2009

    Zítra se v NASA sejde rada moudrých, aby rozhodla, kdy může startovat raketoplán Discovery STS-119. Zatím stále platí datum NET (Not Earlier Than; ne dříve, než) 27. února 2009 a tento termín je závazný i pro týmy předstartovní přípravy. Včera dostaly pokyn, aby s ním stále počítaly. I když "ne dříve, než" je hodně volná formulace, která se může změnit z hodiny na hodinu.

    V této souvislosti se sluší přinést aktualizovaný "letový řád" raketoplánů včetně mise STS-134, která zatím v oficiálním manifestu není, ale jejíž realizace je den ze dne pravděpodobnější:

  • Discovery STS-119: 27. února 2009
  • Atlantis STS-125: 12. května 2009
  • Endeavour STS-127: 13. června 2009
  • Discovery STS-128: 6. srpna 2009
  • Atlantis STS-129: 12. listopadu 2009
  • Endeavour STS-130: 4. února 2010
  • Discovery STS-131: 18. března 2010
  • Atlantis STS-132: 13. května 2010
  • Endeavour STS-133: 29. července 2010
  • Discovery STS-134: 16. září 2010
  • Časopis Kozmos 1/2009, můj článek "Kosmonautika: přichází čas sólistů". O aktuálním společenském, technickém a politickém vývoji na poli meziplanetárních kosmických letů.

    Středa 18. února 2009

    Uvolnění jedné miliardy dolarů ze záchranného balíčku americké ekonomiky pro NASA (viz blog 11. února 2009) je podmíněno tím, že tato instituce do 30. dubna 2009 nepodnikne žádné nevratné kroky v rámci provozu raketoplánů. Jinými slovy: NASA zatím může pokračovat podle současného zadání, ale žádný krok nesmí být nevratný.

    Jen pro zajímavost: z posádky Endeavour STS-126 (viz blog 17. února 2009) mi ve sbírce chyběl Stephen Bowen. Čímž jsem si umazal další "čárku" - a k plnému stavu 489 originálních podpisů mužů a žen, kteří kdy vstoupili na oběžnou dráhu, mi chybí získat posledních šest (ano, pouhých šest!) jmen. Jmenovitě to jsou (křížkem jsou označeni již nežijící kosmonauti):

  • Grissom Virgil (+)
  • Kotov Oleg
  • Onizuka Ellison (+)
  • Resniková Judith (+)
  • Roosa Stuart (+)
  • White Edward (+)
  • Letectví+kosmonautika 2/2009, dvakrát "Made in Přibyl": "Phoenix: konec podle plánu" a "Kosmonautika v kostce" (reportáž z New Mexico Museum of Space History v Alamogordu, stát Nové Mexiko). Na reportáži se - už tradičně (viz blog 15. prosince 2008) - podílel i můj dvorní fotograf.

    Úterý 17. února 2009

    Irán opět přislíbil (ústy šéfa národní kosmické agentury Rézy Tagupura), že do vesmíru pošle nejpozději v roce 2021 vlastního kosmonauta. Kromě toho ministr telekomunikací Mohammada Solejmani (viz blog 10. února 2009) upřesnil počet vyvíjených a vyráběných družic - má jich být sedm. Čtyři pro nízkou oběžnou dráhu (každá s hmotností do 100 kg), tři pro "vyšší dráhy".

    Severní Korea včera důrazně popřela zprávy o chystaném testu vojenské rakety - upozornila přitom ale, že hodlá "pokračovat ve svém kosmickém programu". No, to máme najednou zemí-zájemců o kosmický program...

    Včera v alabamském Huntsville zemřel Konrad Dannenberg (+96), jeden z posledních přeživších z týmu nacistického konstruktéra von Brauna, který přišel po druhé světové válce do USA v rámci operace Svorka (Paperclip). Posledními žijícími členy týmu by měli být (pokud mě mé záznamy neklamou - za opravu budu vděčný) Walter Jacobi, Walter Haeussermann, Rudolf Schlidt a Hans Fichtner.

    Před cca deseti dny mi přišel e-mail (upraveno, kráceno): "Vážený pane! Děkujeme za Váš zájem o americký kosmický program. Posádka raketoplánu fotografii podepsala. Bohužel jsme Vaši knihu nemohli předat veliteli základny, jak jste si přál. Vypadá to, že Vaše jméno není astronautům neznámé: každý z nich Vám do knihy něco napsal. Proto Vám knihu posíláme zpět." Podepsaná fotka už přišla, pomalovaná kniha taky - jednu naskenovanou stránku přikládám. (Osobně se mi moc líbí "podpis" Sandry Magnusové. "I´m in space", "Jsem ve vesmíru" - V daném případě mi vůbec nevadí, že nejde o vlastnoruční originál, protože opravdu výtečně a vtipně doplňuje celou fotografii.)

    Pondělí 16. února 2009

    Start raketoplánu Discovery byl opět odložený - tentokráte na ne dříve, než 27. února 2009 (což už je patnáctidenní odklad oproti původnímu plánu). Na jeho vypuštění je přitom čas do maximálně 12. března, potom už nastává časová kolize s plánovaným startem ruské lodi Sojuz TMA-14 (nyní 26. března 2009). STS-119 by v takovém případě přišel na řadu až někdy v dubnu.

    Japonská subdružice Okina (vypuštěná na lunární oběžné dráze z mateřské stanice Kaguya) dopadla dne 12. února 2009 na povrch Měsíce. Nebyl ot pád záměrný - na druhé straně byl očekávaný, protože subsatelit neměl manévrovací schopnosti, přičemž lunární oběžná dráha je díky rozsáhlým gravitačním anomáliím na Měsíci velmi nestabilní. (Životnost tělesa na kruhové dráze ve standardní výšce 100 km se uvádí pod jeden rok.)

    Start lunární průzkumné sondy LRO byl opět odložený - tentokráte na ne dříve, než 7. května 2009. A nemuselo by jít o odklad konečný.

    Máme tu dvě nové fotografie posádek: vlevo oficiální STS-127, vpravo polooficiální STS-128 (= jde o oficiální fotografii NASA, ale nejde o klasickou portrétní, na kterou si ještě asi budeme muset chvíli počkat). STS-127 má dle současného plánu startovat 13. června 2009, STS-128 dne 6. srpna 2009.

    Pátek 13. února 2009

    V Michoud Assembly Facility (továrna, kde se vyráběly první stupně Saturnu-5 a kde se nyní kompletují hlavní nádrže raketoplánů) zahájili stavbu tří nových hlavních nádrží pro raketoplány, které by měly být použité PO misi STS-134. Ta je nyní dle nejoptimističtějších oficálních "letových řádů" poslední misí v historii raketoplánů. Zároveň začalo probíhat přeplánovávání rozmístění výrobních stavů a nástrojů v této továrně, které by umožnilo souběžnou výrobu hardware pro raketoplány i rakety Ares. Že by se už Barack Obama rozhodl, co dál s raketoplány?

    Společnost SpaceX (rakety Falcon, kapsle Dragon apod.) začala rozesílat e-maily zdůvodňující důležitost svých programů, jejich ekonomickou úsporu a zároveň vznik nových pracovních míst (což jde trochu proti sobě: když se ušetří, nejsou nová místa, když se vytváří nová místa, tak to něco stojí - nebo se berou jinde, že) a žádajících o podporu veřejnosti u zástupců do Kongresu a Senátu USA. Společnost si přitom po uzavření nedávného miliardového kontraktu (viz blog 29. prosince 2008, později napadeného - viz blog 19. ledna 2009) byla velmi jistá v kramflecích. Co může být důvodem vzniku této výzvy? Žádná v poslední době zveřejněná informace mě nenapadá. není to náznak, že SpaceX něco ví či tuší? Nemůže to nějak souviset s výše uvedenou informací ohledně nových nádrží raketoplánů?

    Pokud si chcete rozšířit sbírku podpisů kosmonautů, nabízím následující možnost. Jeden kamarád mě požádal o pomoc s rozprodejem své sbírky - její seznam (jen v angličtině, primárně šlo o prodej na zahraniční trhy za co nejvyšší částku) najdete zde. Několik poznámek:

  • U podpisů není uvedena žádná cena, nabídněte. Slušná (!) cena bude akceptovaná na základě principu "kdo dřív přijde, ten dřív mele".
  • Sbírka (ev. jednotlivé podpisy) je určena na prodej, nikoliv na výměnu.
  • Seznam není úplně aktuální - některé z podpisů se již prodaly a není v mých silách (nejsem obchodník) seznam několikrát denně aktualizovat.
  • Pokud s těmito podmínkami souhlasíte, kontaktujte mne e-mailem (na telefonáty nebudu brát zřetel) s rozumnou cenovou nabídkou a požadavkem na podpisy - pošlu skeny.
  • Včerejším tématem číslo jedna byla srážka družic Kosmos-2251 a Iridium-33. Důsledkem bylo - krom jiného - několik rozhlasových a několik televizních vystoupení (vlevo slovenská televize TA3, vpravo české Události a komentáře na ČT24).

    Čtvrtek 12. února 2009

    Dnes v noci došlo k bezprecedentní události: ke střetu dvou družic, vysloužilé ruské Kosmos-2251 a aktivní komunikační Iridium-33. Dosud nikdy se ve vesmíru nesrazila dvě takto velká (900 a 600 kg) tělesa, všechny dosavadní kolize byly z kategorie "družice a malý kus smetí". Tato srážka poukázala na naši současnou neschopnost podobné události předvídat, protože potenciálně nebezpečných těles ve vesmíru je čím dál více (nyní přes dvacet tisíc větších pěti centimetrů) a protože tělesa ve vesmíru prakticky neustále mění parametry svých drah (vlivy gravitační, atmosférické aj.). Situace se přitom pravděpodobně bude zhoršovat: více úlomků ve vesmíru rovná se větší pravděpodobnost kolize, více kolizí rovná se více úlomků a pořád dokolečka dokola.

    O výše zmíněné srážce dvou družic už jsem dnes stihl vystoupit na Radiožurnálu (v 8:50 hod). Co se týká mých veřejných vystoupení, včera jsem o kosmonautice a informačních technologiích stihl pro tři pořady dvou rozhlasových stanic (Český rozhlas Brno a Proglas) předtočit celkem jedenáct vstupů (některé pětiminutové, některé až půlhodinové). A dnes se budu vyskytovat coby přednášející na semináři "Hledáme lék na dětskou kriminalitu". Uf, nenudím se.

    Máme tady trochu lepší podobu plánované kosmické lodi "Made in India" (první podoba viz blog 14. ledna 2009). Loď by měla mít hmotnost tři tuny (což mi přijde dost málo - spíše je řeč o modulu pro kosmonauty, ale jak jsem koupil, tak prodávám) a dvoučlenná posádka v ní má pracovat až týden (maximální kapacita přitom budou tři osoby, ovšem po kratší dobu). Později se předpokládá dovyvinutí stykovacího uzlu a rozšíření manévrovacích možností lodi. Náklady na vývoj mají být cca 2 mld. USD během osmi let (počínaje rokem 2007 - premiérový start se čeká v roce 2015), už nyní bylo z rozpočtu 2007-08 (nekryje se s kalendářním rokem) uvolněno na přípravu projektu prvních 19,4 mil. USD (roční rozpočet indické kosmonautiky je 834 mil. USD).

    Středa 11. února 2009

    Evropa prodloužila tři své klíčové kosmické mise (Mars Express, Venus Express a Cluster-II) do 31. prosince 2009.

    Americký Senát odsouhlasil "balíček" podpory ekonomiky ve výši 838 mld. USD, který obsahuje i 1,3 mld. pro NASA (což je skoro dvojnásobek sumy, kterou už v lednu schválila Sněmovna USA). Tato částka má být použita jednak na "zmenšení" přestávky v amerických pilotovaných letech od roku 2010 do roku 2015 (450 mil.), dále na programy zkoumání Země a klimatu (450 mil. USD), letectví (200 mil. USD) a opravu Johnsonova kosmického střediska poškozeného hurikánem Ike (200 mil. USD).

    Dvakrát nová Valentina Těreškovová ve sbírce podpisů kosmonautů - podruhé i s Valerijem Bykovským (ve vesmíru byl ve stejné době jako ona, leč v jiné lodi než ona).

    Úterý 10. února 2009

    Dnešní svět (a školství) klade důraz na schopnost diskutovat a prosadit se. Důsledkem pak je, že nejvíce jsou slyšet ti, kdo mají nulový rozhled a minimální skutečné znalosti. Aneb objevily se "informace" o tom, že loňský výstup čínských kosmonautů do otevřeného prostoru byl podvod natočený ve studiu. V pořádku, každý má právo na podobnou hypotézu. Ale argumenty pro podporu této hypotézy by musel vyvrátit i průměrný absolvent základní školy. Např. hovořit o simulaci stavu beztíže proudící vodou (ano, kosmonauti se cvičí v bazénu, ale voda musí být v klidu - zkusili jste někdy něco dělat v proudu vody?) nebo považovat odrazy slunečních baterií v osobních zrcátcích za odraz "přisvětlovacích reflektorů" nebo označovat drobná smítka (běžně vyletující z přechodové komory i při ruských nebo amerických "kosmických vycházkách" - taky podvod?) za vodní bubliny hraničí s naprostou ztrátou soudnosti a schopnosti uvažovat. Škoda je, že podobné nesmysly dostávají tak velký prostor v médiích (ač je to pochopitelné: senzační odhalení táhnou).

    Irán připravuje - dle svého ministra teleklomunikací Mohammada Solejmaniho - další čtyři vlastní družice, aniž by upřesnil jejich určení a předpokládaná data startu. Sdělil pouze, že Irán bude postupně zvyšovat hmotnost svých družic - a že je chce posílat na vzdálenější oběžné dráhy. (Tím rozhodně nemyslel meziplanetární, neb první družice Omid je na tak nízké a nestabilní dráze, že zanikne v atmosféře do tří měsíců - což je opravdu hodně nízká životnost.)

    Relativně nový americký prezident Barack Obama dnes navštíví Floridu. Třeba se při té příležitosti vyjádří i ke kosmonautice - Florida je z tohoto pohledu klíčovým státem, kde kosmický průmysl zaměstnává desetitisíce lidí.

    Hned o tři dosud chybějící podpisy jsem si rozšířil sbírku podepsanou fotografií s posádkou lodi Sojuz TMA-12 (zleva): Oleg Kononěnko, Sergej Volkov a Ji So-jeon.

    Pondělí 9. února 2009

    Start raketoplánu Discovery STS-119 byl opět odložen (viz blog 4. února 2009) - tentokráte na ne dříve, než 22. února 2009. "Ne na dříve, než" je tentoráte hodně důležitá poznámka, protože nejde o finální datum, ale hovoří se o možnosti dvouměsíčního odkladu. Navíc se k již dříve řešným ventilům začaly přidávat další otazníky ohledně jistých komponent na motorech SRB.

    Severní Korea v sobotu oznámila, že "aktivně pokračuje" ve svém kosmickém programu a že na světě "není síla, která by to zastavila". Zpráva přišla jen krátce po iránském startu do vesmíru (raketa Safir nejspíše využívá severokorejskou technologii) a krátce potom, co Soul a Washington oznámily, že Severní Korea chystá (cca do dvou měsíců) druhý start své rakety Teapodong-2 s doletem 6700 km (první start v roce 2006 se skončil havárií čtyřicet sekund po startu). Severní Korea se o kosmický start pokusila v roce 1998, ale její nosič nedosáhl oběžné dráhy (byť národní tisková agentura tvrdila opak).

    Mohamed Daurán, záložník prvního (a jediného) afghánského kosmonauta Abdula Mománda (Sojuz TM-6/1988), který byl jen několik týdnů před startem vyřazený z hlavní posádky (údajně kvůli zdravotním problémům, neoficiálně kvůli své příslušnosti ke špatné národnostní menšině - což je ale zvláštní, že by si jí nikdo tak dlouho nevšímal), je dnes velitelem Afghánského národního armádního vzdušného sboru.

    Pátek 6. února 2009

    Hlásím velký osobní úspěch - konečně se mi podařilo "prohrábnout rošt" (to úsilí si ovšem jen málokdo dokáže představit) a české stránky v rámci Evropské kosmické agentury se začaly dramaticky měnit k lepšímu. K ideálnímu stavu mají pochopitelně ještě daleko, ale pokud srovnáme to, jak vypadaly ihned po svém spuštění a jak vypadají dnes, tak je to proměna Popelky v krásnou princeznu. A mám přislíbeno, že vylepšování bude v příštích dnech pokračovat...

    Druhý dlouhodobý let evropského kosmonauta na Mezinárodní kosmickou stanici (půldruhaměsíční pobyt Léopolda Eyhartse v loňském roce se opravdu za dlouhodobý nedá považovat) už má své jméno: OasISS. Bylo vybráno z návrhů, které zaslalo 520 osob z členských zemí ESA (bohužel v době, kdy Česko ještě členskou zemí nebylo) a jeho autorem je Jan Puylaert z Ghentu (Belgie). Zpráva by se měla v nejbližších dnech objevit (i s podrobným vysvětlením symboliky) na výše uvedených českých stránkách ESA (v angličtině je na hlavních stránkách již nyní).

    Docela zajímavá fotografie se objevila na stránkách NASA: je to snímek posádky raketoplánu Endeavour STS-126 z "cesty dobré vůle" po světě, který byl pořízený v Kyrgyzstánu. Astronauti si jistě pečlivě připravili prezentaci na notebooku - ale ten nakonec musel (kosmickém věku navzdory) skončit na židli. (A to si všimněte, že se všichni ve třídě choulí zimou v kabátech a bundách.) Jen několik hodin po návštěvě posádky raketoplánu v Kyrgyzstánu přišlo oznámení prezidenta Kurmabejka Bakijeva, že do dvou let hodlá americkou základnu na svém území uzavřít. Ale příčinnou souvislost s návštěvou astronautů bych asi nehledal.

    Čtvrtek 5. února 2009

    Malajská národní kosmická agentura (ANGKASA) prodloužila kontrakt s Faízem Bin Chálídem, záložníkem prvního malajského kosmonauta Šejcha Šuchora al Masrie (Sojuz TMA-11/2007), až do roku 2011. Zároveň bylo oznámeno, že zdravotně je zcela v pořádku a teoreticky (opravdu teoreticky!) by se mohl zapojit do přípravy ke kosmickému letu. Na konci roku 2007 byl totiž při přepadení velmi těžce zraněn mačetou: lékaři ho "opravili" pomocí jednoho sta stehů, mj. museli přišít jednu přeťatou šlachu.

    Americká pošta oznámila, že kvůli současnému fenoménu - obecně známému pod pojmem "krize" - nejspíše bude muset omezit své služby. Konkrétně by mělo jít o snížení frekvence doručování na každou (!) adresu ve Spojených státech z šesti dnů v týdnu na pět. Podotýkám, že to je frekvence minimální, protože v USA nejsou výjimkou místa, kde chodí pošta dvakrát (i vícekrát) denně. Co dodat? Snad Česká pošta nebude taky redukovat kvalitu svých služeb: že by třeba taky snížila frekvenci doručování o jedno. Nevím ale, které roční období by vynechala...

    Pamětníci si možná ještě vzpomenou na žábu, která se v devadesátých letech minulého století dostala podvozkovou šachtou do raketoplánu Atlantis - a odtud do křídla. Mumifikovanou ji pak nalezli technici po absolvování blíže nespecifikovaného počtu cest na oběžnou dráhu (do křídla není běžně přístup, jeho interiér je kontrolovaný jen při generálních opravách). Před několika dny nalezl zalíbení v raketoplánu Endeavour (nachází se v hangáru OPF) další živočich - tentokrát pták (na snímku jej zachytila jedna z webových kamer). "Ptákonaut" se ale do vesmíru nedostal, neb byl včas lokalizován a zahnán.

    Středa 4. února 2009

    Odkládám, odkládáš, odkládáme... Start ruské lodi Sojuz TMA-14 byl odložený o jeden den (na 26. března 2009), start amerického raketoplánu Discovery STS-119 nejméně o jeden týden (na ne dříve než 19. února 2009). Důvodem prvního odkladu jsou údajně určité problémy na Mezinárodní kosmické stanici (vyšetřování nečekaně silných vibrací po korekci dráhy 14. ledna, které údajně způsobil chybný příkaz vyslaný k motorům modulu Zvezda - další korekce dráhy byly prozatím odvolány - rezonance velkých objektů mohou mít i katastrofické následky). Důvodem odkladu startu raketoplánu je nutnost důkladné kontroly ventilů pro přívod paliva (kapalného vodíku) do hlavních motorů stroje. Termín 19. února je přitom uváděný jako nejdřívější možný, není vyloučený další odklad. NASA chce přijmout rozhodnutí 12. února (tedy v den původně plánovaného startu).

    Včerejší start iránské rakety do vesmíru mě docela pobavil v jedné věci. "Jedná se o technologii pro mírové účely," tvrdil (přibližně, není to doslova) zástupce organizace, která ještě loni hlásala na náměstích, že "žádná raketa není mírová". Demagogie se tomu říká, není-liž?

    Tak jsem se stal obětí krádeže fotografie... Aneb svůj snímek lodi Apollo-10 z londýnského Science Museum publikovaný na titulní stránce www.kosmonaut.cz byl použitý coby součást banneru na jistých kosmických stránkách (reklamu jim teď dělat nebudu). Pro nevěřící Tomáše namítající, že podobnost snímků v tomto malém rozlišení může být čistě náhodná dodávám: ano, Apollo-10 může vyfotit kdekdo. Ale bude dost dobrej, pokud to zvládne i se stejnými odrazy vzadu (viz dvě lesknoucí se "tečky"). A bude to machr na druhou, když to zvládne i s mou rukou položenou na zábradlí... (Krádež? Ale kdeže! Jsem rád, pokud je můj snímek tak zajímavý, že ho někdo chce použít. Navíc sám používám i na tomto blogu v míře větší než velké snímky jiných. Takže tímto - ač netázán - deklaruji, že proti použití této fotografie nic nenamítám.)

    Úterý 3. února 2009

    Irán oznámil, že dnes vypustil do vesmíru svoji první družici jménem Omid (Naděje). Satelit se pohybuje po dráze s parametry 245 krát 378 km a se sklonem 55,5 stupně k rovníku (tzn. že přelétá i nad územím České republiky). Očekávaná životnost tělesa je jeden až tři měsíce. K tématu jsem se už stihl vyjádřit i v dnešním poledním Radiožurnálu (vysílání se jistě brzy objeví na stránkách Rádia na přání, v době psaní těchto řádků tam ještě nebylo).

    Společnost Arianespace si objednala výrobu dalších 45 raket Ariane-5 v hodnotě čtyř miliard euro. Počet objednaných nosičů tohoto typu tak vyšplhal na 146 (viz blog 2. července 2007).

    Tak jsem se - ne vlastní vinou - dostal do sobotního zpravodajství na TV Nova. Aneb mé jméno bylo uvedeno u příspěvku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. Samozřejmě, že jde primárně o chybu Novy (i když není její specialitou: prapodivnými popiskami třeba u map je legendární třeba CNN - a je zajímavé, jaká malá česká povaha odlišně hodnotí chyby v obou médiích). Na druhé straně by jistě stálo za to udělat něco pro to, aby se pravděpodobnost opakování podobných případů zmenšila (co třeba mít - jako každá jiná instituce - jen jednu osobu zodpovědnou za komunikaci obecných témat?).

    Pondělí 2. února 2009

    Družice Eutelsat W2M (do vesmíru byla vypuštěna minulý měsíc - viz blog 22. prosince 2008) nečekaně selhala a podle všech informací je ztracena definitivně.

    Tak jsme se konečně dočkali. Evropské výcvikové středisko astronautů objevilo kouzlo autopenů... Takže zatímco donedávna vše odeslané zpravidla přišlo zpět podepsané (byť i po mnohaletém čekání), teď prý chodí už jen podepsané fotografie. Všem stejné...

    Novinky do sbírky: třikrát Neil Armstrong. Sice (na 99,99 procenta) autopen či razítko, ale... Co je doma, to se počítá... A není na těch obálkách úplně sám.

    Pátek 30. ledna 2009

    NASA uvažuje o prodloužení mise sondy Cassini o dalších sedm let. Nyní se počítá se zakončením mise v září 2010, nově by automat měl pracovat do roku 2017. Každý rok provozu sondy stojí 80 mil. USD, přičemž NASA hledá cesty, jak by tento výdaj snížila na polovinu. Dnes na programu Cassini pracuje jen v USA cca 125 vědců, dalších 130 v Evropě. A to nepočítáme inženýry a techniky, kteří zodpovídají za chod sondy.

    Minulý víkend se trochu divně choval robot Spirit (plnící plán životnosti na 2000 procent) na Marsu. Ztratil orientaci, zapomněl všechna vědecká data - inu, stárne. NASA nyní vyšetřuje, cože za tímto prapodivným chováním stojí. A můj hlas v souvislosti s pátým výročím Spiritu a Opportunity zazní dnes od 17:33 hod v pořadu "Dvacet minut Radiožurnálu" (trvajícím ovšem 27 minut) na stanici (není těžké uhodnout) Radiožurnál.

    Rusko plánuje vlastní novou orbitální stanici, která by se stala základem pro cesty na Měsíc a na Mars. Prohlásil to Alexej Krasnov, ředitel pilotovaných programů agentury Roscosmos. Nic proti plánům - ale nebylo by nejprve vhodné, aby Rusko nejprve vypustilo nějaké moduly k Mezinárodní kosmické stanici? Po deseti letech činnosti tam nemá ani jeden výzkumný modul (ale stěžovat na přístup ostatních zemí si věčně bude), a to kvůli věčným rozpočtovým problémům (které se evidentně příliš nezměnily ani v minulých "tučných" letech), takže se stále počítalo s dokončením ruského segmentu stanice po roce 2015. A to chce Rusko do roku 2015 vypustit k ISS ještě sedm modulů - když za posledních jedenáct let vypustilo tři (a jeden, Zarja, byl navíc plně financovaný včetně startu z USA - přesto jej Rusko počítá za "svůj").

    Takto dnes vypadá výsledek čínského "kosmického chuligánství" - jak záměrný rozstřel vysloužilé meteorologické družice Fengjun-1C v lednu 2007 označili ruští vědci. Celkem 2378 fragmentů větších než 5 cm, které jsou katalogizované - a dalších 400 stejně velkých, které na katalogizaci zatím čekají. Jedná se přitom o plnou čtvrtinu všech katalogizovaných objektů ve vesmíru! Jen dvě procenta katalogizovaných úlomků přitom dosud zaniklo - většina zůstane ve vesmíru několik desetiletí, některé přes jedno století... Opravdu promyšlená, přínosná a potřebná akce.

    Úterý 27. ledna 2009

    Sovětská družice Kosmos-1818 (vypuštěná v únoru 1987) se začala na oběžné dráze rozpadat. Problém je v tom, že na své palubě nese jaderný reaktor. Bezprostřední nebezpečí nehrozí: družice se pohybuje na stabilní kruhové dráze ve výšce cca 800 km. Rozpad družce byl zaznemaný kolem čtvrtého července 2008, kdy se z ní oddělily desítky úlomků (důvod není jasný, družice fungovala jen pět měsíců a od té doby je dávno "mrtvým" tělesem). Podle rychlosti a směru úlomků došlo k "energeticky velmi malé události" - což může být exploze nějaké palubní nádrže nebo střet s jiným tělesem. Podle expertů za posledních dvacet let aktivita reaktoru poklesla tisícinásobně a nepředstavuje tak v případě vstupu družice do atmosféry (ke kterému jednou dojde, ale není to otázka několika nejbližších let) významné nebezpečí. Ve vesmíru je ještě sesterský satelit Kosmos-1867, který je zatím pohromadě.

    Americké organizace UC Irvine a UC San Francisco podrobně vyšetřily třináct astronautů (12 mužů, jedna žena), kteří strávili čtyři měsíce až půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Výsledkem šetření je první studie, která se zabývá nejen odvápňováním kostí, ale také jeho důsledky - snížením pevnosti. Ta poklesla v průměru o 14 procent, přičemž u kyčelního kloubu o 20 až 30 procent (což odpovídá hodnotě osteoporézy u starých lidí). V průměru klesala pevnost kostí o 0,4 až 1,8 procenta za každý měsíc strávený ve vesmíru, leč u kyčelního kloubu byl pokles vyšší - 0,6 až 5 procent za každý měsíc v beztíži. Zpráva hovoří o tom, že tento stav velmi zvyšuje riziko úrazu, ale nehovoří o tom, jak rychle a zda vůbec došlo k návratu do "normálního stavu". A já dodávám: kosmické lety nejsou a nebudou jednoduchou záležitostí, tento problém může být velmi nepříjemný třeba při cestě na Mars (kde navíc po přistání na kosmonauty nečeká rehabilitace, ale tvrdá práce).

    Čína představila model své zamýšlené orbitální laboratoře Tiagong. Půjde o malou osmitunovou stanici odvozenou od lodi Shen Zhou. Podle všech se první start chystá na rok 2010 či 11 (s tím, že bude bezpilotní a postupně se k laboratoři mají připojit nejméně dvě lodě Shen Zhou, první bez posádky a druhá s kosmonauty na palubě), další dva jsou v plánu do roku 2015. Kolem roku 2017 by Čína ráda disponovala větší (dvacetitunovou) orbitální stanicí, která umožní provádět dlouhodobé lety kosmonautů a která bude moci doplňovat své pohonné látky apod.

    Pondělí 26. ledna 2009

    Zaregistroval jsem zajímavou statistiku ohledně odkladů raketoplánů: 88 procent jich historicky vzlétlo ve lhůtě do šesti dnů včetně po termínu startu. Celkem 92 procent pak odstartovalo v limitu "sedm dnů po termínu startu". A 95 procent raketoplánů startuje do jedenácti dnů včetně po stanoveném termínu. (Alespoň takto vypadají oficiální údaje NASA.)

    Spanilá jízda posádky Endeavour STS-126 po světě začíná dnes. A to v Německu, na letecké základně Ramstein (viz blog 15. ledna 2009 - pořadí navštívených zemí bylo nakonec proti původnímu plánu obráceno).

    Měsíčník Svět, únor 2009. Kromě obvyklých kosmických aktualit a zajímavostí je zde i můj článek o hlavních motorech raketoplánů - včetně reportáže z testu motoru SSME 2061 (viz blog 6. ledna 2009 a 26. října 2008.)

    Pátek 23. ledna 2009

    Do Hall of Fame (Dvorany slávy) amerických astronautů (viz blog 30. října 2008) budou ve dnech 1. a 2. května 2009 uvedena tři nová jména: William Shepherd (první velitel Mezinárodní kosmické stanice, jinak veterán z letů Atlantis STS-27/1988, Discovery STS-41/1990, Columbia STS-51/1992 a Sojuz TM-31/2000), James Wetherbee (jediný americký astronaut, který velel pěti kosmickým letům, veterán z misí Columbia STS-32/1990, Columbia STS-52/1992, Discovery STS-63/1995, Atlantis STS-86/1997, Discovery STS-102/2001 a Endeavour STS-113/2002) a George Nelson (za svůj podíl na opravě družice SMM, účastník letů Challenger STS-41C/1984, Columbia STS-61C/1986 a Discovery STS-26/1988). Termín uvádění do Dvorany slávy koliduje s další významnou (již dříve oznámenou) kosmickou akcí - Kosmos News Party 2009.

    Zvoní telefon, neznámé číslo. Zvedám a dozvídám se: "Dobrrrý den. Prrrovádíme prrrůzkum trrrhu." Nechci se nikomu vysmívat (taky mám své mouchy) nebo ho diskriminovat, ale každá práce vyžaduje svoji úrrroveň.

    Copak si asi myslel 44. prezident Spojených států Barack Obama při pohledu na vozítko Lunar Electric Rover a celou delegaci NASA kráčející v inauguračním průvodu? (a) Kosmonautika je budoucnost a příležitost, nové technologie a konkurenční výhoda. Krom toho představuje inspiraci pro všechny věkové kategorie a symbolizuje schopnost země spojit se k dosažení velkých cílů. (b) Jen si ještě chvíli hrajte, však já vám ty opičárny brzo zatrhnu.

    Čtvrtek 22. ledna 2009

    Na blogu 12. prosince 2008 jsem přinesl jména čtyř kandidátů za ESA pro experiment Mars-500. Pro úplnost ještě kandidáty za ruskou stranu: jsou to Oleg Artěmjev, Aleksej Baranov, Sergej Rjazanskij, Sergej Spica, Marina Tuguševa a Aleksej Špakov. Artěmjev a Rjazanskij jsou kandidáti na kosmonauty (oba výběr 2003), kteří si nejspíše účastí v experimentu chtějí zkrátit čekání na letovou nominaci.

    Pokud se podíváme na letošní "jízdní řád" raketoplánů (použitelnou mám např. na blogu 25. listopadu 2008), pak je jistý start Discovery STS-119 - ale dále jsou otazníky. NASA se stále nerozhodla, zdali pro start STS-125 zvolí variantu jedné nebo dvou ramp. Tedy zdali bude záchranný raketoplán čekat na rampě 39B (což by ale znamenalo odklad suborbitální letu Ares-IX z července na podzim 2009) nebo zdali bude ve VAB. V případě druhé varianty (která se nyní jeví pravděpodobnější) by na rampu 39A nejprve putoval raketoplán Endeavour, zde by byl připraven a otestován. Následně by se vrátil do hangáru VAB a jeho místo by zaujal raketoplán Atlantis, který by z rampy následně vzlétl. Endeavour pak okamžitě poputuje na rampu - a v případě problémů by mohl relativně rychle okamžitě startovat. S devadesátiprocentní pravděpodobností by se to stihlo do 25. dne letu raketoplánu Atlantis, kdy mu dojdou zásoby energie a stane se mrtvým tělesem. Pokud by došlo na tuto variantu "jedné rampy", NASA předpokládá mírný odklad startu Atlantisu STS-125 (cca o dva týdny). Není vyloučeno i předsunutí letu Endeavour STS-127 na květen (datum startu 15.) s tím, že Atlantis STS-125 (i se záložním raketoplánem, kterým by pak byl Discovery) by přišel na řadu až v červnu či červenci.

    Firma Armadillo Aerospace chystá suborbitální turistické vyhlídkové lety. Její chystaná loď má přitom kabinu s podobou akvária - čímž může nabídnout opravdu zajímavý a atraktivní výhled na Matičku Zemi pro pasažéry (a bezesporu i pro případné externí pozorovatele).

    Středa 21. ledna 2009

    "Pro NASA je vesmír stále vysokou prioritou." Muž, který tuto větu vypustil z úst (společně s mnoha dalšími slovními přešlapy) včera po osmi letech skončil své působení na postu nejmocnějšího muže planety. Nahradil ho Barack Obama, jehož krédem je "změna". Jak asi změní americkou a světovou kosmonautiku? (Na představení budoucího lunárního vozidla - viz blog 20. ledna 2009 a 18. prosince 2008 - před novým prezidentem USA se můžete podívat třeba na YouTube.)

    Aktuální stav světové ekonomiky nejspíše tvrdě dopadne i na ruskou kosmonautiku, neb polovinu ruského rozpočtu tvoří příjmy z výzvozu surovin (především ropy a plynu) - a jejich ceny jsou poloviční oproti "plánu" (Moskva počítala např. u ropy s cenami kolem 90 USD za barel, aktuání je ale něco málo přes 40 USD za barel). Pokud tedy není k dispozici polovina z poloviny (což je velmi zjednodušeně řečeno), znamená to nutnost krácení ruského státního rozpočtu o plnou čtvrtinu. I Vladimir Putin (v současnosti na postu premiéra) varoval, že Rusko se bude muset uskromnit. Evidentně i na něj působí Obamovo volání po změně - Putin musel změnit svůj slovník...

    "Vloni byla vyslána do vesmíru k Hubbleovu teleskopu speciální IMAX 3D kamera, která umožní vznik nového vesmírného trojrozměrného filmu. Pracovní název zatím zní Hubbleův teleskop 3D a světová premiéra by měla proběhnout začátkem roku 2010." Beru, že od "kulturní rubriky" deníku Deník člověk nemůže chtít encyklopedickou přesnost, ale referovat o neuskutečněné misi raketoplánu mi přijde jako dávný lapsus jistého redaktora Zemědělských novin, kterému se nechtělo vydat na dožínkovou slavnost kamsi do jižních Čech a reportáž napsal z pohodlí své pražské kanceláře. A jak napsal, tak to vyšlo na titulní stránce. Celá věc měla jeden malý zádrhel: kvůli tragické nehodě se organizátoři rozhodli onu slavnost na poslední chvíli zrušit...

    Letectví+kosmonautika 1/2009 - z mé dílny tentokrát jeden článek, Česká republika vstoupila do ESA.

    Úterý 20. ledna 2009

    Dnes se před odjezdem do Afghánistánu (že by to bylo za onu "uletěnou" brašnu loni v listopadu?) "přistávací" posádka raketoplánu Endeavour STS-126 zúčastní slavnostní inaugurace 44. prezidenta Spojených států Baracka Obamy. Kromě této sedmice astronautů (Christopher Ferguson, Eric Boe, Donald Pettit, Stephen Bowen, Heidemarie Stefanyshyn-Piperová, Robert Kimbrough a Gregory Chamitoff) se přehlídky zúčastní ještě dva jejich kolegové coby obsluha vozidla Lunar Electric Rover (šestikolové vozidlo pro dvoutýdenní výpravy dvou astronautů po povrchu Měsíce). Astronaut Michael Gernhardt se bude prezentovat coby řidič vehiklu, Rex Walheim zase má novému prezidentovi předvádět, jak budou astronauti z vozidla vystupovat v případě, že se rozhodne program Constellation nezrušit.

    Malý výlet do historie: prvními astronauty, kteří se kdy prezidentského inauguračního průvodu zúčastnili (1969, Nixon), byla posádka Apolla-7 (Walter Schirra, Walter Cunningham a Donn Eisele) - i se svou kosmickou lodí. O osm let dříve se přitom průvodu zúčastnil jistý Frederick Gregory jako kadet letecké akademie US Air Force (v roce 1978 byl vybraný mezi astronauty NASA) - mimochodem, jeho vnučka Caitlin pochoduje jako kadetka letecké akademie letos.

    A my můžeme být jen zvědaví, cože nám přinesou příští dny, týdny a měsíce nového prezidenta USA v úřadě. Mnohokrát citovaný citát o krácení rozpočtu NASA a pětiletém odkladu premiéry lodi Orion (na rok 2020) ve prospěch školství dnes už vytáhne jen naprostý diletant a/nebo člověk, který kosmonautiku nesleduje (ale o to raději ji komentuje): Obamova kosmická politika totiž vypadá úplně jinak. Leč zajímavých otázek zůstává celá plejáda. Prodlouží nový prezident provoz raketoplánů? Urychlí nebo ponechá běžet program lodi Orion? Jak se postaví k některým nedávným rozhodnutím NASA (např. program COTS)? Jakou prioritu budou mít pilotované lety obecně? Jaké místo bude mít Mezinárodní kosmická stanice? A co mezinárodní spolupráce obecně? Bude program Constellation realizovaný - a v jaké podobě? Co program raket Ares-1 a -5? Nebudou se měnit technické parametry lodi Orion? Bude rozpočet NASA klesat, stagnovat či poroste? A to je jen velmi málo z nespočetného množství otázek, na které bude zajímavé zjišťovat v nejblůižší době odpovědi. Uvidíme, co nám Obama a ekonomická krize dopřejí...

    Není to sice kosmonautika - ale jsem to já. Aneb moje maličkost se mihla tuto neděli (18. ledna 2009) v roli "odborníka na počítačovou bezpečnost" v hlavní zpravodajské relaci Události České televize. Když to říkali v televizi, tak to musí být pravda...

    Pondělí 19. ledna 2009

    Společnost PlanetSpace podala stížnost k americkému GAO (Government Accountability Office, což je auditní, vyhodnocovací a vyšetřovací orgán Kongresu USA) kvůli udílělení kontraktu na dopravu nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici společnosti Orbital Sciences Corp. (viz blog 29. prosince 2008). Na tisícibodové stupnici získala nejvyšší ocenění (877 bodů) společnost SpaceX, na druhém místě ovšem skončila firma PlanetSpace (827 bodů) a až za ní Orbital Sciences Corp. (796 bodů). NASA se nicméně rozhodla zadat kontrakt prvnímu a třetímu, protože kromě bodového ohodnocení brala v potaz i další skutečnosti jako třeba fakt, že PlanetSpace by byla schopna disponovat vlastní raketou (Athena-III) nejdříve v prosinci 2013 (do té doby chtěla pro dopravu nákladů na stanici zakupovat již existující nosiče). Což s sebou mj. přináší nutnost kvalifikovat vynášený dopravní kontejner na dva různé raketové nosiče. Dále samotná firma PlanetSpace nemá prakticky žádné zkušenosti s vývojem a výrobou kosmické techniky (i když za ní stojí giganti jako Boeing, Lockheed Martin či ATK - hodnocena ovšem byla jen PlanetSpace a NASA se kriticky vyhádřila právě i k závislosti na subdodavatelích). Úřad GAO má nyní tři měsíce na to, aby se k protestu vyjádřil.

    Je zvláštní, že protest přišel těsně před koncem jedné éry v NASA (= před nástupem nového prezidenta Baracka Obamy a před očekávanou změnou na postu administrátora NASA) a že zrušení celého kontraktu (netroufám si odhadnout, nakolik je pravděpodobné zrušení jen části - ale obecně se zpochybnění části kontraktu bere jako zpochybnění celého) může v konečném důsledku vést ke zpoždění či dokonce zrušení programu Constellation a třeba i k prodloužení programu raketoplánů. Nemohu se zbavit dojmu, že by tímto krokem byly velké firmy Boeing, Lockheed Martin a ATK (stojící za PlanetSpace) docela poškozeny: Constellation pro ně znamená zakázky na dlouhé roky (desetiletí) dopředu, prodloužení provozu raketoplánů jen přištipkaření po dobu několika let (jistě, jsou to tři miliardy dolarů ročně - ale ve srovnání s ekonomickým potenciálem Constellation jsou to opravdu drobné do kasičky). Vedení společnosti PlanetSpace údajně jednalo bez vědomí či popudu těchto partnerů - bude tedy zajímavé (kromě sporu s NASA) sledovat i stanoviska těchto velkých firem.

    Program letošních startů kosmických raket zahájil včerejší úspěšný start nosiče Delta-4 Heavy z mysu Canaveral. Malou a milou vzpomínkou jest, že právě tuto raketu jsme viděli loni na podzim stát na rampě 37B v rámci výletu za Velkou louži (viz první snímek, který se samozřejmě svým provedením nemůže rovnat profesionálním fotografiím, přesto je na něm raketa patrná - další snímky jsou pochopitelně z oficiálních zdrojů, od společnosti United Launch Alliance). Vydařený start tak potěšil dvojnásob!

    Pátek 16. ledna 2009

    Muzeum Flying Heritage Collections Paine Field (veřejně přístupná expozice amerického podnikatele a spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena) se rozrostlo o další exponát: o kopii "raketoplánu" SpaceShipOne. Jedná se pouze o maketu exteriéru, jinak je nefunkční a vnitřek není vůbec zpracovaný. (Ale i tak bych ho rád viděl - bohužel, muzeum jsem navštívil už v květnu 2007.) Kromě originálního SpaceShipOne (dnes k vidění ve vstupní hale National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C.) bylo vyrobeno ještě šest kopií právě pro výstavní účely. Toto je jeden exemplář z nich, zbývajících pět lze vidět v terminálu Williama M. Thomase na letišti Meadows Field Airport (Bakersfield, Kalifornie), v New Mexico Museum of Space History (Alamogordo, Nové Mexiko), v Legacy Park (Mojave Air and Space Port, Kalifornie) a v ústředí společnosti Google (Mountain View, Kalifornie). Šestý kus je (prozatím) putovní a nemá své trvalé domovské místo.

    Odstupující první muž NASA Michael Griffin bojuje do posledního dne (což je pro něj fakticky dnešek) a dechu o zachování programu Constellation. Včera NASA zveřejnila tiskovou zprávu s velmi sugestivním názvem "Discovery of Methane Reveals Mars Is Not a Dead Planet" (Objev methanu ukazuje, že Mars není mrtvou planetou; přitom "mrtvou" je používáno především ve spojení s různými formami života a až ve druhé řadě ve významu, který je zde pravděpodobnější, tedy "geologicky mrtvý"). Podotýkám, že methan v atmosféře objevila už evropská sonda Mars Express před několika lety, takže nejde o žádnou světobornou novinku (maximálně o potvrzení, které je samozřejmě také důležité). A že methan může vznikat v atmosféře několikerým způsobem: nejen biologickou činností, ale také geologickou aktivitou (sopky...) nebo jiným (na Zemi neznámým) procesem. Vznikat ale musí, protože se během několika set let rozkládá, takže pokud je v atmosféře detekován, musí být odněkud průběžně doplňován. Právě možnost existence života na Marsu by dle mnohých komentářů a prohlášení (politiků, vědců, techniků...) mohla být jedním z hlavních hybatelů pilotované výpravy na Rudou planetu. Osobně se mi zdá, že se Griffin snaží vytvořit velký otazník, který by mohla s "definitivní jistotou" zodpovědět až pilotovaná výprava na Mars.

    Jen několik týdnů po naší návštěvě (viz blog 18. října 2008) v Johnsonově kosmickém středisku (Houston, stát Texas - spodní obrázek) získala budova chránící raketu Saturn-5 na své boční stěně mohutnou kresbu - právě rakety Saturn-5 v "životní velikosti".

    Čtvrtek 15. ledna 2009

    Už za necelé dva měsíce (přesněji 6. března 2009) by měla z mysu Canaveral odstartovat do vesmíru sonda Kepler, která má za úkol pátrat po planetách velikosti Země či menších u hvězd. Na webových stránkách projektu lze přitom najít návod na sestrojení jednoduchého planetostroje z dílků stavebnic LEGO (seznam použitých součástek zde a návod na sestavení např. zde ), který názorně demonstruje princip fungování sondy Kepler. Tomu říkám "škola hrou"!

    Posádka raketoplánu Endeavour STS-126 se za několik dní vydá na okružní propagační jízdu po světě. Její itinerář je zajímavý: Katar, Afghánistán, Kyrgyzstán a Německo. Docela by mě mrzelo, kdyby do poslední štace nedorazili všichni a vcelku...

    Americký astronaut Stephen Frick (veterán z letů Atlantis STS-110/2002 a Atlantis STS-122/2008) začal působit na manažerské pozici v rámci programu Constellation v Johnsonově kosmickém středisku.

    Časopis Technika 12/2008 (ale až nyní se mi dostal do ruky), můj článek "Phoenix: triumf na Marsu".

    Středa 14. ledna 2009

    Novým administrátorem NASA by se měl údajně stát bývalý generálmajor letectva Scott Gration - nepotvrdily se tak předchozí spekulace - viz např. blog 17. prosince 2008 nebo 8. ledna 2009 (a naopak se potvrdilo pravidlo, že administrátor NASA nebývá příliš známou osobností). Jeho nominace by měla být oznámena ještě dnes.

    Internetová petice "Keep Mike Griffin as the NASA Administrator" (pod kterou se podepsalo v době psaní těchto řádků skoro tři tisíce osob - včetně mnoha astronautů, doporučuji prohlédnout zvláště první podpisové stránky) a další lobbování za současného prvního muže NASA se tak evidentně minulo účinkem (což ale bylo jasné už před několika týdny).

    Raketa Falcon-9 byla na mysu Canaveral na dva dny přemístěna z polohy horizontální do vertikální. Stalo se tak v rámci testování nosiče, rampy i předstartovních procedur. Koncem týdne má být Falcon-9 zase zvednut. Cílem je údajně mít raketu "ve vzduchu" během šedesáti minut od otevření vrat hangáru (tedy včetně transportu na rampu, tankování, kontrol apod.) - ten je ale zatím velmi vzdálený. Už proto, že startovací rampa zdaleka není dokončena a chybí zde právě onen hangár (takže raketu Falcon-9 poskládaly autojeřáby pod širým nebem - snad bude přát počasí...), stejně jako mnoho dalších systémů. Už z tohoto důvodu není možné premiérový start uskutečnit dříve než v létě letošního roku (ale i společnosti SpaceX přiznává, že plánem je start před koncem 2009). SpaceX sice uvádí, že první start rakety je odvislý od příprav vynášeného zařízení (které ale dosud nebylo stanoveno - nejspíše půjde o nějakou demonstrační družici), ale nějak zapomíná zdůraznit, že raketa stejně nemůže startovat - když na rampě totálně chybí třeba systém tankování kapalným kyslíkem, prakticky všechny kontrolní systémy apod. Krom toho má SpaceX jako dlouhodobý záměr plnou vícenásobnou použitelnost rakety Falcon-9: při šestém startu se údajně pokusí zachránit první stupeň - a "Uvidíme, co zachráníme."

    Takto nějak by údajně měla vypadat vlastní indická pilotovaná kosmická loď pro tříčlennou posádku (se startem kolem roku 2015). Měla by využívat ruskou technologii, ale neměla by být kopií sojuzů.

    Úterý 13. ledna 2009

    NASA vyhlásila, že přijímá návrhy na finální podobu rakety Ares-V, která by měla být použita pro návrat lidí na Měsíc. Uzávěrka příjmu návrhů je 9. února 2009 s tím, že vítězný návrh (či návrhy) bude oznámený letos na jaře a následně bude detailně rozpracovávaný. Vývoj rakety Ares-V pak má začít někdy kolem roku 2012.

    První evropský kosmonaut vstoupivší na palubu Mezinárodní kosmické stanice a nyní poslanec Evropského parlamentu Umberto Gudoni (veterán z letů Columbia STS-75/1996 a Endeavour STS-100/2001) zprovoznil svoji vlastní webovou stránku.

    Není to sice oficiální fotografie posádky STS-127, je to "jen" plakát - ale škaredý není. K dispozici je v menším (pozor, cca 17 MB) i větším (ještě větší pozor, cca 66 MB) rozlišení. NASA zároveň oznámila, že počítá s datem startu raketoplánu Endeavour STS-127 dne 13. června 2009 (dosud se vědělo, že ke startu dojde někdy v červnu či červenci).

    Pondělí 12. ledna 2009

    NASA přinesla podrobnosti o scénáři možného prodloužení letů raketoplánů. Pokud by byly prodlouženy do roku 2012, znamenalo by to výdaje 5 mld. USD a přidání tří startů (ke stávajícím devíti - letos by se uskutečnily čtyři, příští rok opět čtyři a letech 2011 a 12 po třech). Podstatné je, že prodloužení do roku 2012 by nemělo zásadní vliv (při odpovídajím navýšení rozpočtu) na program Constellation.

    Prodloužení do roku 2015 by stálo přes 11 mld. dolarů a znamenalo by přidání třinácti startů (letos čtyři, potom až do roku 2015 včetně po třech) - vliv na Constellation by mělo, a to zásadní. Krom toho by vzrostla rizikovost programu. Dnes je vyjádřeno poměrem 1:77, přičemž kumulované (tedy souhrnné pro všechny připravované starty) je dnes 1:8. Při prodloužení do roku 2012 vzroste na 1:6, do roku 2015 na 1:4. Pro úplnost dodávám, že případné rozhodnutí o pokračování programu raketoplánů musí být přijato do května 2009. Po tomto datu už ho není možné zvrátit.

    A jaké zásadní důsledky by mělo prodloužení letů raketoplánů do roku 2015 na program Constellation?

  • Až o tři roky by se zdržel vývoj obří rakety Ares-V, protože se počítá s úpravami rampy 39A od roku 2012 (leda, že by raketoplány mohly startovat spolu s Aresem-I z rampy 39B, což by si ale vyžádalo dodatečné rozsáhlé úpravy).
  • Nejméně 1,5 roku zpoždění by nabral vývoj druhého stupně pro Ares-I (prodloužení životnosti raketoplánů by znamenalo dále používat pro testy motorů zkušební stav A2 ve Stennisově kosmickém středisku, který má být modifikovaný pro horní stupeň Aresu-I - leda by se provedla nákladná úprava stavu A1).
  • Nebylo by dost materiálu North American Rayon pro trysky motorů SRB (jak pro program Ares-I, tak pro program raketoplánů), protože jeho dostupnost je limitovaná (netuším čím).
  • Pro loď Orion (létala by souběžně s raketoplánem) by bylo potřeba (dle NASA) vyvinout jiný stykovací uzel pro připojování k Mezinárodní kosmické stanici.
  • Dostalo se mi do ruky poslední loňské číslo časopisu Ekologie - a ejhle, mám v něm článek! ("Velké měsíce poutají velkou pozornost" - o zvažovaných výpravách k zajímavým měsícům velkých planet.)

    Čtvrtek 8. ledna 2009

    Sedm lidí bylo lehce zraněno při výbuchu kompozitní nádrže o průměru 135 cm, k němuž došlo 23. prosince 2008 během testu tlakování. Test prováděly společně firmy Lockheed Martin Corp. a ASRC Aerospace Corp. a prý neměl žádnou spojitost s programy NASA (nádrž je údajně vyvíjena pro budoucí nosné rakety, ale zpráva neuvádí, pro které). Nádrž byla umístěna v překližkové krabici v železné kleci - a byla v okamžiku výbuchu testována na hranici svých možností. Předpokládalo se ovšem, že pouze praskne, nikoliv, že se rozletí na kusy. Kromě sedmi lehce zraněných osob (všechny byly po ošetření propuštěny domů) došlo ještě ke škodě několik tisíc dolarů na vybavení laboratoře.

    "Nikdy jsem nezažil takovou kampaň lobbování za jednoho člověka," prohlásil jistý nejmenovaný vysoký úředník ve Washingtonu D.C. na adresu stávajícího administrátora NASA Michaela Griffina. Přes tento (ná)tlak ale vše nasvědčuje tomu, že Griffin na svém postu končí - 16. ledna 2009 by měl ve své kanceláři usednout naposledy. Nebude-li požádán, aby svůj post zastával ještě nějaký ten pátek, což ale není pravděpodobné. Nebo dokonce, aby na své pozici zůstal, což je ještě nepravděpodobnější. Náhrada je prý už nalezena - nejpravděpodobnějším kandidátem na nejvyššího muže v NASA je prý bývalý astronaut Charles Bolden (veterán z letů Columbia STS-61C/1986, Discovery STS-31/1990, Atlantis STS-45/1992 a Discovery STS-60/1994).

    Čína oznámila, že její druhá lunární sonda Chang´e-2 bude pravděpodobně vypuštěna již letos - o rok dříve, než se plánovalo.

    První číslo časopisu ABC v letošním roce přináší MOC pěknou věcičku - vystřihovací model sondy Cassini/Huygens. Moc pěkně a věrně zpracovaná vystřihovánka, kterou "nejde nemít" ve sbírce. (Osobně se mi líbí, že sondě Cassini je věnovaná prakticky celá přílohová část, kterou je tak možné použít jako samostatný sešit.)

    Středa 7. ledna 2009

    Indie chce v roce 2010 nebo 11 vyzkoušet raketu GSLV třetí řady (tedy Mk. 3). Ta by měla být nově vybavena dvojicí rozměrných pomocných motorů na tuhé pohonné látky s tím, že jejich test se plánuje na letošní rok. Raketa řady GSLV Mk. 3 by měla být následně kolem roku 2015 použita k letu vlastní pilotované indické kosmické lodi. Druhá nejlidnatější země světa v této souvislosti také oznámila, že by její kosmonauti měli v roce 2020 stanout na Měsíci...

    Dnes "popojede" raketoplán Discovery v rámci příprav na misi STS-119 z hangáru OPF do VAB, kde bude spojený s pomocnými motory a hlavní nádrží. Další plánovaný sled událostí bude mít tento průběh (snad...):

  • 14. ledna - přesun na rampu 39A.
  • 21. ledna - zkušební odpočítávání.
  • 9. února - začátek ostrého odpočítávání.
  • 12. února - start!
  • Zajímavé je, že v předstartovní přípravě Discovery STS-119 je nyní osm (!) rezervních dní.

    Dvojice nových emblémů: pro 21. a 22. základní posádku Mezinárodní kosmické stanice.

    Úterý 6. ledna 2009

    Tak jsem konečně vyšetřil trochu času na to, abych zjistil, cože přesně jsem vlastně 22. října 2008 viděl (viz blog 26. října 2008). A byl jsem docela upřímně překvapený. Šlo o "historickou událost" (sic!) - první test nového motoru SSME s výrobním číslem 2061. To je poslední (!) vyrobený motor SSME pro program raketoplánů. Pro kompletní přehled všech motorů SSME i s tím, jakých letů se zúčastnily, doporučuji navštívit tuto stránku. A já teď budu netrpělivě čekat, kdy se "můj" motor dočká premiérového startu do vesmíru.

    První malajský kosmonaut, Šejch Šuchor al Masrie (veterán z letu Sojuz TMA-11/2007), má problém. Musí ve své mateřské kosmické agentuře vysvětlovat, proč žádá "přemrštěné" finanční částky za své "inspirační přednášky". Nebudu se ohnit nad nenažraným kosmonautem, naopak - pokud máte nezvládnutelné množství požadavků na vystoupení, moderování a přednášení, tak je nějak potřebujete odfiltrovat. Nastavit poměrně vysoko cenu je jeden ze způsobů - neříkám, že je spravedlivý (pokud nejste schopni vyhovět všem, tak ho stejně nenajdete), ale rozhodně je transparentnější, než ostatní... No, a nikde není psáno, že u potřebných nelze přimhouřit očičko, že.

    Emblém letu Sojuz TMA-14 (start 25. března 2009). Obrázek je dílem dvanáctileté Anny Čibiskové z Moskvy, která vyhrála v soutěži organizované ruským Roskosmosem. Pro zajímavost přináším i obrázky, které se umístily na druhém a třetím místě (celkem do soutěže přišlo 150 kreseb z celého světa od dětí ve věku 6 až 15 let).

    Pondělí 5. ledna 2009

    Několik dat k poznamenání do diáře:

  • 1. až 3. května 2009, Kosmos News Party 2009 (Lázně Bohdaneč).
  • 15. až 21. června 2009, Paris Air Show (alias pařížský aerosalón).
  • 19. až 21. června 2009, Raumfahrttage (Morgenröthe-Rautenkranz, Německo).
  • 25. června 2009, setkání na vysoké úrovni týkající se kosmonautiky (Praha - detaily zatím netuším).
  • 18. července 2009, autogramidáda nové knihy.
  • 11. až 13. září 2009, 24. Tage der Raumfahrt (Neubrandenburg; a možná přijde i "apollonaut").
  • podzim - Planetary Congress ASE (Association of Space Explorers), Praha.
  • 27. až 29. listopadu 2009 - Seminář raketová a kosmická technika (Valašské Meziříčí).
  • Robot Spirit včera oslavil na povrchu Marsu půlkulatiny - pět (pozemských) let od okamžiku, kdy se poprvé "nadechl" místní atmosféry. Na to, že měl pracovat tři měsíce, je to docela solidní výkon...

    Italský kosmonaut Roberto Vittori se k dnešnímu dni vrátil na výcvik do Houstonu (kde už několik let působil). Je tu proto, aby si obnovil základní seznámení s raketoplánem před tím, než bude jmenovaný do některé z posádek v příštím roce. Roberto Vittori je veteránem z letů Sojuz TM-34/2002 a Sojuz TMA-6/2006.

    Jak už jsem avizoval (blog 2. ledna 2009), měl jsem možnost vystoupit na ČT24. Jak to dopadlo, nechť posoudí jiní - osobně bych uvítal větší citlivost při výběru krátkých zpráv, které mi běhají pod bradou...

    Pátek 2. ledna 2009

    Rusko připravuje na letošní rok 39 startů do vesmíru (loni uskutečnilo 26), z toho budou čtyři pilotované (a dalších pět připadne na automatické lodi Progress k zásobování Mezinárodní kosmické stanice). Pokud mě paměť neklame, naposledy Rusko uskutečnilo více než dva pilotované starty v ročně před devatenácti lety (1990, tři starty) a víc než tři pak naposledy ještě Sovětský svaz v roce 1980 (pět startů)!

    Včera jsem úplně zapomněl: začal Mezinárodní rok astronomie 2009. Ač zdaleka nejde o kosmonautiku, mají oba obory více než malé množství styčných ploch. Akce má stránky anglické i české.

    Při příležitosti padesátého výročí vzletu první (oznámené) lunární sondy Luna vychází v Rusku tato pamětní medaile - a na ČT24 se dnes v 15:45 hod objeví moje maličkost...

    Čtvrtek 1. ledna 2009

    Přelom roku bývá důvodem k ohlédnutí se a bilancování. Myslím, že vůbec nebyl špatný a že na něj - z hlediska kosmonautiky - budu vzpomínat ještě po letech. Mezi vrcholy bude pochopitelně patřit supercesta do Spojených států (viz blog 15. října až 6. listopadu 2008), setkání s posádkami Discovery STS-120 (viz blog 22. až 28. ledna 2008) i Atlantis STS-122 (blog 10. června 2008), s dalšími astronauty (např. večeře s Davidem Hilmersem v Praze, viz blog 12. května 2008) a poprvé v historii jsem také během jednoho roku napsal více než 500 (!) článků pro různé periodika. Z hlediska kosmonautiky obecně pak byl událostí roku bezesporu vstup Česka do ESA (12. listopadu 2008) a fakt, že nedošlo k žádnému "superprůšvihu" (tři selhání nosných raket Proton, Falcon-1 a Safir Omid z 69 startů patří také minimálně k lepšímu průměru). Kéž by to tak vydrželo!

    Jen pro zajímavost: ruský kosmický publicista Anatolij Zak zveřejnil na svých stránkách seznam deseti největších úspěchů kosmického průzkumu v roce 2008 (nejde tedy o seznam deseti nejdůležitějších událostí, který by asi vypadal trochu jinak). Pro zajímavost přikládám:

  • Phoenix našel na Marsu stopy vody
  • Sonda Cassini zkoumala gejzíry na Enceladu a jezera na Titanu
  • NASA se vrátila (se sondou MESSENGER) k Merkuru
  • Družice COROT odhalila planety kolem hvězd velikosti Slunce
  • Sonda Rosetta proletěla kolem asteroidu Steins
  • Čínská kosmická vycházka
  • Indie dosáhla svou sondou Měsíce
  • Evropská kosmická loď ATV k Mezinárodní kosmické stanici
  • Sonda MRO nalezla další stopy vody na Marsu
  • Sonda Mars Odyssey potvrdila rozsáhlé masy vody na Marsu
  • Děkuji, Ježíšku, pořetí! (Viz blog 29. a 30. prosince 2008.) Podpisy posádky lodi Shen Zhou-7 (zleva): Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipen.

    TOPlist